středa 17. února 2010

Gottwald, Stalin, Lenin a ostatní prasata

Zrovna mazlím se s nimi, s prasátky leskle růžovými, opatruji je, s láskou dbám o jejich vzrůst a zdraví, vždyt vím, že na stůl přijde vám šunka i bůček, ovar z hlavy...

Před dvěma lety mi jeden čtenář z Ostravy (nazdar, Petře!) zaslal jako odměnu za mé psaní o „Vítězném únoru“ pár dobových básniček, opsaných z příruček pro kulturní úderky. K nadcházejícímu výročí je tu přetiskuji – starším generacím k připomenutí, mladším k poučení. A dnes - všem pro zábavu! I k hrdosti nad tím, že se konečně naplnila (nebo v nejbližší době naplní:) slova básníkova:
„My všichni už jsme členy vlády.“

***********************************************************************************
Jan Hostáň: O Leninovi

Celé Rusko vzpomíná
na Iljiče Lenina:
Jak dal Rusku dobrou vládu,
jak pracoval do úpadu,

jak boháče učil práci,
co v něm celý svět dnes ztrácí,
že i malé dětičky
znají o něm básničky.

* * *

Otto Ježek: Gottwaldův úsměv

Když jsme si v dílně pověsili
Gottwaldův obraz nad svůj stůl,
jako by utajené síly
(věřte si nebo nevěřte)
se v každém náhle probudily.

Gottwaldův úsměv prohlížíme
před šestou ráno každý den
a než si plány přezkoušíme,
(věřte si nebo nevěřte)
tím úsměvem se potěšíme.

Jak usmívá se ten náš milý
v hukotu naší továrny!
Až někdy myslívám si chvíli,
(věřte si nebo nevěřte)
že oči jeho promluvily.

Gottwaldův úsměv vyrovnaný
nám v dílně svítí nad stolem.
Chválíte naše smělé plány?
Věřte si nebo nevěřte,
ty všechny budou překonány!

* * *

Jan Noha: Závod mě vyslal

Závod mě vyslal do brigády
a když jsem sfáral, pod zemí
jsem uslyšel bít srdce vlády.

To srdce bilo jako moje bije.
Společný úkol dal nám jeden hlas.
Svět se mě zeptal jak se nám teď žije...
A naše srdce odpovídá z nás:

Závod nás vyslal do brigády,
my sami ze sebe jsme vyšli k sobě
a v našich rukou duše vlády
se podobala mně a jemu, tobě.

Tak jednotni jsme na poli či v dolu,
tak věrni svobodě, že slunce nebo pták,
když při práci mi sklouzne po mozolu,
dají se do zpěvu, jak šlo by o zázrak.

Závod mě vyslal do brigády
a proměnil mě v člena vlády,
my všichni už jsme členy vlády.

* * *

Klatovské ženy: Pozdrav

My, ženy tkadleny — od strojů snovacích,
sukařky — pletařky — od strojů mykacích,
my, ženy z vatovny — pomocné dělnice
voláme: „Buď zdráv!“ — upřímně — ze srdce,
soudruhu Staline! Ženy z Sumavy
z klatovských závodů — matky z domácností
voláme do Moskvy své vřelé pozdravy
z hluboké lásky a veliké vděčnosti.
Tvé drahé jméno — jak příslib příštích dnů
září nám na cestu — k socialismu
a stroje zpívají: STALIN — STALIN — STALIN.

* * *

Michal Sedloň: Krmička vepřů

Tak, jak mi pusa narostla,
povím to, soudruzi, zkrátka.
Řečnit, to není starost má,
starám se o prasátka.

Když na dvůr k výběhu vyháním
narůžovělá hejna,
cítím, ta práce je mi vším,
je všední a přec ne obyčejná,
je něčím, čím řadím se hrdě k vám
a proč mohu tady říci:
Překročila jsem, soudruzi, plán,
jsem jako vy údernicí.

Když měšťák cpal se vepřovou,
po mně prsk‘ leda slinou
- nebyla mu dost fajnovou
ženská, vonící dřinou.

Když statkář cpal si do kapes,
co vydělal na praseti
(zatímco chudák dřel jak pes,
aby měl brambor pro své děti),
tehdy jsem nenáviděla
ta tlustá, funící těla.

Ale dnes? Zrovna mazlím se s nimi,
s prasátky leskle růžovými,
opatruji je, s láskou dbám
o jejich vzrůst a zdraví,
vždyt vím, že na stůl přijde vám
šunka i bůček, ovar z hlavy.

Šlichtu jim liji v koryta
s přáním, ať hezky přibývají,
ať je jich dost, at dosyta
se vepřového dělník nají.

Soudruhu, který den co den,
překráčíš normy s celou směnou,
vidím tě, jak si spokojen
utřeš svou bradu zamaštěnou
a řekneš mámě: No tak vida.
Zas jednou dobré pochutnání.
A naše vláda řád mi přidá.

A za tu lásku, za uznání
jsem tolik šťastna, soudruzi,
sotva si mohu přáti víc…
…vynadejte mi za slzy,
já srdcem to umím jen říc‘

Někdy příště si počtete, co psali panu presidentovi Gottwaldovi žáci zvláštní školy ve Vysočanech...

19 komentářů:

STK řekl(a)...

Ani dnes, Šamane, mi to vše nepřipadá o nic méně zblblíkovsky pitomé, stejně jako tehdy.
Zkoušel jsme se na to dívat z té humornější stránky, ale žádnou takovou jsem v tom nenašel. Spíše jsme se tomu smáli tehdy, ale smích to byl takový hysterický, nucený. Smích jako postoj, jako komentář. Nic veselého v tom nebylo.

mpu řekl(a)...

Soudruhu Samane, dekuji Ti z celeho srdce za krasnou a vecne mladou poesii. Krmicce vepru se nic a nikdo nevyrovna. Lepe by to nevybasnil ani Goethe, Petrarca, Ovidius ci Stanislav Kostka.

Petr Müller řekl(a)...

Hrdě se hlásím jako zdroj těchto textů na těchle stránkách. Objevil jsem je vlastně dvakrát - jednou někdy na přelomu 50. a 60. let minulého století (sakra, to letí...), kdy jsem jako malý hošík byl nucen z nich něco recitovat na jakési školní akci a pak až o dost později, koncem 80. let, v knihovně jednoho celostátně uznávaného umělce, který si sbírku těchto literárních skvostů (byly vydávány jako tématické zdrojové sborníky pro recitace při ZVLÁŠTNÍCH příležitostech) zachovával jako památku na dobu, kdy herci museli svůj podíl na rozvoji mladé socialistické republiky realizovat alespoň v kulturních úderkách, když se třeba nechtěli účastnit na stavbách mládeže či na hrdé práci v dolech.
Recitovali jsme si tuto Poezii na uzavřených ožralých mejdanech a užili jsme si kopec srandy.
Berte to, milí čtenáři, jako výstrahu. Děkujme osudu (nebo komu), že se nám tyto výblitky NEMUSÍ líbit, že se jim můžeme veřejně posmívat. A doufejme, že po nadcházejících volbách do Parlamentu se je nebudeme muset zase učit.
Pozdravy z Ostravy, Petr Müller

Anonymní řekl(a)...

A ještě bych si přála něco od Pavky Kohouta!
Renata T.

anonym řekl(a)...

trochu OT- dnes je plný net zpráv o Dělnické straně, brekotu o tom, jak je nedemokratické nácky zakazovat, jak mají pravdu atd. A do této atmosféry, která pokračuje už nějakou dobu Neff zakáže diskusi pro všechny,kteří nechtějí registraci a la selekce v lágru ( vybírali si pečlivě, komu neodpoví)a vyrobí ze Psa instantní blog, kam mu poleze jedině Křeček, pan Doležal a fanatičtí důchodci, co je jim všechno jedno, ale hlavně se jim stýská po pevné ruce- pro jiné, sami se cítí být spravedlivými.
Nijak mi nevadilo, že Neff souhlasil ( možná jinak nemohl) s registračními podmínkami, kde chyběl už jen cejch,říkala jsem si, že je na Psu čurbes a diskuse plné žvanílků, co jen chtějí prudit, že má Neff pravdu s obavami o zodpovědnost za takové stádo. Je ovšem také pravdou, že jeho agresivní vysvětlení plné vzteku a pomsty mne poněkud udivilo, ale je to jeho věc. Dnes jsem se ale docela naštvala, vybral si k omezení svobody dost blbou dobu. No v jeho věku už je mu to možná jedno nebo je rád, že bude mít klid na...na co vlastně?

Anonymní řekl(a)...

Šamane a další,"Písničku mladých budovatelů," kde se zpívá "Poručíme větru dešti," se mi nepodařilo dosud sehnat.
Též bych prosil píseň, kde se zpívá "Kdo nejde s námi, jde proti nám..."

jiný Honza řekl(a)...

Šamane, to byla teda síla!
Jen mezi námi, nenašlo by se něco podobného z let 39 - 45, kdy zase jiní (možná někteří stejní), velebili opačnou stranu? Nepochybuji, že by to bylo taky pěkně husté!

jiný Honza řekl(a)...

To AndyP
Nevím, jestli je to náhoda, ale nejede ani ta ořezaná blogová diskuse k psovi. Že by to fakt nebyla náhoda?

anonym řekl(a)...

Jiný Honzo, ta debata podle mne byla dost na hraně...a diskutéři, je-li možno je tak nazvat tam vyváděli adminovi dost šílené věci, takže si myslím, že věc je prostá- buď se admin naštval a uřízl to, což bych asi udělala já nebo mu někdo povolaný vysvětlil, že takhle se kriket nehraje. S tím mohu jen souhlasit. Konspirační teorie bych v tom nehledala

žibřid řekl(a)...

T. R. Field: Písnička Gottwaldovi (do ouška)
Proč je jenom jeden život,
proč jich není halda,
bych je mohl obětoval
všechny za Gottwalda?

Ať byl mír anebo válka,
nebo revoluce,
pracujícím proletářům
podal obě ruce!

Zpátky ni krok neudělal,
v bahně nezabředl,
vše co dělal, dobře dělal,
k vítězství nás vedl.

Sáhne-li kdo na Gottwalda,
vůdci svého boje
nezdolná dělnická halda
podá ruce svoje.

Anonymní řekl(a)...

Hmm, dnešní "Šaman" mne přiměl sáhnout do mého zaprašeného "koutku poesie" a osvěžit si paměť,co tam vlastně mám; nezklamala jsem se-hle ,český básník mých mladých dnů: Stanislav K.Neuman: Stalin a stachanovci
Kamže až klokotá kladivem
kovové krásy a cnosti
ta kovadlina s kujným snem
o nové společnosti
jiskry srší do srdcí
kdo by ses mohl nevrci
v to modré nebe práce
sen dávno není pouhým snem
krev svaly klouby kosti
jej vůkol mění krok za krokem
v kaskádu skutečnosti
kovář kovářů na zemi
historickými dlaněmi
kuje generace

Po Leninovi největší
kovář kontinent kuje
šestina pevniny neklečí
před bohem pro buržuje
pět šestin škemrá o milost
šestá kohoutem v budoucnost
kokrhá na pochodu
a kovář kuje bezpečí
pro budoucnost jež duje
na kovadlině největší
ráz krokům zabubnuje
naslouchají mu na polích
po šatnách továrnách kolejích
podobní chorovodu.

Chorovod hrdinů práce zní
už novou ctí a slávou
v horlivost usměvavou
rozum jejž západ pokořil
nadšení pro něž mu úsměch zbyl
osely pětují sklidí
a kovář kuje kolo kol
každého kulka mžikem skol
kdo pikle kul by zradiv
koluje práce koloběh
spirálou kolmou k shodě všech
komuně kloudných lidí.
______
Panebože, to je blábol; a to jsem si kdysi myslela, že S.K.Neuman je přece jen jeden z těch lepších :-((

OT: k té diskuzi na np-diskuze.cz : je faktem, že začátky byly krušné,leč po adminově zprávě, že si jde na týden léčit nervy, se diskutující uklidnili. Zůstal problém, co s přebíráním Neffových stránek-to IMHO bylo "na hraně".

N.N.Nemo řekl(a)...

To Jiný Honza ad ořezaná diskuse.

Možná to tam zabalí. Hle poslední příspěvek, co se tam objevil:

Do 24.2.2010 diskuze bez admina
Úno 18th, 20109 komentářů
omlouvám se všem, budou v tomto období potřebovat jakkoli pomoci, ale nebudu k dispozici. Hodnocení vypnuto, díky vysokému počtu příspěvků neúnosně zatěžuje SQL server, který se díky tomu dnes v noci zhroutil a musel být restartován. Děkuji za pochopení. Tak mě to doběhlo i na „dovolené“, opět se zes..zesnul SQL server, tentokrát totál, musel jsem zajet pár kilometrů do serverovny a doslova ho vyrvat ze zdi, není dimenzován na současný provoz. Diskutujete asi jak o život. Bylo spuštěno cachování stránek, mohlo by dost pomoci. Zároveň jsem zdvořile požádal pana Neffa o souhlas se zpracováním RSS feedu. Pokud ho neudělí, budu nucen tento projekt zabalit. (Viz tiráž NP). A teď zase mažu na dovolenou… čt, 18.9.2010 1:18se spadnul na budku, řešíme upgradem OS a Apache. Možná to občas chcípne na chvilku během dneška. Přes noc bude schroupat ugrade OS -ada min.

Šaman řekl(a)...

Jinému Honzovi: Našel jsem ve svém archivu jednu hustou básničku z protektorátních novin. Ty jsme našli při rekonstrukci našeho starýho bytu pod linoleem... Pro sichr nepodepsanou! Byltě "protentokrát". Autor to asi dostal jako stranický úkol Dělnické strany a pořádně se předtím vožral. (A pak vykradl Wolkera...) Třeba to byl ten samej, co o pár let později psal jak nezdolná dělnická halda podá ruce svoje Gottwaldovi, pro vítězství internacionálně socialistické revoluce...

"Jsem dělník,

člověk obyčejný, prostý.
Bohatstvím mým
jsou dvě zdravé ruce.

Jsem volný
a proto se mohu
vesele rozběhnout
po dlouhé cestě -
již před sebou mám.
Svou láskou k práci
celý svět objímám.
Neboť svět -
jest domovem mým
a radostí je práce.
A jsem hrdý -
že za život celku
jdu se bít,
hrdinné německé armádě -
ty nejlepší zbraně
ukout a postavit.
A všechny nepřítele světa
a lidstva velký
pomáhám na hlavu porazit

a proto musí zvítězit
nacionálně socialistická revoluce!"

BTW: Když se pod linoleem najdou desítky let staré noviny, nepozná se nejdřív, v jakém režimu byly vytištěny. Spolu s tímhle protektorátním výtiskem tam bylo i Rudé právo, ze kterého jsem opsal dnešní příspěvek Jak provádět očistu.

Kisco řekl(a)...

Baboons. A nic jinyho.
Zapomeli minulost a nic novyho nenaucili.
Tak je to spravne:


LENIN
(Rikadlo pro prsty)

Cela zeme vzpomina
na Iljice Lenina:
jak dal lidu dobrou vladu,
jak pracoval do upadu,
jak bohace ucil praci,
co v nem cely svet dnes ztraci,
ze i male deticky
znaji o nem basnicky


http://kozan.wz.cz/hostan/
Page 29, vy baboons!

STK řekl(a)...

Tak se zdá, přátelé, že se tady nějak rozmohla podivná nostalgie za "starými dobrými časy". Inu každý svého štěstí strojvůdce. Abychom se jich ještě jednou nedožili...
---
Mám ve svém archivu pár opravdu skvělých písní z těchto dob. Pokud by někdo z vás po nich neodolatelně zatoužil, napište si na mail decibel48@gmail.com

Zpresuju do mp3 a pošlu - pokud vás ovšem nebude příliš mnoho...

informace řekl(a)...

Vite koho mi pripomina nick Kisco? Inspektora Clouseau, prevleceneho za mafiana. V jednom z filmu The pink panther.
Nic ve zlym, to jsou hricky fantazie, pripojovat ke slovum i odpovidajici obraz.

žibřid řekl(a)...

Šamanovi: občas se tu pohybuji jako slon v porcelánu. Urazil jsem Vlastence a teď ještě se v hrobě otáčí T.R.Field, který tu básničku o Gottwaldovi psal tenkrát jako posměšnou. Přidám ještě dvě jeho další, aby vznikl kontext.

Chudý - rudý (1953-4):
Tak se mi zdá, že je rudý
každý, dokavád je chudý
a když s plnou plachtou pluje,
jak ta plachta vyplajchuje.

Rudý východ (asi 1953):
Na křižovatce pražských ulic,
když k jitru stojím sám a sám
a vidím kde nic, tam nic, tu nic,
jdu do sebe s přemítám.

Když nemáš v kapse ani vindry,
kam můžeš jít? Jen do sebe
a koště vzít a všechny mindry
ven vymetati, ze sebe.

Vtom zaduní kdes v dáli rána
a počítáš: ráz, dva, tři, čtyři ---
To blahozvěst zní od Štěpána
a odlétají netopýři.

Zas rudý východ otvírá se
jak pes a z fabrik stoupá dým
a já, našed sám sebe zase
jdu samý smích a samý šprým.

Šaman řekl(a)...

Taky Antonín Sova napsal ještě ve 30. letech básničku o Leninovi. Ale jestli je oslavná - to už posuďte sami:

LENIN

Ten, v nové učení jenž zasvětí,
v mystickém drží světy zajetí.
Má sílu tragickou, hrůz násilí,
neb jeho ruce tvoří tam, kde zabily.

A vyšvih´ se a v Gogolovskou trojku sed´,
prásk´, přes lesy a stepi, pláně, vody,
prásk´, koňů-tahounů on uzdy pevně ved´
a neštítil se prohánět je v krve brody.

Hle, vypasený bárin skulil se jak měch,
hle, inteligent za ním sražen rozměklý,
jen Němec po boku zbyl a žid povzteklý
z pogromů dávnou mstou, tak jedou Ruskem v spěch,

v svět celý, velkolepý humbug opičí
se věsí na trojku, všech národů tříšť za ní,
jež chce se svésti lacino a bez námah
již přijít k hotovému, po evropské pláni
se řítí šíleně, až zdvihá nad vším prach...

A s druhy po boku, jak světy zabírá,
co v tvář mu plivají, znesvětit chtějí druzí,
on řítí se, z mystické sladkých věcí hrůzy
vojsk za něj bojující církev umírá.

Zas po staletích Mstitel, zbědovaných Pán,
chce Tvůrcem být, dům k domu, ze všech vjíždí stran.

Dav náročných, všech nespokojených se hnul.
Již za ním spiklenecký každý mžourá stůl,
kout každý s mládeží, již pohoršili otci
mamonem opilí, když jako vepři krotcí

v lovišti zlata svého chrochtají.
V dějinné sugesci vše svádí potají:
čí srdce změnu chtí, se kolem sesedla,
msta pro ráj příští rudla tam a nebledla.

A s trojkou řítil se, spal u všech, jed´a pil
a třeba popřen - vysmán - on tu byl,
otcovským domům mládež odloudil.

Těm jedněm strašný hřbitov, druhým sladký řád,
jenž rozplameňuje, z tolika hříchů živý...
Však v jaké peklo sřítí se, jak hrozný pád,
až nespokojenci procitnou, vystřízliví...!
.........

Ona je to vpodstatě protisovětská básnička, kde se píše o Leninovi, že zabíjel boháče a inteligenty, a Němci a Židé mu v tom pomáhali... Básník má nejspíš něco proti Internacionále, ve které se chce každý lacino svézt na Leninově úspěchu - nazývá totiž mezinárodní dělnické hnutí "velkolepým humbugem opičím"...

Nejdřív to vypadá, že básník Leninovi fandí. "Zas po staletích Mstitel, zbědovaných Pán..." Vždyť strašný hřbitov je tu jen pro starou generaci, válející se prasecky ve zlatě - svedenou mládež, která touží po změně, čeká "sladký řád"...

Nebo nefandí? Ví, že onen "příští ráj" je pouze představou, ze které jednou lidé vystřízliví.
Tato báseň je protisovětská, ale její antisovětismus editorovi sbírky dr. Bedřichovi Václavkovi v roce 1936 nevadil, když ji zařadil mezi jiné básně, ve kterých se SSSR nábožně opěval. (Václavek pouze podotkl, že na "tragické visi" Antonína Sovy "zřejmě ulpěly stopy pomlouvačských kampaní..." O antisemitismu nepíše, mezi původními revolučními vůdci byli skutečně i Židé - tady jen připomenu, že i mezi jejich obětmi. Totéž platí o Němcích.)

(Text básně opsán ze sbírky "SSSR v československé poezii", vydala LIDOVÁ KULTURA jako třetí svazek Lidové knihovny, vytiskl V. Palán v Praze 1936. Jestlipak si ten Palán v 1948 ruce neurazil?)

žibřid řekl(a)...

Šamanovi:
Tak to je podivuhodná báseň. Stav v Rusku považuje Sova za tak špatný, že se nediví komunistickému převratu, ale ačkoli se děsí toho, co nastane (jak předvídavé!) tak Lenina nepřirovnal k Božímu trestu, ale spíše k Mesiášovi, byť formulací Pán-Mstitel. Snad nestranil nikomu, jen se snažil o objektivitu? Koneckonců co ve své době mohl tušit? Vždyť umřel v roce 1928 (takže ta báseň je ze 20., nikoli 30. let). Mohl znát ruské emigranty, ale o Gulazích tušit nemohl.