neděle 14. února 2010

POVÍDKA: Zlatá Rybka

A bylo jitro a byl den sedmý, i ohlédl se Bůh po svém díle a uznal, že bylo dobré. I spočinul a liboval si: Vytvořil jsem svět dle své vůle a teď si s ním mohu dělat, co se mi zlíbí. Jak je pěkné, být Bohem!

"Ten Vesmír, ten se Mi teda povedl," říkal si, když se povaloval uprostřed metagalaxie. "Světla jsou támhle, temnotu jsem dal tuhle, ty galaxie a černé díry, to je teda něco! A  ty Sloupy stvoření a Perlivé fontány tuplem!"

Zmocnila se ho až euforie. Jenže, mezi námi, Bůh je poněkud maniodepresivní, jestli to ještě nevíte. Takže zákonitě musela po mánii nastoupit deprese. Bůh si začal mrmlat:

"No jo, no jo. Je to pěkný, pěkný, ale co z toho? Tak tady jsem Stvořitel. Ale třeba co Stvořitelové v jiných Vesmírech? Možná je stvořili lépe? Teď nevím, jestli jsem raději neměl nechat prostor třináctirozměrný. Hm, tady mi do toho nikdo nekecá, jsem tu jedničkou, jenže kdyby se mi podařilo dostat do dalších bublin existence, tak by si mne možná ani nikdo nevšiml. Bůh se snaží, maká jak čert, ale stejně je to celý na nic. Snad by Mi stačilo i něco menšího, kde bych ale opravdu mohl být skutečným Pánem, něco, kde by Mne spravedlivě ocenili."

Jak Bůh pravil, tak vykonal. Ani ke splnění svého přání nepotřeboval zlatou rybku - byl přece všemocný! Rozhodl se, že Vesmír zanechá přírodním zákonům nebo přesněji řečeno scénáři ohňostroje, který s takovým úsilím připravil. On se zatím bude věnovat Zemi a zahradničení. Tam může excelovat a získat uznání. A Jeho zahrada se stala skutečně pověstnou. Zahrada Eden, jak ji pojmenoval, oplývala neskonale krásnými květy s opojnou vůní. Opět si připravil scénář, tentokrát kvetení květinových obrazců. Ta krása vlastně v menším kopírovala lahodné změny, které mnohem pomaleji a nenápadněji probíhaly v okolním Vesmíru.

Navíc osázel Bůh pár záhonků taky nějakými jahodami, cuketami, kedlubnami, pěstoval kořenovou zeleninu i koření. Angrešt, rybíz, révu... Pochopitelně vavřín a olivovník. A samozřejmě ovocné stromy. A tu vyvstal problém. Místo toho totiž, aby se věnoval čistě botanice, zhlédl se Bůh v moderních trendech a Eden pojal kombinovaně: Zahrnul do něj rovněž výstavku živočichů, jakousi miniZOO.

Netrvalo dlouho a nastaly problémy. Nejdříve ta aféra s hadem, co podvedl Evu. Eva pak svedla Adama, i požili ovoce ze stromu vědění dobrého a zlého a vůbec nedbali provozního řádu zahrady, podle kterého směli chroustat čeho se jim zachtělo - až na tahle jablka (prý to byl Mazánkův zázrak). Bůh je musel nechat vyhnat - rád, nerad. Jak to začalo, tak pokračovalo. Kain zabil Ábele, bratra svého. Přesto se lidé počali množiti - a s nimi i zlost lidská. Co s tím? Boha lidské lumpačení dost mrzelo, byl fakticky roztrpčený. I seslal potopu. Avšak Noé a jeho rodinku přežít nechal - nechtělo se mu zase patlat se s hlínou. Na archu si mohli vzít i svůj dobytek. A čeleď! Hodně čeledi měl Noé, byltě muž spravedlivý, dokonalý a tím pádem i bohatý. Takže problémy s lidmi pokračovaly. Začali stavět věž, o které tvrdili, že bude o patro vyšší, než cokoli zatím kdy bylo postaveno. Strašně se vytahovali. Protože se to tam jmenovalo Bábel, dostal Bůh dobrý nápad: zmátl jazyk stavebních předpisů, takže lidé nemohli dodržet termíny ani normy. Nakonec se pohádali a začali zakládat různá občanská sdružení. Místo věže je tam dnes tržnice s ovocem a zeleninou. Bůh se přitom docela bavil.

Jenže bylo hůř. Lidé byli zlí. Kradli, smilnili a co nejhoršího - pořádali taneční megapárty, při kterých dělali strašlivý randál. Úplná Sodoma a Gomora. Následovalo nezbytné profylaktické opatření. Lidé však byli nepoučitelní a zlobili ve velkém. Bůh ještě se zaťatými zuby vyvedl svůj lid z Egypta. Ale pak už toho měl dost. Od té doby, co při topení lidstva vzala za své i Jeho botanická chlouba na Blízkém Východě, Ho tenhle džob už vůbec nebavil.

Jednou  zase takhle seděl na hoře Sinaj, jak bylo Jeho oblibou, a opět nespokojeně vrčel:

"K čemu Mi to všechno je? Já se pachtím, Já plánuju, řídím, u všeho musím být, co neudělám sám, to neudělá nikdo - a jen se otočím, už Mi to někdo mrví. Lid zachráním - a on už zase holduje zlatému teleti. Mám Já tohle zapotřebí? Byl jsem Stvořitelem Vesmíru, Bohem Země a svého lidu - jenže lid mě ignoruje. Už mne to unavuje. Měl bych si zase najít něco menšího."

A tak stvořil Bůh farizee a vykladače, proroky a kněze, vůbec celou církev, ať se stará sama. Místo aby vládl z nebes národům, zkusil užívat si v lidském těle vlády nad národem jedním. Ne, že by to nebylo zábavné. Konečně se Mu dostalo toho ohlasu, slávy a uctívání, jaké Mu na Sinaji, v samotě Edenu a v pustinách Vesmíru chybělo. Jenže - většinou to končilo vždy nemlich stejně: Probodením, otrávením, ukřižováním... Nebo, nejbolestněji, zapomněním.

Bůh byl opět nespokojen. A tak nějak kolem roku pět nebo šest tisíc od stvoření světa se rozhodl:

"Králové a diktátoři, carové a císařové, mocnáři a lidožrouti, knížata a erteplata - co je to za slovutnost, když končí zradou? Znova a znova. Už mne to nebaví sledovat stále stejné intriky, dostávat se až na samotný vrchol a pak být svrháván, opíjen rohlíkem a otravován lichotkami, oslavován a nakonec vražděn vlastní ochrankou, spojenci a příbuznými -  to už občas člověka i Boha nudí. Vím co. Stanu se americkým prezidentem! Ten je na světě nejmocnější."

A protože byl Bůh, Jeho přání se mu splnilo. A vládl Spojeným státům i zbytku planety moudře a spravedlivě, bedlivě vážil zasílání humanitární pomoci a poskytování vojenské přítomnosti, podporoval vědy a umění a na svém ranči vybudoval proslulou botanickou zahradu - bez zvířat. Neměl ani jezírko, ve kterém by plavaly zlaté rybky. A to byla možná chyba, protože ty by Mu poradily. A mohl vyhrát alespoň v druhém volebním období. Nevyhrál. Důvod? Nebyl ženatý. Neměl v domácnosti ani psa, ani kočku. Nechodil vůbec do kostela! Ani nebyl moc slavný - s jeho vládou se nespojovaly žádné skandály. Byl prostě mediální mrtvola.

Bůh se proto rozhodl posunout se ještě níže na žebříčku moci: přál si, aby se z Něj stala Super Star, tedy skutečný světoznámý zpěvák populární hudby, nikoli vítěz krátkodechých televizních realitek. Jenže na světě bylo světoznámých zpěváků moc, i skupin, takže ta světová sláva se dost ředila. Nakonec Boha napadlo, že by mohl být výjimečným slavíkem v nějaké bezvýznamné provincii. I to se Mu splnilo, desítky let vedl čelo žebříčku hitparád jedné malinké země. Jenže tu byl zase jiný problém - věčný problém Evy. Ženské se kolem Něj vinuly tak, že se nemohl dost soustředěně věnovat přesné interpretaci, a odborný tisk ho strhal. Fanynky Boha hájily - ale Vševědoucí věděl, že kritiky mají pravdu. Zase byl nespokojen.

V takové nevlídné náladě zapadl do knihkupectví a vinárny Rybka, kde si poprosil o dvojku červeného. Po druhém litříku se svěřil místní stolní společnosti se svým problémem: "Bohem jsem byl, králem i prezidentem, Stvořitelem Vesmíru i hvězdou, všude jsem měl úspěch, ale nikdy nikdo nedocenil Mou jedinečnost a kvalitu. Vždycky Mi někdo všechno zkazil - uctívači a vykladači, fanoušci a voliči, hadi! Kdybych založil Klub neúspěšných, tak by měl úspěch... Co už mám dělat, Rybko, poraď!"

V té vinárně žádná zlatá rybka nebyla. Jen parta zkušených praktiků. A ti Bohu skutečně poradili: Založ si vlastní blog. Ale nikam na něj nedej odkaz! A hlavně - nepřipusť žádné komentáře!

Tak je Bůh poslechl. Ty stránky si dělá sám. Sám si je i čte. Protože nikdo na ně nechodí.

Konečně je spokojený. Konečně je - všemocný!

Protože Mu do toho nikdo nekecá.

*
Psáno v Praze 22. srpna 2003
(5. místo v odborné kategrii ceny Vidoucí 2003)

23 komentářů:

Šaman řekl(a)...

Skutečně je tenhle textík už skoro sedm let starý. Sám bych tomu nevěřil, kdybych si to neověřil v archivu Palantíra (viz odkaz pod článkem).

A proč jsem tuto vymyšlenou scifárnu, či spíš pohádku dnes uveřejnil? Snad proto, že už zítra je 15. února 2010...

Pán zástupů řekl(a)...

Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
Amen, pravím vám : Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.
(Mt 5,17-19)

drak řekl(a)...

2 Šaman

Tak tohle přirovnání opravdu sedí jak pozadíčko na hrneček :-)

Šaman řekl(a)...

"Pane zástupů", onen moudrý rabbi, který tak pravil, hovořil ovšem o Starém Zákoně. A těch přikázání je 613. Takže křesťani mají smůlu a do království nebeského jako největší ze všech přijdou pravověrní židé.

Avšak onen mladý mudrc taky řekl ke kamenování (což byl prostředek k tomu, aby byl naplněn rozsudek "smrtí zemře" - třeba za zlořečení rodičům - a zároveň udžen zákon "Nezabiješ"): Kdos bez viny, první hoď kamenem.

A i jinak se choval vůči Pentateuchu hodně perestrojkově...

Církev Svatá řekl(a)...

Jednota obou Zákonů vyvěrá z jednoty Božího plánu a jeho zjevení : Starý zákon připravuje Nový, zatímco Nový naplňuje Starý; oba dva se navzájem osvětlují; oba dva jsou skutečné Boží slovo.

Starý zákon je prvním stupněm zjeveného zákona. Jeho mravní předpisy shrnuje desatero Božích přikázání. Přikázání Desatera kladou základy povolání člověka, stvořeného k Božímu obrazu; zakazují, co odporuje lásce k Bohu a bližnímu, a předpisují, co je pro ni podstatné. Desatero je světlo poskytnuté svědomí každého člověka, aby mu zjevovalo Boží hlas i Boží cesty a chránilo ho proti zlu. "Bůh napsal na desky zákona to, co lidé nedokázali číst ve svých srdcích."

Starý zákon je přípravou na evangelium. "Zákon je proroctvím a pedagogikou budoucích skutečností." Ohlašuje dílo osvobození od hříchu, které se naplní v Kristu, a poskytuje Novému zákonu obrazy, "typy", symboly k vyjádření života podle Ducha. Zákon je konečně doplněn učením knih moudrosti a proroky, kteří jej zaměřují na Novou smlouvu a nebeské království.
"Za vlády Starého zákona byly duše plné lásky a milosti Ducha svatého, které očekávaly především splnění duchovních a věčných příslibů. Z tohoto hlediska patřily k Novému zákonu. Naopak i v Novém zákoně jsou lidé tělesní, kteří ještě nedosáhli dokonalosti Nového zákona a které je nutno přimět k ctnostnému jednání strachem z trestu nebo příslibem časných dober. Avšak Starý zákon, i když dával přikázání lásky, nebyl s to poskytnout Ducha svatého, skrze něhož Boží láska ‘je nám vylita do srdce’ (Řím 5,5)."

Nový zákon neboli zákon evangelia je zde na zemi dokonalostí božského, přirozeného a zjeveného zákona. Je dílem Kristovým a je vyjádřen především v horském kázání; je také dílem Ducha svatého a skrze něho se stává vnitřním zákonem lásky : "S Izraelovým domem ... uzavřu smlouvu novou ... Svoje zákony jim vložím do mysli, do srdce jim je napíšu. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem." (Žid 8,8.10).

Evangelijní zákon "naplňuje", zjemňuje, překonává a přivádí k dokonalosti Starý zákon. V "blahoslavenstvích" naplňuje Boží přísliby tím, že je povyšuje a zaměřuje k "nebeskému království". Obrací se k těm, kteří jsou ochotni s vírou přijmout tuto novou naději - jsou to chudí, pokorní, zarmoucení, čistí srdcem, pronásledovaní pro Krista, a tak jim vytyčuje překvapivé cesty království.

Evangelijní zákon naplňuje přikázání Zákona. Pánovo kázání na hoře vůbec neruší nebo neoslabuje mravní hodnotu příkazů Starého zákona, ale odhaluje jejich skryté možnosti a dává vyrůstat novým požadavkům : zjevuje celou jejich božskou i lidskou pravdu. Nepřidává nová, vnější přikázání, nýbrž jeho obnova jde až ke kořeni jednání, k srdci, kde člověk volí mezi čistým a nečistým, kde se utváří víra, naděje a láska a s nimi ostatní ctnosti.
Evangelium tak přivádí Zákon k jeho plnosti napodobováním dokonalosti nebeského Otce, odpouštěním nepřátelům a modlitbou za pronásledovatele podle příkladu Boží velkomyslnosti.

Nový zákon se nazývá zákonem lásky, protože ukládá jednat spíše z lásky, kterou vlévá Duch svatý, než pod tlakem strachu; zákonem milosti, protože uděluje prostřednictvím víry a svátostí sílu milosti k jednání; zákonem svobody, protože nás osvobozuje od dodržování obřadních a právních předpisů Starého zákona, vede nás k tomu, abychom jednali spontánně z podnětu lásky, a konečně dává nám přejít z postavení služebníka, "protože služebník neví, co dělá jeho pán", do postavení přátel Kristových, "protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce" (Jan 15,15), a dokonce do postavení syna dědice.

žibřid řekl(a)...

Pánovi zástupů a Církvi Svaté jdi a řekni:
"Hovno, hovno, pravím tobě, i kdyby ses posral, nevejdu s tebou do nebeského království!"
(Šaman promine, nějak mi ten evangelizátor hnul žlučí)

drak řekl(a)...

2 žibřid

Musím Vám poděkovat, jsa znaven prací, podíval jsem se sem, abych se chvíli díval na něco jiného. Musím se přiznat, že Pán zástupů i Církev Svatá na mne zapůsobili poněkud depresivně, asi v tom smyslu, že když jsem ty příspěvky prolétal zrakem, kladl jsem si otázku, zda mi u té práce nakonec nebylo líp. No když jsem se dostal k tomu Vašemu příspěvku, tak mi hned bylo jasné, že u té práce mi rozhodně líp nebylo, protože vaše břitká odpověď Církvi Svaté a Pánovi zástupů mne přímo rozchechtala, čímž mi udělala dobře na duši ;-) Ještě jednou dík :-D

STK řekl(a)...

Asi jsem už fakticky hodně zvrhlý agnostik.
Celá ta evangelizace mi připadla směšná a smál jsem se průběžně - patrně vlastní hlouposti. (Bibli přitom považuji za knihu knih - přesto, že je, pravda, poněkud zastaralá.
Možná mi došlo, že dnes je ten památný den. Jdu se na Psa podívat na přeživší...

Větší vlastenec řekl(a)...

Die Botschaft hör ich wohl, allein mir fehlt der Glaube.


Pánové žibřide a draku, já vám oběma taky děkuju, z celého srdce. Taky jsem po přečtení těch zpropadených křesťanských příspěvků upadl do deprese, a vy jste mě z ní dostali. Díky.

Sám bych ani za boha nedokázal napsat taková ta slova, jež říkám, když se praštím kladivem do palce. Asi proto, že na mou duši nejsem dlaždič (jsem pouhý zedník), a taky mám nějaké zábrany; ani nevím proč. Snad že jsem už celkem stár (už mi, kruci, bude 51). A to je věk, ve kterém chlapa popadají sakra divné myšlenky. Například na stáří. Na nemoce. Na ...
No a to je PŘESNĚ ono, na to spoléhá ten proklatý evangelizátor (nebo spíš misionář, v té naší zdravě ateistické vlasti).
Prostě, jak se říká, když se chlap po padesátce ráno probudí a nic ho nebolí, tak je mrtvej. A já jsem přece moderní Čech, chci na smrt zapomenout ... jako na smrt. Takže ať jdou k čertu všichni ti klerikálové ! Koho, šmarjápano, zajímá ten jejich pánbu ?!? To jejich Memento mori ?!?
My chlapi věříme v sebe, ve své božské silné stroje. Věříme ve Spartu (Slavii, Baník pičo), věříme v náš národní manšaft (Kdo neskáče, není Čech !) A v to naše pivko ! A knedlozelovepřo ! Proč bychom se netěšili, když nám pánbu zdraví dá ?
Prostě – kampak na nás s vírou a náboženstvím.


Teď jsem chvíli používal imperialisticko-sionistický internetový vyhledávač – a nalezl jsem ! Ten pánbíčkář se nestyděl vložit pod nickem "Pán zástupů" slova Ježíše, Pána zástupů ! Neštítil se pod nickem "Církev Svatá" použít doslova - slova Církve Svaté !
Taková HNUSNÁ provokace !
Vždyť ten Ježíš je po matce sionista, a po otci – no, kdo z nás zná jeho otce ? Nejpravděpodobnější verze praví, že jeho otec byl germánský žoldák (ta církevní verze je přece bohovsky směšná, no ne, bratři Češi ?).
A víte, co ten "slavný" Jéžíš řekl ?

Nečiň jiným, co nechceš, aby jiní činili tobě.

No prokristapána, taková pitomost !!! A ti papeženci to pořád opakují; taky není divu - Papež je němčour a ještě navíc fašoun.

Jak řekl Masaryk : Ne Řím, ale Tábor ! Proto se k němu my sociální demokraté hlásíme. Proto se spolu s naší bratrskou stranou, KSČM, hrdě hlásíme k husitství, k husitskému revolučnímu hnutí, k jeho sociálním ideálům.
Správně to řekl soudruh profesor Nejedlý, začátkem června roku 1945 : "Problém odstranění němců z českých zemí začali u nás řešit již husité. Byli jsme jejich odkazu dlouho nevěrni, avšak nyní dovedeme jejich dílo do konce a já vás ujišťuji, že se tak stane zcela po husitsku."
A jak víme, zakrátko po odstranění němců jsme po husitsku vyřešili i problémy se zbohatlíky a klerikály. A pak se tančilo všude !

Je skvělé, že jsme od těch dob nic nezapomněli, že jsme se nic nového zbytečného nenaučili. Takže nás čeká rajská budoucnost, bez němců, zbohatlíků, křesťanů. Čeká nás šťastná budoucnost v socialismu nebo v islámu.


Na závěr mi prosím dovolte, abych vyjádřil svou velikou radost ze zjištění, že v útulné hospůdce U hřbitova by se dobře cítili Jaroslav Hašek s Frantou Sauerem, že v ní budou štamgasty hrdinní obránci naší vlasti z Klubu českého pohraničí.

No, vidím, že je čas jít někam jinam. Pisatel těchto řádků, jakožto "der Geist, der stets vernein", se loučí.
Takže se tu mějte.

A nezapomínejte na první přikázání : Bijte němce papežence !

Harpyje řekl(a)...

Mandy Cohen byla sionistka?!! To byste teprve musel nejdřív dokázat! Chachacha shalom. Trochu zmatené, ale jinak dobré.

Šaman řekl(a)...

Komentátorům/komentátorkám,
dámy a pánové, nechte Evangelisty přijíti ke mně, snad to probůh, nebude svědek Jehovův.
I když, můžete se doučit, co vám katechetové ve škole nestačili říci.
Pokud nejste věřící v nějakého Boha(přičemž víra nerovná se církev), ale věříte třeba v mimozemšťany, můžete jako pracovní hypotézu vzít, že Ježíš byl mimozemšťan. Alespoň se tak trochu choval, když mezi židy o sobě hlásal, že on sám je Bůh/Boží syn...

Šaman řekl(a)...

Evangelistovi
Vážený pane/paní, bylo by vhodnější, kdybyste vystupoval/a pod jedním nickem nikoli jako "Pán zástupů", když už tak "Církev svatá", což je jen trochu méně obludné, ale asi dost přesné.

Jako církev svatou beru už evangelisty v době po ukřižování J., a jejich žáky - jako byl jeden z těch, co napsal citovanou epištolu Židům. V ní je ovšem tvrzení, že "první smlouva" nebyla bezvadná. O čemž J. zákoníky nepřesvědčil. Vše totiž závisí na axiomu - byl onen ukřižovaný rabbim Joshuou, jenž se rouhal, anebo byl Ježíšem, synem Božím - jak o sobě tvrdil? Tedy - tvrdil. Lstivě naváděl své posluchače, aby mu řekli: "'Jsi tedy Syn Boží?' On jim odpověděl: 'Vy sami říkáte, že já jsem.'"

Nebylo to ono "ANO, ANO, NE, NE", které J. sám požaduje. Originální JHV pravil Mojžíšovi: "Já jsem, který jsem". Tak mluví chlap.

Zrovna tak J. nejdříve tvrdí: "Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane." A pak přijde a řekne - ruším starý, nedokonalý zákon, a nastoluji nový, který není tak složitý, který od vás nepožaduje plnění nesmyslných drobnůstek, hlavně že máte víru ve Mě..." Anebo to říká až církev, zprvu křesťanská?:

"Nový zákon se nazývá zákonem lásky, protože ukládá jednat spíše z lásky, kterou vlévá Duch svatý, než pod tlakem strachu; zákonem milosti, protože uděluje prostřednictvím víry a svátostí sílu milosti k jednání; zákonem svobody, protože nás osvobozuje od dodržování obřadních a právních předpisů Starého zákona..."

"Osvobození" od dodržování obřadních a právních předpisů Starého zákona chtěli po židech všichni pohané - Egypťané, Babyloňané, Římané (čas od času každý z nich)... No a pak křesťané, kteří mluví o tom, že jsou následovatelé Ježíšovi. Protože však J. byl židovský učenec (čím víc toho vím o židovství, tím víc mne překvapuje, jak dokonalým židem byl - hlavní poselství Tóry je totiž "Miluj svého bližního jako sebe samého":) přinesl novou smlouvu především židům. Tak úplně se to nepovedlo, že, takže někde udělali soudruzi misionáři chybu. Asi tak nebyli úplně židy, jako byl jejich učitel, protože pak by věděli, co znamená TRADICE, co znamená dodržování zákona otců - že se vůbec neděje pod tlakem strachu, ale naopak koná se v největší radosti... Všechny židovské svátky byly a jsou totiž vzpomínkou na skutečné události, které se tradicí přenášejí z generace na generaci a udržují tak existenci židovského národa...

Když jsem se dověděl, že existují židé, kteří věří ve Krista, pak jsem si řekl - to jsou asi ti praví křesťané... Ale ti, jakožto správní židé, nemají žádnou Církev svatou!

Šaman řekl(a)...

Štamgastům
Ještě co se víry tejče: V Izraeli je všechno možné, což poznáte až když tam jste, když prolézáte některými ze stovek jeskyní, když se koupete v moři Galilejském či se opíráte o Západní zeď (nářků). V zemi žije devadesát národností, které mají desítky různých věr. Kterákoli heretická odchylka je zde zastoupena. Domov zde má i bahájistická církev, vyšlá z koránu, v Íránu zakázaná, s prvky křesťanství a budhismu... V křesťanské čtvrti mají krámky křesťanští Palestinci, na tržišti můžete potkat třeba i Uzbeky... Jestli chcete mít sichr, že místní občan, na kterého narazíte je žid, pak to poznáte podle toho, že to je - černoch...
O chrám Boží se perou tři křesťanská náboženství, proto je kostelníkem - muslim.
Jedině zde mohly vzniknout ty nejsilnější a nejsprávnější víry... Boží přítomnost je ve vodě, cítíte ji ve vzduchu, vyzařuje z kamenů, dá se téměř hmatat.
Čas od času se v Jeruzalémě ztratí nějaký turista - nejspíše Američan - a pak ho po dvou týdnech najdou bez dokladů, bez kreditek, roztrhaného, bosého, jak někde káže zástupům či kozám. Dostal "Jeruzalémský syndrom", pro který jsou už desítky let v univerzitní nemocnici na hoře Scopus (která byla židovská, i když byl okolní východní Jeruzalém okupován Jordánem) vyčleněno samostatné oddělení...

A co se víry tejče obecně: Existuje pohádka, podle které se vám po smrti přihodí jen to - a přesně to - v co sami věříte. Nevěříte - a pak se již nevzbudíte. (Což je možná ta lepší varianta - alespoň dle Hamleta.) Jste budhisté - a převtělíte se třeba ve psa. Věřícím v přírodní nadpřirozené síly vesmíru se zase dostane statutu kosmických dětí. A křesťani přijdou do peklíčka či do nebíčka - dle toho, co o sobě sami vědí...

Má smysl hádat se o církve. Nemá smysl hádat se o víru či posmrtný život.

Počkáme - a uvidíme!

STK řekl(a)...

Pokud má Šaman pravdu (a mít by ji měl, je přece šaman) mám to pro sebe vyřešené. ;-)

Až mě jednou poveze ten převozník v kapuci, kterému není nikdy vidět do tváře, z našeho světa do černoty vpředu a mlha před námi se nepozorovatelně změní v neprůhlednou tmu za námi, náíhle uvidím vysoký travnatý břeh, ozářený sluncem a nad ním modrou oblohu s bílými mráčky. A tam, kde se stýká tráva s oblohou, na hraně toho svahu, budou sedět, jeden vedle druhého, všichni moji kocouři, které jsem kdy měl a zdraví, spokojení a načechraní na mě budou čekat, abychom si zase mohli být spolu...

Tak tahle scéna se mi zdála jednou těsně před probuzením. Probudil jsem se tenkrát neuvěřitelně šťastný. I ten den byl pak tak nějak lepší než jiné dny. Pořád si všechno jasně pamatuji. A chci si to pamatovat až do oné plavby přes řeku Léthé.

Mám kočky rád a ony mi to oplácejí stejně. Moje i ty "cizí". Kočkaři ví - a nekočkaři stejně neuvěří, že kočka je nezáludný tvoreček, plný lásky a důvěry ke "svému člověku".

Takže tak jednoduše si představuji svůj "posmrtný život". Jakéhokoliv Boha k té krásné představě jaksi... nepotřebuji.

Větší vlastenec řekl(a)...

Ve jménu knížete démonů vyhání démony


No, byl jsem už u hřbitova, ale zaslechl jsem zezadu ten křik, tak jsem se ještě vrátil. Už naposledy, ksakru.
Přestože stojím ve dveřích – ne, děkuju, dovnitř už vážně nepůjdu – tak se nebudu vyjadřovat k výše uvedené povídce majitele hospody. Proč ? No, víte ... ehm ... prostě, jaksi nemůžu. Vrozená slušnost je vážně vrozená vada. (Mimo to – i já jsem zamlada spáchal všelijaké textíky, nad kterými dnes kroutím hlavou.)

Takže jen k diskuzi, a tentokrát P.O.M.A.L.U, aby mne všichni pochopili :
Ten kletý a daremný smělec, zvaný zde Evangelista, ve svém prvním příspěvku (14.února 1:59) uvedl pouze a jedině slova J.Krista. Tudíž, kdyby se byl podepsal Franta Novák nebo třeba Pontifex minimus, tak by se bylo zobrazilo "Franta Novák (Pontifex minimus) řekl (a)...", pročež by musel k tomu napsat třeba "Cituji z Bible" apod.
Jistě, mohl se podepsat i jinak než Pán zástupů, např. Ježíš, Kristus, Spasitel, Syn Boží, X, IXOYC.
Každopádně, a to zdůrazňuji, slova v příspěvku použitá jsou překladem vlastních slov Pána zástupů.

Máte to ? Fajn, tak dál :

Ve svém druhém příspěvku (14.února 13:30) ten čerchmant Evangelista uvedl pouze a jedině citace z Katechismu katolické církve.
Ano, mohl se podepsat i jinak než Církev Svatá, např. Církev Obecná či Ecclesia Catolica.

I v tomto případě spoléhal však „Evangelista“ na inteligenci a vzdělanost zdejších diskutujících. Hlupáček naivní. :-)))

Takže závěrem : Já, jakožto pokrokový, levicově založený člověk, navíc aktivista Strany, zde již nemám co na práci. Tady jsou (téměř) všichni přítomní velcí vlastenci čeští, hrdí obránci vlasti a ateistické víry.
Ano, takové občany my potřebujeme, takové občany jsme celá desetiletí vychovávali, a po našem rychle se blížícím vítězství opět vychovávat budeme. Vaše mysli, vaše dušičky jsou tabula rasa; kdokoli trpělivý a zároveň razantní je popíše k obrazu svému. Gratuluji.

Děkuji vám všem za pozornost, a nyní konečně jdu dál, šířit myšlenky socialismu a vědeckého ateizmu. Vy mne nepotřebujete, neboť "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní." (Mt 9,12)
Čest práci a Míru zdar !

------------------------------------------------
Teprve v socialismu se naplnily ideály husitského revolučního hnutí ! (Z.Nejedlý)

žibřid řekl(a)...

Šamane a Vlastenče, nechtěl jsem tím snad ani tak urazit někoho, kdo věří, jako odpálkovat někoho, kdo evangelizuje. Uraženým ješitům se omlouvám ;-) a pokusím se rozepsat obšírněji, ale teď nemám čas. Zítra na shledanou, Ž.

STK řekl(a)...

To VV:

Jak daleko je to ke hřbitovu? ;-)

Jinak pozor: Před hospodou jsou dvě cedule. Na jedné stojí KE HŘBITOVU a ukazuje vlevo. Ta druhá ukazuje doprava a nápis zní K MÁRNICI. Nevím, která z cest je lepší. Asi ta delší. Tak rozvažte, jestli by nebylo lepší si tady v hospůdce ještě něco před odchodem dát... ;-)

anonym řekl(a)...

Velký Vlastenče, nejsem Šaman, ale mohu-li Vás požádat, neodcházejte a neprskejte, ješitnost je Ďáblův nejoblíbenější hřích.
Vaše příspěvky jsou ozdobou diskusí a (ohne srande) přínosem pro zamyšlení. Včetně těch budovatelských:)

žibřid řekl(a)...

Pro Vlastence, obšírněji:
"Nečiň jiným, co nechceš, aby jiní činili tobě," je Váš vlastní citát. Nikdo zde k evangelizaci nevyzýval. Pokud evangelizátor nechce, aby byl obracen na moji ateistickou víru, neměl začínat svůj proslov. Pokud už řekl vše, co chtěl, načež práskl dveřmi a odešel, pak je to nevychovanec. Pokud při tom navíc jen papouškoval Pána zástupů a Církev Svatou, nesvědčí to nijak o tom, zda umí přemýšlet i samostatně. Asi ne, už se neozval, ale poslal ke své obhajobě Vás.
Vaší obhajobě rozumím, chápu i, že jde o citáty, ba i ten katolický katechismus jsem poznal (jsem totiž ateista poučený) nicméně zdroj patří uvést jinde, než v titulku, kam je zde zvykem udávat vlastní nick.
No a co se týče Vašeho uraženého odchodu, nerozumím mu. Co byste čekal, že evangelizátorovi odpovím? Něco ve stylu: " Pravdu díš, prozřel jsem, co brání tomu, abych byl pokřtěn?" Vždycky mě naštve, když se do mezilidských vztahů míchá Pámbu. Jestli ˇmi Pámbu něco chce, ať se , prosím, obtěžuje osobně a neposílá za sebe posly. No a na závěr: sestupte, Vlastenče, ze svého piedestalu mezi nás, máme tu v hospůdce nízký strop, takže nechceš-li mít bouli, sehni rychle kouli!

Anonymní řekl(a)...

A ze zlaté rybky se stal Pangasius

Anonymní řekl(a)...

Len ďalší zo zástupu, ktorý skutočného Boha nepozná...

Bulvár, ktorý niekoho urcite poteší, ale inak dosť plytke a jalove:)

Šaman řekl(a)...

velcí vlastenci čeští, hrdí obránci vlasti a ateistické víry...

Když někdo není zrovna katolík, tak to ještě neznamená, že je ateista.

Avšak povídka nepojednávala o víře. Byla obrácenou verzí pohádky o Zlaté rybce. Tady chce její hrdina stále míň a míň - proto musí být na začátku největší.

Karel Čapek ve svých Apokryfech taky neurážel víru. A věřím, že skuteční křesťani uraženi nebyli. Asi jen někteří. Pokud ale ano - jaký je potom rozdíl mezi křesťany a islámisty???

Větší vlastenec řekl(a)...

Juvenilie, krásné hříchy mládí

Za mlada jsem napsal všelijaké textíky.
Asi jako každý.
Po letech jsem je VELMI PEČLIVĚ zničil.
Což by měla udělat většina "psavců".
Neboť pokud jsou juvenilie zdrojem humoru, tak jen pro ty ostatní.

Samozřejmě, mimořádně nadaní jedinci, Mozartové literatury, plodili platné texty již od dětství.
Na ně se tedy výše uvedené doporučení nevztahuje.
Z jejich díla ni čárky neničit, jejich dílo vydat či do kamene tesat do poslední tečky.

Ach! was in tiefer Brust uns da entsprungen,
Was sich die Lippe schüchtern vorgelallt,
Mißraten jetzt und jetzt vielleicht gelungen,
Verschlingt des wilden Augenblicks Gewalt.
Oft, wenn es erst durch Jahre durchgedrungen,
Erscheint es in vollendeter Gestalt.
Was glänzt, ist für den Augenblick geboren,
Das Echte bleibt der Nachwelt unverloren.

Amen !