pondělí 22. března 2010

Je jaro, je

Že je jaro pozná se především podle toho, že jsem si už v neděli vzal jarní bundu. A pod ní, ovšemže, ještě zimní košili - vždyť "březnové slunce má krátké ruce".



Je jaro, na lavičkách na Karlově náměstí opět posedávají
bezdomovci, ačkoli před půl rokem magistrát vyhlásil jejich vyhnání z těchto míst. V parku parkovalo auto městské policie, městští policajti korzovali, perlustrovali podezřelé lavičkáře a vytěsňovali. Nu, zima je pryč, sluníčko svítí, bezdomovci se vrátili z Tyláku...

Před pěti lety jsem na Psu  psal o jaru biologickém:

"A to začalo sichr dnes, kdy jsem v našem parku uprostřed sídliště sledoval párující se kačenky. Na rybníku pod tubusem metra je ještě led, jen malá okénka vody u mostního sloupu poskytují osvěžení vodnímu ptactvu. Pozoroval jsem lužinskou čtyřku: Kačenu a tři kačery. Kačeři dělali, že jen tak postávají na břehu, ale jakmile kačenka trochu popošla, popošli taky. Kačena zastavila, kačeři též. Nakonec jim moje očumování začalo vadit a odletěli všichni někam mimo můj dohled. Společně."

Tak letos to byla lužinská šestka! Tentokrát jsem přišel ve fázi, kdy po hladině kolem kačenky rejdil bojovný kačer, který nejprve odehnal toho nejslabšího a potom dámu svého srdce hájil před třemi zbylými dalšími kačery. Neustále ji objížděl a odstrkoval další nápadníky. Až do chvíle, než ho klofla kačenka! Nestála o to, aby už byl ukončen výběr. Nakonec odstartovala - a za ní všichni, i ten pátý moula. Tak nevím, to je skutečně takový nedostatek kačenek, že se o ni musí prát pět kačerů? To lysky si v přítoku do rybníka už špacírují po dvou.                                                   

Ptactvo už vyhlásilo jaro v nejvyšší fázi. Rostlinstvo má opoždění. Kočičky teprve stydlivě vystrkují svoje pupeny. Tráva je kraťoučká, Ale je teplo, v úterý má být v Praze už 18 stupňů. Na Kazimíra pohoda. Takže kobzolí bude úroda.

Jo, je teplo, je. Biologické jaro řádí. A děvčata chodí v kraťasech.

Psáno v Praze dne 22. března 2010

10 komentářů:

Větší vlastenec řekl(a)...

***

Jaro – tos byla ty, jen ty,
a s létem už jsi mi odcházela.
Pak podzim – ty hrozné blankytné tapety,
má plstěná neprodyšná cela.

Do rasovny vedou přichromlou kobylku –
povadlé krátkodeché nozdry
natáhly vůni mokrého jetýlku,
a z krčmy pach koniny, jak sekyra ostrý.

K průzračnosti plačtivých dnů
rty, očima sálavýma přilnulas rychle
jako k zakalenému flakónu
voňavky ještě nevyčichlé.

Spát, a nereptat. Nerebelovat,
a spát. Neotvírat okna, jež se zaleskla
v horečce červánků, když červenec k nebi stoupal,
a plápolavý jak ohnivý opál,
na rtuť tavil okenní skla
a vážky vábil na svatební let –
to, co dnes na římsách u podstřeší
jsou mrtvější a průsvitnější
než papírky vysypaných cigaret.

Jak se mé zimomřivé okno ukládá k spánku!
Jen mrákotný soumrak a syrovost ...
Do ruky vezmu skleněnou baňku
a vidím dutinky udušených vos.

Jak vítr protahuje kotlinami!
Chlad se schoulil se do klubka, fialový od zimy.
-Prohmatej, větře, všechny prohlubně a jámy –
mou píseň najdi mezi živými!


(Psáno v optimistickém jaru roku 1917; http://www.infoliolib.info/rlit/pastern/temivar.html#27 )

Šaman řekl(a)...

Přidám jednu jarní od ruského bolševika a pre-futuristy Velemira Chlebnikova:

Říkadla a pranostiky jara
v knihách zimy prozpěvují si.
Modrooký vidí vítr, který čmárá
na stydlivou zemi dopisy.

V kmitech nazlátlého míčku v povětří
rovnou do stínových topolových vějiček
batolí se v ty dny devětsil
pod krunýři zlatých želviček.

informace řekl(a)...

VV
http://en.easyart.com/art-prints/Marc-Chagall/Le-Jongleur-de-Paris-(1969)-162699.html

informace řekl(a)...

Nebo spíš:
http://www.abcgallery.com/C/chagall/chagall31.html

informace řekl(a)...

Slunce otáčí stínem věcí,
větrná křídla křehké mlýny lámou.
Jsme v zemi bláznů, pojďme, zatančme si
jednou, dvakrát.

Což na hřbitově tančit smí se
mezi životem, mezi smrtí?
Proč ne, proč ne, má tanečnice,
v zemi bláznů?

J. Seifert: Jaro, sbohem

N.N.Nemo řekl(a)...

Proč dojímají v klidném usmání
víc nežli léta bouřné jásání?
Proč svěží pupen, travka útlá, mladá,
květ kočičky a petrklíčů řada
na suché mezi více srdci poví
než sytý paján léta vždycky nový?
Tak dívka poví víc než zralá žena,
než krása nahá krása zahalená.
Co teprv má se otevřít, je nové ...

Již chápu vás, jen pojďte blíž, ó snové!

Jaroslav Vrchlický: Jarní chvíle

Harpyje řekl(a)...

Tak vypadá jaro zde: http://www.postimage.org/image.php?gallery=1_Zw01

informace řekl(a)...

http://www.lesenfantsterribles.org/visioni-e-metalinguaggi/forma-linea-e-colore/
Piet Mondrian: Il melo in fiore (Kvetoucí jabloň)

http://www.youtube.com/watch?v=RnwuF-MCRuo
Antonio Vivaldi: Le quattro stagioni: La primavera

Šaman řekl(a)...

Jiří Orten: Předjaří

Zatímco tiká pták
a zpěv mu ještě nechce z hrdla,
zvonečky slyším, lehce padající:
vstávejte trávy, probuďte se, spící,
od země do oblak!

Jak je to nádherné,
k ránu se protáhnouti!
A řeky procitly, za hlavu ruce daly,
za hlavu, za moře, ve kterém dlouho spaly -

ó, roso, kampak jdeš?
Jdu nebe pomodřiti.
Jdu hlásek zvonkům dát, lehounce padajícím:
vstávejte, trávy, probuďte se spící,
probuď se kvítí!

informace řekl(a)...

Chlebnikov, autor, kromě jiného Říjen na Nĕvĕ, Vojna v myší pasti, byl futuristou už od počátku vzniku skupiny kubofuturistů (Sadok sudej), spíš byl pre-bolševikem nebo fantabolševikem, když se podíváme na jeho číselné pojetí dějin. (Doski suďby).