úterý 15. června 2010

Jsme tu doma

Přijel jsem jen na návštěvu, jak jednou do roka jezdívám. Na hlavním parkovišti obce jsem se nechtěl tlačit, tak jsem jako vždy zajel ke hřbitovu. Ale i tam bylo plno. Chytil jsem se až v nedalekém lesíku u zavřených chatiček rekereačního střediska.A teprve pak sešel do travnatého údolíčka.

Dneska je tu živo. Ve stínu památeční hrušky sedí mamina, dva hošíci pobíhají kolem. Na můstku přes potok stojí hlouček Sokolů, vedle se shlukli premonstráti. Pod monumentálními sochami u trosek bývalého kostela se setkávají dvě turistické babky na kolech s dvěma japonskými dívenkami v sukních a s černými podkolenkami. Trosky sklepení Horákova statku mají dva japonští kluci za robinsonské hřiště.



Nad hrbolatou posečenou loukou, poházenou osamělými stromy, zní smuteční pochody od hromadného hrobu, nad kterým vlajou české vlajky. Je sobota 12. června 2010 a do Lidic, podobně jako já, přišlo na návštěvu asi tři tisíce lidí.

Jedním z nich je i evangelický pastor, dříve biskup brémský, dr. Ernst Uhl, který pro návštěvy lidických občanů vybudoval v Brémách Lidice-Haus. Jeden z duchovních otců Ekumenického střediska sociálních, kulturních a duchovních služeb v Lidicích Oázy Lidice. Společenský a společný dům stojí a slouží už dvanáct let, dnes už nejen přímým pamětníkům. Jako penzion pro seniory i jako místo setkávání.

Po louce mezi hloučky lidí pobíhají skautíci a skautky a rozdávají lidem kelímky s vodou. Je vedro, pitný režim, zejména u starých lidí a dětí, se musí dodržovat. Po doznění smutečních pochodů a položení věnců se z reproduktorů rozléhají proslovy řečníků .

Řečníci dořečnili, oficiální i neoficiální hosté se rozcházejí. Směřují k památníku 82 zabitých lidických dětí, kde zapěje sbor japonských dětí. (Lidice mají družbu s Hirošimou.) Poslouchat je bude i paní v selském holandském kroji. (Lidice mají družbu s Puttenem.) Poslouchat je budou lidé z celého světa. (Lidice mají taky ještě družbu s norským Telavågem, řeckým Distomem, srbským Kragujevacem, polskou Varšavou, ruským Stalingradem, francouzským Oradourem, italským Marzabotto, belgickým Bande...)

Lidice mají družbu i s anglickými Coventry.

Ve stínu na lavičce, určené pro pamětníky, zůstává sedět „teta Win“, 82letá Winifred Plocka (Horáková). Teta Win si vzala toho Horáka, Josefa, který válku přežil  - jako pilot RAF. Bojovat s německými letadly bylo bezpečnější, než žít pod ochranou třetí říše. Z pilotů padl jen každý druhý.  Po válce se vrátili do Lidic. Ale na Win, na jejího muže (jednoho ze dvou, kteří přežili – o Británii bojoval ještě kolega pilot Stříbrný) se lidické ženy dívaly s neskrývanou a pochopitelnou závistí – měla totiž dva kluky jako buky.

Josef Horák pak pracoval na ministerstvu národní obrany. Ale jen do února 1948. Teta Win ještě dneska česko-anglicky vzpomíná, jak jednoho rána bylo plno ozbrojených lidí kolem domu. Dali Pepimu deset minut na to, aby vyklidil svou pracovnu a pak ho poslali na Moravu. (Do Brna.) Ostatní piloty zavřeli, ale on byl moc známej, tak ho poslali na Moravu, aby se na něj zapomnělo. A pak by ho už mohli zavřít. Jenže nezavřeli. Počkal, až se jeho žena s dětmi vrátí do Anglie. Teprve pak vzal roha přes kopečky.

"Všecko jsme tu museli nechat.  Já měla pár paunty, a oni vzali ode mě v Praze." (Ještě jí na letišti zabavili zlatý náramek – dárek od muže.) "Tak jsme přišli do Anglie completly - no money, no house, no furniture, no nothing. Pepi byl ve Wiena – and I went in London..."

Pepi se vrátil do služeb RAF, bohužel v roce 1949 havaroval za velmi špatného počasí při zkušebním letu a na zranění přitom utrpěná pak zemřel. Avšak Josef Horák tu byl i dnes, tedy ten, kterému šel za kmotra prezident dr. Edvard Beneš – ještě v Anglii. Syn Pepiho. Česky už neumí, ale má tu příbuzné, nalezené po desítkách let díky natáčení jednomu filmu...

Pro televizi Nova tu vyprávěla pamětnice Miloslava Kalibová (ročník 22): "Nás bylo 196 žen v Ravensbrücku a nedožilo se a nevrátilo domů 53... I to číslo ravensbrücké celkového lágru - 130.000 vězeňkyň tam přišlo a  92.000 se nedožilo. Nejen tam. Celé transporty třeba - Židovky, Romky - taky ty byly posílány do Osvětimi většinou. I staré a nemocné ženy. Ten poměr těch obětí je takovej pro nás příznivější, ale bylo to tím, že jsme měli naději, že se zase setkáme se svými rodinami. Já nevím, kde se ten optimismus v nás bral, ale ptali jsme se v dopisech - jednou za měsíc jsme mohli psát - co víte o mužích nebo o dětech? Tři roky nám chodily odpovědi, a my jsme si ty dopisy četli navzájem: Muži jsou jako vy - takové vcelku nadějné - a děti jsou v Polsku... Byly tam tři týdny v tej Lodži, ve stejném oblečení, ve dne, v noci, spaly na betonové podlaze v jedné továrně, bez nějakejch přikrývek." Než je zabili. "Ten osud dětí je opravdu nejsmutnější..."


Celý svět věděl o Lidicích. Matky dávaly to jméno dcerám, vojáci tankům. Jen lidické ženy nic netušily! V ženském táboře se velice dobře vědělo, kdo jsou a odkud. Jediná zlá duše se nenašla, která by jim smutný osud, který potkal jejich muže, prozradila. (O zabití dětí se svět dověděl až po válce.) S touto nadějí většina žen přežila - a nakonec, alespoň ty mladší, si našly nové muže a byl obdarovány novými dětmi...

Pod zelenými lístky břízy nedaleko památníku dětí vypráví průvodkyně hloučku německé mládeže o osudu obce. Jedno děvče si utírá slzy.

Před památníkem zatím už dávno dozpívaly japonské děti. I komunisté zde přednesli svou mantru o nutnosti míru, odvržení amerických radarů. O odkazu komunistů, kteří přežili 2. světovou válku a začali v prvním pokusu o socialismus pracovat pro sociálně spravedlivou společnost. (Jenom to přitom nám všem tak trochu posrali.)

Po komunistech přicházejí Holanďané. Zpívají hezky. Ale to už se do údolí od památníku nese zpěv Lucie Bílé. Otevírá se další ročník soutěže dětských pěveckých sborů. Děti zpívají dětem. Jsou tak podobné těm sochám!

Se všemi národy, které se tu sešly, jsem se mohl dorozumět. I ty písničky, co zpívaly děti třeba latinsky byly srozumitelné: Dona nobis pacem!

Jen s tím podivným pronárodem komunistů, kteří chtěli zavřít Josefa Horáka za to, že bojoval proti nepříteli svého národa, s tím se nedomluvím. Jinak Japonci, Holanďani, Pražáci, Vlašimáci, volyňští Češi i ti Němci z Brém a Berlína, my všichni jsme tu doma.

Doma v Lidicích.

Psáno v Praze dne 15. června 2010

*****************************************************
V Lidicích v sobotu zazněly i proslovy řečníků . Promluvili Přemysl Sobotka, předseda Senátu parlamentu České republiky, Gejza Evermod Šidlovský, ředitel knihovny Strahovského kláštera a předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková.

Vyslechli si je mnozí vzácní i nevzácní hosté.

Viz i stránky Občanského sdružení Lidice



40 komentářů:

guerrier řekl(a)...

Hezky napsáno Šamane. Děkuji myslím i za ostatní slušné lidi.

Šaman řekl(a)...

Tak to bude o Lidicích na chvilku všechno. Jenom ještě - nepotkal jsem tam žádného německého vlastence velkého, který by lkal nad osudem vyhnání. (Anebo horoval proti Žižkovi, Benešovi nebo Českým bratrům.) A že někteří uměli velice dobře česky! Ale německy se tam mluvilo dost - a nikomu to nevadilo. Ani těm, kteří se německy naučili v koncentrácích...
Všem vlastencům českým: Jeďte se se svými dětmi alespoň jednou za rok podívat do Lidic, nemusí to být zrovna v červnu, ale tehdy je tam nejkrásněji. A občas byste se mohli podívat taky do Terezína - do Muzea ghetta i do Malé pevnosti. Zájemců tam jezdí dost ze všech koutů světa. Dokonce i nějací čeští - asi tak 5 %...

informace řekl(a)...

Pěkná reportáž, Šamane.
Lidi se už naučili vzpomínat beze zloby, i když snad ne bez hořkosti.
Proč tedy jitřit staré rány propagandou staré nebo nové ideologie?

Větší vlastenec řekl(a)...

Nejsou tady doma

Vážení největší vlastenci a vlastenky,

po našem vítězství se naplní i výše uvedená touha Velkého Šamana : Budeme organizovat pravidelné zájezdy školních tříd, pracovních kolektivů a důchodců do Lidického památníku.

Všem našim občanům tak jasně ukážeme, že humánní odsun Němců byl z naší strany aktem ZCELA MIMOŘÁDNÉHO milosrdenství, neboť po vyvraždění Lidic jsme měli (a dosud máme) plné morální právo všechny Němce popravit. Všechny, ne jen těch pár desítek tisíc skutečně humánně zlikvidovaných.

*************************************************

Po našem konečném vítězství sice nadále budeme na území naší vlasti pouštět (s vízem !) občany kapitalistických zemí, ba i Němce (neboť valuty a devizy budeme potřebovat stále), ale pečlivě si ohlídáme trasu jejich pohybu po naší vlasti.
Kdyby chtěli (především Němci, ale nejen oni) provokačně navštívit jedno z míst, na nichž stávaly německé osady, vesnice a městečka (celkem cca 3.000), tak Veřejná bezpečnost neprodleně humánně zasáhne.

Prostě - Němci ani jiní západní zvlčilci u nás nejsou doma, a nikdy nebudou.


Host do domu, soudruh do domu !***Volte ČSSD a KSČM !

Větší vlastenec řekl(a)...

Do Pěruna, co jsem to napsal ?!?

Vážení největší vlastenci a vlastenky,
omluvte prosím moji trapnou chybu.
Němce jsme samozřejmě "nelikvidovali", ale jen a pouze ZNEŠKODŇOVALI.

Ještě jednou se omlouvám.

neston řekl(a)...

Je to dobrý report o dnu tryzny v Lidicích. Ti lidé, které Šaman jmenoval přijíždějí do "údolí smrti" každý rok. Známe se jmény i od vidění.

Pro rádoby vlastnece mám jen jednu poznámku. Omluva se přijímá, ne za trapnou chybu, ale za trapnost.

Kresinka řekl(a)...

Milý Šamane, byly doby, kdy jsme museli v Lidicích vytrpět projevy soudruhů tajemníků. Na jeden z nich nemůžu zapomenout, protože se mi stal málem osudným. Soudruh ideologický našel zálibu ve výrazu Memento mori, až na to, že ho vyslovoval Melemto a skloňoval asi takto: Lidice se staly Melemtem morim... Navzdory pietě místa a okamžiku, smáli jsme se jako mladí blázni a vyvedli nás k dodatečnému vyšetřování. Omlouvám se po létech všem lidickým a osudem spřízněným, ale tenkrát to opravdu nešlo vydržet

jiný Honza řekl(a)...

Šamane, díky. Tahle setkání jsou potřeba a je dobré vědět, že se konají. Oni mají lidi totiž tu vlastnost, že zapomínají na to špatné a pamatují si jen dobré. Takže pak stačí jeden, co vzpomínky překroutí, trošičku jinak interpretuje a ejhle, všichni věří, že to bylo jinak.
A taky je moc fajn, že lidi z Lidic, Ouradouru, Hirošimy či Coventry jsou spolu bez schvalování různých okresních či krajských tajemníků - krásně můžou vidět, že jsou vlastně všichni úplně stejní.

Šaman řekl(a)...

Oprava - místo "františkánů" -> "premonstráti". Ti tam byli - ti ze Strahova.

Anonymní řekl(a)...

Nějak v tom seznamu účastníků postrádám zástupce židovských obcí nebo ŽLU. Zmínil jste návštěvníky z Izraele, ale nikoli z českých židovských organizací. Bylo by to logické, jestliže si židovské utrpení spolu s Židy vždy připomínají i ostatní národy...

Větší vlastenec řekl(a)...

NE pomníkům pro Sudeťáky, ANO obraně Benešových dekretů !


Od rozpadu Československa již uplynulo hodně let a čas rány hojí.
Stále však přetrvává handicap, který vyplývá z malého státu, na nějž se, podle těch velkých, nemusí brát ohled. Evropský parlament pak přijímá některá nesmyslná rozhodnutí, která však silně ovlivňují náš život. Především pak berou víru v budoucnost, v příští existenci národa a touhu něco dokázat, protože podle občanů je to vlastně zbytečné.
Přitom by stačilo, kdyby naši zástupci v Bruselu se za tu dobu konečně naučili obhajovat naše zájmy a co je ještě důležitější, kdyby za ně také skutečně bojovali. Je jich tam dost, ale o některých jsme za tu dobu vůbec neslyšeli. Kdyby plnili to, proč do Bruselu šli, pak by odpadly všechny ty zbytečné kauzy typu okurek, oplatků, a mohli by se věnovat mnohem důležitějším problémům jako je zánik celých průmyslových oborů, které nás v minulosti proslavily ve světě.
Takovým příkladem je cukrovarnictví, kde jsme ve výrobě, kvalitě i vývozu patřili mezi špičku. Právě taková zkušenost vyvolává obavy o budoucnost národa, vyplývající i ze zrušení Benešových dekretů.

K těmto obavám pak sami přispíváme svým chováním. Těžko totiž najdeme ve světě pokornější lokaje, než jsme my. To se týká především našich regionálních politiků, na jejichž chování veřejnost vlastně nevidí a kteří si dělají co se jim zlíbí, aniž berou ohled na zájmy státu a občanů.
Jen proto je nejhorší situace ve vztahu k sudetským Němcům právě v regionech. Tam totiž platí, že kdo platí ten jede. Státnost, zájmy občanů, ty ať jdou podle místních politiků k čertu. Hlavně když se jim peníze sypou.

Jejich počínání nese první ovoce. Jako houby po dešti se rojí nároky sudetoněmeckých spolků o budování hrobů pro oběti tzv. divokého odsunu. Nemyslíme si, že máme zakrývat chyby, ke kterým těsně po válce došlo. Ale umírněnost by byla na místě.
Divoký odsun byl jistě tragický, ale pouze episodní. Většina Němců odcházela řízeným odsunem, za nějž dostalo Československo pochvalu od Mezinárodního červeného kříže. Umírněnost je nutná především proto, že budeme-li budovat pohřebiště pro sudetské Němce, kteří ať se to komu libí či nelíbí se provinili, pak bychom měli budovat především pohřebiště pro oběti pochodů smrti. A těch je mnohem více než těch německých.
Dokonce se dnes stávává, že hromadné hroby oběti nacismu vydávají německé spolky za oběti odsunu. Analýza pak potvrdí, že se spolky mýlí. Tento problém přetrvává a je v mnoha případech zcela zbytečný.

Je třeba v této souvislosti připomínat, že Československo zdaleka nebylo jediné odkud museli Němci odejít. Francie se ke svým Němcům nechovala v rukavičkách a problém dnes již vůbec neřeší. Totéž platí o Holandsku či Norsku. Konečně ani Poláci se příliš touto otázkou nezabývají a tak si myslíme, že bychom měli mít jiné starosti, než právě hromadné hroby. Nechme ty mrtvé spát. Mnozí si konečně ani ten klidný spánek nezaslouží.

Sudetští Němci však začínají ovlivňovat i samotný život občanů v regionech. Jejich soustředěná práce působí na místní představitele a ti např. prosazují změny na pomnících z druhé světové války. To se netýká pouze Brna, ale i památníku na Ploštině, kde byla odstraněna socha partyzána a nepochopitelně odstraněny i symboly.
Takových příkladů máme více. Je to záměr, vedoucí k revizi výsledků druhé světové války.

Pro nás je to nebezpečné proto, že naše mládež je v oblasti historie nevzdělaná a přijímá i nevěrohodné výklady.

V této situaci je třeba poděkovat prezidentu Václavu Klausovi, za jeho obranu Benešových dekretů. Jeho současné vystoupení není první. Již na pietním aktu v červnu v Lidicích upozornil, na fakt, že toto nebezpečí hrozí, a že je třeba zaujmout stanovisko k lisabonské smlouvě, stejně jako to udělaly některé jiné státy.
Jeho výzva však vyzněla naprázdno a naši politici, kteří měli v referátu zahraniční otázky, na to vůbec nereagovali.


Edvard Beneš a Václav Klaus se zasloužili o stát !***Volte ČSSD a KSČM !

informace řekl(a)...

No, a? Ma být? To už nešelestí ani ohraná deska, že se sem dávají projevy, které si může člověk přečíst jinde?

Harpyje řekl(a)...

A co nám říká tento projev s. Dvořákové?
Mně osobně utvrzuje v názoru, že s bývalým bolševikem je to stejné jako s bývalým černochem.

N.N.Nemo řekl(a)...

A mně tento projev Harpyje dokazuje, že neexistuje "Čech s německým pasem". Buďto je to Čech, Němec nebo člen sudetoněmeckého národa. Pas k tomu nepotřebuje. A Harpyje vší svou silou dokazuje, že je nejspíš ten sudeťák.
Mě více než to, že byla odstraněna socha partyzána na Ploštině vadí, že masový vrah z Ploštiny a Prlova se stal váženým představitelem sudetoněmeckých sudeťáků ve své nové mateřské bavorskoněmecké obci Kötzling.
Nacistická zločinecká vraždící verbež.
Kurt Werner Tutter,rodilý Pražák ze Smíchova, aktivní člen předválečné Sudetoněmecké strany, vedoucí různých poválečných sudeťáckých spolků "německých vyhnanců z Československa".
http://www.obecprlov.cz/tragedie-v-prlove.html
Jako vážený občan, člen městské rady a spolehlivý člen landsmanšaftu zemřel nepotrestán v r. 1983.
http://valassky.denik.cz/zpravy_region/video-vypoved-svedka-ktery-prezil-prlovsky-masakr.html
Nechte si svého sudeťáckéhu Tuttera a nám nechte Andělu Dvořákovou i se sochou partyzána. Stavějte si sochy svých wehrmachťáků a esesáků u sebe, v Němcích, a můžete se jim tam klanět a nosit věnce, ale nám nechte naše partyzány...
BTW: Ve Vídni dodnes stojí socha sovětského vojáka "osvoboditele" i s hakenkrajcema, tedy se srpama a kladivama, a jestli to tamním sudeťákům vadí, tak držej huby, štastní z toho, že je Rusáci od své přítomnosti osvobodili sami...

Šaman řekl(a)...

Anonymnímu k židům, chybějícím v Lidicích: To máte těžký, Lidice mají tryznu vždycky v sobotu, a to věřící žid nemůže cestovat, a ani jiné mnohé věci dělat. Takže ortodoxní židé a představitelé židovských organizací dorazit nemohou.
Ale nějací Židi tam určitě byli, buďte bez obav.

STK řekl(a)...

Kdo je kde doma?

http://www.lidovky.cz/mladi-francouzi-sejdeme-se-v-muslimske-ctvrti-vino-s-sebou-paj-/ln_zahranici.asp?c=A100616_113845_ln_zahranici_jv

Další, možná palčivější téma než Židé v. Arabové,
Češi v. sudetští Němci atd. To není minulost, to je budoucnost!!!

informace řekl(a)...

STK,
každý se má starat, aby mu to jeho "doma" nikdo nenarušoval a aby ho přistěhovalec neomezoval.
Tak italský soud odsoudil na doživotí pakistánce muslima, který podřízl svou osmnáctiletou dceru Sanau, protože chodila s Italem.
Italský parlament schválil zákon, podle nějž, ve smíšených manželstvích si každý může ponechat svou víru a nepřestupovat na víru manžela. Ona ta svoboda existovala už před tím, ale teď je zdůrazněna zákonem - zákony šarija tu neplatí.

Větší vlastenec řekl(a)...

Komunisté bránili a brání vlast


Vážení největší vlastenci a vlastenky, soudružky a soudruzi !

Po násilném pravicovém převratu z roku 1989 se u nás rozmohla nebezpečná "móda" – předstírání, že proti fašistům bojovali jen "zápaďáci", že neexistovali komunisté-odbojáři.
Pravičáci si oblibou dopřávají "pětiminutovky nenávisti", ve kterých plivou na světlou památku soudruhů Fučíka, Švermy a Urxe, na památku Marušky Kudeříkové, na památku padlých od Sokolova a Dukly.

Teprve v poslední době, pod dopadem nezvratných důkazů, začínají pravicové tiskoviny pomalu přiznávat pravdu : http://www3.halonoviny.cz/articles/view/201932

*************************************************

Pravicový exponenti samozřejmě lhát nepřestávají; proč by taky měli, když jim nehorázná lživá kampaň přinesla ono "slavné" volební vítězství ?
Projev pana Sobotky v Lidicích je jednou z oněch nechutných lží. Kde skončí česká pravice ? Opět u přímé kolaborace s německými okupanty, jako rodina Havlů, jako Baťa a další velkoprůmyslníci ?

Zapomínáte, páni pravičáci, že náš lid není hloupý. Náš lid si pamatuje, kdo vstupoval do Strany a proč.
Náš lid ví, že do Strany vstupovali lidé pracovití, odpovědní, tvůrčí. Lidé různého vzdělání, ale vždy inteligentní a čestní. Do Strany vstupovali vlastenci, kterým osud Československa nebyl lhostejný.

A ještě něco náš lid ví : kdo odcházel do emigrace, kdo prchal před hněvem lidu, kdo prchal za vidinou západního pozlátka. Byly to osoby charakterově nepevné, osoby pomýlené a povrchní. *)
Víme, jak emigranti skončili : jako vysmívaní páriové na okraji západních společností, jako ubohé trosky. Nebo jako zrádci vlasti, tzv. agenti-chodci, diverzanti, teroristé; prostě přisluhovači Němců a Američanů.

Po našem konečném vítězství opět oceníme hrdiny, konečně potrestáme lháře a zrádce.


Lidé, bděte !***Volte ČSSD a KSČM !

-----------------------------------------------------


*) Některé osoby nesou menší vinu na své emigraci. Např. paní Harpyje byla svými rodiči z naší vlasti odvlečena ještě v dětském věku.

Větší vlastenec řekl(a)...

Lidice - oslava hrdinství člověka v boji se zlem (1.část)


LIDICE – Na půdě, zkropené krví lidických mučedníků, se lže, a někteří se za to ani nestydí.
Ve svém vystoupení v rámci sobotního pietního aktu při příležitosti 68. výročí vyhlazení Lidic u sousoší 88 zavražděných lidických dětí to prohlásil předseda ÚV KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip v reakci na předchozí projev předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS).
Filip vytkl Sobotkovi, že si krátce předtím u hromadného hrobu německými nacisty zastřelených 173 mužů na zahradě tehdejšího Horákova statku dovolil mluvit o věcech, které jsou v totálním rozporu s historickou pravdou. V této souvislosti Filip připomněl slova velvyslance Ruské federace v ČR Alexeje Fedotova, publikovaná nedávno v Haló novinách, že ti, kdož nechtějí slyšet pravdu o 2. světové válce, tuto pravdu překrucují. Ti, kdož nejsou schopni pochopit, jaké oběti přinesla Rudá armáda a komunisté v boji proti fašismu, nejsou podle Filipa schopni správně pochopit minulost ani současnost, ale ani to, co se bude dít v budoucnosti.

Filip naopak ocenil vystoupení Anděly Dvořákové, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu : »Má zkušenost, má v sobě pokoru k těm, kteří tragédii nepřežili, ona byla tou, která kolem sebe sešikovala lidi, abychom mohli na místě tohoto památníku dál uctívat bez lži a přetvářky oběti lidické tragédie, abychom si byli schopni po pravdě říkat, co byla 2. světová válka a její hrůzy. Ti, kteří jí nerozumějí, nerozumějí České republice,« zdůraznil Filip.
Podle něj jí nebudou rozumět nikdy, a nebudou tudíž rozumět ani oné drobné práci, kterou odvádějí Okresní výbor KSČM v Kladně, základní organizace KSČM celého Středočeského kraje, zdejší Levicové kluby žen, které se zasloužily také o obnovení růžového sadu v Lidicích a Památníku Lidice, o vznik sousoší zavražděných dětí. Nechápou, co se za 20 let muselo udělat, aby ona lež a přetvářka nebyla tak do očí bijící.

U lidického památníku by neměla znít lež
Filip poděkoval všem, kteří se od roku 1990 zasloužili o to, že v Lidicích jsou důstojné vzpomínky na tragédii z 10. června 1942. Filip zároveň pietní akt vnímá i jako oslavu toho, co statečný člověk dokázal udělat v zápase s hitlerovským fašismem :
»Je to oslava skutečné vůle Čechů a Slováků, těch, kteří se nepropůjčili ke kolaboraci s fašismem. Protože ti, kteří kolaborovali, nyní chtějí přirovnávat komunistickou stranu k fašistům a vůbec nechápou onen zásadní rozdíl, to, co se v historii dělo. Matení mysli v České republice dostoupilo vrcholu. Věřme, že ti, kteří si z politických stran udělali společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti, které se pasou na státním rozpočtu, jsou tady vždycky jen na jedno volební období. KSČM zůstává. Zůstává právě proto, aby byla schopna bojovat proti těm, kteří si z politiky udělali kšeft.
Pokusme se každý na svém místě přivést do české politiky pravdu, čest, reálné hodnocení života společnosti a řešení problémů občanů ČR. Jsme tomu povinováni ve jménu odkazu těch, kteří tady zemřeli, odkazu komunistů, kteří přežili 2. světovou válku a začali v prvním pokusu o socialismus pracovat pro sociálně spravedlivou společnost. To nás zavazuje k tomu, abychom nelehkou situaci i my zvládli – čestně, rovně, bez lží a přetvářky, abychom se uměli postavit těm, kteří za svými slovy vidí jen svůj osobní prospěch, který samozřejmě skončí včas, aby nemohli vykrást naši republiku až na dno.«

Větší vlastenec řekl(a)...

Lidice - oslava hrdinství člověka v boji se zlem (2.část)


Filip také vyzval, aby společná práce vedla též k tomu, »že už nikdy u památníku nebudou mluvit ti, kteří nám lžou a neváží si těch, od nichž se odvíjí vůbec to, že zde mohou být«, řekl předseda ÚV KSČM v reakci na skandální projev předsedy Senátu Přemysla Sobotky.
Ten totiž sice nejprve varoval před stále narůstajícím počtem příznivců neonacismu u nás, aby pak také vyřkl slova, jež pobouřila mnoho účastníků pietního aktu: »Jedni fanatici se stále klaní hákovému kříži a vybíjejí si své frustrace na těch, kteří se od nich odlišují. Další fanatici pochodují ulicemi pod rudými prapory se srpem a kladivem a pálí vlajky zemí s vysokou demokratickou kulturou.«


Už nikdy žádnou válku, v níž by umíraly i děti

Také předsedkyně ČSBS Anděla Dvořáková varovala před šířením neonacismu »jako laviny«, proti němuž jsme bezradní. »Postavit se těmto tendencím vyžaduje osobní statečnost, stát si za dodržováním zákonů,« zdůraznila. Zároveň připomněla, že osudu Lidic si všimli lidé v rozličných koutech naší planety. »Po celém světě i daleko v zámoří najdete obce a města, nesoucí jejich název. Matky dokonce dávaly jméno Lidice svým dcerám,« připomněla Dvořáková.

Jak v úvodu pietního aktu uvedla předsedkyně OV KSČM v Kladně Eva Vlčková, je tomu právě 65 let, kdy 10. června 1945 v těchto místech proběhla tryzna, na níž komunistický ministr vnitra Václav Nosek vyhlásil, že zničené Lidice budou obnoveny a probuzeny k novému životu. U sousoší k uctění obětí nevinných dětí položily kytice bílých růží zástupkyně Republikové rady Levicových klubů žen (LKŽ), okresních výborů LKŽ Středočeského kraje a také OV KSČM v Kladně.

Předsedkyně Krajské rady Levicových klubů žen Středočeského kraje Alena Grospičová před sousoším akademické sochařky Marie Uchytilové zdůraznila: »My, levicové ženy, říkáme, že už žádnou válku, vzniklou z krize kapitalismu, jako je ta současná krize, nechceme. Vzkazujeme vládě, senátoru Sobotkovi, že tady americké ani jiné základny nechceme. Pro ženu je radostí, když vidí dítě se smát… Válka je to nejhorší, co se může rodinám způsobit - zabít jejich děti.«
Grospičová dále vzkázala představitelům naší země, že její občané si nepřejí, aby ČR byla agresorem vůči jiným zemí, že touží žít v míru. »Nedopusťme, aby vzplanula válka třetí, která by nám zabila děti, vnoučata, pravnoučata,« zakončila svůj proslov.

Stovky lidí se též v sobotu dopoledne zúčastnily pietního aktu v Památníku Lidice u hromadného hrobu popravených lidických mužů. Věnec sem rovněž položil Vojtěch Filip s místopředsedkyní poslaneckého klubu KSČM Miloslavou Vostrou, věnec ÚV KSČM položili poslanec Stanislav Grospič a Zdeněk Levý, pietního aktu se za KSČM mj. účastnil také europoslanec Miloslav Ransdorf a poslanci českého parlamentu Gabriela Hubáčková, Josef Šenfeld a Jan Klán.

V rámci pietního shromáždění se na pódiu před lidickým muzeem konala celostátní přehlídka dětských pěveckých sborů. Své umění tu předvedly soubory ze 14 českých a moravských krajů s přibližně 600 dětmi. Jako host vystoupila zpěvačka Lucie Bílá a také jeden sbor z Polska.

Lidice přepadli nacisté 10. června 1942. V obci s 503 obyvateli bylo tohoto dne jako odveta za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha zastřeleno 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu nad Nerem. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Obec byla srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
O 14 dnů později, než Lidice, vyhladili nacisté také obec Ležáky na Chrudimsku. Ležácká tragédie si vyžádala životy 22 mužů, 21 žen a 11 dětí.

(http://www3.halonoviny.cz/articles/view/203203)

kolemjdoucí řekl(a)...

Pěkný článek Šamane.
A ty V.V. už jsi si dnes vzal prášečky?
Tak nezapomeň!

Zde sedící řekl(a)...

Jakýpak prášečky!
Po včerejším klystýru z něj vycházejí jen novinový články, co právě přečet.

N.N.Nemo řekl(a)...

Jestliže Haló noviny píšou o tom, že v Lidicích Dvořáková mluvila a Bílá zpívala, pak jsou Dvořáková i Bílá stejné komunistky - podle logiky vv*.
Jestliže komunisté mluví v Lidicích, to zpětně ospravedlňuje vyvraždění obce nacisty - podle logiky vv*.
Podle logiky vv* jsou nacisté a esesáčtí hrdlořezi komunistikou sovětskou báchorkou a jde vlastně o bojovníky proti komunismu.
*vv = velký vůl

Harpyje řekl(a)...

Máte poněkud divné představy o logice.
(Ačkoli nevím, kdo je Bílá)

Anonymní řekl(a)...

Lucie Bílá je česká zpěvačka, pravidelná zlatá slavice, dle mého názoru je velice politicky uvědomělá, zpívá politikům ODS. Jinak mezi zlatými slavíky dominuje Karel Gott, který zpíval politikům ČSSD na volebních mítincích. A kdo je Dvořáková? Vidím zde, že je tu o ní horlivá polemika.
kopretina

Anonymní řekl(a)...

Šaman: ŽLU není orthodoxní už podle názvu, ta tam klidně nějaké zástupce vyslat mohla. Členy židovských organizací neznám osobně a nevím, nakolik šábes dodržují, nemám ale pocit, že by v nich praktikující orthodoxní židé tvořili v Čechách většinu.

Harpyje řekl(a)...

Díky za informaci, Kopretino. V tomto oboru se moc nevyznám. Doufám ale, že je uvědomělejší nežli Karel Gott, který byl vyznamenán prezidentem republiky současně se s. Dvořákovou u příležitosti státního svátku. Mistr: http://www.youtube.com/watch?v=07XJ4fNoR-8
Anděla Dvořáková: http://www.youtube.com/watch?v=xdnbJz3JuzM
K její nenávistné osobě: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/dvorakova-se-styka-s-extremisty-ma-dostat-medaili_27314.html

Harpyje řekl(a)...

Dodatek: přečtěte si tohle, Kopretino:
http://www.outsidermedia.cz/Nemecti-Zide-%E2%80%9Ezaplaveni%E2%80%9C-zadostmi-o-ucast-na-dalsi-plavbe-ke-Gaze-1.aspx

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za informace, i o těch německých Židech jsem četla.Co na to řící? Zrádci jsou mezi všemi národy, obzvláště mezi Židy, na které se odvolávají Janeček s Juchelkou a Vodníkem. Nejoblíbenějšími "antisionistickými" Židy jsou Chomský, Filkenstein či Falk či Galinská . Všichni horliví nepřátelé Izraele. Ćetla jsem,že se jedná o ultralevé kosmopolity, kteří mají neúctu k vlasti a samozřejmě oblíbená Naturei Karta, na kterou se odvolává Hledající. a nenávidějí hrdé, statečné izraelské a proizraelské Židy (např. Dershowitz, Brog)
kopretina

Anonymní řekl(a)...

Ano, děkuji Harpyje za informace. Jinak článek o německých Židech jsem četla, co na to říkám? Zrádci jsou v každém národě, obzvláště v židovském. Různí "antisionisté" se odvolávají na židovskou kosmopolitní sebranka nenávidějící Izrael a hrdé pracovité proizraelské Židy. Má na mysli zmetky jako jsou Chomský, Filkenstein, Falk, Galinská a samozřejmě oblíbená sekta szátmarských chasidů Naturei Karta. Na všechny tyto zmetky se odvolávají Janeček, Juchelka, Vodník, Hledající a další soudruzi.
kopretina

Anonymní řekl(a)...

Komentář se mi nakopíroval dvakrát, sorry.
kopretina

Harpyje řekl(a)...

Nejlepší je ale Moishe Friedman. Tomu se nikdo nevyrovná. :-)))

Anonymní řekl(a)...

No je právě hrozné, že zmetka Moishe Friedmana otiskla Mladá Fronta Dnes, článek "Obušek holocaustu". Tam se autor rozepisoval, že Židé zneužívají holocaust ke svému prospěchu. Tento pán se účastní různých neonacistických akcí, jezdí do Íránu oslavovat Ahmadinežáda atd. Jak psal pan Doležal, pokud média otisknou článek od Židů, tak vždy jen nenávistný k Izraeli od různé, jak píši kosmopolitní chásky bez národního vědomí. Nebo článek Davida Grosmana, jehož otec byl polský Žid a matka palestinská Arabka, psal, že kdo není slepý, tak musí odsoudit "teroristickou zločinou akci Izraele". Mladá Fronta Dnes otiskuje články na úrovni Haló novin, některé články jsem četla a bylo to hrozné. Zase Lidovky otiskly článek od Zídka "Proč pomáhat Izraelcům", kde vlastně autor psal, že židovská menšina zatlačila arabskou většinu, vyhnala do uprchlických táborů a že by bylo lepší, kdyby stát Izrael nevznikl. V Evropě to není ani o mnoho lepší.
kopretina

Harpyje řekl(a)...

Ještě něco odsud http://www.spiegel.de/politik/deutschland/0,1518,701297,00.html

Pedro řekl(a)...

No pan David Grosman je pro Židy Arab a pro Araby Žid. Takže to má špatné na obě strany. Ale ten matčin vliv tam zřejmě převládá.

Anonymní řekl(a)...

Ano, převládá. Židé kladou důraz na matku, takže se nedivím, je-li matka Arabka, že má názory po ní.
kopretina

N.N.Nemo řekl(a)...

To Kopretina ad Anděla Dvořáková:
Anděla Dvořáková se narodila 30.5.1927 v Sudovicích, okres Příbram. Maminka byla ředitelkou gymnázia, tatínek poslancem za Československou stranu národně sociální a šéfredaktorem Melantrichu. V roce 1939 byl otec vzat jako rukojmí do vyšetřovací vazby. Byl sice po čase propuštěn, ale za svou ilegální práci v odbojové skupině V BOJ, byl po prozrazení zajat a převezen do káznice Waldheim. Maminka prožila válku ve vyšetřovací vazbě. Sestra Anděla Dvořáková byla vyloučena z gymnázia, musela se skrývat a pak pod cizím jménem za podpory ilegální organizace vystudovala Učitelský ústav. Otec byl ubit k smrti 26. března 1943.
Po válce se provdala za úspěšného obchodníka a podnikatele. Pracovala v jeho rodinné firmě. Po roce 1948 museli oba z firmy odejít. Pracovali v ČKD – ve slévárně.
Do ČSBS vstoupila již v roce 1946, kde prošla všemi funkcemi – byla předsedkyní ZO ČSBS, předsedkyní OV ČSBS Beroun. Od roku 1998 byla místopředsedkyní ÚV a statutární zástupkyní předsedy ÚV, pověřená řízením ekonomického úseku Svazu.
Kromě funkcí v ČSBS byla od roku 1947 funkcionářkou tělovýchovné organizace Spartaku Hořovice, předsedkyní oddílu ledního hokeje a předsedkyní Okresního svazu ledního hokeje Beroun a vedoucí Zimního stadionu Hořovice až do roku 2000. Kromě těchto funkcí byla od roku 1968 předsedkyní rehabilitační komise za ČSBS a také přísedící Okresního soudu v Berouně. Ze všech funkcí vzhledem ke zvolení předsedkyní ČSBS odstoupila.
Je držitelkou mnoha vyznamenání. V roce 1997 dostala od ministra obrany nejvyšší vojenské vyznamenání, které lze civilovi udělit. Nejvíce si pak váží čestné medaile Jana Masaryka, udělené za její statečnost a práci.
-
Tatínek předsedkyně ČSBS Anděly Dvořákové Josef Sobotka byl poslancem za Československou stranu národně sociální a šéfredaktorem Melantrichu. Je tedy samozřejmé, že patřil mezi první rukojmí, kteří šli do koncentračních táborů bez soudu. Byl zatčen v roce 1939. Po čase byl sice propuštěn, ale záhy byl opět zatčen. Tentokráte byla důvodem účast v odboji – v odbojové skupině V BOJ. Nacisty byl ubit 26. března 1943 ve věznici Waldheim. Zbylo po něm pár drobných předmětů, které však tvoří nezapomenutelnou vzpomínku na tatínka – úmrtní list, důkaz preciznosti nacistů, kapesník s vězeňským číslem, fotografie Andělčiny kmotry Fráni Zeminové, fotografie maminky s malou Andělou a nejcennější jediná zachráněná fotografie tatínka. Stojí před jejich rodným domem. Pár drobností, ale dávají sílu na celý život.
-
Na dotaz ohledně členství v komunistické straně dala Anděla Dvořáková otevřenou odpověď: "Ano, byla jsem členkou KSČ. Tak jako většina našich politiků," uvedla s tím, že nikdy své členství nezamlčovala.
Jiná otázka čtenáře směřovala k její funkci přísedící u soudu v Berouně v době totality.
"V roce 1968 jsem se stala členkou rehabilitační komise za ČSPB, jelikož jsem v té době byla předsedkyní OV, mohu zodpovědně říci, že jsme v celé řadě případů nespravedlivě odsouzeným pomohli a na základě této téměř roční práce jsem byla požádána, abych se stala přísedící Okresního soudu v Berouně."

Anonymní řekl(a)...

problém je ,že už ve školách se tématu Lidice vyhýbají,zeptejte se svých dětí co jim učitelé řekli...sleduji to na svých dětech,nechápu to,proto se snažím dětem vysvětlovat dějiny sama třeba právě tou návštěvou jak psal šaman,aby si udělali svůj názot tak jako to umožnili moje rodiče mě a řekli mi svoje zkušenosti a zkušenosti prarodičů-je to hrozné,ale i v dnešní době má doba tendenci si upravovat dějiny nebo je ,,někam,, zaštrachávat

S.T.K. řekl(a)...

Kosmetické ba i docela zásadní úpravy dějin jsou tu nejméně tak dlouho, jak jsou tu dlouho dějiny.

Vzpomeňte na heslo z "1984": "Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost!"

(Ostatně se domnívám, že i pračlověk Janeček si při večerním ohni vylepšoval své lovecké příhody, aby z nich vyšel jako větší "gerój" a zapomělo se na to, že když na něj onehdá vybafl z křoví Šavlozubý, tak si upustil do kožišinky. ;-)
>>>
Takže: "Nic nového pod sluncem..."

Anonymní řekl(a)...

...že vás ty komunistický žvásty baví...komouši povraždili daleko víc lidí než fašouni,sou všichni stejní.Jakmile se nějakej takovej spolek dostane k moci,je zle,ať nosí černou,červenou,sutanu,kříž a pod.Všechna "náboženství"jsou jen berličkou pro neschopné parchanty bez skurpulí,ať je to strana ,klér,peníze,chtivost po moci,nízké "íkvé".Proto záleží na tom,jak vychováme svoje děti,tu dnešní mládež,která dychtí jen po zábavě,penězích,kariéře a je jim fuk,kdo je tady "pánem".Rozpitváváte věci,které už nikdo nezmění,ale radši se připravujte na hrůzu,která se plíživě šíří po našem ůzemí a staví si tady mešity.Už mají tady spoustu bílých poskoků,kteří za peníze jsou schopni všeho!!!!