sobota 14. srpna 2010

K diskusím ke článku Naplnit a přeplnit

který zde vyšel v úterý 10. srpna 2010.:


Trvám na tom, že trvale zvýšený stav vody oproti 60. letům (což je fakt bez ohledu na politické zaměření či odbornost nebo hloupost autora, protože kus náplavky skutečně vždy vyčníval) snižuje retenční schopnost přehrady.

Našel jsem si doporučovaný měsíční přehled stavu vodního díla Bedřichov.

Zde uvedené grafy čtu takto:
20.7. 2010 jsem byl u přehrady, po dvou týdnech parného (27-30° i v té výšce) byla hladina asi metr pod zelenou maximální hladinou.

Byla sobota 27.7, kdy jsme se vraceli průtrží mračen domů. Voda na přehradě stoupla ten den o půl metru. Potom téměř dva týdny vytrvale klesala - zase asi o ten půlmetr. Ale ne proto, že by někdo přehradu odpovědně upouštěl, ale protože bylo sucho! (Viz graf Srážky)

Ve čtvrtek 5.8. vydal Hydrometeorologický ústav první varování na přívalové deště - nikoli pro Jizerky. Např zde: Česko zasáhne vydatný déšť, hrozí záplavy.

Na Černé Nise se nic neděje, vysušuje se stejně rychle jako uplynulé týdny Nedochází ke zlomu přirozeně klesající křivky hladiny ani se nezvyšuje odtok - krom dobře patrné večerní energetické špičky!

V pátek 6.8. 2010 09:17 je datovaná zpráva
Upozornění: Místy se budou vyskytovat vydatné a trvalé srážky.

Na Černé Nise se nic neděje - krom výroby elektrické energie ve špičkách - teď už dvou. Při předpovědi přívalových srážek přehrada upouští - pouze přes turbiny...

V sobotu 7.8. začíná pršet i na Černé Nise. Fest: 120 mm za den. Přítok se zvyšuje z téměř nuly na 5 m3/s. Odtok se špičkově zvyšuje na 12 m3/s. Čtu to tak, že teprve teď, když začalo pršet, odpovědí pracovníci začali vypouštět přehradu! Výsledek - při začínající povodni šlo z přehrady o 140 % více, nežli do ní!

Přesto dochází k překročení jak zelené max. zásobní, tak žluté max hladiny a dosažení rudého přelivu - na chvíli. A to za pouhých asi 18 hodin, kdy hladina stoupla o dva metry! Tvrdím, že dříve byla hladina odhadem o tři metry níž. Připomínám, že byla stavěna po povodni, kterou způsobil liják 345 mm/den v této oblasti dne 29.7.1897. (Měřeno na asi 3 km vzdálenéNové Louce).

V neděli 8.8. přichází hlavní nápor - 130 mm, odtok klesá na 3 m3. Z povypuštěné -avšak pozdě - či snad přelité přehrady.

Právě z těchto grafů je jasně patrno, že uvedené vodní dílo neplní retenční funkci, odtoky víceméně kopírují přítoky - a při počátku deště dokonce zhoršují odtokovou bilanci - takže situace pod hrází je horší, než kdyby tam přehrada vůbec nebyla!!!

Tento týden se tedy upouští poněkud více - něco přes kubík za sekundu, ale protože začalo opět pršet (30 a 40 mm), atakuje hladina opět zelenou maximální zásobní hladinu.

Doporučení: Snížit hladinu alespoň o dva metry oproti současným zvyklostem. Netýká se pouze Černé Nisy, kterou znám i jinak než jen ze zpráv Povodí Labe, státní podnik, ale patrně i dalších přehrad. Ono totiž klidně může zase v příštích čtyřiceti letech (možná zítra) spadnout těch 345 mm za den (200 mm za jednu hodinu) - když tedy už nejspíše jsme na začátku pátého pluviálu...

16 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Jo, tak nakonec se nám stal ze Šamana romantik. Člověče, dyť ten chlap hambatej se vyválel kde s kým, i se služkou a Vy nám tu budete pět vo něm ňáký elégie. Snad ve Vás taky nestoupá druhá míza? No, tohle!
Přečtěte si rači tohle:
Martin Walser: Ein liebender Mann
Goethes späte Liebe: Für den Kanon wichtig, für die Jugend nichtig
Die Geschichte des uralten Goethe, der sich in ein junges Mädchen verliebt - klingt nach typisch Walser, soll eines der schönsten Bücher des Jahres sein, ...
Und noch ein Buch, noch eine Liebe, noch einmal "kommen". Walser – das sind Sätze wie: "Als er aufwachte, hatte er sein Teil in der Hand, und das war steif." Sehr fein, poetisch und zart, auf Goethe zugeschrieben;
Jo, ten ho tam pořádně rozebral toho starýho romatickýho podágristu.
Přečtěte si to!

Šaman řekl(a)...

Pouhá závist. Staří muži mívají podágru, hemeroidy, prostatu... ale to neznamená, že nemohou milovat. A to neznamená, že jejich láska nemůže být opětována! 72:16 - to každej nezvládne. Ani sám, ani o tom číst. A někdy někdo nezvládne ani lásku 1:1, ani sám se dokázat zamilovat. Inu, jak pravím - pouhá závist, milý pane. Jo - a co k té přehradě?

Anonymní řekl(a)...

Jakápak závist, to já to klidně zvládnu 16:72 a to byste koukal, jak je má láska vopětovaná. To byste zase asi nezvládnul Vy, že jo? To sulcovatý masíčko, co se jen třese.
Jo - a vo přehradách jako nemám přehled.
Tak čestík, souhu.

Šaman řekl(a)...

Bylo doplněno o komentované grafy.

Šaman řekl(a)...

Tak vida, Vv náhle ztratil zájem o přehrady. Co se JWG tejče - s Ulrikou nešlo o soulož, ale o souznění lásky. Raději si přečtěte, ne, co psali závistivci, ale co psal JWG sám!

Prosím další diskutující zde, aby se zabývali přehradou "Bedřichov" - Černá Nisa či dalšími přehradami. Předvedený graf je možno otevřít ve zvláštním okně a zvětšit. Díky!
\ :-)

informace řekl(a)...

Podle GFMC, Ústavu pro registraci požárů ve Freiburgu, který uvádí oficielní ruské údaje, plocha, spálená požáry dosáhla 13.srpna 15 821 422 hektarů (ha).
GFMC analysis: According to the latest satellite-derived analysis provided by the Sukachev Institute for Forest (Krasnoyarsk) the total area burned by 13 August in the Russian Federation is: 15 821 422 hectares (ha).
Což by bylo - nechce se mi tomu ani věřit - 158.214,22 čtverečních kilometrů. Celá Itálie měří 328 301,45 čtver.km, tak by v Rusku lehlo popelem půl Itálie.
Pořád to počítám a pořád si myslím, že jsem se spletla. (Čtvereční kilometr má 100 hektarů, údaje o Itálii jsou tady http://www.tuttitalia.it/regioni/)
Přepočítejte to někdo, prosím Vás.
Natolik mě to ohromilo, že nejsem schopná psát další komentáře, co o tom říká ruský Green peace.
http://www.fire.uni-freiburg.de/GFMCnew/2010/08/14/20100814_ru.htm
A ani psát o přehradách. Šaman promine.

informace řekl(a)...

Podle teorií prof. Umberta Eco a boloňské školy je naprosto irrelevantní pro pochopení Goethova díla, jakého typu byly jeho vztahy s onou dívkou. To je jen "pseudo-kulturální" gossip.
A tím končím.

informace řekl(a)...

Rusko je skutečně divná země, nesmyslná.
Vyhořelo tam území velké jako půl Itálie, protože nemají fungující protipožární obranu. Ta, co byla, tu demontovali novým zákonem o správě lesů. Nikdo prakticky není za požáry v lesích odpovědný.
Požáry nebyly zdolány, ale ohraničeny a při tom vznikají stále nové.
A zároveň čtu v novinách, že ve vesnicích, kde se bude provádět výstavba nových domů, už montují webkamery, napojené na vládní úřady, které tak budou výstavbu kontrolovat.
No, není to absurdní?
Na sajtu Komsomolské pravdy je seznam těch vesnic, kromě fotografií z terénu. Z některých vesnic nezůstalo vůbec nic.
To mají v Rusku jen informatiku a žádné hasící stroje? Starý obraz kolosu na hliněných nohách.
http://www.vladimir.kp.ru/daily/24538/718026/

A.S.Pergill řekl(a)...

Prostě platí to, co jsem už uvedl: Je-li přehrada prázdná, nebo skoro prázdná, má schopnost zachytit přívalovou vodu a buď zcela eliminovat povodeň, nebo alespoň rozložit nástup povodňové vlny a snížit maximum (pokud se nejedná o katastrofu, při níž je objem přehrady zanedbatelný vůči objemu protékající vody). Ovšem, takováto přehrada má po většinu času minimum vody pro výrobu elektřiny a vyrábí jí málo. Nebo mám přehradu plnou, vyrábím elektřinu jak zjednaný (a plním normy EU), a tato přehrada v případě povodně buď funguje, jako by žádná nebyla (lepší varianta), nebo dokonce průběh povodně zhorší.
Je to naprosto logická věc, méně intelektuálně potentní jedinci si to mohou vyzkoušet třeba se starou várnicí, která má dole kohoutek (nebo na podobném modelu).

Anonymní řekl(a)...

Otazka k nadržení (od méně intelektuálně potentního jedince). Vyrabi-li voda z prehrady spickovou energii, dejme tomu kazdy den chvilku, nevypusti na to asi cely svuj objem (starou varnici). Jestlize je mezi hladinou vody a turbinou vyskovy rozdil stovek metru, jako je tomu v Liberci (varnice umistena na vrcholu Jestedu, voda vedena trubickou do Horniho Hanychova), pak zmena vysky hladiny v prehrade o nekolik metru (centimetru ve varnici) prakticky nezmeni potencialni energii vody. Mnozstvi vody v prehrade je pak jako velikost hromady uhli na skladce elektrarny. Taky se vsechno nespali najednou, ale je dobre ho mit v zasobe na zimu. Dovedu si predstavit prehradu ne zcela nadrzenou, ktera ma jak retencni schopnost, tak schopnost dodavat elektrickou energii pracujicim do zavodu k roztoceni soustruhu a uvareni ranni kavy. Je tato predstava zcela prostoducha a objektivni realitu neodrazejici?

A.S.Pergill řekl(a)...

To anonymní:
Pokud elektrárna vyrábí špičkovou energii, tak to takhle může fungovat. Pokud elektrárna musí vyrábět co to dá a pokud ještě navíc slouží jako záloha za nespolehlivé větrníky a fotovoltaiky, tak musí mít co největší rezervu. A musí být co nejplnější. Praxe (Šamanovo pozorování) ukazuje, že se skutečně přeplňuje a nemůže plnit funkci zadržení přívalu. Byť se jizerskohorské přehrady právě kvůli této funkci stavěly, výroba elektřiny byla brána jako druhotná. IMHO by měl provozovatel elektráren vrátit peníze potomkům těch, co na stavbu těchto vodních děl přispěli.

STK řekl(a)...

Celé to zdá se závisí na schopnosti předpovídat počasí.
Elektrikáři uvažují takto - co když průtrž nebude tak mocná,odpuštěnou přehradu nedoplní, pak bude zbytek léta sucho (běžné sucho) a my nesplníme plán?
Ostatně: kdyby ta přehrada dodávala pitnou vodu bylo by to stejné.
Se suchými poldry je to podobné - pokud se nenechávají opravdu "na divoko", tak tam chce někdo aspoň sklízet seno - nebo pást krávy. A ten někdo chce nějakou záruku, že se mu "polnosti" neocitnou pod vodou. Aby měl čím krmit ty svoje krávy a neutrpěl škodu. Kteroužto záruku mu z vlastního principu poldru nemůže nikdo dát. (Pojišťovna mu to proti zaplavení nepojistí - bylo by to na bázi pojištění si krabičky cigaret proti "požáru".
;-)
Když se to nechá ladem, zase bude někdo řvát, že je to nevyužitá půda.

A tak je to furt, lidi se ne a ne dohodnout...

P.S.: Pro mě osobně je nepochopitelná tvrdohlavost lidí, bydlících v záplavových územích. Už je nikdo nepojistí, zdá se, že i stát (to jsme my!) přestane podporovat odstraňování popovodňových škod - ale oni se nepřestěhují a nepřestěhují - a při další povodni budou řvát, že se na ně všichni vykašlali. Chápu vztah k rodné chalupě - ale za tuto cenu? Není to spíše jistý druh tuposti?

žibřid řekl(a)...

STK, s tou pící je to řešitelné. Pokud vím, prodává se seno běžně, takže chovatel krav ho vždycky může někde koupit, protože záplavy nejsou úplně všude. Krom toho na suchých poldrech může krávy pást, ne jen kosit trávu. A že někdo přijde o trávu z pronajatého poldru? No tak se holt bude pronajímat tak levně, aby si ho někdo pronajal.
S Vaším post scriptem zcela souhlasím, má to však háček: za co koupím pozemek nebo dům jinde, když stávající nikdo rozumný nekoupí?

STK řekl(a)...

Pravda, Žibřide,
zaplavovaný pozemek je neprodejný. Ale dookola obnovovat stavení včetně mobiliáře? "Kdo z nás na to má?" jak kdysi pravil můj "oblíbenec" J.P.

Takže pokud bych viděl nějaký smysl v ingerenci státu tak jen ten, že by stát (obec) přispěl na pozemek mimo záplavovou oblast. S tím, že původní pozemek by se stal státním nebo obecním a měl trvalou stavební uzávěru.
Čeká nás totiž podle některých vědců pátý pluviál - tedy půlstoletí dešťů. Historické podklady pro tuto teorii vypadají podstatně věrohodněji, než ty zprofanované oteplovačské hokejkové grafy. /;-)

Další možnost by byla stavět na záplavových územích jen budovy na vysokých soklech, umělých pahorcích nebo sloupech. A místo zahrady mít raději jen trávník - ten se obnovuje poměrně snadno. Obyvatelé by holt čas od času měli nucené "povodňové prázdniny".

žibřid řekl(a)...

Souhlasím, STK. Tak jsme to vyřešili. Teď ještě aby na to přišli i v parlamentu:-)))

STK řekl(a)...

2 Žibřid:
Mám jednoho dobrého známého v senátu. Ale senát snad prý není zákonodárný...

Takže asi zase nic. /;-(

P.S.: Ale pokud se v následujících 10-ti letech budou bleskové povodně několikrát ročně opakovat, třeba na správné řešení přijde víc lidí než jen my dva.
Opakování - matka moudrosti...
/;-)