úterý 28. září 2010

ZASLÁNO: Jak se člověk stane státním zaměstnancem...


Odboráři vyhrožují generální stávkou, někteří návštěvníci hospůdky U hřbitova stávkovat nemůžou. Hle, co napsal Starý T. Kocour, inspirován Drakem:

Drak stávkovat nemůže – nebo vlastně může, ale nebude mu to nic plané. Není totiž státní zaměstnanec. Odboráři ovšem ženou ony "státní zaměstnance" (tj. všechny ne-soukromníky, ne-důchodce a ne-děti ) do protestů. Leč stát peníze nemá, není je momentálně možné získat z daní, státní majetek je už téměř dokonale rozprodán - lze se jen více zadlužit. A to není dobře, naše dluhy už pomalu přesahují rozumnou mez. Brzy nebude tenhle stát mít ani na splácení úroků. Česko se začíná podobat hloupému klientovi Providentu. (Chytří klienti Providentu totiž neexistují, víme? ;-) Jenom nevíme, kdo bude náš státní exekutor a kam pak půjde obyvatelstvo české kotlinky bydlet. Tolik mostů, aby pod ně vešlo cca 10.000.000 lidí prostě nemáme.

V mnohých státních podnicích, úřadech či institucích skutečně státní peníze - naše státní peníze – nezadržitelně padají do četných číhajících černých děr (ČČČD) a stejně jako v kosmu jen slabé unikající záření indikuje, že se tomu tak děje.Ale podívejme se na věci podrobněji. Nechci polemizovat, vše co napsal Šaman v fejetonku "Platy, příjmy, ožebračovaní státní zaměstnanci..." je totiž smutná pravda. Ovšem, když zazní odkudsi z davu typická česká otázka: "Kdo za to může?" problém se rychle a totálně znepřehlední.

Za špatně fungující nákupy pro armádu mohou řadoví vojáci? Nebo spíše úředníci na MNO, kteří, jak se zdá, vzali docela vysoké "všimné" a objednali, co třeba nebylo za peníze, které mohly být možná až řádově menší?
Podobné poměry mohou být - a asi i budou v policii. Občas je úkolována směrem, který zcela postrádá smysl a slouží hlavně (až se chce říct výlučně) k vydělání peněz. Dopravní policie s radarem číhá "za bukem" na úseku, kde sice nehrozí reálné nebezpečí nehody, ale kde je "čirou náhodou" nesmyslně omezená rychlost. Taková dobře vybudovaná vrš - past na peníze. Může se řadový dopravák nějak rozumně bránit, když je tam velením poslán a je za takto udělované pokuty finančně odměňován? Myslím, že těžko. Asi by snížení platu doma nezdůvodnil...

Zdravotnictví je další černá díra. Kupují se pekelně drahé diagnostické nebo léčebné přístroje bez toho, že by v místě existovala jejich reálná potřeba. Nebo by na celou republiku stačily dva kousky. Ale dovozce či dodavatel (těch mezičlánků mezi spotřebitelem a výrobcem bývá i několik a každý z nich chce být z něčeho živ) "šoupne úplateček" patřičnému řediteli nemocnice, ten začne v médiích vykřikovat, kolik by takový zázrak mohl ročně zachránit životů, stát tedy něco přihodí, "stroj na zdraví" se koupí - a začne přetahovaná o pacienty, kterým tento skvělý stroj snad může pomoci. A zdravotní pojišťovna pak platí a platí i za výkony, které nebyly potřeba, kdyby na ně nebyl zakoupen drahý stroj, který je přece třeba "amortizovat".

Ze života: Chodím se svými "chorobami" ke dvěma specialistům. Každý z nich potřebuje pro posouzení mého zdraví rozbor krve, kterýžto se jeden od druhého liší pouze v zaškrtnutí dvou položek. Co půl roku upozorňuji, že kdyby specialista "A" zaškrtnul na žádosti o dvě položky navíc a dal k dispozici výsledek rozboru k dispozici i specialistovi "B", stačil by jeden rozbor za 1/2 roku. To prý ale nejde, protože - "laboratoře si také potřebují vydělat". Takže mi krev vycucnou dvakrát, dělají se dva rozbory a společnost to platí. Dvakrát. Jistě, drobnost. Ale kolikrát se asi v Česku opakuje?

Nebo kultura. Tam to trošku znám. Pomiňme nyní extrémní libertariánský názor, že by se tzv. živá kultura měla uživit sama. Uživí, jistě, ale už to nebude kultura, ale jen komerční zábava, o které se pak často dá říci, že je "pokleslá". Takže se všude na světě "skutečná kultura" dofinancovává z obecních, městských nebo státních rozpočtů. Jenže to vede pány umělce ke zjištění, že ten, kdo šetří na nákladech provozu téměř jakékoliv kulturní instituce, je úplný hlupák. Příští rok totiž dostane od svého zřizovatele na provoz o tolik, kolik ušetřil, méně. Kdo rozpočet přešvihnul nebo o jeho umělecké "produkty" nebyl valný zájem a tržby nestály za nic, bude naopak z trestu oddlužen a začne pro jistotu další finanční rok s částkou poněkud vyšší. Takže chce-li náš hypotetický "Kulturträger" opravdu prosperovat, musí se přizpůsobit, jinak mu kolegové vyzobou z misky, co se dá.

Skoro každý člověk se snaží chovat tzv. racionálně. To jest, aby jeho snažení k něčemu bylo, aby se k cíli svého snažení dopracoval s co nejmenší námahou. Pro mnoho kumštýřů to platí jenom částečně. Vždy tvrdím, že slovo „herec“ je odvozeno od slovesa "hráti si". Herci si prostě rádi hrají. Považují to za nejlepší náplň svého života. A tak, jak si děcko může hrát s klacíkem, který mu představuje cokoliv od stříbrné bukanýrské pistole po kosmický koráb čtyř a půlté generace na cestě k Alfě Centauri nebo se sofistikovanými, věrnými modely pistolí, kosmických korábů či panenkami od Mattela - a hraje si v obou případech stejně zaujatě, tak i herec si prostě hraje. Nehledí ani tak moc na odměnu, často si dokonce na živobytí vydělává tzv. „poctivou prací". Je amatérem, ochotníkem a baví ho to. Kdo zkusil hrát divadlo ovšem ví, že je to zatraceně těžká práce - tedy pokud se to pokoušel dělat skutečné poctivě. 
Pravda, časem herec zjistí, že je lepší hrát ve své vlastní budově zvané divadlo, mít tam dekorace, kostýmy, světla, lidi, kteří mu to všechno obslouží atd. Stane se tedy profesionálem. To „vše okolo“, včetně hercových vlastních, rostoucích nároků (jsem přece dobrý, já všechny ty okolo vlastně živím!)  jednoho dne vybrané vstupné nedokáže zafinancovat.
A začíná obvyklý tanec. Divadlo se změní v příspěvkovou organizaci, město i kraj začnou se skrývanou nechutí přispívat (je méně peněz na fotbalové stadióny a fotbaloví fanoušci jsou silnější voličská skupina než ti zatracení intoši, co lezou každý druhý večer do divadla) a nastane už výše popsaná hra „neutratíš – příště nedostaneš“. Takže se začne utrácet. Na vše se začnou zvát hosté. Takový host je mnohem dražší, než vlastní zaměstnanec. Jednak je placen smluvně, ne tabulkově (a při sjednávání smlouvy možná zůstane i nějaké všimné pro pana ředitele), jednak je nutné jej někde ubytovat (a lze vytvořit smlouvy s místním luxusnějším hotelem o „stálé rezervaci" a z toho opět může něco kápnout pro vedení) a dopravu umělce lze přece také „pořešit“ jinak, než prostým proplacením jízdného.
Scénické návrhy se zadají spřízněnému výtvarníkovi, který je třeba ředitelem jiného divadla a ten zase zaměstná toho prvního jako externího režiséra. Stejně to funguje při výměnách dirigentů, choreografů, sólistů atd. Všichni si tak přijdou na své (peníze), divák je namasírován, že mu bylo dovozeno to nejlepší, co je v naší Kotlince a okolí k mání – a je mu následně zvýšeno vstupné, protože dotace na ten tanec peněz nestačí. Takže skalní příznivci, kteří chodili do divadla od svého mládí a už jsou z nich důchodci zatlačí slzu v oku a budou do „svého divadla“ chodit už jen občas. Návštěvnost se sníží a tržby rovněž. Reakce vedení na sebe nedá dlouho čekat: Musíme dělat moderní divadlo! A pozvou se inscenátoři – novátoři a zlepšovatelé. Dalibor má v cele kromě houslí i dálnopis, Don Quijote přijede na scénu Trabantem a Sancho Panza pro změnu na mopedu Stadion. Diváci středního věku, ještě slušně vydělávající, přijdou do divadla, podiví se, pak ovšem často znechutí – a přestanou chodit do divadla. Najatí a spřátelení divadelní kritici následně napíší o moderní inscenaci ostře pochvalné recenze do všech odborných časopisů, do divadla se nahrne pár desítek mladých kavárenských intelektuálů, kteří začnou řvát při reprízách „Bravo!“ - obvykle v generální pauze árie, domnívajíce se, že už je konec, ale to návštěvnost nezachrání. Začne se tedy tlačit na zřizovatele, aby zvedl pravidelnou dotaci. Ten to obvykle se skřípěním zubů udělá (má na ten fotbalový stadion nebo Opencard stále méně a méně prostředků a volby se nezadržitelně blíží), ale pak mu dojde trpělivost a nařídí divadlu „úsporný program“.
Protože divadlo už vyzkoušelo snad všechno, co by mohlo přispět ke zvýšení počtu diváků včetně masívních slev nedělních, rodinných, důchodcovských, studentských, vojenských, invalidních a bůh ví jakých ještě, takže se do divadla „na slevu“ dostane snad každý kromě multimilionáře Krejčíře, usoudí, že je asi slabá propagace. 
I najme obratem mladé svižné úřednice a šumné mladé úředníky, aby se postarali o propagaci na místě. Pokud je ředitel 4%-ní, jsou to hlavně mladí štíhlí muži mezi 25 až 30-ti roky ve vypasovaných džínách, vytrvale usměvaví, s mobilním telefonem neustále u ucha přitisknutým (a decentně vonící), pokud není 4%-ní, jsou to krásné mladé ženy mezi 25 a 30-ti léty, perfektně učesané, v krásných šatech a vonící pro změnu omamně. Ti záhy zplodí neuvěřitelné množství nápadů, z nichž se 90 % již kdysi vyzkoušelo a nepomohly a těch zbývajících 10 % odzkoušet nelze, protože není jasné, kdo by ty horentní částky zaplatil. „Mladá krev“ snaživě pobíhá budovami divadla s barevnými složkami pod pažemi, na každého se usmívá a tváří se nesmírně zaměstnaně. Maily rozesílá zásadně „všem v podniku“, protože naprosto netuší, kdo co dělá, kdo co umí, kdo má co na starosti. Do jejich nově zbudovaných kanceláří s novými počítači, tiskárnami a služebními mobily se vstupuje pouze po zabzučení elektrického vrátného, neb mají zvenku na dveřích svých nových kanceláří „kuličky“. Asi ví proč.
Jenže začnou ještě více chybět mzdové prostředky. Tak se vytypují starší členové sboru, orchestru i sólisté před důchodem, oznámí se jim s úsměvem (mluvil jsem s několika propuštěnci a říkali, že na ten úsměv nového šéfa byl na celém vyhazovu to nejhorší), že jsou příliš staří a již nepodávají dostatečný umělecký výkon, hodný tohoto ústavu a propustí se. Zbytek zaměstnanců dostane strach. Na chodbách i v kuřárnách je teď ticho, jeden kouká po druhém, jestli náhodou ten druhý...
Pár inscenací teď už nejde realizovat, neboť „nejsou lidi“, na zbytek se nasmlouvají hosté. Pravda, ať si vydělají. Třeba pak recipročně doporučí někoho z vedení na hostování do Matky Měst nebo do zahraničí. 
Někteří z těch, kteří byli propuštěni pro neschopnost mezitím zaujali místa sólistů ve velkých divadlech v „blízké Evropě“, vyhozené „načálstvo“ si zase našlo místa, uprázdněná po těch, kteří tvoří „načalstvo“ současné. Takové to typické střídání stráží. „Bratříčku Březne, poposedni výše...“
Stále ovšem chybí peníze, už dokonce i na provoz. Není co hrát, není s kým hrát, představení odpadají i pro nezájem diváků o „moderní pojetí inscenací“, tak jsou žádáni staří členové divadla, aby si přišli do foyer popovídat se svými někdejšími diváky. Herci pochopitelně zdarma (nejsou přece peníze), diváci si za popovídání zaplatí 60,- Kč. S „kafetem“ v bufetu a malým zákusečkem je to málem stovka. Za hodinku a půl.
Ale diváci si rádi přijdou zavzpomínat na doby, kdy se po večerech hrálo obyčejné divadlo a neprováděly manažerské hrátky. A pomalu se vracíme na začátek. Herec amatér, ochotníkm - bez dekorací, světel, kostýmů...
Divadlo aspoň není večer potmě a opravdu to moc nestojí. (Někdy dokonce ani za moc.)

Kdo dočetl až sem si nutně musí uvědomit, že herci na odborářskou demonstraci nepřišli jen proto, že zrušení divadel, muzeí a knihoven lze provést ze dne na den a v první fázi by přineslo přece jenom nějaké úspory. V druhé fázi by pak věrně simulovalo válečný stav v zemi. Dost špatně vratný stav. Radost by měla jen soukromá, komerční divadla. Těch volných špičkových herců... Toho nadrženého publika... Vyprodáno na celé roky dopředu, ať jsou ceny vstupenek jakékoliv...

Pokusil jsem se pro osazenstvo Hospůdky popsat děje, jak se z čehokoliv může stát „instituce“, pak mizerná a prodělečná instituce a jak pak hrozí, že se odněkud ze tmy ozve oblíbený pokřik nihilistů: „Zpátky na stromy!“ Protože podobně jako ve „státních“ a „národních“ divadlech se to pravděpodobně odehrává v muzeích, knihovnách, filmových a televizních studiích a třeba i v Českých Textárnách. Moby Dick by o tom mohl vyprávět – ehm, zpět, on už vlastně vypráví...

A podobné to je i v ostatních oborech, které zdánlivě spadají pod pojem „státní zaměstnanec“. Proč se odbory zaštiťují něčím, co snad ani nechce být součástí protestů? Asi jen proto, aby vypadaly silnější. Myslím si, že ti, kteří byli onehdá pokřikovat před ministerstvo byli opravdu všichni ti, kteří si myslí, že není třeba šetřit. Pak ovšem není situace tak beznadějná.

Protože: když se začne doopravdy šetřit, tak buďte ujištěni, že i u těch „státních zaměstnanců“ se to dotkne jen těch na dně hierarchie. Skutečných úspor se bohužel dočkáme jen stěží.

Je mi moc líto, že nemohu dát Drakovi lepší zprávu. Jeho argumenty jsou sice naprosto správné – ale v praxi naprosto nepoužitelné.

Protože „Všechno je jinak!“, jak řekl ten umírající rabín.
 ***************************************

PS hospodského: Případné rozsáhlejší příspěvky můžete adresovat Šamanovi na jeho mail. Pokročilí si ho najdou v profilu blogera, pro ty nepokročilé je zde: kovanic.jan@gmail.com

20 komentářů:

A.S.Pergill řekl(a)...

Kocoure,
souhlas. U toho zdravotnictví je ten problém, že i ten "špičkový přístroj za miliony" na okresní nemocnici se v poměrně krátké době zaplatí (nevím současný stav, ale před revolucí se odhadovala společenská ztráta z úmrtí pracujícího na 1 400 000 Kčs - vypočteno z toho, co neodvede na daních a pojištění, a co naopak stát vynaloží na sociální dávky pro vdovy a sirotky, dokonce i průměrný důchodce se odhadoval na 300 000). Spíš je problém ten, že ty zachráněné peníze skončí v černé díře státního rozpočtu a přerozdělování, a nejdou do zdravotnictví.

informace řekl(a)...

Problém státního a veřejného sektoru je skutečně velice složitý. Vidím to na neustálých pokusech vlády nějak ho učinit efektivním a výkonným. Českou situaci neznám. Na základě italské mám dojem, že je to problém neřešitelný.

drak řekl(a)...

Díky STK za pochopení a hezký článek (1)

Děkuji Vám STK, že Jste mne aspoň pochopil, už to ve mě budí příjemný pocit, že jsem se nesnažil úplně zbytečně ;-) Časem třeba takových lidí bude víc, a až jich bude opravdu hodně, tak se možná celá naše společnost posune kamsi blíže k čemusi, co bychom mohli nazvat zavedenou fungující demokracií. Před 20 lety jsme k tomu měli ještě dál než dnes a v padesátých letech, kdy jsem ještě ani nebyl na světě, jsme v něco takového ani nemohli doufat. Takže jakýsi mírný pokrok v mezích zákona tu vidět je.

V situaci, kdy jako stát opravdu začínáme připomínat značně zadluženého klienta Providentu, opravdu nevidím prostor pro zachování mzdových výdajů ve veřejné sféře v nezměněné výši. Pakliže někdo něco takového požaduje tak žije mimo současnou realitu a měl by si uvědomit, že mnozí lidé v privátní sféře přišli o práci úplně a mnozí prostě museli přistoupit na snížení mezd o 20-40%, jinak jim to propuštění hrozilo také a kdyby se to nenastalo, reálně hrozil krach jejich zaměstnavatele. Nedivte se tedy, že lidi z té privátní sféry, vnímají, vidí a poměřují chování a požadavky státních zaměstnanců a jejich odborových organisací úplně jinou optikou a metrikou. Jako kdybychom sledovali Marťany páně Paroubka. Všichni víme, jak mizerně funguje zrovna policie, kolik korupčních skandálů je třeba kolem té cizinecké, a představitelé které se paradoxně ozývají snad nejhlasitěji ze všech.

Velice mne mrzí, že naše veřejnoprávní televize, která jaksi má v popisu své práce nás objektivně, nezaujatě a nestranně informovat, se názorově přiklonila kamsi k levé části spektra a presentuje cosi mezi názorem pana Sobotky a Paroubka. Ty soukromé televize na tom jsou pravda o něco lépe, ale bohužel jen o nepatrný chloupek. Rozumně se chovají jen internetová média, ale nemám přehled, zda na internetu převládají Marťané, či rozumní lidé, ale na tom internetu v ten rozum věřím víc. Vláda, která by se za současné situace měla začít chovat více ofensivně a čelit tomuto barnumskému humbuku klidem, rozvahou, ale viditelným a slyšitelným vysvětlováním, nabádáním k uplatňování zdravého rozumu, rozvahy a kázně, působí spíš rozpačitě až předposraně, defensivně a nejistě, jako by to chtěla vzdát a ustoupit, což její oponenty jen ujišťuje, že jsou na správné cestě k prosazení svého. Bojím se bojím, že ten Provident nakonec zase zvítězí a odejde notně posílen do budoucna.

Veřejná sféra je nám všem za současné ekonomické situace dlužna to, že přestane nehorázným způsobem, prostřednictvím spřízněných firem, privatisovat peníze nás všech tak, jak to výstižně popisuje tento článek:

Čtěte zde

drak řekl(a)...

Díky STK za pochopení a hezký článek (2)

Nebo jak to bylo na první pohled patrné z případu Opencard, o kterém snad netřeba se šířit, a který jak doufám zapříčiní, že v nadcházejících volbách vymete z radnice to prohnilé korupční klubko vzniklé na magistrátě kolem ODS, která asi má tu Opencard na svědomí nejvíc ze všech. Spolu s ní to doufám v těchto volbách po zásluze patřičně vymete z radnice také ČSSD, která zase pro změnu dojede na ty její Kočky, Výstaviště, Inchebu a další úžasnosti. Také doufám, že ti, co přijdou místo nich, nebudou plundrovat ten rozpočet tolik a tak nestydatě a okatě jako jejich předchůdci.

Kdyby, ale to je už naprostá sci-fi, nějací státní zaměstnanci a úředníci, chtěli demonstrovat proti svým nadřízeným, kteří uskutečňují podivné nákupy, nebo se chovají korupčně, a požadovali jejich odvolání, věřte mi, že bych s jejich podporou z mé strany neváhal ani vteřinu, ať už přítomností na demonstraci, nebo s pochopením k omezení dopravy, určitě bych podpořil i finančně a ani bych neváhal s podpisem petice. To, co nám ale předvádí zaměstnanci veřejné sféry spolu s jejich odborovými předáky nyní, mne na jedné straně děsí a na druhé pobuřuje. Přesto nepřestávám být optimistou a doufám, že když ne já, tak aspoň mé děti nebo vnuci, se čehosi, co by šlo nazvat zavedenou fungující demokracií, nakonec dožijí, a to i přes veškerou snahu mnohých, aby se to nestalo.

drak řekl(a)...

Informaci, 29. ZÁŘÍ 2010 9:41,

Máte naprostou pravdu v tom, že problematika veřejného sektoru je věc velice složitá a také v tom, že snaha donutit ho chovat se efektivně a hospodárně je cosi mezi mytologií, tedy sisyfovskou prací a naděje, že by se to vůbec někdy mohlo podařit, patří prostě do říše sci-fi. Nicméně když o to nebudeme usilovat a vyvíjet na veřejný sektor tlak tímto směrem, tak on pak úplně zvlčí, naprosto se vymkne jakékoliv kontrole a začne si žít vlastním životem, takže intensivní tlak vyvíjený tímto směrem veřejností a médii, je prostě holou nutností a nezbytností.

Nedokážu ohodnotit, nakolik je situace místního veřejného sektoru zde horší nebo lepší nežli v Itálii, z toho co vím, usuzuji, že v mnohém se to vzájemně podobá, v něčem je lépe tady a v něčem zase tam, ale celkovou úroveň posoudit opravdu nedovedu.

Srovnávaje naši situaci například s Německem, jsem si ale celkem jist, že až na hloupý vztah části německé veřejnosti k jaderné energetice a z toho plynoucí podporu chimérickým projektům zelených khmérů, je na tom německý veřejný sektor s efektivností a výkonností lépe nežli ten náš. Existuje poměrně jednoduchý ukazatel, porovnáme-li počet oficiálně provozovaných výherních automatů na 10.000 obyvatel tak zjistíme, že v Německu je jich asi tak 2x méně než zde. Počet oficiálně provozovaných výherních automatů poměrně dobře vystihuje vstřícnost veřejné sféry té či oné země vůči organisovanému zločinu, takže se dá nepřímo dovodit, že německá veřejná sféra je asi tak 2 efektivnější a hospodárnější, nežli ta naše. Velice se těším na to, až jednou té německé úrovně, dosáhne i ta naše veřejná sféra, všem nám pak bude citelně lépe.

forman řekl(a)...

Velmi přesná charakteristika. Mám skoro 7 let vlastních zkušeností ze státní správy na úrovni okresního úřadu. Odešel jsem sám ještě před zrušením OkÚ a vrátil se zpět do soukromé sféry. Zažil jsem převod dopravně-správních agend od Policie ČR na OkÚ, který proběhl i přesto, že bylo známo, že za dva roky se bude převádět znovu z OkÚ na "obce s rozšířenou působností". Vše stálo mnoho peněz, přibyla další úřednická místa a efektivitu nechť posoudí občan ... Dodnes jsem nepochopil nutnost vzniku krajských úřadů, které se na počátku 90.let tak kvapně rušily. Argument typu "to je kvůli EU, abychom mohli čerpat peníze" neobstojí, protože nové kraje se stejně ve valné většině musely spojit, aby měl NUTS II požadovaný počet 1 mil.obyvatel. A pak ty návaznosti další, kdy nový kraj neměl odpovídajícího partnera na úrovni Policie ČR, soudu, státního zastupitelství atd. Připomínky z řad tehdejších úředníků OkÚ byly smeteny, zřejmě si v Praze mysleli, že se bojíme o svá "teplá" místečka. A tak jsem raději odešel a situaci sleduji z druhé strany. Všechny parlamentní strany mají plná ústa reforem, bohužel se jim z nich jaksi vytratil občan ...

STK řekl(a)...

Pro Draka:
...Kdyby, ale to je už naprostá sci-fi, nějací státní zaměstnanci a úředníci, chtěli demonstrovat proti svým nadřízeným, kteří uskutečňují podivné nákupy, nebo se chovají korupčně, a požadovali jejich odvolání...
Myslím, že takových je víc, než těch, kteří nechápou, která bije. Jenže pro takové "racionály" demonstrace a stávky moc nejsou. "Racionálové" chodí poctivě k volbám a píšou na web i na úřady...

informace řekl(a)...

Drakovi, 11:42
V italském veřejném sektoru hraje neblahou úlohu korupce. Jak píše ekon. list il Sole 24Ore, v minulém roce korupce "sežrala" 5O miliard euro. To pak má řadu negativních důsledků. Na př. mezinárodní agentury ratingu počítají se zvýšeným rizikem při hodnocení veřejného dluhu a tudíž splácení stojí víc. Sice tu existuje Komisariát pro kontrolu korupce, ročně vypracovává zprávy o situaci, občas vypukne skandál, někoho zavřou, ale korupce bují dál. Pro zajímavost, nejnižší procento korupce má region Valle d'Aosta s francouzskou jazykovou menšinou.

drak řekl(a)...

Informaci, 29. ZÁŘÍ 2010 18:03,

Valle d'Aosta? To je myslím na severu..., je, už jsem se podíval. Tím se tak trochu oklikou vracíme ke vztahům mezi severem a jihem Itálie, kdy velmi zjednodušeně řečeno, zoufalí obyvatelé severu nevědí, jak donutit ty z jihu chovat se nekorupčně, nebo mnohem méně korupčně, což čas od času vede k tomu, že na severu sbírají politické body strany se separatistickými tendencemi.

Myslím, že důležité je v tom protikorupčním úsilí nepolevovat, protože stát, kde obyvatelé dodržují stanovená pravidla hry dobrovolně, je stát, jehož veřejná sféra funguje efektivně a hospodárně, což je ideál, o který bychom měli usilovat. V takovém státě totiž drtivá většina prostředků jde na uspokojení potřeb obyvatel a menšina na správu a výběr daní. Jakmile se začne podvádět a lumpačit, prostředky na výběr a správu daní rostou a na skutečné potřeby se jich pak nedostává.

Obyčejný řadový občan toho moc nezmůže, ale v čas voleb aspoň může způsobit, že ti největší padouši budou muset jít od válu, jako například musel u nás po loňských volbách pan Langer. Analyticky zaměření žurnalisté, jako bývali kdysi Karel Čapek, či Ferdinand Peroutka, což je dnes skoro vyhynulý druh, by jim v tom měli být nápomocni. Ty analyticky zaměřené novináře dnes naštěstí nahrazuje internet, byť se ho padouši ze státní sféry snaží dostat pod kontrolu prostřednictvím ÚOOÚ a podobných zbytečných institucí.

Zkrátka nebude-li občan úplně pitomý, určité šance tu pořád jsou, ale každý z nás se musí starat o sebe a své okolí tak nejlépe jak může a nesmí na tyto svá práva a povinnosti rezignovat. Jakmile to začne dělat, tak ho padouši dostali přesně tam, kde ho chtěli mít.

drak řekl(a)...

STK, 29. ZÁŘÍ 2010 16:53

Podíváte-li se na zprávy z celé Evropy, tak koordinované akce odborářů z celé Evropy začínají připomínat jakýsi pokus o vydupání si ze země a urvání si co největšího podílu na moci a zajištění si stálého vlivu na ovlivňování veřejných věcí a to z levé části politického spektra, tedy sociálně demokratických partají, komunistických partají a zelených khmérů.

Ono se to totiž dá interpretovat mimo jiné tak, že tyto politické síly na na výsledky voleb kašlou, a když to nešlo ve volbách, no tak to prostě půjde pomocí stávkového nátlaku. Je jim srdečně jedno jak dosáhnou svého, jestli nás posunou blíže k průšvihu tím, že nás donutí utrácet víc, nežli se vydělá tak, že se dostanou k moci prostřednictvím voleb, nebo zda nás tam dotlačí stávkami a hrozbami, jim jde evidentně o to, dostat se k moci napořád a demokracii konečně a jednou provždy zakroutit krkem. Oni jediní totiž mají patent na rozum a oni jediní znají tu pravou cestu k zářným zítřkům.

To už tady jednou bylo, děkujeme odejděte...

forman řekl(a)...

drakovi, 11:36

Napsal jste to moc hezky, přesně tak by to mělo být. 20 let nám politici říkají, že máme být odpovědní sami za sebe a tím bude všem dobře. Jednotlivec je nejdůležitější entita společnosti ...
Ale ouha, oni sami se chovají "stádně", ať už jako množina členů politických stran, množina poslanců a senátorů. Myslím si, že v ČR je cílem hlavních politických stran společnost rozdrobit, protože tím si zajistí svou budoucnost na dlouhá léta dopředu a vyhnou se tak riziku vzniku nějakých hnutí, zájmových skupin apod., které by mohly začít prosazovat bez jejich kontroly něco jiného. To špatní politici jsou viníky všech těch odborářských akcí, nerozumných reforem čehokoli, projídání rozpočtů ...
Když čtu zdejší příspěvky na rozličná témata, tak začínám mít pocit, že slušní lidé s rozumnými názory ještě nevymřeli a to je moc dobře. A navíc mají rádi svůj rodný jazyk ...

informace řekl(a)...

Draku,
vy můžete při volbách kroužkovat, tady podle volebního zákona můžete jen udělat křížek na symbol strany, kandidáty si vybrali straničtí funkcionáři sami. Takže moc možností nemáme. Občanská hnutí jsou levicová, zaměřená kriticky proti všem politickým stranám a příliš rozhýkaná, než aby jim člověk mohl věřit.
Odbory prozatím ztratily část své moci, a to proto, že se rozdělily, pravicové nebo středové (všechny jsou více méně napojeny na politické strany) vystupují teď samostatně. V sedmdesátých až devadesátých letech byly úplně pod vlivem levicové CGIL. Nabyly takové moci, že se prakticky bez jejich schválení neudělalo žádné ekonomické opatření. Nakonec se postavily i proti levicové vládě, v níž byli i ex komunisti. Myslím, že je to ta nejnezodpovědnější kategorie ve státu.
Vždycky jsem se divila a i obdivovala ČR, že tu odbory nemají žádnou moc a že povětšině mlčí. Nenechte si je tu rozbujet, rozvrátí vám nakonec hospodářství. Jak začnou stávkovat, vznikne chaos, rozvrátí docela pracovní morálku, zodpovědnost, politici jim pak budou jen ustupovat, aby z toho řetězu stávkování nějak vyšli.
Chápu, že radit někomu na základě vlastních zkušeností je zbytečné, každý se musí ve své situaci orientovat sám. A tak alespoň řeknu, co si myslím.

barbucha řekl(a)...

Odbory sice nemají žádnou moc, leč v případě potřeby fungují co prodloužená ruka levice. Však "dělníků táta" Falbr by mohl vyprávět...svázán mocnými lany se svými soukmenovci z StB. V jeho stopách pokračují i další "kádry" odborů - jenom dnes mají smůlu, že doba jejich hlasu tolik nepřeje.
Leč signifikatní byla účast v davu diváků poslední demonstrace - osobně přihlíželi soudruzi Sobotka i Grebeníček...

informace řekl(a)...

Příkladem toho, jak odbory podmiňují rozhodnutí vlády a protestují proti jejím rozhodnutím, i když je to vláda levice, se kterou jsou ideologicky spojení, může být Zapaterovo Španělsko. Po včerejší generální stávce proti opatřením na urovnání státního deficitu, Zapaterova socialistická vláda prohlásila, že je ochotná jednat s odbory o úpravě. To znamená, že bude dělat ústupky.
Jak se vyjádřil Esteban Gonzales Pons, představitel opoziční lidové strany, stávku zorganizovali a stávkovali proti vládě ti (odbory), co spolupracovali poslední dva roky s vládou na definici a provádění ekonomické politiky státu a jsou tedy spoluzodpovědní za ekonomickou krizi a nezaměstnanost.
Ani levicová vláda, která se často dostane k moci podporou nebo spoluprácí odborových organizací, nemá záruku a není zárukou, že odbory uznají nutnost některých nutných opatření na nápravu krize.
To by si měli uvědomit i čeští soc.dem.

barbucha řekl(a)...

Čeští socdem si v první řadě uvědomují (byť pouze v koutku duše, je-li jaká), že naše pozice, označitelná slovy "nad propastí", padá na jejich triko. Byť by to nepřiznali ani při právu útrpném.
Osobně se domnívám, že zmíněným socdem se velice ulevilo, že zrovna nejsou, čirou náhodou, zodpovědní za řešení...aniž by je to však odradilo od snahy škodit - jednak je to jejich přirozenost, a za druhé žijí svůj život v neustálém předvolebním boji. Příště opět dostanou šanci (za vydatné pomoci zmíněných odborů)...čtyři roky uběhnou rychle, a my budeme žít stále jako na houpačce. Obávám se, že se název naší vlasti bude muset rozšířit o dovětek "ode zdi ke zdi".

informace řekl(a)...

Po včerejší generální stávce ve Španělsku, které se zúčastnilo 10 milionů osob, dnes ráno agentura rating Moody's "deklasovala" Španělsko z původního AAA na AA1, "pro značné zhoršení finanční stability vlády". Píše to la Stampa. it Economia.
Reakce trhu na sebe nenechala čekat.
Na možné finanční následky zřejmě španělské odbory nepomyslily.

STK řekl(a)...

Ehmm:
Chování odborů (a potažmo i levice) mi občas připomíná chování malého hloupého fracka, který si myslí, že dostatečně silným, vytrvalým řevem a trucováním donutí objektivně utopené kotě k tomu, aby obživlo a běhalo, místo toho, aby zbylá koťata, která se ještě topí, z toho rybníka nějak vytáhl.
Myslím, že vůbec nepochopili, co znamená racionální chování. A že prebendy si mohou začít vystávkovávat až v době, kdy půjdeme nahoru.

(Ale tehdy by to dělat měli, protože na "volné prostředky" je vždy dost zájemců. kteří čekají "až se zhasne" nebo využívají faktu že "pod svícnem bývá největší tma.")

Anonymní řekl(a)...

Vážené dámy, vážení pánové
Bernard Leon Madoff http://cs.wikipedia.org/wiki/Bernard_Madoff , pachatel největši zpronevěry v dějinách USA, zpronevěřil sám a sám okolo 50 Miliard (to 50 krát 10 na 9) US Dollars. Americká federální prokuratura požadovala pro Madoffa trest 150 let vězení a pokutu 170 miliard dolarů za zpronevěru až 65 miliard dolarů. Rozsudek zahrnující odnětí svobody v maximální výši byl vynesen 29. června 2009.
Vedení německé Hypo Real Estate (HRE) http://de.wikipedia.org/wiki/Hypo_Real_Estate vedlo toto seskupení tak dobře, že HRE muselo byt vládou BRD podpořeno částkou okolo 100 miliard EU z daní občanů, a na konci zestátněno. To samé vedení si nechalo za tu „dobou práci“ vyplatit prémie v hodnotě 150 milionů EU. U vyššich úředníků HRE se jednalo o částky okolo 1 milionu EU.

A takových hospodaření a zpronevěr bylo / jsou / budou v historii světověho bankovnictví stovky. Výsledkem jsou bilionové ztráty, zbidačení drobných střádalů, vzrůst nezaměstnanosti, atd.

A vy se tady rozčilujte nad státním dluhem ČR, nad stávkami odborářů, atd. Dovoluji si prohlásit, že ty Vaše neustálé nářky jsou přinejšim podivné, a že se dá s úspěchem pochybovat o Vašich komentářích.

Mnoho Lásky a Moudra Vám přeje Hledajíci.

forman řekl(a)...

Vážený Hledající,
Váš příspěvek jsem celkem pozorně přečetl několikrát, ale nerozumím jeho smyslu. Mohl byste učinit nějaký závěr, východisko? Článek je o odborářích, státních zaměstnancích a stávkách, Vaše příklady "tureckého" hospodaření jsou ze soukromého sektoru a tudíž trochu mimo.
Děkuji za vysvětlení.

STK řekl(a)...

Vážený Hledající,
domnívám se, že vaše nickname je zvoleno špatně. Vy přece nic nehledáte. Vy jste to už dávno našel!

Chraňte si proto své názory (z BL) a nesvěřujte se jen tak, úplně cizím lidem v kdejaké Hospůdce u hřbitova.
Zrovna Vás bych nerad svými názory o Vaše "svaté" přesvědčení připravoval.
Smiřte se prostě s tím, že racionální myšlení není nic pro Hledajícího. ;-)