úterý 5. dubna 2011

Mystifikátoři


Vážení politici, když mluvíte s novinářem, uvědomte si, že mluvíte s novinářem. Že vše, co řeknete, může být uveřejněno, a velice pravděpodobně i bude uveřejněno. Neb jako lyžaři lyžují, pekaři pečou a spisovatelé píší, pak publicisté publikují!


Ale vy to víte, a proto mluvíte. Mluvíte, a abyste si pojistili, že řečené bude publikováno, řeknete ještě "tohle nepište". Jistě, existují různé etické kodexy, které nařizují informace "off-the-record" nezveřejňovat. Avšak krom "výjimečných situací, kdy se jedná o informaci nejvyšší priority", čímž je vždy míněn "veřejný zájem". A tak, pakli vyřknete slova o korupci anebo nezákonném odposlouchávání, pak se nedivte, že budete citováni - i označeni za zdroje informace.

Existují "etické kodexy", ale také existují jisté zvyklosti.  I bez etických kodexů člověk jaksi cítí, pokud je dobře vychován, že se něco hodí a něco nehodí. Bohužel, právě to, co se "nehodí" je nejvíce "sexy" a nejvíce láká čtenáře, diváky - a inzerenty.

Sám jsem se setkal s různými způsoby, jak mi byly předkládány informace ze strany politiků či podnikatelů. Zejména tedy ty off-the-record informace. Jednou se jednalo o informaci, kterou mohl příslušný informační zdroj klidně vypustit sám na tiskovce. Tak proč ji sám neuveřejnil? Proč mi to říkal a přitom mne zapřísahal, ať ho neprásknu?  Nejspíš proto, aby ta informace byla zveřejněna a zároveň nebyl znám její zdroj - a její možná účelovost. Děkuji, hlavičkou hřebíčku pod cizím kladívkem jsem se už párkát stal, o vícekrát o to nestojím. Informaci jsem nezveřejnil - a neobjevila se ani nikde jinde. Nešlo nejspíš o "informaci", ale o nějakou mystifikaci.

Jindy jsem telefonoval s jistým člověkem v jednom podniku, a on mi začal vykládat jakési vtipné firemní intimnosti. Pro jistotu jsem ho upozornil: Víte, že mluvíte s novinářem a ne se zaměstnancem? A on řekl - vím. Jeho informace zapadaly do kontextu, který jsem znal. Takže večer byly intimnosti v Neviditelném psu - bez udání zdroje, pochopitelně. Ačkoliv jsem o to nebyl požádán. Na něco člověk nepotřebuje etický kodex.
Pro mě nejkurióznější byla jedna přednáška, na které se novinářům poskytoval souhrn informací, které jsme, jak nám bylo předem řečeno, neměli použít přímo. Dostávali jsme "background", základní informace, které ozřejmovaly nezřejmé technické problémy určitého problému, jenž měl i politický dopad. Zeptal jsem se, jestli si mohu nahrávat - a mohl jsem! Takže jsem si ty "off-the-record" informace zaznamenal na svůj tape recorder. Kolegové ostatně taky. V žádných novinách tyto informace nebyly pak zpracovány jako článek. Ale naši partneři na druhé straně stolu věděli, že je známe. A že je máme od nich. A my jsme je zabudovali do té sítě informací, které jsme už měli. A přiměřeně použili - v kontextu s dalšími informacemi. Nikoli jako Pí Ár.

Ono to "off-the-record" je stejně nesmysl. K čemu nahrávky, k čemu videa? Leda tak pro televizní vyšetřovatelskou službu, nebo raději jako důkazy pro policii. Případně jako podklad, nástroj verifikace. V tom případě budiž záznamník položen na stole s rozsvíceným červeným světýlkem, oznamujícím veřejnosti, že se nahrává. Novinář i bez toho zaznamenává řečené do paměti. Do své paměti. A posléze zapíše. Načež publikuje. Čtenáře novin nezajímají hodinové zašumnělé nahrávky, rozostřené záběry, na nichž by mohli být třeba mimozemšťani. Čtenáře nezajímají většinou ani stenopisné záznamy! Je zajímá štěpná informace, která v půlhodinové hlušině zazvoní jako čistý kov:

"Dostávám úplatky, abych mlčel."

"Mám nahrávky z vaší schůzky."

Milí i nemilí naši politici: Pokud snažně prosíte, aby byl vypnut technický záznam a on vypnut není, a nelíbí se vám to - příště s takovým novinářem nehovořte jinde než na tiskovce. (Vylučovat konkrétní novinářské potvory z tiskovek je věcí, hodící se spíše do dnešního Běloruska.) Když vám šéfredaktor toho kterého média vzkáže, že ho "vaše pravda" nezajímá, už těm novinám příště nepředávejte "exkluzivní" informace.

A obecně: Kdykoli mluvíte s novinářem, voličem, občanem, dávejte si pozor na zobák. Přesněji: Jednejte a myslete tak, abyste mohli mluvit otevřeně!

Někdy mám dojem, že by se měl na politiky užít ten paragraf etických kodexů, který přikazuje nezpovídat děti a "osoby, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí".

Nakonec: Osoby, které nejsou s to pochopit následky svých řečí a svých činů, by neměly být politiky, ani manažery, ani řidiči, a snad by se ani neměly ženit. Ani o sobě tvrdit, že jsou mystifikátory.

Psáno v Praze dne 5. dubna 2011, dopsáno v době, kdy Jaroslav Škárka vyhlásil úmysl odstoupil ze svých politických funcí, a zároveň ještě předtím, než totéž prohlásil jiný mystifikátor, Miroslav Kalousek.

16 komentářů:

STK řekl(a)...

Zpravodajské hry
- tak tomu oboru se věnují mnohé agentury světového významu, téměř všichni mluvčí našich kříšťálově průhledných podniků (to je jejich hlavní pracovní nápň - něco zamluvit), ba i mnozí manželé, kteří občas vymýšlejí neuvěřitelně složité systémy lží, aby neprozradili něco, co jejich žena už dávno ví - ale neříká mu to, aby jej neztrapnila. (Moudrá to žena!!)
Kdesi jsem četl, že muž lže cca 6x denně, žena jen 3x. Podle mých zkušeností je tomu sice naopak - ale hádat se proto nehodlám. Těch +/- 100 000 lží za život je přece jenom nezanedbatelná položka. A jako obvykle - není tu žádná ostrá hranice mezi "milosrdnou lží" a lží z pohodlnosti nebo lží účelovou. Trochu se od nich liší lži zlé - pomluvy. Ale i tam je hranice značně rozpitá.

Takže se ani nedivím, že se politici i novináři chovají tak, jak se chovají. Lžou. Ale lhát opravdu není pěkné. Ovšem představa, že bychom si nemohli ani trochu zalhat je děsivá - tenhle život by vydýchal málokdo.

Na naší domácí scéně je zajímavé ovšem i další hobby našich politiků, úředníků a podnikatelů: Křížové žaloby. Pokud instituce "A" najde nějakou chybu na práci instituce "B" (kterou má kontrolovat), instituce "B" pošle na instituci jinou kontrolu jako svou obranu. (Např. Správa železniční dopravní cesty versus Drážní inspekce ČR). Kdyby to nebyli dospělí lidé, řekl bych, že tu na sebe žalují školáci.

P.S.:Žaloby (arbitráže) na stát od fotovoltaické podnikatelské sešlosti, která tak bystře využila nesmyslných příspěvků na sluneční elektriku a rozhodla se "maximalizovat svůj zisk" na úkor nás všech je jednak relikt vlády, v níž byli Zelení, jednak chucpe. Asi tak, jako když se vámi okradený pokusí získat část svého majetku zpět a vy ho budete za to žalovat.

informace řekl(a)...

Novináři?
Chcete-li asistovat nějaké hit parade lidské demence, poslechněte si nějakou televizní diskuzi novinářů o "palčivém problému dne". Jako právě teď na la7, kde v předvečer procesu proti Berlusconimu pro svádění nezletilých k prostituci, novináři rozebírají jeho postavu, jeho kriminální činnost, neschopnost vládnout, jeho korupci mravů celých generací atd.
Mám těžko potlačitelné nutkání zvednout telefon a zavolat první pomoc, aby je odvezli na psychiatrickou kliniku.

Anonymní řekl(a)...

Z článku bych si asi měl odnést dojem, že novináři buď zveřejní jen to, co zpovídaná osoba autorizovala nebo zveřejní všechno, ale vždy jen pravdu a nic než pravdu. Bohužel nemám takový dojem z novinářské praxe. I když článek byl napsán jako reakce na jednu kauzu, nelze zapomenout na dlouhé řady manipulací s míněním veřejnosti v režii právě novinářů. Nic mě po plyšáku nezklamalo v veřejném životě víc než poznání, že sedmá velmoc nejen, že není strážce demokracie, ale dokonce i bez tlaku nacismu nebo komunismu se sama angažuje, aby stokrát opakovaná lež se stala pravdou. Nic na tom nemění úsilí jednotlivých novinářů tuhle skvrnu vyčistit. Během zbytku mého života se jim to nepodaří a pochybuji, zda se to podaří vůbec někdy. Vždyť moc přece chutná tak sladce.

Pertinax řekl(a)...

Vím, že to není k věci. Ale den pro mne začal krásně, když jsem si přečetl komentář pana Hazucha ke sčítání lidu. Snad se také pousmějete a bude vám lépe.

"Pro velký úspěch a popularitu sčítání se ještě před vánoci bude konat odečítání. A po vánocích násobení......."

Petr Müller řekl(a)...

Všechny uvedené teze by bylo možné přijmout, kdyby diktafony nejen měly, ale také skutečně sloužily novinářům k tomu, aby byli schopni ze záznamu PŘESNĚ citovat výrok tázaného (ačkoli často spíše "vyslýchaného").
Bohužel, skutečnost je jiná. Jelikož jsem léta pracoval v televizní publicistice, jsem důvěrně obeznámen s tím, jak je možné i obrazový (natož psaný) materiál zpracovat tak, aby vyzněl, jak potřebuje novinář - což se zpravidla liší od pohledu tázaného. A od oněch dob se v tomhle nic nezměnilo k lepšímu. Novináři jen již (většinou) nepíší podle diktátu stranického či, chcete-li, ideologického; podbízejí se čtenáři bulvárních informací. Je to kšeft, kdepak je nějaká etika... Tu si může dovolit jen nemnoho jedinců.

informace řekl(a)...

Naše paní Harpyje dnes zasahuje vehementně do diskuze na Psu o Goldstonově zprávě. Stává se dokonce výhružnou: "ve Vašem vlastním zájmu Vám doporučuji, abyste se na mě přestal lepit, a podsouvat mi nějaká "zaměření", i když se v tomto případě jedná o jednoznačný projev intelektuální insuficience". Vezměte si z toho poučení vážení zdejší diskutéři a moc ji nerozčilujte! Ve vašem vlastním zájmu.
A teď vážně, paní Harpyje mi jistě promine legraci.
O slovech jihoafrickho soudce Richarda Goldstona, který před dvěma roky vypracoval pro Radu OSN pro lidská práva zprávu, ve které je Izrael obviňován z válečných zločinů při operaci Lité železo v Gáze, a kterýžto soudce ve článku Washington Post přiznal svůj omyl, italské tiskové agentury a noviny psaly v těchto dnech.
Již v 2009 r. mnohé vyjádřily pochyby o dostověrnosti Goldstonovy zprávy. Tak na př. l'Occidentale ve článku "Perché il Rapporto Goldstone non è attendibile" tehdy zdůrazňoval, že návrh Rady OSN na vytvoření Komise nedostal podporu žádné západní demokratické země. "Resoluce byla odhlasována Čínou, Ruskem, Saudskou Arábií a dalšími státy, které si s lidskými právy nedělají starosti." Již tehdy Itálie byla jednou z mála zemí, která hlasovala proti schválení.
To zdůrazňuje i dnes v pohovoru náměstkyně předsedy zahraniční komise it. parlamentu Fiamma Nirenstein, která ostatně soustavně kprávu kritizovala.
Dnes l'Occidentale kritizuje ostře Goldstona, že nezvážil a neověřil svého času všechna svědectví sebraná na rychlo, byl by si tak ušetřil dnešní "becera figura" (dojem darebáka a blbce). A hlavně by byl nerozpoutal lživou kampań proti Izraeli, ušetřil by Izrael od různých akcí bojkotu, dokonce diskriminace izraelských politiků, jako bývalé ministryně zahraničí Tzipi Livni, které bylo doporučeno nejezdit na mezinárodní convention do Londýna, aby nebyla zatčena a obviněna z mezinárodních zločinů Izraele. Dnešní opožděné mea culpa nesmyje z Izraele všechno bahno, co na něj naházeli, nesmaže vlnu antisemitizmu, kterou zpráva vyvolala a ani nenapraví kurz mezinárodní politiky vůči Izraeli. Kromě toho pan soudce nemíní zprávu v radě odvolat anebo žádat o její zrušení. Soudce Gladstone, připomíná l'Occidentale, za doby apartheidu v Jižní Africe odsoudil k smrti desítky černochů.
"Gettare il rapporto nel cestino della Storia. Le scuse non bastano, Goldstone deve chiedere perdono a Israele" píše list. (Hodit zprávu do odpadkového koše historie. Omluvy nestačí, Goldstone musí požádat Izrael o odpuštění.)

Píšu to tady, protože nejsem zaregistrovaná na Psu a ani se registrovat nemíním.

Harpyje řekl(a)...

Máte velmi subtilní humor, Informace. Vzdáleně připomíná působení Stalince S-2.

informace řekl(a)...

Máte skutečně nepřeberné znalosti, Harpyje. Já jsem musela ten traktor hledat na Wikipedii.
A ten pohotový smysl pro humor! Všechno hned pochytíte a v letu všemu porozumíte.
Gratuluju, jste úplný fenomén.

Harpyje řekl(a)...

"Inu, dobrý rešeršér je poklad, Informace!"

informace řekl(a)...

Jak pozoruji, Harpyje,
dáváte tu pilně dohromady sbírku aforismat, výroků a historických frází našeho kocoura.
Bude jistě polichocen. A co autorská práva? Na to jste nepomyslela?

Anonymní řekl(a)...

Toto téma se velmi dobře popisuje tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jistě,_pane_ministře
ale spíš než seriál je lepší si přečíst knihy. Připadá mi, že je to povinná studijní literatura našich politiků.

informace řekl(a)...

Vážení,
dávám vám radostnou zprávu, Paní komisařka Malstromová vám všem posílá psaničko, kde říká, že si 27 zemí EU musí rozdělit mezi sebou těch dvacet tisíc Tunisanů, co připluli na Lampedusu a na Maltu.
Nepoperte se o ně, čeká se na dalších asi dvě stě tisíc Libyjců, co už čekají na tuniském pobřeží. Takže se dostane na všechny. Zároveň píše, že se bude muset pomyslet na nějakou oschranu evropských středozemních hranic.
Hurrrááááááááá!
Buďte humánní a solidární s vašimi arabskými bratry!

žibřid řekl(a)...

No potěš. Jak to vůbec přijde, že když jim pomůžeme odstranit Kaddáfího (za což Arabové ani nejsou kdovíjak vděčni, teď jsem četl, že jsou hrubě nespokojeni s leteckou podporou USA, GB a Fr), tak oni z Lybie utíkají? Před čím?

stk řekl(a)...

Jednu dobrou vlastnost ten EU-USA lapsus přece jen bude mít. Urychlí rozpad, případně "rozvolnění" (decentralizaci) EU.
- - - -
Decentralizace se kdysi propagovala i v bývalé ČSSR, u mobilních operátorů je to vlastně (technický) princip jejich existence.
Decentralizované velení je totiž daleko odolnější proti vnějším i vnitřním poruchám, než cosi, co má rozhodovací funkce koncentrované v jednom neuralgickém bodě. Kromě toho je centrum obvykle špatně informované, protože informace se po cestě deformují systémem "tichá pošta" takže ani při nejlepší vůli často není schopno kvalifikovaně rozhodnout. A když už se mu to nějakou náhodou podaří, zkreslení informací směrem dolů toto rozhodnutí bezpečně znehodnotí. Je totiž příliš mnoho samozvaných "vykladačů".

Kupodivu, kdekdo to ví, ale málokdo tento jednoduchý poznatek vztáhne i na současnou politiku. V decentralizovaném systému se totiž špatná rozhodnutí okamžitě konfrontují s okolím a ti, kteří je vydali jsou vystaveni nemilosrdné kritice. Tedy neexistují žádná "teplá místa".

Proto decentralizaci nenávidí neschopní a líní.

informace řekl(a)...

To můžete být rádi, že našim ministrem vnitra je legista (Severní liga) a tudíž xenofob. Chudák se div nepřetrhne jak jezdí sem tam mezi Tunisem a Bruxelem, aby s tuniskou vládou vyjednal, že ty své přístavy budou střežit (Itálie jim na to dodá zařízení: radary a hlídkové lodě za 200 milionů euro) a že si ty všechny další emigranty vezmou zpátky bez dohadování. Kdyby byl na jeho místě nějaký levicový multikulturalista, dopadlo by to hůř. Takhle, jestli dodrží Tunisko smlouvu, by sem už nikdo nejezdil.
Víte, ta nouzová situace je zaviněná absolutní neschopností komisařky, teď ji ukazovali v televizi, no nána.
Evropa má tolik loďstva, kromě toho nad Středozemním mořem funguje satelitární kontrola, takže by sem nepronikla ani myš, kdyby se jen chtělo.
No, při rozdělení těch dvaceti tisíc by na každý stát EU připadlo asi sedmset padesát imigrantů. Hlavní je, aby se sem pak nehnali z Libye.
Je za tím zločinecká organizace, která na tom vydělává a Evropa dělá hloupého hejla, který věří, že ti lidi prchají před válkou a násilím. Pro ně je to příležitost dostat se do Evropy, když všechny smlouvy Itálie s Tuniskem a Libyjí na střežení jejich vod při jejich revolucích selhaly a tak mají volnou cestu. A tak chudí zas nejsou, když si tu přepravu můžou dovolit a pak mají peníze na převod přes hranice.
Jak se tu říká, paní komisařce by měl někdo střelit do prdele, aby se vzbudila.

informace řekl(a)...

Kaddafi poslal Obamovi dopis. Kopii ma americka agentura AP, jestli ji nekdo najde, at da laskave odkaz.
Dobrou noc.