čtvrtek 1. září 2011

Čiré bezpečí Jiřího Ortena

František Halas i Vladimír Holan zavětřili, když v roce 1936 četli první básničky sedmnáctiletého Jiřího Ohrensteina, který si vybral jako ortel básnický pseudonym Orten. Bylo jasné, že tenhle konzervatorista, který přijel studovat do Prahy z "vesnické" Kutné Hory, je ojedinělý zjev.

Jiří Orten nejdříve publikuje v novinách. V Halasově edici První knížky připravuje sbírku Čítanka jaro. Další rok pak vychází jeho Cesta k mrazu. Z ní vybírám Končiny štěstí:

Končiny štěstí, končiny ticha, 

kde končíte, kde končí konec váš? 
Jako se žije, jako se dýchá, 

milenku čekáváš.

A ona přichází a chce ti něco říci 

o tajemství, jehož má plnou hlavu 
a které, jako všichni kouzelníci, 
schovala do rukávů.

Neumíš uhodnout, až potom, když ti mizí, 

pomalu pochopíš, 
že moudrá dívenka zhola nic nenabízí, 
neboť vše dala již.

/25. VIII. 1939/

Opsal jsem tu báseň celou, abyste si mohli plně vychutnat "uměleckou kritiku", která se na autora snesla: "K vydání něčeho podobného je v dnešní době skutečně notné dávky - odvahy. Tato knížka v mnohém překonává ještě všechny ty židovské perversity, kterými k rozvratu mravnosti a kultury zaneřádili židé za minulého režimu naše písemnictví... Nezdá se vám, že to páchne sabotáží? Divíme se nakladatelství, že tento ohavný obsah předkládá arijské české veřejnosti." Tak psala Vlajka v roce 1940.

Byl druhý rok Protektorátu a pro osoby "židovského původu" tu nebyla žádná Riviéra. Ortena už vyhodili ze školy. Jako Žid nesměl být hercem. Nemohl ani publikovat. Proto byl pod oběma knížkami podepsán pseudonymem Karel Jílek. V Melantrichu byli tenkrát natolik stateční, že smlouvu s Ortenem podepsali a za tisíc vydaných knížek mu vyplatili tisíc korun. Bylo to jistě vítaný příspěvek, i když možná za těžší práci, než bylo odklízení sněhu na pražském letišti.

Ale čmuchalové z Arijského boje Ortenův pseudonym objevili. Ve článku "Žid vede mladé básníky" z 23. srpna 1941 se rozhořčují: "V době, kdy se vede velký zápas proti Židům, zjišťuje se, že v čele mladých básníků stojí Žid, který přirozeně není nadšen novými poměry..."

Jiří Orten opravdu neměl být proč "nadšen": Milovaný otec mu zemřel těsně před Mnichovem, starší bratr emigroval v roce 1939 do Anglie, "když seznal, že hodina súčtování se Židovstvem se blíží i v českých zemích"... O deset let mladší bratr se mohl učit jen - v židovském sirotčinci. Matka žila opuštěna v daleké Kutné Hoře. Velmi daleké, neboť to nešlo, jen se tak sebrat a jet. Pouze na povolení gestapa.

Jiří Orten dovedl čerpat povzbuzení i z několika málo dopisů čtenářů. Ještě v roce 1939 si zapsal: "Nesmí mne zmást stupidnost těch slov, která si přečtu ve všelijakých žurnálech. Ani zaváhat nesmím, ani se jich nesmím zaleknout. Zapomenout na ně musím a číst si je jako lehkou četbu pro nudná odpoledne, když je hlava nadmíru vyschlá a prázdná a není s to chopit se něčeho lepšího..."

Pod novým pseudonymem Jiří Jakub, vydal v roce 1941 sbírku "Ohnice".

POTKAL JSEM STUDÁNKU a oči jsem si omyl.
Pln plískanic a malých trápení
potkal jsem studánku. A vše byl náhle omyl,
který se v pravdu promění.

Dívám se do sebe o radost pozorněji.
Jak pes se otřásám
a stříkám daleko bolest a beznaději.
Sám. Ale čistě sám!

Potkal jsem studánku a řekli jsme si více,
než lidé říci mohou si.
Pak, když jsem odcházel od této křtitelnice,
usmíval jsem se na husy.

(Takže Jiří Orten byl vlastně pokřtěný:)

Krom tajnosnubné lyriky dovedl ale i jasně vykřiknout:

"Čekám, až spící dílo vstane/ ponížené a ztroskotané... Jen nemlčeti za takových nocí./ Nedrkotati tmou..."

30. srpna 1941 mu bylo právě 22 let. Při přecházení ulice ho strhla vojenská německá sanitka. Ve Všeobecné nemocnici ho nepřijali pro "původ"... Jiná sanitka ho pak v hlubokém bezvědomí převezla do Kateřinské. Měl výron krve do mozku a krvácel do plic. Sténal pronikavě a nepřetržitě. Už se neprobral. Zemřel 1. září 1941.

Týž den vydal Heydrich "policejní nařízení", jímž se přikazovalo Židům starším šesti let nosit na veřejnosti černě vytaženou žlutou šesticípou hvězdu velikosti dlaně s černým nápisem Jude. Budiž nošena viditelně, pevně přišita na levé náprsní straně oděvu.

Tu již Jiří Orten nemusel nosit. Nedožil se ani prvního Transportu A, který 16.10. 1941 směřoval do Lodže. Už byl v bezpečí.

"Ty budeš moci v čirém bezpečí
tam za tou smrtí, za tou skálou, za vším
svobodně trvat, navždy, bez řeči,
životem nikdy neskonavším."

S transporty jely jen Jiřího básně v hlavách jeho čtenářů, později zpaměti zapsané na lístečky, aby i v Terezíně mohly potěšit a povzbudit.

Po válce vycházely Ortenovy básně jen do roku 1948. Jeho deníky musely počkat až na oteplení konce padesátých let, až těsně před rokem 1968 začaly vycházet i jeho prózy. Komunisté Ortenovi vyčítali totéž, co náckové - Boha, něhu, nedostatek té správné ideovosti.

"Udělat si program z bezprogramovosti... Zdálo se, že zklamaly všechny jistoty, že zklamal marxleninský světový názor... V takových chvílích poslouží vždycky metafyzika... Opět v této chvíli by mohlo zvednout hlavu to, co vraždilo, mučilo a zavíralo básníky do klecí a samotek. Jsme moudřejší a víme, že výkřik sebeněžnější a báseň sebekrásnější to nezastaví," patlal autor doslovu k Ohnici v roce 1964 - aby tato metafyzika mohla vůbec vyjít. (Díky za patlání.)

Ať básníci básní a vojáci bojují - báseň může být leckdy také zbraní. Alespoň pro ty, kteří nesmějí střílet. V roce 1968 i v roce 1989 jsme si recitovali:

"Tomu, jenž přijde, zpívám do pochodu.
Chci žízni jeho znít, být stopkou jeho plodu.
Tomu, jenž přijde, zpívám do pochodu."

Velký český básník Jiří Orten zemřel právě před sedmdesáti lety.

"Kamenem? Blátem?? Ano! Ale smrt nelze zabít a duši rozmetati nelze."

(Poprvé vyšlo 27. září 2001 na Neviditelném psu)

Citováno:
Jiří Orten, Ohnice, Československý spisovatel, Praha 1964
Jiří Orten, Čemu se báseň říká, pro členy Klubu přátel poezie vydal Československý spisovatel, Praha 1967

103 komentářů:

žibřid řekl(a)...

K Ortenovi jsem se nikdy moc nedostal, ale tohle jsou opravdu hezké a dobré verše. Ve 22 letech psát takhle! Nejen, že je to dobré, ale i úžasně vyspělé. Budu si ho muset přečíst důkladněji.

Jakub S. řekl(a)...

No Šamane - !! Já jsem ohromen. Můj milovaný, dívkám do nekonečna potmě a v dopisech a v telefunu citovaný, jediný, no prostě Orten... a vy, do vás bych to tedy neřekl! Já se kaju...
Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa... zda nejste už víc tam, kde... atd. až to skončí, úderně, železně, zoufale, anticky: - a Bohem opuštěn a Boha opustiv, píší vám, Karino... a nevím zda jsem živ. Dost, dost. Zvoliv si vědomě diplomku, která vyžadovala pobývat v Praze, hned od prvního vyprovození své Rusínky ke koleji Albertov jsem šelk řece na to místo na tom nábřeží... proč na něj Věra musela zavolat, když byl v polovině vozovky?
Ota Ornest převedl mj. mistrně převedl 98 The Joys of Yiddish Lea Rostena.
No je to šaman... vlastně. Tak leccos dovede a překvapí. Takže prohlašuju, že je gajon - hlava. Možná po čase postoupím k ojcer.

informace řekl(a)...

Čas neléčí, když nechce. Čas je šarlatán.

drak řekl(a)...

I já, který se poezií zabývám vyloženě pasivně, z těch pár ukázek chápu, že Jiří Ohrenstein (Orten), byl velice talentovaný mladý muž, který ale svého talentu neváhal využít a je tedy veliká škoda, že tady s námi nepobyl déle a za lepších okolností.

Jakub S. řekl(a)...

Zásadní škoda té generace. A jako u všech, co tehdy skončili, zůstane bez odpovědi, co by s nima bylo a jací by oni byli po 45, po Víétězném jaguárovi (kdo neví, poučím - klasika, z padesátých) a vůbec...

Schumacher antisemita řekl(a)...

Nemlich tak já, draku.

drak řekl(a)...

Jakubovi S:

Neb jsem v těch letech nebyl ještě ani v projektu, natož pak abych v nich žil a pak o nich přemýšlel, tak se o tom vítězném jaguárovi rád nechám poučit.

Schumacherovi:

V mnoha ohledech nám to přemýšlí podobně, takže mne příliš nepřekvapuje, že se shodneme. Také máme slabost pro baterčičky a svítidla, byť se tedy přiznám, že jsem v porovnání s Vámi bledá závist, neb si když mi ruce zasvrbí ke koupi nějaké kravinky, tak se přes ně včas plácnu a řeknu si, že přeci nebudu kupovat ten čínskej zmetek a jdu pryč, ale často stejně neodolám a koupím, ale kupuji častěji buď hardware, nebo objektivy, filtry a jinou havěť a tam přeci jen, bodu je japonské, a dva objektivy ze tří rovněž a většina mých filtrů je německých a nějaké japonské. Jen 50mm objektiv je čínský.

informace řekl(a)...

Italští čtenáři Ortena znají. V r. 1969 vyšel překlad jeho básní
La cosa chiamata poesia, a cura di Giovanni Giudici-Vladimir Mikeš, Torino 1969

Na webu jsem našla v literárním blogu Via delle Belle Donne jeho prezentaci a ukázky několika jeho básní. Kdo rozumí italsky a má po ruce český text, může porovnat.
http://viadellebelledonne.wordpress.com/2007/09/20/la-cosa-chiamata-poesia-jiri-orten/

STK řekl(a)...

Málo, strašně málo mne oslovuje poezie. Krásná slova, nálady...

Ale když už, tak je to pro mě jak rána boxerskou rukavicí. Nebolí to, jen se tak měkce zatemní mysl.
Bolet to začne až další den.

Tak na mě zapůsobil ten Žid Jiřím Orten.

Jakub S. řekl(a)...

La cosa chiamata poesia... říkám si to, říkám si to - - - a najednou: Čemu se báseň říká! Non e cosí? Čemu se báseň říká, chtěl bys to udělat... Ale Věc zvaná poezie - to taky má údernost, co? Převedl pan Giudici?

V té době dosud ani neprojektovanému Drakovi: ovšem musí se to vykládat. Nejlíp hlasem starého oravského bači. Já se na to rozpomenu, dám do kupy a aspoň napíšu.
A k tomu "Žid": on nebyl vůbec, stejně jako třeba Franz Kafků, vychován bigotně konzervativně v uzavřené nábožensko-jazykově-národnostní komunitě. Stejně jako on neuměl hebrejsky či jidiš. Tisíce takových tam nacisti nahnali zpátky. Nakrátko... Byl to moderní zcela současný mladý muž té úžasné republiky v rozletu. Jenže... komunisti, ľuďáci, Henlein, Frank, nezájem velmocí... a pokluzené.

drak řekl(a)...

Ano, občas je opravdu velká škoda, že se dějiny neuráčily jít jiným, více žádoucím směrem.

Větší vlastenec řekl(a)...

No jo, Ohrenstein. Nevyzrálý, maloburžoasní básník, a navíc sionista. Co bychom s ním udělali, kdyby se byl dožil našeho vítězství nad Němci, kapitalismem a demokracií ? Byl českojazyčný sionista, takže bychom ho asi nezařadili do humánního odsunu mezi Němce a "české" německojazyčné sionisty. A dál by to bylo na něm.
Pokud by stal členem Strany, pokud by překoval svou poezii na nástroj třídního boje, pokud by oslavoval osvobození naší vlasti od Němců a lidí minulosti, nechali bychom jej studovat i vystudovat.
Otiskovali bychom mu sbírky jeho pokrokové poezie. Doslova vidím jejich tituly : Cesta k jaru (básník se díky Květnu 1945, Červenci 1947 a Únoru 1948 odpoutává od beznaděje válečných a předválečných let, podává ruce prostým lidem a přihlášku do Strany), Jevgenijův smích (vzpomínky na Osvobození a na nezapomenutelná setkání se sovětskými lidmi), Polnice volá (vojenská poezie, inspirováno básníkovým působením v AUS VN), Rudý hymnus (sbírka prostých budovatelských básní a písní) atd. a pod.
Samozřejmě funkce ve Svazu čs.spisovatelů i ROH atd. Možná titul Zasloužilý umělec; jako rodilý sionista by přirozeně na Národního umělce pomýšlet nemohl. To snad dá rozum. Zato Státní cena Klementa Gottwalda za epickou báseň Krvavý Suez (ostré odsouzení sionisticko-imperialistické agrese proti arabskému lidu) by jej zcela jistě neminula.

Ano, Jiří Orten mohl prožít stejně krásný a plodný život, jako kterýkoli jiný pokrokový český (československý) umělec. Nebo, samozřejmě, jako protičeský a protisocialistický renegát (a třeba i hanebný emigrant) mohl svůj život i talent zahodit.
Prostě - každý svého štěstí strůjcem.

Played on the breaking harp by no means countervalued the excess
of previous pain. Such discords
In the passionate terms of human experience are not resolved,
nor worth it.

(Robinson Jeffers)

Čest a Nazdar !

Větší vlastenec řekl(a)...

Tak sionistické básníky obšírně řešíme, nad výtvory šílených kutilů mlaskavě diskutujeme. To by nám šlo.
Ale důrazné odsouzení protičeského štvaní jakéhosi Inda Kumara, toho asi nejsme schopni.
Co, vlastenci a vlastenky líní, multikulti ochable podléhající ?

drak řekl(a)...

STK:

Klid, Plechovka myslet moc neumí, na to zatím není dost chytrý, ta slovíčka zná ho z nějakého slovníku, nemá odkud odjinud by je znal a z toho slovníku to tahá v pořadí hodně náhodném, nebo aspoň pseudonáhodném, ale náhodě hodně podobném.

informace řekl(a)...

Ten pohled na možný budoucí vývoj básníka není až tak moc nepravděpodobný. Oj mei.

drak řekl(a)...

informaci:

Bohužel, jemu nebylo dopřáno tvořit a nám zase nebylo dopřáno se jeho tvorbou potěšit, což je zdá se velká škoda.

Jakub S. řekl(a)...

Náš inspirující Velký vlastenče, ten výhled je tak inspirující... a já si dovoluji, veden třídním stranickým neselhávajícím instinktem, jít ještě dál: až by měl syna - nesporně by jej poslal studovat přímo do zřídla světové revoluce: do samotné Moskvy. Jako to učinil před šedesáti lety velký, největší umělec amerického černého lidu -soudruh Paul Robeson. Nedejme! ne abychom dali! - Přirozeně, že na soudruhy tohoto původu je třeba nenápadně, avšak důsledně a pečlivě dozírat. Mnohým jsme dali největší důvěru - a co oni? No pak se nemohli divit! Bronštejn, Slánský, Geminder, Reicin, London. Ale v jeho oboru by už na to dohlédli ss. Taufer, Nejedlý, Štoll, Kohout, Skála, Goldstücker... vlastně ten se taky vybarvil potom! No vidíte, jací t i h l e jsou.

Schumacher antisemita řekl(a)...

Jakube, nejlepší by bylo, že by si to tihle vždycky vyřídíli mezi sebou a góje do toho netahali. Nechají-li se do toho zatáhnout a dostanou-li při tom přes hubu, dobře jim tak.

Větší vlastenec řekl(a)...

Jenže ti sionisti zatahují nesionisty do svých problémů už cca 4000 let; od chvíle, kdy první vojska sousední mocnosti vnesla na jimi okupované území svobodu a pokrok. (Pozn. : V pokrouceném jazyce sionistů se jednalo o "vpád" do jejich "vlasti", o "zotročení" a "vraždění". Odporné.)
A jak jsme se přesvědčili na vlastní kůži, sionisti s tím nepřestanou a nepřestanou, dokud jejich otázka nebude konečně vyřešena.

Židovskou otázku vyhrabali židovští intelektuálové ze smetiště dějin, uměle ji nafoukli a udělali z ní politikum. Tak se pokusil Goldstücker a další židovští intelektuálové získat nedotknutelnost. Kdo je kritizoval, byl hned antisemita. Dubnové plénum r. 1969 a nové vedení KSČ udělalo tečku i za touto smutnou kapitolou našich novodobých dějin, kdy nevelká, avšak schopná a dobře připravená skupina intelektuálů se pokusila vedle jiných zaprášených, muzeálních relikvií naší minulosti vyhrabat i tzv. židovskou otázku. Taková otázka u nás prostě není, jako neexistuje ani v Sovětském svazu, ani v jiné socialistické zemi. A nedovolíme sionistům ani imperialistické propagandě, aby takovou otázku v naší zemi křísili.
(František J. Kolár - Sionismus a antisemitismus; Svoboda, 1970)

Čest a Nazdar !

Schumacher antisemita řekl(a)...

VV, doporučuji skvostnou debatu v "Life of Brian" na téma "Co nám dali Římané." Když se porozhlédnete po té zemi zaslíbené, tak z pozůstatků obdivovaných turisty zjistíte, že téměř všechno. V pozdější době Britové. Teprve nedávno byla odstavena elektrárna kdysi postavená Brity. Někdejší "pronásledování" jim šlo k duhu. Od každého se něco naučili. Od Babylóňanů, od Egypťanů, od Římanů. Bez římského stavitelského umění by nemohli ukazovat ani slavno Massadu. Je pravda, a to stojí za zkoumání proč, byli velmi učenlivým substrátem. Jenže kdyby nebyli vyhnání do světa, zůstali by na zadeli a byli by na tom podobně jako okolní ručníkáři. Zvlášť kdyby bez rušení mohli praktikovat ortodoxní víru a nemuseli se přizpůsobovat. Islám a ortodoxní judaismus mají k sobě blíž než ke křesťanství. Aniž bych to extra adoroval, protože křižácké výpravy, upalování "kacířů" a "čarodějnic" bylo eklhaft. Jestliže ortodoxním islámským zemím vytýkáme kamenování a trest smrti za cizoložství, měli bychom vědět, že to nalezneme v přikázáních "Staré smlouvy". Ano, vím, islám prožívá svůj středověk. Bohužel za naší technologické podpory. I když není to až tak hrozné, při pomyšlení jak by nynější technologie využili středověcí vládci. A vím, že to je nic proti hrůzám, které předvedli novodobí "civilizovaní" lidé za dvacáté století. To uvádím pro spravedlivý pořádek. V porovnání s tím byli Římané zlatí a kdo proti nim nerevoltoval, toho nechali spokojeně žít. Ani daně nebyly nesnesitelné. I křesťany by nepronásledovali a ne předhazovali lvům, kdyby nerušili veřejný pořádek protikultovními randály. Jak judaismus tak křesťanství byly v tomhle směru velmi nesnášenlivé a to i na celkem tolerantní Římany bylo příliš. Aniž bych je zvlášť adoroval, některá období byla těžká i pro ně samé. Ale tak to historii lidstva je a bude. Co se týče islámu, nijak mě neznepokojuje. Jen bych pro jeho vyznavače přitvrdil, protože když už tak ať si ho užijí důsledně. Totéž platí pro ostatní jak už jsem psal. Tohle by bylo téma pro Šamana. Něco podobného jako "pole spravedlnosti" v Červeném Trpslíkovi. Kdo by do něho vstoupil nemohl by se chovat jinak než v souladu se svou vírou se kterou do něho vstupoval. Bylo by velmi zajímavé to pozorovat. Víra nní od toho aby činila život nesnesitelnější než je. Ale když někteří mocí mermo nedají jinak, nechť to mají. To jsme se zas pěkně zakecal. Přeji příjemný slunečný víkend.

Schumacher antisemita šílený kutil řekl(a)...

VV, ať žijí šílení kutilové ! Nazdar !

Větší vlastenec řekl(a)...

Myslíte onu debatu, na níž jsem zdejším vlastencům dával odkaz už minimálně 2x ?
Nechme nyní stranou zaostalé sionisty i římské nositele kultury a vyspělé zbrojní technologie; vzpomínám nyní maně, že jistému konkrétnímu vlastenci a jisté zcela svébytné vlastence jsem posílal odkazy na různé výukové kapitolky z jazyka mateřského. Např. na zásady interpunkce. Myslím, že jsem druhdy komusi psal dokonce cosi o odstavcích resp. o významu členění textu.
Pamatuji si na podnětné debaty s jistými vyučujícími ze Strojní fakulty ČVUT – o významu správného používání mateřštiny - pro INŽENÝRY.

Proč tohle píšu ? Přijdete na to vlastní hlavou, kutile s diplomem ?

Větší vlastenec řekl(a)...

A teď konec legrace, soukmenovče Schumachře.
Onu známou scénku, odsuzující jak hloupost sionistů tak brutalitu Evropanů, před nedávnem zneužili naši dědiční nepřátelé – sionisti a Evropani, dnes sjednocení proti nám a Muslimům.
Jinde bych na tu odpornou propagandu nemohl upozorňovat, ale zde na vlasteneckém Doupěti jsme mezi svými; zde všichni víme, co si myslet o sionistech a Evropanech, a jak s nimi naložit po našem konečném vítězství.
Takže si stačí do imperialisticko-sionistického vyhledávače zadat „What has Europe ever done for us?“, a výsledek dozajista dočista zhnusí každého roduvěrného Čecha i Moravana, každého neochvějného zastánce unikulti a socialismu.
Před nepevnými vlastenci ale PSST ! Jasné ?!

Čest a Nazdar !

Jakub S. řekl(a)...

Význam správného používání mateřštiny pro inženýry, a doplnil bych: item pro typické průmyslováky a řemeslníky - techniky ... dávno, dávno již tomu, co jsem naposled se o cosi takhle pošetilého pokoušel... a přece: zrovna dnes dopoledne jsem se vzchopil a po odeslání německého znění dvou letáků na výrobky rodinné valašské zámečnické firmy bylo mnou zase raz vélmi zpoza rohu naznačeno, že by jaksi neškodilo, aji to české znění - víte, trošku upravit formulace, gramatiku, odsazení, nepodtrhovat všecko atd... a odpověď, vót: Já myslím že tak jak je tento leták to bohatě postačí. Pro ty účely na které to máme určené
nemá cenu se tím zabývat více.
Tož tak. Ale je to dvacetiletý chalan, studující architekturu... věrný obraz svého taty a strýca. No co. Ale kdysi architekti patřili obecně k tzv. inteligenci, ne - ?

Jakub S. řekl(a)...

Ale s tou Masadou - tam snad právě zrovna ne. Byl jsem tam letos, chodil a se ztrácel ve snách, starý generál - koncentrovaná síla místa... ale mám dojem, že po Římanech tam je nejhamatnější (nerozumíte-li, promiňte) právě ta neuvěřitelná rampa. Caesarea, vodovody a všude možně - jistěže.

Šaman řekl(a)...

Přeživší Jiří Orten - ať by se snažil jak snažil, pro vlastence by stále zůstal Židem. Ještě tak by se nechal působit v kultuře, pokud by příliš nevyčníval, stejně jako jeho bratr Ota...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ota_Ornest

Šaman řekl(a)...

Co se architektury tejče, ano, jistě, v Izraeli je toho spousta po Římanech a Turcích a Britech a Egypťanech a křižácích a Francouzích a pralidech a křesťanech a židech a muslimech a bahájistech a drúzech a Čerkézech a Arménech a Rusech a koptech a po císařovi Vilémovi a po Herodesovi Velikém a po králi Davidovi. Voni to nezbourali, vímeť? Ale taky je zde fantastická moderní architektura a moderní umění, které souzní s tím vším.

V Praze zase máme ("německé") baroko, ("francouzskou") gotiku a ("italskou") renesanci. Ale moderní architektura? Třeba ta šílenost na Karlově náměstí???
\ :-/

Šaman řekl(a)...

Zrovna antickou Cesareu postavil na místě dřívějšího fénického přístavu pro Římany židovský král Herodes... Stejně jako tu Masadu a desítky dalších pevností. To nebyli "Římané", ale jejich sloh, kterým se v té době stavělo.

A u nás jsme v té době stavěli keltská oppida...

Větší vlastenec řekl(a)...

Ne "my", Ó Velký Šamane. Keltská oppida na našem území stavěli Keltové, jedni z řady našich dědičných nepřátel. Po našem vítězství nad okupanty - Neslovany jsme zbytečky Keltů humánně odsunuli, vzhledem ke stavu tehdejších komunikací převáženě pod naši zeminu.
Samozřejmě, počeštění schopné jedince jsme si ponechali, jako otroky resp. souložnice.

Prostě - humanita našich předků vytvořila příklad vskutku hodný následování. My jsme jej následovali po našem vítězství nad Němci a jim podobnými, a opět jej budeme následovat v brzké budoucnosti, po našem dalším (a konečném) vítězství nad buržousty a Euroameričany.
Nu, naše silnice jsou už zase ve špatném stavu, takže na humánní odsun budeme opět potřebovat SPOUSTU lopat.

Čest a Nazdar !

Větší vlastenec řekl(a)...

Co je, pro Leninovy rány, "německé" baroko ???
A mezi architekturou moderní a současnou je stejný rozdíl jako mezi moderním a současným UMĚNÍM, do Pěruna !

Větší vlastenec řekl(a)...

Vy jste historik, že, vážený Jakube S. Já si tedy dovolím položiti Vám otázku ohledně „slavné“ obrany Masady : Zabili tamní sionisti nějaké jiné Římany kromě hrstky zajatých civilistů, včetně žen ? (Viz např. ...p://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2007/06/22/AR2007062201113.html )

Děkuji Vám předem za odpověď, a přeji hezký den.

informazione řekl(a)...

Titus Flavius Iosephus: Bellum Judaicum
v. anche: http://www.gliscritti.it/approf/2007/papers/masada.htm
e bibliografia recente

Kopretina řekl(a)...

Milý VV, zkuste si prostudovat článek, dokonce na Blicích listech...
V poslední době je stále častěji slyšet zuřivé invektivy na adresu Izraele z úst muslimů i jim bezvýhradně oddaných příznivců, zejména z řad mladých českých komunistů. O židovském státu prohlašují, že „je nositelem asociální politiky, ohrožující svět brutálním imperialismem, ovládaným bezcitnými oligarchy, kteří na Blízkém východě zaseli sémě antagonismu a zla...“
Pravda je jiná, Izrael v době svého vzniku byl levicový, neřknu-li komunistický
http://blisty.cz/art/29838.html
Dzp.

Schumacher antisemita řekl(a)...

Kopretino, ve Vaší svatě nadšené obhajobě Izraele došlo ke kouzlu nechtěného. Z bláta obviňování z asociálního brutálního imperialismu jedněmi dvede do louže obviňování z židobolševismu druhými.

Co se týče muslimů, islám jako křesťanství je náboženstvím "misijním". Před vyhubením dá šanci uchovat si život přistoupením na víru. Problém je u náboženství a konceptů výlučných a vázaných na nesplnitelné podmínky. Například na kmenovou, národní či rasovou příslušnost a nedávající jiným možnost volby. Spousta nejen Židů v třicátých a čtyřicátých letech by nepochybně využila možnosti učinit nějaké prohlášení či vykonat nějaký rituál přijetí za plnoprávné občany Říše a uniknout záhubě. Jenže nedostali šanci. Islám je jedním z ideových konceptů, které i v případě, že mají mocenskou převahu, dávají takovou šanci. Už jen možnost přežít znamená velmi mnoho. Vlastně všechno. To je pro mě prvořadým kriteriem v porovnávání a hodnocení různých ideových konceptů.

Schumacher antisemita řekl(a)...

Doplnění : ...islám je náboženstvím univerzálním.

Schumacher antisemita řekl(a)...

A zpět k tématu, Ortenovy verše se mi líbí, jejich poetika je mi blízká. Jeho osudu je mi líto tak jako mnohých.

Z literatury : Po mnoha letech jsem znovu a s potěšením zhltnul Čapkovu "Továrnu na absolutno". Nadčasovější ještě než "Válka s Mloky".

Draku, být hračičkou je těžké. Je do doživotní choroba. Ale krásná. Jsou projekty nad kterými žasnu. Například turbínové motory dělané "na koleni". Maketa čtyřmotorového Airbusu o rozpěté šesti metrů. Bicykl poháněný pulsačním motorem... Škoda, že jsem se nedostal dál než za experimentální vzorek elektrického pádla (Mabuchi 550 s převodovkou 1:2,5 uložený v plastovém sumyvadlovém syfonu, z toho šedesáticentimetrová trubka s hřídelem a sedmicentimetrovým lodním šroubem. Na dvanáct voltů to vyšplouchne vodu z kýblu. Jenže neměl jsem kanoe a příležitost k otestování. Nemám vyřešené chlazení, na plné napětí by se motor upekl a roztavil uložení, bere kolem deseti ampérů. Nevím, jestli se k tomu někdy vrátím.
Zrcadlovku zatím nemám, koukám po kompaktu s APS-C. Zatím fotím Canonem G7, za dobrého světla to jde, ale na pořádné focení všeho by to chtělo něco lepšího. Už je dost opotřebovaný, objektiv trochu škráblý a krom toho uvnitř prach. Zatím to na fotkách není vidět, ale štve mě to. Koukám po G12 a zvědavý co bude umět další v řadě, jestli bude. Kompakt na tahání všude budu mít vždycky. Tuším, že zrcadlo nebo něco pořádného mě nemine. Zatím nevím co, aby to nestálo majlant a aby chvilku vydrželo. Kolikrát si nad fotkami při špatném světle říkám, jo, kdybych měl zrcadlovku...

Kopretina řekl(a)...

To je ono...Pro nacisty budou Židé "židobolševici" a pro komunisti "židovští plutokrati" "sionacisty" atd.atd...

Jakub S. řekl(a)...

Soudruzi! Teď jsem se - vrátil - ne, ne z Hradu. Odjinud, kde bylo pravidelné setkání jednoho spolku, s tím státem a vírou velmi úzce spojeného. Někteří vědí. Tož zatím tlg: x Masada - složité, vůbec ne prosté téma. Ono se to celé dá brát i úplně jinak. Na delší povídání a přemítání. x Absolutno, Krakatit, Mloci - mám doma ve starých krásných vydáních (Aventinum, Borový) a můžu číst f u r t dokola - teď na chatě mám ve své spartánksé ložničce - cele místo desítek dalších na přečtení čekajících bichlí - Krakatit. x Nálepkování židů či Židů - to je ovšem nejvděčnější, po věky s gustem provozovaná činnost. Generalizace a pak lze cokoliv - že, Machiavelli, Ždanove, Goebbelsi? Taloši-inťoši místo úskočný říkají machiavellico. x Rozdíl mezi soustavami misijními a nemisijními je skutečně jeden ze zásadních a nejvíc ozřejmujících další osudy, možnosti atd. x Dámy Keltů tu rozhodně zůstaly ve značném množství Germánům a Urslovanům. Jejich krev koluje tajnými řečišti přelévána v žilách mnoha z nás - geneticky konečně prokázáno. tedy v Čechách, nevím, týkalo-li se to taky Moravy, ale na oppidech jsem to vždycky cítil o slunovratu. Zatím! Šabat šalom.

Schumacher antisemita řekl(a)...

Jakube, Machiavelli je odsuzován nezaslouženě. Na základě povrchního čtení a vytrhávání ze souvilostí. Jeho Vladař a Úvahy o vládnutí jsou excelentní. Sice popisuje různé nepěkné způsoby dobývání a vládnutí, ale dodává, že moudrý vladař by si tak neměl počínat. Na to se zapomíná.

drak řekl(a)...

Islám? Dejte mi s tím pokoj! Co se mne týče, patří to do kategorie, která ve mě neomylně budí pocity, že dokud se to nepřiblíží blíž, nežli na dostřel od kanonu, tak to nechám být, jakmile se to přiblíží blíž nežli na dostřel kanonu, tak ho zamířím a odpálím a to budu opakovat tak dlouho, dokud to z mé blízkosti zase nezmizí. Já s tou v podstatě anticivilisací nechci mít absolutně nic společného, nebo jen nezbytně nutné minimum.

Schumacherovi:

Továrnu na absolutno a její atmosféru, si pamatuji celkem uspokojivě a ano, řekl bych že z toho pocit aktuálnosti opravdu mám. Poněkud jsem pozapomínal Válku s mloky, tak se k ní někdy vrátím, ale řekl bych, že mnohé dění ze současnosti tu Válku s mloky také silně připomíná. A co teprve Orwell a jeho 1984 kontra náš multikulturní a hyperkorektní newspeak?

Být hračičkou je sice možná těžké, ale je to zároveň i velice báječné a krásné, rozhodně bych se toho nechtěl zbavit, protože sice bych na tom byl finančně asi mnohem lépe, ale co se vnitřního světa týče a jakési spokojenosti se životem bych byl vlastně mnohem chudší :-) Turbínové motory dělané na koleni mne velice zaujaly, jenže technologicky je to problém, protože něco, co by utáhlo model o váze 2-3 kg, by muselo "točit" odhadem tak 20-30 tis. otáček v minutě minimálně, to je poměrně náročné na ložiska, materiály, mazání i chlazení a poněkud to překračuje možnosti jedné domácnosti, nicméně v sousedním Německu existují firmy, co to vyrábějí a prodávají:

http://www.jety.cz/turbiny.htm

Ceny jsou poněkud mimo mé možnosti, cenou je to jak za auto, jenže auto si pořídit musím, pomáhá mi při obživě, tohle bych z nikoho nazpátek nedostal, tak si o tom mohu nechat leda tak zdát, ale hračky jsou to vskutku nádherné, dvoumotorovému modelu F-18 by ty dvě turbínky náramně "sekly", stavěl bych to s ohromnou radostí, ale tohle můj rozpočet bohužel nespolkne ;-) Když už jsme u těch kuriozit, v Šestce u pražského letiště bývávaly občas vystavené zajímavé věci a jednou z těch zajímavých byla německá motorka poháněná vyřazenou turbínou z vrtulníku, schopná se rozjet na asi 350 km/h? Myslím, že bych se neodvážil na to vsednout a to mám pro strach uděláno, ale pud sebezáchovy mne ještě zcela neopustil :-)

Jakub S. řekl(a)...

Ale dyť jo. Dokonce je celá jedna konzistentní teorie, na kolejích nás o ní přesvědčoval ohnivě jeden přítel Honzy Skácela 65, že to celé myslel jako ironii, varování, hypotetické teoretické vládnutí atp. Anebo prostě čekal a byl zvědav, co všichni na to. Ecco...

drak řekl(a)...

Nácky nemusím, bolševici jsou podle mého sympatičtí ještě méně a mladé soudruhy intelektuály, kteří by s takovou chutí přerozdělovali cosi, na čehož vzniku se ani neúčastnili, bych nejdříve nechal vydělat tvrdou prací nějaké peníze a pak z nich tak 75% rozdal na něco, s čím oni zásadně nesouhlasí a pak se jich zeptal, jakže se jim to líbí. Jim se to ale zmetkům líbí, protože jakýkoliv užitek z jejich strany naprosto nehrozí, když mají vzít nářadí do ruky, tak to zpravidla hrozí tím, že ublíží sobě i svému okolí, takže schopnost něco vyrobit, tedy užitečnost vyjma mlácení hubou, veškeré žádná, a i za ty pitomé kecy by jim jeden nejraději dal po hubě, ale natahovat pazoury na cizí a veledůležitě to přerozdělovat a nechat se při tom zároveň vyživovat, na to je parasity mizerné užije...

Schumacherovi:

Já si myslím, že Machiavelliho si rozhodně bere zbytečně do huby mnohem více lidí, nežli ho doopravdy přečetlo a opravdu pochopilo. tomu pak odpovídá i ta (ne)kvalita toho, co se o něm říká.

STK řekl(a)...

Malou poznámku k Obuvníkově hypotetické (budoucí) zrcadlovce:
Foťák sice omezuje focení za mezních podmínek, ale kvalitu fotografie (nemyslím tím ostrost, nesouhlas barev, šum či podobné věci) moc neomezuje. Viděl jsem nádherné fotky dělané Ljubitělem a mizerné, nic neříkající, pořízené Hassebladem. V digitální éře to myslím bude +/- platit taky.
Napřed něco pěkného uvidět a pak to dostat (bez větších ztrát nálady a pocitu) na film nebo dneska na čip. Tomu říkám focení.
Ono to platí i o zvuku... Ne čím, ale co, kdy a jak. A hlavně PROČ!!

drak řekl(a)...

STK a Schumacherovi:

Ano, v podstatě souhlasím s tvrzením STK v tom, že co se týče té "duše" té fotky, tedy toho umění vybrat si nějaký námět, kterým oslovím ty, co se na ní podívají, tak tady samozřejmě kvalita foťáku nemá rozhodující vliv na její celkové vyznění. Nicméně se zrcadlovkou se dá ostřit mnohem lépe, protože pohled skrz objektiv nic nenahradí a pravděpodobnost, že výsledek bude i technicky na výši se tím významně zvyšuje. Ti kompaktní ostřící trpajzlíci nejsou s tím ostřením zrovna dokonalí a na tom malém displeji se to na místě pořízení fotky zpravidla nepozná a doma už se s tím nedá kromě výmazu, aby to člověka zbytečně neštvalo nic moc jiného smysluplného udělat. Nevím jak kdo, ale já když se dívám na fotky, které jsou na výši jak námětem, tedy "duší", tak technicky, z toho mám prostě lepší prožitek, než když to technicky pokulhává, byť je ten námět zajímavý a lákavý. Prostě dobrým foťákem se nic nezkazí a naopak se rozšíří možnosti zabývat se i náměty, které před tím nepřicházely v úvahu, ono přeci jen je citelný rozdíl, když jde o načasování snímku, když máte od namáčknutí ke snímku něco přes 0,8 vteřiny a minimálně to samé k další fotce a ještě se musí čekat, než to doleze na kartu, jako u mého původního kompaktu, nebo když to udělá 5, či 8 snímků za vteřinu, jako moje současná zrcadlovka. O reportáži, nebo o hrátkách se zachycením různých stádií kapek vody jsem si s mým původním digitálem mohl nechat leda tak zdát, teď už, když potřebuji, tak mohu. Je to jako rozdíl mezi prací s lopatou či bagrem, s tím bagrem je to prostě snadnější a rychlejší a rozhodně se to nedá brát jako zbytečná investice.

"Ravishing" Rick Rude řekl(a)...

Přidávám se k vlídnému podnětu V.v. Čleňme text do odstavců. Jeden odstavec, jedna myšlénka. Krátké jednoduché věty. V souvětích přes několik obrazovek se prostý čtenář ztrácí.

STK řekl(a)...

Jistě Draku,
nevolám po návratu k dírkovým komorám nebo mokrému procesu.* Kocourova věta po zjednodušení zní: Technická kvalita aparátu nezaručí dobrou fotku, ale horší technická kvalita aparátu udělat dobrou fotku neznemožní. Ne každá dobrá fotka musí být na hranici technických možností.**
Jinak samozřejmě souhlas. Kvalitní technika rozšiřuje možnosti, zjednodušuje a zrychluje pořízení a výsledek je (obvykle) technicky kvalitnější. Mimo jiné - první kompakt jsem vyměnil právě pro pomalou reakci (320 msec., změřeno) foťáku. Celé dopoledne jsem postával u lemurů, kteří skákali ze stromu na strom. Udělal jsem stovky expozic, ale v letu jsem rachytil tu potvoru jen jednou. Pak mi došly baterky a trpělivost. Koupil jsem hned další den nový digiťák.

*) s tou snadností pořídit fotku nastala ovšem obrovská inflace fotek. Mrkněte třeba na Rajče nebo na jiné foto-úložiště zdarma. Slušná fotka je tam tak 1 z 200. A to se tam dostane nějaký zlomek promile z fotek veřejností pořízených. Je to stejné, jako se slovy nebo muzikou. Není šance se v tom množství prohrabat ke kvalitě. Kvalitu musíte hledat jako houby v lwse. Vědět, kde se vyskytuje a být velmi trpělivý.

**) Někdy zase jsou možnosti foťáku nad předpoklady. Teď na konci srpna jsem v Sudetech zkušebně fotil Mléčnou dráhu - zda se vůbec bez zvláštních přístrojů něco takového dá. Fotil jsem to kompaktem PANASONIC LUMIX DMC MZ50. Max. expozice 60", 100-1600 ASA. Zjistil jsem, že teprve při 60" a 800 ASA na obrázku vidím prachové pásy v naší galaxii ale to už hvězdičky dělají velmi zřetelné obloučky a na obrázzku je nepěkný šum. Rušila mě tam jakási hodně jasná planeta, kterou jsem odhadl na Jupiter. Takže jsem vytáhl ZOOM na 12x (420 mm eq. kino) a pořídil sérii expozic. Když jsem to v hledáčku 8x zvětšil, zjistil jsem, že je to opravdu "Jupík" a k tomu 3 (4?)jeho měsíce. Ne, že by to bylo extra krásné, ale obyčejný kompakt bez paralaktické montáže vyfotí i Jupiterovy měsíce. No věřil byste tomu? [;-))

Jakub S. řekl(a)...

Nevěřili. Je to paráda. No jste strašně schopní, že to dál nejde. Abyste s tím snad na chvilku přestali, jeden ztratí definitivně odvahu.

Větší vlastenec řekl(a)...

Tak jsem po pár desítkách hodin opět virtuálně zasedl mezi virtuální osazenstvo této virtuální putyky U krchova, a co vidí resp. nevidí oko mé modravé :
1) Žádná odpověď Ó Velkého Šamana (ani někoho jiného) na otázku "Co je to ´německé baroko´"
2) Vysoce vážený historik se školácky vyhýbá odpovědi na otázku po obětech "hrdinných" obránců Masady
3) Někteří vlastenci si berou do prstů Machiavelliho, a to pořád a pořád
4) I jiní naši vlastenci-kutilové kutí a kutí, ať to stojí co to stojí
5) Moje volání na poušti (nekonečné poušti plné přesýpajících se slov, slov náhodně hnaných poryvy nesmyslu, slov ztrácejících se pod jinými navátými slovy) po členění textu podpořil jako jediný kdo ? Jeden ze „zdejších“ zrádných emigrantů, vzdělanec za naše, za dělnické peníze vystudovavší, z dosahu ocelové pěsti našeho lidu uprchnuvší (a stále ještě nám unikající), emigrant stále ještě píšící skvěle česky.
Nestydíte se, vlastenci a vlastenky, vy, kdož jste neposkvrnili ústa ani hruď falešnou resp. cizí řečí ?!

Takže si to shrňme : Náš národ je neudolatelný, leč ne vždy je to ku prospěchu vlasti a Strany.

Non è la più facile via a fare rovinare una republica dove il popolo abbia autorità, che metterla in imprese gagliarde; perché, dove il popolo sia di alcuno momento, sempre fiano accettate, né vi arà, chi sarà d’altra opinione, alcuno rimedio. (N.Machiavelli)

Čest a Nazdar !

Větší vlastenec řekl(a)...

Tak tak. Dokonalý fotoaparát je VELMI důležitý; viz např. vybavení amerického buržoasně-idealistického fotografa A.Adamse (např. ...p://www.wisconsinhistory.org/whi/results.asp?keyword1=ansel+adams&search_type=advanced&sort_by=date&boolean_type1=and&boolean_type2=and )

stk řekl(a)...

To máte tak, vážený Větší Vlastimile: Žvaníme o čem se nám zlíbí. Co nás těší. A Strana a Vláda (zatím) jenom čumí...

Větší vlastenec řekl(a)...

Jistě, vážený STK.
Současná vláda jen čumí, protože je to vláda poplatná prohnilé Euroamerice, poplatná prohnilým euroamerických principům. Lepkavá chapadla euroamerického režimu, především multikulti, kapitalismus a demokracie, nedovolují (naštěstí !) současné "české" vládě proti nám razantněji zasáhnout.
Takže musíme počkat na naše opětovné vítězství (a samozřejmě musíme PRACOVAT na urychlení příchodu našeho vítězství).
Po obnovení našeho slovanského společenského zřízení, po obnovení našeho tradičního unikulti bude mít naše vláda a náš lid v rukou dost síly, abychom mohli rázně zlikvidovat jakékoli protistátní a protinárodní debaty. A také zrádné "debatéry", samozřejmě.

Na shledanou v lepších časech.

stk řekl(a)...

Jinak díky za odkaz VVV: Zdá se, že tam strávím nejednu minutu v tichém úžasu - až budu mít víc času.
Doporučuji vřele spolufotografistům.

drak řekl(a)...

STK:

Lumixy od Panasonicu jsou sice kompakty, ale s přívlastkem "pro náročné", takže od okolí se to liší především tím, že objektiv to mívá hezky světelný a účinně opticky stabilisovaný. Elektronika k tomu bývá dobře vyladěná a vychytaná. Za ty peníze co to stojí, to odvádí velice kvalitní služby. Kamarád to má a je spokojen a kamarád má jednu výraznou povahovou vlastnost, on když něco vybírá, tak se snaží vložené peníze v maximální možné míře zhodnotit, tedy dostat za ně to nejlepší co jde a on po dlouhém vybírání vybral nějakého Lumixe od Panasonicu, dost možná, že je to ten samý, co máte Vy. Pakliže s tím úspěšně zachytíte Jupitera a měsíce, tak se tomu vůbec nedivím, Lumixy rozhodně nejsou průměrné krabičky na mýdlo.

Co se kvality snímků týče, zejména pak věrnosti barev a prokreslení detailů, tak si myslím, že kvalitní film zatím ještě nic nepřekonalo a nějakou dobu to tak zůstane, neboť digitální čipy mají své principiální mouchy, jenomže cena filmového materiálu a mokrého procesu sama o sobě je prostě vyšší a když se k tomu přidá hamižnost mnoha provozovatelů labů, kteří odflákávají a šulí údržbu, což se projevuje na ničení filmů poškrábáním a nekvalitě z nich pořizovaných snímků, je jen logické, že přechod na digitální fotografii se urychlil a stal se takřka definitivním a film se uplatňuje stále méně často.

S tou inflací fotek máte naprostou pravdu, měla by fungovat určitá soudnost jejich autora, ale jak vidíme na každém kroku, tak praxe se od teorie významně liší.

informace řekl(a)...

Náš ideolog si stěžuje, že nikdo neodpověděl na jeho otázku "co je to německé baroko". Nejsem sice kunsthistorik, ale baroko jako velký styl celé epochy proniká i do ostatních odvětví umění, malířství, hudby, literatury, takže o něm povšechně můžu něco říct.
Existuje národní baroko, italské, německé, francouzské, španělské anglické, nizozemské, rakouské, české? Anebo je baroko jednolitý styl charakteristický pro Evropu 17. a 18. stol? Jistěže můžeme pozorovat, že v některých zemích má barokní styl své varianty, i když podstatná "impostazione" je společná. Čemu to můžeme přisuzovat? Myslím, že důvodů je několik.
Za prvé každý architekt si vypracuje vlastní índividuální styl, i třeba poté, co se učil u Berniniho nebo Borrominiho v Itálii anebo tam cestoval a studoval jejich stavby. Ani v Itálii nemůžeme mluvit o italském baroku: římské baroko je odlišné od turinského, milánského, neapolského nebo sicilského - pracovali tam jiní architekti a stavitelé. Zde tedy musíme mluvit o individuálním stylu při řešení otázek prostoru, světla, tvarů. Je jasné, že pak v divákovi tato jakási stylová ucelenost budí dojem jednotného místního nebo národního stylu nebo alespoň slohové tendence.
Na druhé straně je ale pravda, že podněty italského baroka nejsou všude přijímány stejně. To záleží v jisté míře na stávajícím obecném vkusu, převládajícím v té či oné zemi. Někde se barokní styl Berniniho zdá přehnaným, redundantním, na příklad v Nizozemsku nebo Francii a místní architekti vypracují řešení, odpovídající místním představám o kráse stavby. Ve Francii převládne střídmější styl přímých horizontálních a vertikálních linií, větší uměřenost v prostorovém uspořádání. Vypracuje se tam postupně styl klasicismu, jehož jedním z představitelů je Louis Le Vau. Jeho zámek ve Versailles se stane zase vzorem pro další architektonická řešení monumentálních staveb.
Dále také architektonické řešení stavby závisí na pěněžní "disponibilitě" majitele, který zadává zakázku. Máme tedy vedle nádherných monumentálních staveb chrámů a paláců i stavby zcela prosté, a to jednoduše proto, že architekt musel počítat s penězi, které měl k dispozici.
V Čechách působili jihoněmecko-rakouští architekti Kryštof Dienzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer. Ti dali Praze, hlavně Kilián Ignác, ráz t.zv. českého baroka. Ale v Čechách pracovali i italští architekti Francesco Caratti nebo Carlo Lurago. Jejich stavby vtiskují také ráz barokní Praze, italského baroka.
To by bylo asi tak velice stručně k otázce coje to německé baroko. Nevím, jestli to tazatele uspokojí.
A ještě, baroko ovládá evropskou kulturu a umění asi tak 200 let, někdo vidí původ barokní architektury a sochařství už v návrzích Michelangela. Takže i styl se časem mění, hledá nová řešení, nezůstává strnule na svých počátečních pozicích.

informace řekl(a)...

Hm, tak teda mi blbej Pixla sežral celý příspěvek o baroku.
Až na něj, Šamane, přijdete, vytáhněte ho na světlo boží. Stejně to není žádná aktuální zpráva. Jen komentář k otázce "Co je to ´německé baroko´"
Asi je moc dlouhý.

Větší vlastenec řekl(a)...

No to jsem tomu zase dal. Ach jo.
Prosím, vážený STK, vydefekujte se z výšky na všechny zastaralé foťáky Ansela Adamse. Nezaslouží si Vaši pozornost; ani jejich majitel.
Ten buržoasní apologet „krás“ mizející americké přírody opravdu nepotřeboval pořádný aparát, neboť téměř vůbec nefotil lidi. Ano, ten zbabělec se záměrně vyhýbal zachycení hrůzné americké reality, vší té děsivé chudoby pracujících mas, i děsivého bohatství hrstky vykořisťovatelů.
Raději si zadejte do imperialisticko-sionistického vyhledávače „Leica d'Henri Cartier-Bresson“. A uvidíte, čím se fotí lidi.

Mimochodem - sociálně-kritické snímky Cartier-Bressona, geniálního pozorovatele prohnilého světa kapitalismu, se mi vryly do mé ještě dětské mysli již při prvním pohledu; před cca 45 lety.

Čest a Nazdar !

Schumacher antisemita řekl(a)...

Draku, Lumix jak který. Obecně známé žehlením šumu tak, že z fotek dělaly omalovánky. Jsem canonýr, koukám po G12 nebo po následovníku. Věren zásadě Velikého Maa, při výběru dělám velké skoky v modelové řadě. U Canonu mi vyhovuje ovládán a obrazová kvalita. Bohužel, konstrukční a výrobní kvalita je čím dál tím horší. Všechny canony prošly v záruce opravou. A40 vadný pixel a chyba ostření, A620 vadný pixel, vyřešeno výměnou objektivu, G7 poprvé vadný pixel, podruhé prasklé pérko ovladače zoomu. Plus prach v objektivu v důsledku špatné konstrukce, neuznáno jako záruční vada, vyčištění za majlant, tak vyčistil sám ale je to hrozná piplačka. Prach se zas pomalu hromadí. A plus škráblý objektiv, nevím jak k tomu došlo. Canon, na rozdíl od Olympusu neumožňuje uživatelské přemapování snímače, to znamená výdaje a nechat foťák v servisu nejméně čtrnáct dní. Přitom je to záležitost několika minut. Tchyni jsme před dvěma lety v doprodeji koupili malý kompaktík Fuji, má čip 1,6 a subjektivně lepší kvalitu snímků, přirozenější barvy a nižší šum. Jedinou nevýhodou je absence manuálního režimu. Tu měl následující, velmi povedený model, který už také není na trhu. Další modely mají menší snímače. Tak budu fotit a učit se fotit tou G7. Už před lety jsem ve Fotografii viděl nádherné fotky z daleko méně dokonalých digitálů. Tak se mám co snažit. Propadle jsem digitálnímu prokletí, jsem kropič, od jednoho záběru pořídím víc snímků s malými rozdíly v komposici a pak při výběru na počítači mám fotoneurosu z rozhodování, který je lepší. Nerad mažu, protože co kdyby...

žibřid řekl(a)...

Moderní architektura je internacionální (nebo globální?, zní to líp?). Na té už žádného národního ducha nenajdete. Naposled to byl, tuším, obloučkový dekorativism.
Ba ne, ono ještě na funkcionalismu je ještě občas čitelné ze kterého státu pochází, liší se trochu funkcionalismus třeba francouzský, český nebo maďarský.
Obluda na Karláku nemá žádné lokální rysy, snad jen využít stavební parcelu až do krve, ale ani to není české specifikum...

Předpokládám, že Šamanovo vyjádření: "("německé") baroko, ("francouzskou") gotiku a ("italskou") renesanci" má poukazovat na původ vzniku onoho slohu.

Větší vlastenec řekl(a)...

No právě, drahý soukmenovče žibřide. Toho jsem se obával, že Ó Velký Šaman považuje barok za původně německý sloh.
A to prosím vystudoval za naše, za dělnické peníze !

(Zbytek Vašeho ctěného textíku raději komentovat nebudu; račte prominout. Už jste našel další informace o humánním zneškodnění slovenského buržoasního nacionalisty Štefánika ?)

drak řekl(a)...

Schumacherovi:

Máte pravdu v tom, že jen máloco je tak ošklivé, jako digitální šum a že je docela problém jeho vzniku zamezit, nebo ho následně potlačit. Tak trochu to těm konsktruktérům "nezávidím", protože vedení po nich chce, aby vývoj moc nestál, foťák pak výrobně také moc ne, ale na druhé pak chtějí, aby to šlo dobře na odbyt, jenomže každé šetření má své meze a co pomrví konstrukce a materiál, to už marketing nedožene a tomu foťáku to zůstane a uživatel to pak ocení při nákupu dalšího, když ha naštvou příliš, koupí jinde.

Já jsem celé léta už asi od necelých pěti let fotil malou Werou, kterou jsem podědil po tátovi, protože ten si pořídil Zenita s fotopuškou, tak mi tu Weru velkoryse přenechal a byl to opravdu poklad, proč byl? Pořád je, někde doma leží a je pořád funkční a použitelná. Časem jsem se pak zmohl na svého vlastního Zenita, ale bez fotopušky, ten sice také ještě mám, ale je už nefunkční, závěrka nefunguje.

Následkem záchvatu zuřivosti, nad zničenými filmy z labu, jsem se zapřisáhl, že už se světem filmových fotoaparátů a zejména fotolabů nechci nic mít a pořídil jsem si Olympuse C-750 UltraZoom, což byl na tu dobu celkem slušný kompakt a také jsem s ním pořídil poměrně hodně hezkých fotek a mnohé i podvodní. Nicméně reakční doba je u něj dlouhá a určité věci se s tím prostě dělat nedají, aspoň ne za rozumných podmínek a ne s nadějí na zaručený výsledek v přijatelném čase a za přijatelného počtu pokusů. Citelně mi také chyběla možnost pohledu skrze objektiv, protože před nákupem Olympuse mi nedošlo, že přes ten displej toho moc neuvidím. Také mi naštvali tím, že panoramatické snímky to umělo dělat, ale firmware to dovoloval jenom a pouze na karty od Olympuse, co byly o několk set dražší, nežli jiné, prostě takové firemní "podpásovky", o kterých se člověk předem nedočte.

Po dlouhém uvažování a syslení prostředků jsem nakonec přesedlal na Nikona. Je to drahé, to je pravda, ale Tamron k tomu dělá celkem slušné objektivy za slušné peníze. Je to stavebnice, když odejde tělo, objektivy zůstanou, tělo se pořídí nové. Nikon je slušný a čištění v záruční době provádí zdarma, zatím jsem ho nepotřeboval. Střední zoom u Tamronu vymysleli hezky, protože při zoomování samotném se délka objektivu nemění, vše se děje uvnitř tubusu, takže to nepůsobí jako měch a netáhne to prach dovnitř. Je to prostě fajn a jediné co je na tom ne zrovna vhod, jsou cena, rozměry a hmotnost, ale pořád je to třeba na rozdíl od Hasselbladu aspoň ještě pořiditelné řádově několikrát levněji, nežli nové auto. Kdyby mi na Nikona nestačily peníze, určitě bych chtěl zrcadlovku a rozhlížel se buď po něčem od Olympusu, Samsungu, Canonu, Pentaxu, nebo někoho jiného, nebo i po bazarové věci, ale zrcadlovku s výměnnými objektivy bych rozhodně chtěl, už bych si to focení bez ní ani nedokázal představit, ale připouštím, že před tím to také šlo, a ne špatně, jenomže s tím Zenitem jsem si za ta léta vyrobil určitý styl a už se mi to těžko dělá jinak, s Olympusem to sice šlo, ale bylo to trápení, takže teď s Nikonem, je to mnohem a mnohem lepší, jen kdyby na to bylo víc času.

informace řekl(a)...

Malý dodatek k mému dosud Pikslou vězněnému příspěvku. Já jsem totiž výraz "německé baroko" pochopila jako odkaz na jihoněmecký původ obou Dienzenhoferů. Kromě toho Kilián Ignác se učil u rakouských architektů (J. B. Fischer von Erlach e di L. v. Hildenbrandt), kromě samozřejmě v Itálii. Proto tam hovořím o problematice t.zv. národního baroka, o individuálním přínosu architekta, o dopadu vkusu objednavatele - komitenta a pod. To tedy, abych objasnila celý výklad, který by se mohl zdát mimo téma.
Opravila bych svou poslední větu ve smyslu: ráz pražskému a českému baroku dávají jak Dienzenhoferové tak italští architekti, ale i Francouz Jean – Baptiste Mathey, co tam pracovali.

STK řekl(a)...

Škoda kolegové fotografisti, že se nemůžu zúčastnit vaší vášnivé debaty, ale protože vím, že člověk není necitlivý na slova (čti sebereklamu) a "zvuk značky") vybíral jsem foťák následovně:
Postahoval jsem si takové ty "zkušební snímky" ve velkém rozlišení od různých foťáků, přejmenoval jsem je na 01-99.jpg, sepsal jsem si který je od kterého a věc jsem uložil na týden "k ledu". Pak jsem vyhrabal obrázky, udělal si dobré kafe a projížděl sadu. Jednou jako barevné podání - a vybral vítěze a druhé a třetí místo. Pak souhlas barev rozích (duha) a totéž. Pak ostrost v rozích a v centru, šum na hladké ploše (používal jsem jen noční snímky) a pak jsem si sestavil tabulku 1. - 2. - 3. místo.
Nakonec jsem si odtajnil, z jakého aparátu ty obrázky byly. Prví z nich stál přes 1/4 melounu, takže vypadl - (focením se neživím, jinak by nebylo o čem mluvit), druhý kolem 10 000.- a byl to kompakt tzv Ultrazoom. Třetí byla zrcadlovka za cca 50 000.-
Pak jsem se koukal na baterie, rychlost závěrky, expoziční vějíř, bleskovou přípojku, paměťovou kartu atd. No a pak jsem si pro ten LUMIX zašel...
Ale ten Hasseblad byl krásnej. A ta značka... ...a byl i na Měsíci... No a přesně proto jsem si udělal ten složitý výběr...
Můj další a myslím i poslední aparát bude zrcadlovka s nejméně 25 Megapixely. Ten pak po mě podědí syn nebo snacha - oba docela slušně fotí. A až začnou fotky i prodávat, budu spokojenej. Do ničeho jsem syna nenutil, jenom jsem mu kdysi dávno koupil levný kinofilmový aparát a naučil ho vyvolávat filmy a zvětšovat fotky. (Digiťáky tehdy ještě nebyly...)
Taky jsem mu koupil jeden z prvních PC - už za dva roky mě poučoval o programování. Teď se živí tím, že má pod sebou asi 40 programátorů. Myslím, že nechat věcem volný průběh se někdy vyplatí...

STK řekl(a)...

Pro váženého Vlastimila Většího:
Cartier-Bressona zná opravdu každý, kdo se trošku zabývá focením*. Jest to totiž neopominutelný klasik kinofilmu.

*) Každý, kdo fotí něco jiného než: Honzíček na nočníčku, nočníček na Honzíčkovi, já a mamča na pláži, já dělám, že podpírám šikmou věž v Pise, mamča dělá, že podpírá... ... a taky Honzíčkův narozeninový dort se třema svíčkama! (To vše pochopitelně s použitím vestavěného blesku.)

Schumacher antisemita řekl(a)...

Začínal jsem s Praktinou IIA po tátovi, pak kompaktík Samsung70, z něj jsem měl první snímky pod vodou, ještě v měkkém pouzdře. Skončil tak, že do pouzdra nateklo, zapoměl jsem zašpuntovat špuntíček, přišel na to až v deseti metrech. Mořská voda v součástkách pod elektrikou dokáže divy. Pak Pentax 90WR, s ním jsem i plaval a šel s ním do dvou metrů. Vydržel. Úžasně odolná mašina. Mám ho do teď. K tomu ještě kapesní Olympus mju II. Excelentní kapesní mašinka. Pak přišly ty dgitály s pouzdry pod vodu. Canon A40 a pak A620. Fungují do teď. Jen v potápění jsem udělal pauzu. Snad si někdy ještě zabublám. Čím víc fotím tak zjišťuju že pořád prd umím. Nevím jestli koupím zrcadlovku. Fuji má nový malý retrokompakt X10, menší verze X100, kovový s CMOR 2/3 čipem, okovový bjektiv 28-140 mm, rychlý a v plném rozlišení s dávkou sedm snímků/s. Žádný plastový tubus jako u Canonu. Na trh půjde v listopadu. Ideální univerzál na tahání. Obrazové podání Fuji se mi líbí, tak před jarem asi neodolám a pokračování v řadě Canonu dám vale. Počkám jak vyjdou testy.

Schumacher antisemita řekl(a)...

STK hehehehe, já takhle bláznil a pitval fotky na Steves digicam a pak na Dpreview.com. Trpím recidivující digitálitídou. V poměru 1:1 porovnával detaily, kresbu, barevné podání, šum, aberaci... Oči od toho jako králík. Stejně málokterá z fotek zkončila na papíře. Pokud vzpomínám, tak potápěcí pořízené dvoumegovou Canon A40. Mám pocit, že čím lepším foťákem fotím, tím větší mám problém udělat dobrou fotku. Technicky sice lepší, ale, no, jak se moc snažím, tak to není ono. Lecos co se mi jakž takž líbí, bylo jen tak hozené, s duší, a ne moc vyšpekulované.

Šaman řekl(a)...

Ještě k "německému" baroku (naschvál v uvozovkách) - je to reakce k "římskému" Izraeli a zároveň k velice podobnému volání sudeťáckých vlastenců, podle kterého by Češi neměli žádnou pořádnou architekturu - kdyby jim Němci nepostavili barokní Prahu...
\ :-)

informace řekl(a)...

Jo, VeleVážený Šamane,
nevšiml jste si, když už jste se dal do té diskuze, že je v Piksle můj příspěvek o baroku? Schválně ho rozpůlím a dám ho sem znova. Když mě bojkotuje Piksla, budiž, je to mašinka, ale Vy?

informace řekl(a)...

Můj příspěvek z rána:

Náš ideolog si stěžuje, že nikdo neodpověděl na jeho otázku "co je to německé baroko". Nejsem sice kunsthistorik, ale baroko jako velký styl celé epochy proniká i do ostatních odvětví umění, malířství, hudby, literatury, takže o něm povšechně můžu něco říct.

Existuje národní baroko, italské, německé, francouzské, španělské anglické, nizozemské, rakouské, české? Anebo je baroko jednolitý styl charakteristický pro Evropu 17. a 18. stol? Jistěže můžeme pozorovat, že v některých zemích má barokní styl své varianty, i když podstatná "impostazione" je společná. Čemu to můžeme přisuzovat? Myslím, že důvodů je několik.
Za prvé každý architekt si vypracuje vlastní índividuální styl, i třeba poté, co se učil u Berniniho nebo Borrominiho v Itálii anebo tam cestoval a studoval jejich stavby. Ani v Itálii nemůžeme mluvit o italském baroku: římské baroko je odlišné od turinského, milánského, neapolského nebo sicilského - pracovali tam jiní architekti a stavitelé. Zde tedy musíme mluvit o individuálním stylu při řešení otázek prostoru, světla, tvarů. Je jasné, že pak v divákovi tato jakási stylová ucelenost budí dojem jednotného místního nebo národního stylu nebo alespoň slohové tendence.

Na druhé straně je ale pravda, že podněty italského baroka nejsou všude přijímány stejně. To záleží v jisté míře na stávajícím obecném vkusu, převládajícím v té či oné zemi. Někde se barokní styl Berniniho zdá přehnaným, redundantním, na příklad v Nizozemsku nebo Francii a místní architekti vypracují řešení, odpovídající místním představám o kráse stavby. Ve Francii převládne střídmější styl přímých horizontálních a vertikálních linií, větší uměřenost v prostorovém uspořádání. Vypracuje se tam postupně styl klasicismu, jehož jedním z představitelů je Louis Le Vau. Jeho zámek ve Versailles se stane zase vzorem pro další architektonická řešení monumentálních staveb.

informace řekl(a)...

II

Dále také architektonické řešení stavby závisí na pěněžní "disponibilitě" majitele, který zadává zakázku. Máme tedy vedle nádherných monumentálních staveb chrámů a paláců i stavby zcela prosté, a to jednoduše proto, že architekt musel počítat s penězi, které měl k dispozici.
V Čechách působili jihoněmecko-rakouští architekti Kryštof Dienzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer. Ti přispěli v Praze, hlavně Kilián Ignác, k rázu t.zv. českého baroka. Ale v Čechách pracovali i italští architekti Francesco Caratti nebo Carlo Lurago. Jejich stavby vtiskují také ráz barokní Praze, prvky italského baroka.
To by bylo asi tak velice stručně k otázce coje to německé baroko. Nevím, jestli to tazatele uspokojí.

A ještě, baroko ovládá evropskou kulturu a umění asi tak 200 let, někdo vidí původ barokní architektury a sochařství už v návrzích Michelangela. Takže i styl se časem mění, hledá nová řešení, nezůstává strnule na svých počátečních pozicích.

informace řekl(a)...

I 1)
Náš ideolog si stěžuje, že nikdo neodpověděl na jeho otázku "co je to německé baroko". Nejsem sice kunsthistorik, ale baroko jako velký styl celé epochy proniká i do ostatních odvětví umění, malířství, hudby, literatury, takže o něm povšechně můžu něco říct.

Existuje národní baroko, italské, německé, francouzské, španělské anglické, nizozemské, rakouské, české? Anebo je baroko jednolitý styl charakteristický pro Evropu 17. a 18. stol? Jistěže můžeme pozorovat, že v některých zemích má barokní styl své varianty, i když podstatná "impostazione" je společná. Čemu to můžeme přisuzovat? Myslím, že důvodů je několik.
Za prvé každý architekt si vypracuje vlastní índividuální styl, i třeba poté, co se učil u Berniniho nebo Borrominiho v Itálii anebo tam cestoval a studoval jejich stavby. Ani v Itálii nemůžeme mluvit o italském baroku: římské baroko je odlišné od turinského, milánského, neapolského nebo sicilského - pracovali tam jiní architekti a stavitelé. Zde tedy musíme mluvit o individuálním stylu při řešení otázek prostoru, světla, tvarů. Je jasné, že pak v divákovi tato jakási stylová ucelenost budí dojem jednotného místního nebo národního stylu nebo alespoň slohové tendence.

informace řekl(a)...

I 2)
Na druhé straně je ale pravda, že podněty italského baroka nejsou všude přijímány stejně. To záleží v jisté míře na stávajícím obecném vkusu, převládajícím v té či oné zemi. Někde se barokní styl Berniniho zdá přehnaným, redundantním, na příklad v Nizozemsku nebo Francii a místní architekti vypracují řešení, odpovídající místním představám o kráse stavby. Ve Francii převládne střídmější styl přímých horizontálních a vertikálních linií, větší uměřenost v prostorovém uspořádání. Vypracuje se tam postupně styl klasicismu, jehož jedním z představitelů je Louis Le Vau. Jeho zámek ve Versailles se stane zase vzorem pro další architektonická řešení monumentálních staveb.

informace řekl(a)...

Vzhledem k tomu, že mi Piksla kus příspěvku zas smazal, byla jsem nucena rozdělit první část na dvě.
Takže pořadí je samozřejmě I1), I2), II.
Prosím za prominutí, není to mou vinou.
Jestliže zase Piksla něco smaže, budu krájet příspěvek dál, třeba jen na řádky, ale sem ho vpravím. Tím si může být jist. Lui e il suo padrone.

STK řekl(a)...

No to je Obuvníku právě ono: focení není (neměla by být) "obsluha fotoaparátu". Ta má být intuitivní - nikoliv ovšem strojně automatická. Sebechytřejší automatika bezpečně zkazí víc jak 80% fotek.
Totéž platí pro ty stroje, které pro svou práci používám já. Miluji zařízení, které umí sice jen pár věcí - ale každý den stejně, za každých podmínek a ještě dlouhá léta. Dtto platí o software. Protože zvuk a obraz vlastně jen zachycuje realitu. Ne realitu objektivní, ale ryze subjektivní, transformovanou Tak "jak to slyším nebo vidím já", tak jak to chci "naservírovat" posluchači - divákovi. Posluchače nebo diváka přece chci o něčem přesvědčit, někam ho pocitově "posunout".
Hodně toho má zvukový a obrazový záznam společného: citlivost, dynamiku, šum, ostrost, barevné podání, zkreslení, prostor.
To proto tvrdím, že na technice až tak moc nezáleží.

Mám to odzkoušené. Jeden z nejlepších snímků, které jsem kdy slyšel byl pořízen na bateriovém magnetofonu "Uran" s obyčejným mikrofonem Tesla AMD 210 a sestříhán nůžkami. Je to reportáž z uzavírání jednoho dolu u Frýdku. Mluví tam ředitel, dělnický ředitel z doby, kdy to ještě nebyla nadávka, pak havíři v důchodu, kteří se přišli podívat na to, jak se slavnostně zavírá ta díra do země, kde strávili celý svůj aktivní život a nakonec se hraje československá hymna. Staří havíři ji hrají falešně, arytmicky ale s takovým prožitkem, že i chlapi, kteří nikdy nefárali měli při poslechu té primitivní reportáže nějak moc lesklé oči.

A tohle má umět zvuk, tohle má umět fotka, tohle má umět film. Sdělit, přesvědčit, zasáhnout city.

Takže se na mě nezlob Schumachere, že techniku nekladu na první ani druhé místo. Přesto, že se ji snažím mít co nejkvalitnějši - ale jen proto, aby neobtěžovala. (Tomu ostatnímu se říká tvorba.)

Schumacher antisemita řekl(a)...

STK, ano, tak to je. Amen.

drak řekl(a)...

STK a Schumacherovi:

Také jsem měl červené oči z čučení do obrázků, jen jsem si to zjednodušil určitým předchozím výběrem a zkomplikoval tím, že jsem ještě musel kontrolovat fotky z jednotlivých objektivů, které jsem si k tomu chtěl pořídit, prostě jsem nechtěl vyhodit peníze vyloženě oknem, což se zdá se podařilo. Já si myslím, že na tom podstatném se vcelku snadno shodneme. Jen trošku upřesním, že já si například s foťákem rozumím natolik, že běžné úkony s ním provádím aniž bych se na to musel nějak soustředit, čímž se mohu více věnovat tomu, co vlastně chci zachytit, proč vlastně a jak to asi udělat nejlépe, tedy tomu důležitějšímu. Foťák ale toho umí mnohem víc a na ty špeky a extrabuřtty si rád udělám čas, protože je to koníček a tak mi to nevadí.

Schumacherovi:

Držím palce s Fuji, kdysi jsem před lety poradil kamarádovi jeden z Finepixů, pravděpodobně S5600 a myslím, že to vzhledem k omezení rozpočtu bylo tenkrát asi to nejlepší, co za to šlo pořídit a fotky z toho jsou barevně příjemné, přirozené a celkem hezké, za ty peníze to odvádí vynikající práci a hlavně kamarádovi, který tomu zase tak moc nehoví, to zbytečně nekomplikuje život.

Schumacher antisemita řekl(a)...

Tak začnu šetřit. Mezi tím se pokusím vypucovat objektiv. To se musí sundat čelo, rozebrat clonku objektivu aby nevyskákala pérka a pak laparoskopicky skrz otvůrek který tam je, dovnitř strkat umně zhnutá šmrdlátka a jimi smetat prach z prostoru mezi první a druhou čočkou a vyfukovat a vyssávat teninkou trubičkou a zas šmrdlat smetat a tak dál. Protože ti neumětelové v Canonu to udělali tak, že krycí clonka objektivu je ovládaná zevnitř tubusu a těmi otvory pro mechanismus se nasává prach. Tak právě to co má chránit objektiv zvenčí, ho zahnojuje zevnitř. Nejen smítky, ale drovným prachem, který vytváří nálet a je vidět v protisvětle. V servisu mi tvrdili, že ty ďoury jsou v pořádku, jinak že by to nemohlo zůmovat. A že nemám fotit v prašném prostředí. Jako bych nebyl opatrnej. A nejhorší je, že poprvé jsem tam ten hnůj zanesl sám, když jsem právě z opatrnosti frontální čočku pravidelně a podle všech pravidel o údržbě objektivů ofukoval od prachu. Tak jsem ho zafukoval dovnitř. Jak jsem to mohl tušit, že tam budou ty ďoury. To je jak ve Švejkovi "Vždyť já byl tak opatrnej !" Vůbec se na tu piplačku netěším. Nakonec budu vyšťourávat chloupek z vatičky, až to sestavím tak se mi na čočku přilepí odkusi vypadlé smítko a budu zase rozebírat ten plastovej chrust. A jak jsem se tak nakrknul, tak vím, že další foťák bude Fuji. Nemá clonku, ale obyčejnou poctivou krytku objektivu. A ta vstupní čočka, pane, to je nějaká čočka. To je čočka jako talíř. Tou to bude fotit samo.

drak řekl(a)...

Schumacherovi:

U zoomů, s celkovou proměnnou délkou je vždy větším nebo menším problémem ochrana proti nasátému prachu. Je to prostě měch, co zpravidla saje binec zvenčí dovnitř a jen málokdy zevnitř ven. V tomto ohledu se mi právě líbí ta řešení objektivu, která jsou shodná či podobní tomu mému střednímu zoomu:

http://www.tamron-objektivy.cz/tamron-sp-af-70-200mm-f-2-8-di-ld-pro-nikon-if-macro_d27723.html

Tedy takové, že se to zoomování odehraje uvnitř stejně dlouhého tubusu za první čočkou, tedy tak, že se objem vzduchu uvnitř aparátu a objektivu nemění a tudíž to nesaje prach, což třeba při focení na leteckých dnech a podobných akcích člověk ocení.

Na čištění čoček se mi osvědčil hadřík šedé barvy z Focus Optiku, prodávalo se to, když jsem to pořizoval naposledy, jako Magic / Grey a ta šedá čistí ze všech nejlépe, ale tu asi v tomto případě neužijete. Doufám, že to ještě mají, pár bych jich zase upotřebil. No s čištěním držím palce.

S novým foťákem také, dejte vědět až bude na světě :-)

Schumacher antisemita řekl(a)...

Draku, dám vědět. Fuji X10 moc líbí, počkám na testy. Podle představení by měl mít velmi dobrý objektiv. S touhle kategorií se roztrhne pytel, něco na podzim připravuje Nikon s ještě větším jednopalcovým snímačem. I o Canonu se šušká. Jenže Fuji má kovový i objektiv. Snaží se konkurenčně prorazit, tak si dá záležet. První Géčka od Canonu byla také festovní, pak to mechanicky šlo s kopce.

Objektiv zatím čistit nebudu, je to děsná piplačka, dírou tak třia půl krát čtyři mm, vyžaduje pečlivou přípravu a jak jsem prohlížel, tak až moc zaneřáděný není, to jenom já jsem cimprlich. Na na první pohled a na fotkách to není vidět. Podrobný návod jsem dal na net, na tuhle závadu si stěžuje spousta lidí a servis za čištění chce větší peníz. Určitě objektiv také nerozebírají, rád bych znal tajemsví kterak to čistí. Sice bych si to usnadnil, kdybych zespodu vyvrtal do tubusu pusovací díru a přelepil ji tapetou, ale na to nemám odvahu, i když jak jsem na to koukal, nemělo by to ničemu překážet. Víc mě štve ten škrábanec, ale projevuje se jako temná čárka jen při makro od nuly do pěti cm, dál ne. Na tak blízko stejně nefotím. Na pucování frontální čočky používám papírový kapesníček s nadýchnutím, lenspen, hadřík mám také. V nouzi co je po ruce, třeba čisté seprané triko. Co oko na snímku nevidí, duši nebolí. Těším se na barevný podzim a sluníčko.

drak řekl(a)...

Schumacherovi:

X10 vypadá velice slibně, zejména tím větším čipem, protože se tím "umravní" spousta problémů, které se na těch menších pak musí řešit softwarově a já dávám přednost tomu, aby fotka pokud možno co nejvíce odpovídala tomu, co bylo před objektivem a prolezlo jím naskrz, jakékoliv další úpravy prostě nemám rád, byť chápu, že se to mnohdy prostě udělat musí. Nicméně i to celokovové provedení vypadá slibněji, nežli plastové krabičky :-)

Také už nějaké to drobné smítko na předku objektivu neprožívám, neb zpravidla není vidět, navíc, když člověk někdy nevydrží s nervy a zkouší to odstranit nějak nešťastně, tak si nakonec "hmátne" a může místo focení začít čistit. Z důvodu ochrany investic si už od dob Olympuse před každý objektiv, který si pořídím, rovnou s ním koupím i ochranný filtr, poslední dobou Schneidera, například tohoto:

http://www.fotoskoda.cz/eobchod/p2122735-cz-b+w-uv-mrc-xspro-digital-72mm

Ono to nic nezkazí, spíš naopak, a když už člověk nějakým nešťastným pohybem zničí ochranný filtr, tak to tolik nevadí, ten se vyhodí a koupí se další, s přední čočkou objektivu se to bohužel tak snadno, rychle a relativně levně nedělá.

Na podzim s barevným listím se celkem těším, to jsou takové barevné žně a pastva pro oči i pro čočky.

Větší vlastenec řekl(a)...

Moje úcta Ó Velkému Šamanovi !
Jistě v mládí vynikal v kolektivních míčových hrách; alespoň jeho schopnost kličkovat je úžasná. Alespoň co se jeho vyjádření k mé otázce o „německém baroku“ týče.
Nuže, baroko je opravdu původně italské; s jeho„dělením“ vám poradí každá encyklopedie. Kontroloval jsem si to, a hle – nic se nezměnilo od doby, kdy jsem dostal „baroko“ (coby architektonický styl) jako jednu ze tří otázek „ústní“ časti závěrečné učňovské zkoušky.
(Zde přítomní inženýři a doktoři samozřejmě takovéto základní znalosti ovládají jako ... jako když důtkami mrská, že ano.)

Encyklopedie též velmi správně praví, že barok je v podstatě styl protireformace, neboli reakce, papeženců, Evropanů. Jinak řečeno - styl vyvinutý našimi dědičnými nepřáteli, nástroj třídního a národního útlaku, zákeřná zbraň zaměřená především proti nám Čechům, nám vynálezcům protestantismu, nám potomkům husitů.
Není proto divu, že v době barokního Temna sloužili cizácké šlechtě v drtivé většině architekti skopčáčtí, makarónští a žabožroutští, že jen hrstka národních zrádců přihodila své zrádné polínko do ohně protireformace.
Na druhou stranu – barokní kostely a paláce stavěl kdo ?! Vší náš lid, samozřejmě. Proto i dochované barokní stavby patří všemu našemu lidu, stejně jako všechno ostatní v naší vlasti.

Čest a Nazdar !

Jakub S. řekl(a)...

Jaká radost a jistota, mít za sebou tak kovaného a planoucího soudruha, jenž veden neselhávajícím třídním instinktem vždy odhalí a nedá a zamezí a upozorní a pošle zaslouženě na smetiště dějin a neúprosně přibije na pranýř a vystaví nelítostné kritice. Kdo to tam kráčí pravou? Rossíja ně búdět pod Antántoj - ľévoj, ĺévoj, ĺévoj!

Větší vlastenec řekl(a)...

Ale kdepak.
Nemusím nijak zneužívat své ryzí češství ani svůj vcelku dobrý třídní původ, abych vám všem pomohl.
Stačí nastavit vám zrcadlo, a rozsvítit.
A pak si zacpat uši před obvyklým vřískotem : "Co je to za obludu ?! To přece nemůžu být já !"

Dobré ráno přeji.

informace řekl(a)...

Ještě něco k baroku 1)
Baroko bylo po jistou dobu považováno za jakési období úpadku umění hlavně proto, že jeho vznik je téměř současný s protireformou. Bylo považováno za umění zidelogizované, do jisté míry poslušné diktátu církve a Tovaryšstva Ježíšovu. Přehodnocení tohoto směru probíhá již několik desítek let. Badatelé vyzdvihují hlavně velkou stylistickou inovaci baroka a to jak v architektuře, tak ve výtvarném umění a literatuře. V tomto kontextu mezinárodního zájmu o baroko se dostalo přehodnocení i české kultuře, umění a literatuře t.zv. doby Temna (17. - 18.tol.) Pokus o vyvrácení tohoto historického klišé, které vidí baroko jako úpadek národní kultury, vzniklého za doby Obrození se pokoušeli historici a kunsthistorici už v minulosti, na př. Zdeněk Kalista České baroko (1941). E.Samizdat otiskuje přednášku Kalisty z 1967 r., kde hovoří o těžkostech v pokračování ve své práci o baroku, o vlivu italského baroka na české, se kterými se setkal po osmačtyřicátém. Nynější práce českých historiků může pokračovat bez zábran a ohledů na předchozí dvě ideologie.
Literární baroko se v různých obměnách šíří po zemích Evropy, do balkánských zemí s vyjímkou Bulharska, zaznamenává velký rozkvět v polské literaruře, odtud přichází i do Ruska, kde Simeon Polockij přispěje k modernizaci spisovného církevněslovanského jazyka. V českých zemích, kde rekatolizace je zvlášť důrazná, se rozvíjí hlavně náboženské písemnictví, literatura určená pro lid, duchovní lyrika, z tradic předchozích období pak pokračuje historická proza, na př. v díle Pešiny z Čechorodu nebo Beckovského. V cizině pak žije exilová literatura.

informace řekl(a)...

2)

Někdo může namítat, že nátlak církve vede k ochuzení témat, k jejich redukci na věci víry. Jak poukazují badatelé, evropské baroko je zajímavé a důležité pro rozpracování nových výrazových forem, které tíhnou k redundanci, velkoleposti (což je zřejmé zvlášť v architektuře), symbolickému vyjádření. Často rozpracovává stará klasická témata ale v novém stylistickém pojetí. I když se zabývá tématy jako náboženská mystická extaze, dokáže vtisknout zobrazení velice světské prvky jako sensualitu, plastičnost, pohyb a zdání proměnlivosti. (Tady obvykle odborní autoři uvádějí jako příklad extasi sv. Terezy Berniniho) I motiv smrti, velice častý v baroku, jako memento církve věřícím o dočasnosti života na zemi, může být zpracován různým způsobem - od syrového úděsného téměř moderního naturalizmu až po lyričnost milostné poezie. (Jednou jsem měla příležitost si přečíst o rozpracování tématu smrti v baroku v práci jedné kandidátky.)
Na druhé straně uměleckost díla ať výtvarného nebo literárního nedělá téma ale zpracování.

http://cdn0.grupos.emagister.com/imagen/extasis_de_santa_teresa__bernini_131264_t0.jpg
http://www.esamizdat.it/catalano_arc2_eS_2004_(II)_3.pdf

Jakub S. řekl(a)...

Teda! Possibile? Zápočet z obrysů literárního a výtvarného baroka hladce složen, index, prosím... jen tak dál, paní kolegyně!
Definitivní prolomení ustrnulého hodnocení baroka se datuje do třicátých let. Ovšem po vítězství prac. lidu se vše zhouplo zpátky. Nicméně my už jsme v šedesátých na FF dělali seminárky a diplomky o baroku, kdo chtěl nebylo to na veřejnosti, tak v pokoji. Nikdo do toho nekecal. Jezdili jsme, ale to bylo samozřejmé, po vlastech českých a kapacity povídaly o kostelech a klášterech. Tož tak.

informace řekl(a)...

Jakube,
rozepsala jsem tu o baroku, protože to téma nakousl VV a pak proto, že je mi mnohem bližší než povídání o fotoaparátech a baterkách, o kterých nevím nic.
Takže si ze mne nedělejte, vážený kunsthistoriku šoufky, to taky není moc kavalírské.

Jakub S. řekl(a)...

Ale ne! Čerta! (Todle nevím jak, na západ od Slovanů většinou naši pohádkoví čerti neexistujou, fakt, jenom jeden - Ďábel, a to je něco jiného, že.) Neanche per sogno. Non la intendievo cosí. No to už stačí... Nebo eště: Mamma mia, volevo solo scherzare! E bááásta.

Schumacher antisemita řekl(a)...

Informace, to já zas radši povídání o fotoaparátech, baterkách a podobných neokecatelných věcech fungujících nebo nefungujících bez ohledu na pohlaví, rasu, národ, původ, náboženství a podobně. A pěkně si popovídáme a nepereme se jako vyznavači toho či onoho náboženství, partaje nebo sportovního kubu. I když jsou nikonisti a canonisti, kteří by pro svou značku rozpoutali i světovou válku. Kromě toho to má výhodu, že my zasvěcení můžeme mluvit tajemnou řečí, které každý nerozumí a proto do toho nekecá. No tak úplně to není, protože já o to málo co vím se rád podělím. A rád se nechám poučit, rozumy nasávám jako notorik v nálevně...
Mám za sebou dvě perné hodiny práce, před časem z blbosti jsem vrazil do čtečky notebooku poškozenou kartu z foťáku, ta se tam zasekla a když jsem ji z blbosti vyrval, urval jsem uvnitř čtečky nějaký kontakt. Tak bylo hrozně moc hledání na netu jak se ten krám rozdělává a dneska šroubování a rozdělávání.Ještě že jsem měl nějakou starou čtečku, tak jsem z ní ucviknul potřebný jazýček, připájel a zase zadělávání a zašroubovávání. No a funguje. Někdy mám víc štěstí než rozumu.Ještěže si maloval kam patří jaký šroubeček. Tomuhle říkám hmatatelný výsledek. Do poslední chvíle, než jsme to sestrkal dohromady a spusti, jsem nevěděl, jestli operuju nebo pitvám. Uf. Pěkně jsem se odreagoval od tradičního blízkovýchodního tématu.

informace řekl(a)...

Jakube,
prof. Kalista ve své přednášce z r. 1967 říká, že teprve "v poslední době, pozvolna" se pohnuly ledy a může se tedy literární baroko studovat. Tedy, přesnější by bylo říci psát.
Snad u kunsthistoriků to bylo jiné, tam snad cenzura tak nefungovala, nakonec povídání o stavbách, obrazech, sochách nenarušuje tu obrozenskou koncepci národa trpícího pod cizím jhem, převzatou pak kom. režimem, jako psaní o celkem živém literárním prostředí a činnosti v době baroka. Jak můžete říci, že národ sténal, když z rukopisů a dokumentů vychází najevo, že situace byla poněkud odlišná.
Kalista je velice učený člověk a ta jeho přednáška je skutečně v tomto směru osvětlující.

Lei, poi, stia attento ché mi arrabbio facilmente.

informace řekl(a)...

Schumachere antisemito,
skutečně obdivuju Vaše znalosti a manuální zručnost, ale to nic neubírá na tom, že povětšině nerozumím, o čem se dohadujete. Takže když najdu jiné téma, píšu o tom, abych neseděla mlčky v koutě.
A mluvit pořád o multikulti to taky unaví.

STK řekl(a)...

Ale potěší to, když to zase obživne, že, Schumachere? Čistá radost![;-))

Větší vlastenec řekl(a)...

Je to tak, vážený vlastenče Jakube S.
Na západ od Slovanstva, to jest v Evropě a v Americe, se žádné hrátky s čerty nekonají. Výzvu "Go to hell" považují Euroameričani, ti hloupí a pověrčiví nevzdělanci, za VELICE zlou kletbu. Satan je pro naše dědičné nepřátele ztělesněné zlo.
A tak dále.
Prostě - naši směšní a v jádru hodní čerti jsou plodem našeho krásného a zdravého západoasijského ateizmu resp. agnosticismu.

To budou jednou koukat, námi osvobození a poučení euroameričtí pracující, jak může být s čerty veselo !

Z východu světlo, z Východu svoboda !***Volte ČSSD a KSČM !

stk řekl(a)...

4 Vlastimil Větší, Vlastenec: Jojo, to jistě, je třeba "nastavit a rozsvítit" - proto se vás taky zastávám. Ačkoliv si někdy myslím, že jste to zrcadlo zcizil z bludiště pod Petřínskou rozhlednou. Je (občas) jakési křivé...
Takže někdy platí: "Nezlob se na svou hubu, když máš křivé zrcadlo!"

Jakub S. řekl(a)...

No to dá rozum, už z pudu sebezáchovy. Lo tengo presente. Dám si bacha, bodejť! (To taky nesvedu - bodejť.)

Větší vlastenec řekl(a)...

No, víte, vážený STK, když čtu nesmysly typu "My Češi jsme Evropani a můžeme Zápaďákům radit jak dělat kapitalismus a demokracii", tak holt prostě MUSÍM nastavit rovné zrcadlo křivým hubám.

Hezký večer přeji.

s.t.k. řekl(a)...

Ale představte si tu hrůzu vážený Vlastenče, když nastavíte křivé hubě křivé zrcadlo. No to je potom "hokej"...

informace řekl(a)...

Jakube,
když se na to podívám, tak osudy literárního českého a literárního baroka, pokud jde o kritiku jsou dost analogické. Básník Giovan Battista Marino, který byl hlavním představitelem barokní poesie a vzorem pro mnohé evropské literatury, byl v době Risorgimenta (italského Obrození v druhé pol. 19. stol.) definován jako prázdný, bezideový autor a jeho dílo jako pouhá hračka se slovy a zvuky a vůbec na literaturu baroka se tehdy pohlíželo jako na epigonskou šiřitelku protireformace. Ten výnos pronesl velice vážený kritik Francesco De Sanctis ve své Storia della letteratura italiana v 1870 r. Jeho mínění pak přejme další významná postava italské kultury filosof Benedetto Croce ve svém Storia dell'età barocca in Italia z r. 1929.
Kritici a literární historici začínají měnit názor na literární baroko a Marina teprve někdy od šedesátých let minulého století, ale dosud se s úsudky typu De Sanctise můžete setkat v různých novějších dějinách literatury. Dosud nevydali ani jeho sebrané dílo, což je tak trochu ostuda.

informace řekl(a)...

STK,
v každém případě Vám z té kombinace může vyjít jen docela fádní obličej. Což je tak trochu mé podezření. Když se člověk moc chlubí jedním a zároveň opačným, tak je pravda někde uprostřed a ani ne tak moc podivná nebo podivuhodná.

Větší vlastenec řekl(a)...

Hokej je náš národní sport, vážený STK. Když zahyne hokejista, celý národ strne v šoku. Kdo nepláče, není Čech.
A křivá huba v křivém zrcadle ? Negace negace, vážený STK.

stk řekl(a)...

"Toťtotok" jsem měl na mysli, VVV!

Jakub S. řekl(a)...

Ma si, e ovvio! Zaznávání (zvykněte si, že občas s gustem použiju některé z nesčetných nádherných plastických výrazů řeči toťka hned za týma vrchama kúsek na východ) baroka (vč. rokoka) bylo zcela obecné. De Sanctis stanovil nazírání pro dvě generace a co teprv po něm přesvatý zákonodárce pro pokolení další, veliký Benedetto Croce. Ale to je zákonité. Rozkyv kyvadla na druhou stranu a čekání, až se vrátí.
Bezideový... to je kuriózní, vytýkat tohle právě zaníceným, planoucím, žhavým literátům toho nejkatoličtějšího věku, co?

informace řekl(a)...

Jakube,
Ono to šestnácté a sedmnácté století bylo opravdu něčím strašným. Tridentský koncil, obnovení římské inkvizice, řádění jezuitů ve snaze o celoevropskou rekatolizaci, třicetiletá válka, hlad, malárie, bída, řádění Španělů v Itálii. A při tom všem se probouzí zájem o poznání, o vědu, ale ten je ušlapán církví - Giordano Bruno je upálen, Galileo musí odvolat své učení, aby zachránil čivot. Heretici jsou mučeni, aby odvolali své bludy. Hysterické ženské jako sv. Tereza z Aquily píšou o svých mystických vizích, píšou poučné vzdělávací knihy. Tu sochu Berniniho obvykle doprovází pasáž z její autobiografie. « Un giorno mi apparve un angelo bello oltre ogni misura. Vidi nella sua mano una lunga lancia alla cui estremità sembrava esserci una punta di fuoco. Questa parve colpirmi più volte nel cuore, tanto da penetrare dentro di me. II dolore era così reale che gemetti più volte ad alta voce, però era tanto dolce che non potevo desiderare di esserne liberata. Nessuna gioia terrena può dare un simile appagamento. Quando l'angelo estrasse la sua lancia, rimasi con un grande amore per Dio. » (Mám to jen v italské verzi). Dosud se lékaři a kunsthistorici dohadují, jestli nešlo o ženský orgasmus.
Lidem se vtlouká do hlavy, že po smrti je čeká odplata za jejich hříchy na věčnost. A tak se hovoří o smrti, všude se ukazují její symboly, lebky, hnáty. Papež Alessandro VII, jak jsem četla v Barocco in Italia, dokonce přijímal návštěvy obklopen kostrami a rakvemi.
V tomto ovzduší pak vzniká baroko. Můžeme se pak divit, že se od něj odtahuje jako od umění nemocného nebo ne-umění iluminismus a pak pozitivismus? A že nakonec i národně obrozenská hnutí devatenáctého století odmítají barokní umění jako výraz snahy katolické církve o univerzální panství nejen náboženské ale i politické?

Jakub S. řekl(a)...

Ovšemže nemůžeme. Vždyť říkám, že to bylo logické a zákonité. A pokud/až se po nějaké době (třeba generacích) něco znovu bere, tak nikoliv kompletně - vždy otesáno o něco. Hysterie, zvl. jižně od Alp a Pyrenejí, je termín přitom nezbytný.
Chtěl jsem eště převést tu Terezku, ma ho son-no...