Dnes navazuji na svou minulou bajku o bukanýrovi, již jsem nazval Souboj o pirátský poklad. Onen chlápek díky daru státu v hodnotě jednoho zlodaru získal svůj málem ztracený poklad v hodnotě dalších jedenácti zlodarů. No tak ano, psal jsem o kšeftu, který uzavřel bitcoinový baron Tomáš Jiřikovský se státem. A fiktivní zlodar má dnes aktuálně cenu jedné miliardy korun. Byl jsem jedním komentátorem pokárán, proč nepíšu rovnou o reálných skutečnostech a vymýšlím si bajky, když ale těch reálně informujících článků bylo moc, a bajky umějí ve stručnosti vypíchnout problém více než tuna papírových složek. Ono totiž nejde o to, jestli šlo původně o trapných 22 milionů korun (jak míní neviditelně psí kolega Vilém Barák) či v posledku o 12 miliard korun, ale o princip. (Jindy může jít třeba o nějakých blbých 50 milionů, se kterými šeredil jiný vedoucí politik, i když je podezřelá firma nakonec vrátila...)
Bitcoin nebo zlodar, euro nebo kačky, jde-li peníze, které se jeví podezřelé (třeba, že pocházejí od odsouzeného bukanýra, který je má z podezřelých zdrojů, více viz § 6 Zákona č. 253/2008 Sb., tedy zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), pak ty se musejí ohlásit. Pak-li jde o sumy, přesahující 15.000 €. Toto jsou povinny nahlásit finanční instituce, tedy banky, spořitelní a úvěrní družstva, burzy (i regulované kryptoburzy), právníci, auditoři atd., prostě "povinné osoby" podle § 2 jmenovaného zákona. A podle charakteru povinné osoby se pak podezření hlásí Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance, České advokátní komoře atd. A to
1. nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty 15.000 € nebo vyšší,
2. s politicky exponovanou osobou.
Ale státní úřady tuto povinnost ze zákona nemají! Přesněji - nejsou vyjmenovány mezi mnoha desítkami osob (mezi něž třeba patří i provozovatelé hazardní hry). Zákonodárce nejpíš předpokládal, že stát bude povinnosti, které požaduje od jiných, sám plnit. Ale kdo tuto povinnost má, je notář. A ten to měl ze zákona prásknout Notářské komoře, protože kšeft s bitcoiny přesáhl 15.000 € (dnes asi 375 tisíc Kč) a zároveň proběhl s "politicky exponovanou osobou", tedy konečně jmenovitě s panem ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Blažkem, Ph.D. Takže pan doktor Blažek sice jako ministr povinnost neměl, ale jako právník (a předseda Legislativní rady vlády ČR!!!) měl vědět, že šlape do hovna. Jestli by neměl vrátit svůj diplom z práv, který získal Masarykově univerzitě v Brně. (Tedy v onom městě, které jsem ve své bajce označil za "provinční metropoli Bereme". Pardon, Brňáci, máte smůlu, ale osoby z bajky jsou od vás. "Bereme" není tak úplně Brno - pouze v linii politické, zdá se. Autor tohoto písání pochází z jiné provinční metropole Liberce, a ten má také své staleté zkušenosti s politickými hady a korupčními skandály. Liberec, ne autor.)
Avšak nejen vědět, ale i hlásit nejméně Notářské komoře měl podezřelou transakci onen notář - protože ten má smůlu, ale je ve výčtu "povinných osob". Hmmm, ale když ten jistý Lubomír Mika je spolužákem onoho padlého ministra Blažka z beremských práv! Kamarád, který pro Blažkovy firmy podepisuje dokumenty už 20 let. Takže proč by nepodepsal i to, že byl u otevření bitcoinové "peněženky"? Jenže on u toho otevření nebyl...
Chudák notář se ocitl tak nějak před hotovou věcí, a když mu soudní znalec strčil k podpisu print screen monitoru (no - ty vole!), tak ten print normálně podepsal. Stačilo mu, že u otevření peněženky byl prý ten dárce, jeho advokát - a (jeho) znalec. Pravost údajů neověřoval. Proč by. "Pozice notáře je osvědčit a zapsat skutkový děj, cokoliv bych dokazoval nad rámec, by byly spekulace," pravil Mika redaktorovi Matyáši Müllerovi z webu iDNES.cz .
No já nevím, když mi notářka předávala dědictví po ženě, tak ji nestačil print screen z obrazovky, kolik jsme měli na společném kontě. Jakýkoli print screen si dneska namaluje dítě z mateřské školky, vy lodyhy! A na to ten, hm, notář vydal "osvědčení na otevření bitcoinové peněženky" - u které ale nebyl, pánové!
Otevřela se ještě otázka, zda si Luboš neřekl moc. Dostal za svůj podpis 150.000 Kč. Mělo mu stačit dle velikosti převáděné sumy 94.800 Kč. Jenže zastal se ho prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer. Notář může částku, spočtenou z notářské kalkulačky navýšit až na dvojnásobek, mohl si klidně říci o 189.600 korun. Legálně správně.
Ostatně soudím, že notářské odměny by měly být limitovány. Protože jde o stejné razítko, když se jedná o tisícovky nebo miliardy. Ti tvorové stejně "nic nezkoumají". Ale měli by nést odpovědnost za své podpisy, ne? Jenže notář notáře nepodrazí. I když by mělo panu prezidentovi vadit, že mu kolega neoznámil podezřelou transakci. Která byla provedena s hodnotou "15000 EUR nebo vyšší s politicky exponovanou osobou".
Ale né! Ne s "osobou", ale s ouřadem Ministerstva ausgerechnet spravedlnosti. Ta stojí v koutě a brečí do svého závoje. Který je podle Lucase Cranacha staršího (1537), tak průhledný...
Psáno, smáno a plakáno v Praze na Lužinách v pátek 6. června 2025