Izrael zaútočil na Írán. Už se začínají hromadit komentáře různých "mírotvůrců", kteří židovský stát viní z "porušení mezinárodního práva" a "zabíjení civilistů". Jenže Izrael má vlastní právo a vlastní zákon. A to je PŘEŽÍT! Jestli při atentátu na 20 předních důstojníků Íránských revolučních gard (podle USA od 2019 zařazených na seznam „zahraničních teroristických organizací“), rozsáhlé likvidaci válečného jaderného programu, při zničení celkem stovky vojenských strategických zařízení je zabito pouhých 78 lidí a dalších 329 je zraněno, pak nejde o "zabíjení žen a dětí", jak okamžitě naříkají milovníci míru. Tedy takového míru, v němž by Izrael, ba ani žádní židé neexistovali. (Přičemž v těch obětech jsou obsluhy raketových palpostů a rovněž nejméně šest íránských vědců, připravujících atomové bomby, z nichž každá by smetla Izrael do neexistence.) Ostatně - "kdo chodí spát s raketami, nesmí se divit, když se ráno neprobudí," pravil v roce 2006 izraelský velvyslanec při OSN Dan Gillerman.
Připomeňme si jen několik základních dat. To první, které rozhodlo o samotném vzniku státu Izrael, je pátek 29. listopadu 1947, kdy Valné shromáždění OSN rozhodlo o rozdělení "Britského mandátního území Palestina" na židovskou a arabskou část. Proti byly všechny muslimské státy (od Afghánistánu po Pákistán, tedy včetně Íránu) - plus Kuba plus Řecko. A dodnes toho hořce litují nejen tyto státy, ale i někteří Evropané, jako třeba jistý Petr Pelikán. Tento arabista, orientalista, honorární konzul Súdánu v ČR a předseda česko-slovensko-íránské obchodní komory v rozhovoru pro Parlamentní listy 10. května 2019 hořce zalitoval:
„Podle mne neměl Izrael vůbec vzniknout.“
(Podobně jiní mudrci s podobnými argumenty naříkají, že ani Československá republika neměla v roce 1918 vůbec vzniknout.)
Izrael svůj stát 14. 5. 1948 ustanovil v hranicích, určených OSN. Arabové (Jordánsko, Egypt, Irák, Libanon a Sýrie s přicmrndáváním Jemenu a Saúdské Arábie) na něj okamžitě zaútočili. A prohráli. Kdyby vyhráli, pak by byli "židé zahnáni do moře" a Izrael by už neexistoval. Na jižním území, dobytém a 19 let okupovaném Egyptem, vzniklo "Pásmo Gazy". Na východním území, dobytém a 19 let okupovaném Jordánskem, vznikl "Západní břeh". (Bez křiklavých protestů mezinárodních organizací.) A na těchto územích se pak vyvinul zvláštní národ "Palestinců". Na severu se nepodařilo Libanonu a Sýrii dobýt nic, takže zde nežijí žádní "Palestinci", ale - izraelští Arabové.
Pásmo Gazy a "Západní břeh" pak dobyli Izraelci v další válce za udržení existence, tedy v Šestidenní válce v roce 1967. Tato území, rozšířená o Golanské výšiny, z nichž Sýrie vytrvale odstřelovala izraelské zemědělce v Chulském údolí, jsou dnes dle izraelského pohledu územím státu Izrael. Je to výsledek války, ve které měl být Izrael opět zničen a židé měli být nahnáni do moře. Izrael vyhrál, zachránil se před smrtelným nebezpečím, a tak mu tato území patří. Toto je dle mne spravedlivá hranice, a ne hranice mezi "řekou a mořem", která v některých místech je od toho (Středozemního) moře vzdálena jen 15 km, (a proto se jí také někdy v Izraeli říká "Osvětimská hranice").
Toto území (plus mezinárodně uznané území Izraele) chtěla dobýt zpět koalice Egypta a Sýrie s podporou dalších arabských států v Jom-kipurské válce, která vypukla 6. října 1973. Arabové opět prohráli a židé zase nebyli zahnáni do moře.
To ovšem ještě v bývalé Persii, tedy v Íránském císařství vládla dynastie Pahlaví, která se do arabsko-izraelských sporů nemíchala. Což skončilo v roce 1979 občanskou revolucí. Ta bohužel vyústila ve vznik teokratické Islámské republiky pod faktický vedením ájatolláha Rúholláha Chomejního. Zatímco si s Egyptem Izrael vyjednal mírovou smlouvu ("území za mír", tedy Dohody z Camp Davidu, které 17. září 1978 podepsali egyptský prezident Anvar as-Sádát a izraelský premiér Menachem Begin) Chomejní se rozhodl z "náboženských důvodů" tisíc kilometrů vzdálený stát zničit.
"Jedním z náboženských proroctví zakladatele Íránské islámské republiky ajatolláha Rúholláha Chomejního a jeho nástupce, současného duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, je proroctví, že Izrael bude nakonec vymazán z povrchu země. Jelikož se íránský teokratický establishment domnívá, že duchovní vůdce je zástupce Alláha na zemi, jsou jakákoli slova či přání, které duchovní vůdce vysloví, považována za Alláhova přání, která musí být Alláhovými věrnými věřícími uvedena v život". (Viz článek v Gatestone institute.) Ostatně v roce 2005 i tehdejší íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád prohlásil, že "Izrael musí být vymazán z mapy".
To ovšem ještě na to neměli Íránci takové fousy. I vytvořili paralelní armádu pod názvem Íránské revoluční gardy, takovou hard obdobu československých komunistických Lidových milicí. Ta infiltrovala do Sýrie, kde měla vlastní skladiště zbraní i výcvikové tábory. A to je už na hranicích Izraele. Jenže v té době měl už Izrael obsazené Golanské výšiny, ze kterých je do 40 km vzdáleného Damašku nejen dohled, ale i dostřel pevnostních kanonů, natož raket. Syrský diktátor Asad (dlící po svém svržení v Moskvě) by to nerad viděl. I vybrali si Íránci za své proxy partnery libanonské arabofašistické teroristické hnutí Hizballáh. Ve svém oficiální prohlášení z roku 1992 definuje Hizballáh svůj cíl takto:
"Je to otevřená válka až do eliminace Izraele a do smrti posledního Žida na Zemi."
Tedy nejen v Izraeli! A kdo je žid, kdo Žid a kdo "bílý žid", o tom rozhoduje vedení Hiballáhu, které fakticky sídlí v Teheránu. A od té doby se z Libanonu občas na severní Izrael střílelo. Jenže v dostřelu teroristických raket (vyrobených v Íránu) je třeba i metropole severu a důležitý přístav Haifa. A tak se občas střílelo z Izraele i na Libanon (za řevu pseudopokrokářských antisemitských organizací a států). Mezi podporované protižidovské teroristické organizace zahrnul pak Írán i vládce Gazy Hamás. A do svého portfolia si založil i jamenské Hútíe.
Mezitím ovšem v Íránu pokračoval vývoj jaderných zbraní i jeho nosičů. Slabomyslným snahám o smlouvu mezi Západem a Íránem, která by "omezila" vývoj atomové bomby se Íránci jen smáli pod své husté vousy. Smlouva byla 14. července 2015 podepsána, hospodářské sankce byly zrušeny výměnou za omezení Íránu ve výrobě obohaceného uranu. Íránský "mírový jaderný výzkumný projekt" by měl "odpovídat mezinárodním standardům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE)". Tato ostudná dohoda znamenala zrušení embarga vůči Íránu za slib, že Írán počká s obohacováním uranu až na dobu, kdy už bude mít dost odstředivek. Evropané dostali to, co chtěli slyšet. Evropané, protože US prezident Donald Trump měl ve svém prvním volebním období, které nastoupil roku 2017, jiné mínění.
Írán už několik dní po Trumpově inauguraci provedl test nové balistické rakety. A zároveň test nového US prezidenta. „Zahráváte si s ohněm“, sdělil jim Trump na tweetu. Načež USA uvalily sankce na 13 Íránců a 12 společností. Íránci to obratem označili za porušení jaderné dohody, uzavřené mezi Íránem a šesti velmocemi. Technická poznámka: Tuto dohodu nepodepsaly USA, jen jejich prezident Obama. Kongres ji neschválil, Obama ji protlačil svým „prezidentským dekretem“ (exekutivním příkazem), který platí jen po čtvrt roku. A každé tři měsíce ho podepisoval znovu. Činil tak trpělivě i jeho nástupce Trump až do května 2018, kdy udělal to - že nic neudělal! A tak smlouvu „vypověděl“. Za náramného nářku činovníků EU, kteří tolerují, že íránské rakety nedoletí až do Brusele, jen do Izraele. Zatím... (Psal jsem toho roku 2018. Teď už íránské rakety doletí do Řecka.)
Trump pak prohlásil: „Zatímco neustáváme v našem maximálním hospodářském tlaku na íránský režim, zůstávám otevřen komplexnější dohodě, která bude zahrnovat veškeré íránské škodlivé aktivity včetně balistického programu a podpory terorismu,“ prohlásil tehdy vstřícně. Ozvaly se mnohé komentáře, které zpochybňovaly „údajný íránský terorismus“. Tento terorismus útočil na Izrael třemi směry a nejméně třemi teroristickými organizacemi - Hamásem, Hizballáhem a Hutíi. Od 7. října 2023 je Izrael ve válce se všemi těmito organizacemi - které nakonec dotuje a řídí íránský režim. Po tomto datu je už vše dovoleno. Izrael bojuje o své přežití.
1. dubna 2024 zabilo izraelské vojenské letectvo dva generály Íránských revolučních gard, kteří toho času dleli v budově, jež patřila íránskému konzulátu v Damašku. To se nelíbilo "mezinárodnímu společenství", protože budovy konzulátů (krom amerických v Íránu), jsou přece chráněny mezinárodními smlouvami. No, ale nemají tam být zbraně a generálové, kteří řídí útočné akce proti jinému státu, ne? (Bohužel zahynula i syrská matka s dítětem. Ale ta nebyla cílem!) Syřané se do útoků Izraele na teroristické kolony a vojáky obvykle moc nepletou. Tady se zduřily ony revoluční gardy. 13. dubna 2024 zahájily (ve spolupráci se svými proxy islamistickými kamarády) odvetné útoky proti Izraeli. Na Izrael bylo vypáleno asi 170 bezpilotních letounů, přes 30 střel s plochou dráhou letu a více než 120 balistických raket. No - to už je otevřená válka Íránu proti Izraeli, ne? Izrael odpověděl uvážlivě - 18. dubna zničil posty protivzdušné obrany u jaderného zařízení Natanzu. (Kde se připravují jaderné zbraně mimo jakékoli mezinárodní smlouvy, vy mezinárodní tupci!) Tak si to tam předbombardoval...
31. července 2024 provedli Izraelci oprávněný atentát na hamásnického velitele Ismáíla Haníju v jeho rezidenci v Teheránu. 27. září 2024 izraelské letectvo zaútočilo (opět oprávněně!) na hlavní ústředí Hizballáhu v Bejrútu. Při něm zabili libanonského Hitlera Hasana Nasralláha a další vysoké představitele Hizballáhu. Hiballážským vůdcům pak vybuchly pagery a vysílačky. Tady se už Írán neschovával za milice a gardy a zaútočil na Izrael přímo. Představitelé islamismu, Íránu přímo podřízení vůdci, byli pomstěni vypálením 180 raket přímo z území Íránu. Útok zabil - jednoho Palestince, na kterého spadla troska zneškodněné íránské rakety!
Mezitím byl znovuzvolen prezident Trump, jenž chce vystupovat jako mírotvorce. Jedná zdánlivě chaoticky a - zdánlivě! - nepředvídaně. Když však jednal s Íránem o jeho jaderném programu, řekl jimk nezastřeně o možnosti izraelského útoku. Ve čtvrtek 16. června 2025 si Rada guvernérů MAAE (poprvé za dvacet) všimla, že "Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu". Teherán nato oznámil, že spustí další sadu odstředivek. The Wall Street Journal napsal, že Izrael zaútočí, pokud Írán nepřijme Trumpův návrh, který by omezil jeho jaderný program. A tak íránský jaderný program omezil Izrael. V hodině dvanácté, možná už minutu po.
"Mírový program na výrobu elektrické energie." ! Proč potřebuje Írán vyrábět energii z jádra, když má miliardy tun ropy a zemního plynu? Aby mohl krýt výrobu jaderné pumy. Zatímco Iron Dome a další složky protiraketové obrany Izraele dokážou sestřelit 99 % útočících raket, tak stačí jedna jediná, která proklouzne, a ta zemička izraelská přestane existovat...
V jeho akci pomohli Izraeli přátelské - a ne nepřátelské země. Nepřímo jistě USA, přímo ne, ne, to na nás nemůžete svalovat, volají Amíci. Izraelská letadla musela přeletět území Jordánska. A Jordánsko - sestřeluje íránské drony, které míří na Izrael. Už před časem prohlásili Saudové, že pokud bude chtít Izrael zaútočit na Írán, poskytne mu k tomu svůj vzdušný prostor. Jestli letěla izraelská letadla přes Saudskou Arábii, to nevíme, ale létají tam íránské drony, protože je Saudové sestřelují. Nikdo ze sousedních zemí nechce, aby měl Írán jaderné zbraně! Když už má ty rakety a na saudská ropná zařízení už útočil. (Zpráva ČTK 16. září 2019 10:08: "Saúdskoarabská ropná zařízení zasáhly desítky raket s plochou dráhou letu, které podle všeho odpálily nasazené bezpilotní letouny. Zasaženo bylo celkem 19 cílů. Úder Saúdům zasadil přímo Írán, nikoli jemenští povstalci podporovaní Teheránem...")
Mezi přátelské země lze jistě počítat Česko. Krom historických vztahů máme i společné nepřátele. Írán dodává drony do Ruska, které jím ničí zejména civilní ukrajinské objekty. No, teď ty Šahídy, co letěly na Jeruzalém, nepoletí do Kyjeva. Je to jedna válka! Rusko je naším nepřítelem - z jeho vlastního rozhodnutí. A po tom, co provedlo teroristickou akci ve Vrběticích, při které byli zabiti dva naši občané, tak by nám to mělo být jasné. Dalším společným nepřítelem je Severní Korea, která dodává Rusku munici a vojáky - a Íránu své atomové znalosti!!! A to by nebylo možné bez shovívavého souhlasu jeho čínského protektora. Se Severní Koreou si dělají starosti i USA, a nejspíš si budou muset dělat starosti i s Íránem. Protože ten Američany viní ze spolupráce s Izraelem na dnešním útoku. No, Amíci se drží v pozadí, dokonce se ani nikde neobjevily zprávy, že by se jejich ozbrojené síly v oblasti podílely na sestřelování íránských dronů.
Jestli lze mezi přátele počítat reálně antisemitskou EU uslyšíme brzo. Já se zatím modlím za dnes napadaný Izrael - a za zítra napadenou Ameriku a Evropu. Protože spojence Hamásu, a tím i Íránu, nalezneme i mezi našimi zblblými chuligány i v akademické obci.
Am Israel chai! Izrael žije. Zatím...
Psáno a báno v Praze na Lužinách v pátek 13. června 2025, dopsáno po 21. hodině, kdy na Izrael dopadají rakety z druhé íránské vlny...
Žádné komentáře:
Okomentovat