pátek 14. února 2020

O té elektrodebilitě

Rok 2030 se blíží, a s ním i plánovaný zákaz prodeje (a potažmo provozu) spalovacích motorů v Německu. Hurá! Ke stejnému kroku se chystá k roku 2040 i Francie s Velkou Británií. Hurá, hurá! Nejpokrokovější stát v tomto směru je Norsko, kde už nyní se vozový park skládá z 50 % z elektromobilů a hybridů. Norsko se rozhodlo zatočit se spalovacími motory (a hybridy) už v roce 2025. Třikrát hurá!

pondělí 10. února 2020

O těch ouřadech socialistických

Proč jsou naše ouřady stále tak socialistické? Vlastně ani ne tak socialistické, jako rakousko-uherské?

Většinu svého života jsem prožil v socialismu, a tak mohu srovnávat přístup ouřadů k občanovi tehdy a dnes. Mám štěstí, že žiju na Praze 13, jejíž radnice už od roku 2006 pravidelně získává stříbrné ceny za společenskou odpovědnost a vloni se dokonce v této kategorii stala absolutním vítězem Národní ceny ČR. Rovněž tak se skvěle umisťuje v soutěži Organizace dobré veřejné služby. A vloni získala druhé místo v soutěži Přívětivý úřad, což mne, jakožto potvrzení skutečnosti, potěšilo asi nejvíc.

Jenže krom místních přívětivých existují i ouřady státní. Tady mám zase tu výhodu, že jsem muž a na těch ouřadech pracují povětšinou dámy, za ty prachy. Osvědčilo se mi udělat ze sebe idiota, který vzbudí mateřské (dnes spíše dceřiné) instinkty, načež je se mnou jednáno vlídně a podpůrně. Někdy dostanu i bonbon. S tím idiotem: toho ze sebe nemusím moc dělat, protože jsem formulářový dyslektik, a krom toho pro formuláře stále platí Parkinsonovy zákony.

pátek 7. února 2020

O tom rouhání

Milá šestnáctiletá francouzská dívka Mila si po způsobu dnešní mládeže pořídila Instagram. A na něm před dvěma týdny zasdílela své milé video. Jistý nemilý nadržený mladík ji pak začal "dělat milostné návrhy". Mila je odmítla s poukazem na to, že je na holky. Onen nadrženec jí vynadal do "špinavých lesbiček" a obvinil z rasismu. Byltě muslimem.

Býval-li by nemuslimem, nepsalo by se jistě o "milostných návrzích", avšak o "sexuálním obtěžování", "gender nenávisti" a rozvírala by se nad ním chapadla spravedlnosti MeeToo. (Ale to by asi museli Instagram vypnout.) Protože je muslimem, natočila Mila video, ve kterém projevila svůj svobodný názor, že "islám je náboženství plné nenávisti".

pondělí 3. února 2020

Vysoké rozlišení a rasová citlivost

„Vychutnejte si animovanou klasiku z dílny Walta Disneyho!“ aneb jak vypadá vylepšený Dumbo.
*****

Revoluční rok 1968 přinesl rozkoukávající se československé veřejnosti mnohé dosud zakazované radovánky, jako třeba poslech Svobodné Evropy bez rušení, možnost výjezdu do zahraničí i promítání filmů z produkce The Walt Disney Company. Až v sedmnácti jsem tedy shlédl proslulou Sněhurku a sedm trpaslíků. Ano, měli jsme ji vidět povinně ve výtvarné výchově, pomyslel jsem si tehdy - aby bylo jasné, co se myslí pojmem „kýč“. Asi jsem už byl poněkud přerostlý, abych měl to nadšení, jaké mohli mít moji rodiče, než jim Sněhurku i Disneyho zakázali nejdříve soudruzi nacisté (do US kin šlo před Vánocemi 1937), a po krátkém poválečném oddychu zase soudruzi komunisté. Taky jsem byl odkojen Trnkovými animovanými filmy a celou produkcí studia Bratři v triku, později i českými večerníčky.

pátek 31. ledna 2020

O těch střetech - nestřetech

V českém zákoně o střetu zájmů trpce postrádám výslovnou definici střetu zájmů. („Střetem zájmu se rozumí...“) V první části nazvané „Střet zájmů a neslučitelnost některých funkcí“ se prakticky mluví pouze o -„neslučitelnosti některých funkcí“...
*****

V sámošce mě zase lákají ke spotřebitelské soutěži. Když vyhraju, tak si budu moci koupit se slevou nějaké užitečné předměty. Avšak má osobnost musí splnit určité vlastnosti. Třeba tu, že jsem zletilý (zjevně ano) a svéprávný (ještě nemám výsledky testů na demenci). A něco být nesmím:

úterý 28. ledna 2020

Jak prošel táta Osvětimí

Otík a Miluška
"Hned, jak tam přijedete, tak se hlas na marodku, že seš nemocnej, tam to budeš mít lepší..."

27. ledna 1945 okolo třetí hodiny odpoledne osvobodila Rudá armáda osvětimskou továrnu na smrt. Toto datum bylo vyhlášeno Valným shromážděním OSN 1. 11. 2005 za "Den památky obětí holocaustu". Stalo se tak na základě návrhu, jenž byl společně podán USA, Ruskem, Izraelem, Kanadou a Austrálií a byl podpořen dalšími 91 státy. Česká republika tento den vyhlásila jako památný už roku 2000, v roce 2004 byl pak uzákoněn jako "Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti".
***

pátek 24. ledna 2020

Zlé kamiony a chytří poslanci

Djó, tři pruhy!
Pokud někdo nedodržuje zákon, přijmeme nový zákon, nebo aspoň jeho devětačtyřicátou novelu.

Existuje zákon zvaný "o silničním provozu" (přesně 361/2000 Sb. "Zákon o provozu na pozemních komunikacích"), k němuž poslanci vloni vyrobili dodatek, totiž návrh novely, která by zakazovala kamionům (nákladním automobilům o celkové hmotnosti převyšující 3,5 tuny a jízdním soupravám, jejichž celková délka přesahuje 7 metrů) vystrčit čumák do levého pruhu (zákaz jízdy v levém krajním jízdním pruhu určeném pro rychle jedoucí vozidla). Kamioňáci by zde mohli předjíždět jen v době, kdy nesmějí vyjet na dálnici.

úterý 21. ledna 2020

Cesta ze sladkého domova domů

(Z Jezerního Sešitu 13. Konec vyprávění o výpravách v Lake District.)

Mobil drnčí, naposledy se budím v postýlce hornického domku na terase nad městečkm Coniston v Lake District. Je teprve osm hodin, letadlo mi odlétá z letiště v Newcastlu až ve čtyři odpoledne; těch asi 176 km k němu by naše auto mělo zvládnout za dvě hodiny a deset minut, nevstáváme zbytečně brzo? Když navigace nabízí o pětadvacet kilometrů kratší a čtvrt hodiny rychlejší cestu přes hory? Pravda, serpentinami, pravda, úzkými silničkami, pravda, mezi stády ovcí, možná i se sněhem...

pátek 17. ledna 2020

Design uniforem pro těhulky ve zbrani

Dobrotivá vláda, nevědoucí Válková, nevinný závislák Janoušek a uzdravený prezident

Neustále jsme bombardováni různými tvrzeními, která však nejsou vždy zcela přesná. Anebo se netýkají podstaty věci. Nezbývá nic jiného, než pokračovat ve vydávání nepravidelného Opravníku Moby Dicka.

§§§

Nejdříve se musím vrátit k neustále omílanému tvrzení, že "vláda dala důchodcům 900 korun navíc," což může být i zdrojem určité závisti až nenávisti vůči seniorům z řad řádně daně platícího obecenstva. Je nutné tedy znovu omílat, že důchodci dostali přidáno 151 Kč. Potvrzuje mi to i čerstvý přípis od České správy socialistického zabezpečení. Jedno sto padesát jedna koruna je totiž peníz, který se vyplácí k důchodu navíc oproti tomu, co by vláda stejně musela podle příslušné vyhlášky vyplatit!

úterý 14. ledna 2020

Putování za hrnečkem

(Z Jezerního Sešitu 12. Už pomalu končíme návštěvu Lake District.)

Minule jsem zmínil, že jsme se od jezírka Tarn Hows k autuvraceli „hodně strašidelným lesem“. Nakonec se mi podařilo vyrobit jen jeden, dva použitelné snímky, které ilustrují tento můj dojem. Dojem, který jsem nikdy neměl, když jsem se potuloval svými rodnými Jizerkami, kde jsem se vždy cítil velice bezpečně a přirozeně. Takže když jsem pak četl horory o strašlivých lesích, o pařátech, v něž se změní jejich větve a kořeny, tak jsem se jen opovržlivě usmíval. Les přece není takový!

pátek 10. ledna 2020

Léta dvacátá, nebo jaká?

Aston tady ve čtvrtek přivítal dvacátá léta. Připustil že je to možná dětinství, ale je rád, že zase budou nějaká „átá“ léta:

"Nultá léta? Žádná léta? Rozpaky přetrvaly i do následující dekády. Nikoho nenapadlo mluvit o „náctých“ létech. Přitom poslední „náctý“ rok skončil ani ne před týdnem. Někdo mi možná přihraje odkaz, jak to řešili ve dvacátém století. Ti taky měli své nulté roky a potom ty „nácté“."

Astone, jestli si myslíš, že ti někdo v diskusi přihrál nějaké informace, tak ano, z celkem 520 příspěvků se tomuto bodu věnovali dva (číslicemi 2) čtenáři. Abys to nemusel hledat, vytáhnu je tady:

úterý 7. ledna 2020

Poslední jezero

Při večerní domácí přípravě u klobásek a libové slaniny (ta se jenom udí, a před jídlem se musí ještě tepelně upravit) jsme na dnešek vybrali jako cíl našeho posledního výletu Tarn Hows. ("Tarn" značí "jezírko, pleso, horské oko". Jakže? Chcete překládat "Hows"? To nepřekládej, asi to nebude ani příslovce, ani zájmeno. Nejspíš to je nějaký druh keltštiny.) Toto překrásné jezírko je pro milovníky díla Arthura Ransoma významné tím - že o něm nikdy nepsal! A přitom ho musel znát. A třeba nepsal proto, že o něm psala paní Beatrix Potter ve svých roztomilých knížkách o roztomilých králíčcích, kteří prožívali roztomilé Příběhy králíčka Petra (a Hupky, Dupky, Bambulky apod.). Takže tady je Krakonošovo, vlastně Potterové, přesněji The National Trust Beatrix Potter.

pátek 3. ledna 2020

Rio, ó, Rio!

Z výpravy k nečekaně nalezené inspiraci Arthura Ransomeho k Údolí Vlaštovek docházíme zpátky k autu na téčkové křižovatce, sevřené ze všech stran protiovčími zídkami. Až když jsem se koukal na ty dva obrázky superdíry po lomu Banishead uprostřed vřesoviště, které jsem sem dal vedle sebe minule (jeden z mého slepého foťáčku a druhý origoš kresba od AR) jsem uviděl jejich nápadnou podobnost. (Kdyžtak si klikněte na odkaz.) Člověk si musí odmyslet měřítko, protože jinak by stany Vlaštovek byly velké jako místní patrové domky. Ale! Na Arthurově kresbě horizontu se jeví špičatá hůrka, na fotce je posunuta vlevo. Horizont se pak od ní zvedá vpravo - na kresbě i ve skutečnosti. Vodopád je také patřičně (5:1 až 10:1) umenšen, ale vstup vody do něj odshora se nápadně podobá tomu na kresbě. A hlavně, co mne navedlo na stopu možné podobnosti, jsou svahy uvnitř lomu. Ty pravé se sklánějí v nemlich stejném sklonu, ty vlevo jsou ve skutečnosti strmější. Okraje propadiny se přitom vlní téměř dokonale stejně. Navíc: Vlevo ve stěně za namalovanými stany, kde je v románu Trosečníci z Vlaštovky umístěna jeskyně  Petra Kachny, tak tady je v originále štola, jež odvádí vodu z jezírka Banishead Quarry Tarn zpátky do potoka Torver Beck.

pondělí 30. prosince 2019

Údolí Vlaštovky?

(Duha nad vřesovištěm)

Včera jsme si udělali malou oslavu, protože Terezka měla svátek. Malý dárek pro ni jsem zapomněl doma, koupil jsem jí aspoň při večerním brouzdáním městečkem Coniston zmrzlinu, po níž tak prahla. Dneska pojedeme do díry. Tak alespoň Terezka nazývá zatopený lom Banishead ve vřesovišti nad městečkem Torver. Jenže ráno Terka hlásí:

"Ukradli jezero a vrací se shora."

Přeložím: Nad jezerem je mlha a prší. Nu, nevadí, dneska máme naplánován jen krátký výlet. A podle Norů má přestat pršet v deset. Přestalo deset minut před desátou, šlendrián! (Ani ne, když se předpověď vydává na celé hodiny.) V půl jedenácté jsme již zcela připraveni nalodit se do nebesky modrého forda. Nad jezerem se na jihu ještě tmavě mračí, ale umyté hory na severu blyštivě svítí v prorážejícím slunci, a hele, támhle je duha! Tak tu si tedy zfotím!

pátek 27. prosince 2019

Můj Štědrý den

Vloni jsem ve svém slohovém cvičení ke konci napsal:  "Světýlka jiskřila v očičkách malé Viki, Terezino cukroví se skvěle hodilo k dobrému čaji s mlékem a všichni jsme byli šťastni a spokojeni. Když se Honza s Viktorkou loučili, řekl, že ještě někam pojede, a nechá si zatím věci u nás. Pak si je vyzvedne. Odvezl dcerku autem do Čakovic, Terka s Tomášem se zase autmo vrátili na Rajskou Zahradu (které z nějakého důvodu říkají Černý Most). Ale Dárkoden ještě neskončil. Jenže o tom až někdy jindy. Neúprosně se blíží pátá – páteční uzávěrka NP.

Tak nashle příště! A přeju klid i všem, kteří o někoho přišli."