Vláda autonómnej krajiny

V pátek 7. října 1938 končí první týden zabírání pohraničí. Nejdříve je ještě posouváno II. pásmo: Zatímco podle přímky na mapě by měl Wehrmacht stát na čáře mezi Libercem a Kořenovem (severně od silnice Liberec, Tanvald, Harrachov), ve skutečnosti už předběžně sestupuje asi pět kilometrů jižněji a zabírá železniční trať od Tanvaldu do Desné. Paní Z. V. vzpomíná:

Velkoněmecká svoboda

Nejen Německo s Polskem rvou ČSR na kusy. 3. října 1938 dostává ministerstvo zahraničí ve 22:00 od maďarského velvyslance nótu, že jeho vláda pokládá za důležité, aby se jednání s námi konalo v "přátelském duchu". Proto jest nutno, aby některé podmínky byly předem splněny. Maďarská vláda požaduje, aby ČSR ihned propustila maďarské politické vězně, demobilizovala vojíny maďarské národnosti, odstoupila Maďarsku symbolicky dvě nebo tři pohraniční města, která by byla obsazena maďarským vojskem. Hodilo by se na západě Komárno, Parkán nebo Šahy, na východě pak Nové Město pod Šiatorem, Čop nebo Berehovo. Máme si vybrat. Vskutku "přátelský duch". Jednání má začít v Komárně už 6. října v 16 hodin. Končí den, začíná úterý 4. října, vlastně ještě probíhá mobilizace, její desátý den.

První den druhé republiky

V sobotu 1. října 1938 začala být realizována Mnichovská dohoda, která byla přijata teprve včera v poledne, a její přijetí vyhlášeno až v pět hodin odpoledne v projevu premiéra vlády generála Jana Syrového. Je zabíráno první pásmo na Šumavě a na jižní Moravě. Ve 12:00 mají být dle "Směrnice č. 1", kterou vydal náčelník nejvyššího velitelství německé branné moci generál Keitel 30. září večer, překročena "bývalá česko-německá hranice". (Stalo se tak až ve 14:00.) Fanatické davy sudetských Němců ječí: Zdravíme naše osvoboditele! V hustých špalírech lemují silnici, se zběsilým nadšením zdraví vojáky Wehrmachtu. Skandovaně řvou: Sieg Heil! Sieg Heil! Sieg Heil!

Sváry lidí ve vzdálené zemi

Čechoslováci připraveni k obraně vlasti

Koho zajímají? Máme se do nich míchat? Máme vlastních starostí dost. Říkali si právě před pětaosmdesáti lety Francouzi a Britové. Pochyby svých voličů předjímal i britský premiér Neville Chamberlain, který po dlouhých rozhovorech s „panem Hitlerem“ v Bad Godesbergu nakonec ke svému lidu pravil: „Jak strašné, fantastické a neuvěřitelné je, že máme kopat zákopy a zkoušet plynové masky pro nějaké sváry lidí ve vzdálené zemi, lidí o nichž nic nevíme.“ Prohlásil to v úterý 27. září 1938 večer.

Potíže se jménem

aneb háček navíc

Nikdy jsem si nemyslel, že budu mít potíže s tak obyčejným jménem, jako mám. Tedy přesněji s příjmením. Ale potíže začaly už v pradávném dávnu, tak pradávném, že pošta ještě nosila až do bytu telegramy, které se tak dostávaly k adresátovi do dvou hodin od odeslání. Telegramy letěly pomocí morseovky, a ta nemá diakritiku, proto přičiňovaly přičinlivé poštovní úřednice nad koncové céčko našeho jména ještě háček: Kovanič.

Hoden jest dělník mzdy své

Hoden jest dělník odpočinku svého, napsal jsem tady minule. Fakt ale je, že pokud chce nějaké peníze navíc, aby si krom běžného živo bytí mohl pořídit dnes třeba hypotéku, dříve například automobil, nebo aby vybavit dítě do školy, tak v době svého plánovaného odpočinku maká. To se týká nejen lékařů, ale i třeba strojvůdců - tam ještě s fatálnějšími možnými důsledky. Doktor totiž uřízne jenom jednu špatnou nohu... 

Hoden jest dělník odpočinku svého

"Když se ti nelíbí nějaký zákon, nastol si vlastní, revoluční!"

Čtvrt století jsem pracoval ve směnovém provozu. Když měly děti ve školce vykládat, co dělá jejich tatínek, poradil jsem synkovi Jankovi ať řekne, že "hlídám elektřinu pro telefony". Ona ta práce na směny měla své výhody v tom, že různé příplatky za víkendové dny, za noční směny, za ztížené pracovní prostředí přidávaly k základnímu platu dalších až 50 % - když se započítaly i přesčasy. "Ranňáci" nám záviděli hlavně turnusové volno - protože jste šli do práce na tři dvanáctky, a měli jste oddělaný skoro celý týden. Už nikdo neviděl, že polovinu času jste strávili na nočních, tedy bez večerní rodinné pohody. Totéž se týkalo i víkendů a svátků. A na konci roku jste byli v práci buď na Štědrý den, anebo na silvestra.

Vzestup Dr. Husáka

Je to 55 let, kdy se Husák vypracovával z čučkaře na Prvního

Nemíním teď první vzestup od roku 1929, kdy se šestnáctiletý Gustáv (Augustín) stal členem Komunistického svazu mládeže, a pak se přes řadového komunistu (od r. 1933) vypracoval až po místopředsedu povstaleckého Sboru pověřenců, kde zastával místo prakticky ministra vnitra. Ta pověřenecká kariéra pokračovala i po válce, kdy se Husák stal předsedou mírového Sboru pověřenců, což byla de facto slovenská autonomní vláda, která na Slovensku vládla místo zvolené (61,43%) Demokratické strany. Českým debilním demokratům se však její vítězství nelíbilo a společně s československými  vyčůranými komunisty se shodli na tom, aby všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhala schválení celostátní československou vládou, tedy Národní frontě, tedy jejímu nejsilnějšímu údu, totiž komunistům (celostátně 31,1% - a to jim stačilo!). Demokratická strana (celostátně 14 %) pak byla po roce 1948 rozpuštěna. 

Pošta Česká, chcípající

Říká se, že když kobyla chcípá, pak nejvíce kopne. Teď mě kopla, tak já si do ní taky kopnu, a to hned dvakrát. Poprvé napůl nespravedlivě:

Jak ve čtvrtečním Magazínu MfD luštím křížovky, tak občas e-mailem posílám vyplněné tajenky na adresu redakce s důvěrou, že bych mohl vyhrát nějakou hodnotnou knihu. Křížovky luštím pravidelně, tajenky však většinou neposílám, protože většinou jde o romantické romány, psané neumělou inteligencí. Anebo zbytečně kruté severské krimi. Ale minulý týden vypadala kniha kvalitně (Místa, která navštívil Jára Cimrman), pročež jsem tajenku zaslal, a vida, ve středu mi přišla esemeska, že jsem vyhrál onu ždanou cenu! A že ji budu zejtra mít, protože knihu předávají České poště.

Aj vaj.

Pravomluv

Začal nový školní rok a rodiče i čtenáři zábavných magazínů jsou náhle zahlceni testy s příklady pravopisných chyb. Ty tentokrát nehodlám tepat. Hodlám dnes pranýřovat pouze špatné mluvení moderátorů, spíkrů, politiků, prostě mluvicích profesionálů. Člověk se ukecne - zejména respondent, tedy ten zpovídaný. Ale zlobí mne, že když v televizi mají moderátoři zpráv čtecí zařízení, tak že je už text v nich zřejmě špatně napsán! Přičemž ten musí někdo nejdříve zapsat a (měl by i někdo jiný) korigovat! Přesto můžeme už pravidelně žasnout nad nevídanými vidy ("budeme se soustředit").

Potíže se SIPO

A potíže nejen se Soustředěným Inkasem Plateb Obyvatelstva. Proč s ním platím poplatky za rozhlas a televizi? Vlastně jen z líných historických pohnutek. A hlavně proto, že k nim mám soustředěny i platby za elektřinu, které se zejména minulý rok bouřlivě vyvíjely. A SIPO si vezme právě tu částku, kterou od něj PRE, takto můj dodavatel veškeré síly elektrické, požaduje. Nicméně právě to se může stát příčinou zákazníkova okradení. A už se tak stalo, jak varuje policie Pardubického kraje.