Proč skuhráme

Kolega Marek Hudema má na dnešní (páteční) titulní stránce tištěných Lidovek sloupek, věnovaný výročí republiky, jenž nese k optimizmu vyzývající titulek Neskuhrejme. Jsme na tom totiž „tak dobře, jako jsme většinou nebyli“. Přesto skuhráme. Proč?

***

Cesta k odsunu německého obyvatelstva

Je to už 75 let, kdy odjezdem posledního vlaku se sudetskými Němci oficiálně skončil jejich odsun z Československa. Na půdě CEVRO institutu k tomu v pondělí 25. října proběhla minikonference s názvem Odsun – proč a jak?

Pokus o bleskurychlé svržení prezidenta

V Mladé frontě Dnes jsem si včera (tedy ve čtvrtek) na názorové stránce přečetl hned dva příspěvky, které tepou „antizemanovce“. Právník a publicista Petr Kolman ve své glose ukazuje, jak pouhých 48 z  celkem 281 zákonodárců (200 poslanců + 81 senátorů) stačí k tomu, „aby prezident pozbyl svých pravomocí“. Proto by se měla změnit ústava – aby k aktivaci článku 66 nestačila pouhá nadpoloviční většina z obou usnášeníschopných parlamentních komor. Ty se mohou usnášet už když se sejde pouze třetina  zvolenců (67 a 27, zlomky se zaokrouhlují nahoru, nestačí pouhá ruka na tlačítku, musí hlasovat celistvá osobnost). A zde pak platí to, na čem se usnese nadpoloviční většina přítomných. Tedy 34 + 14, to ještě zvládneme bez kalkulačky. Nu, pokud by k takto statisticky nepravděpodobnému (téměř ne)sejití se obou komor najednou  přece jen došlo, pak by ovšem rovněž platilo, že při aktivaci článku 66 by k ne-pozbytí prezidentských pravomocí stačil poslanec jediný…

Pozvánka CEVRO

 

Kdo je vrchní velitel?

„Uvolní-li se úřad presidenta a nový president ještě není zvolen a nesložil slib, rovněž nemůže-li president svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě. Vláda může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí presidenta; na předsedu vlády přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami.“ Tak praví příslušný ústavní zákon ve čl. 64.

Měsíční prach

Každé výročí památné události je příležitostí k proslovům, setkáním, rautům, kulturním akcím a podobně. Bylo tomu tak i v Terezíně v úterý 16. října 2001 při 60. výročí zahájení transportů českých Židů. Letos si připomínáme už 80. výročí, jinak, v jiné době. Někteří pamětníci (i nepamětníci) mezitímzemřeli, některá kasárna, v nichž byli vězněni se rozpadla (protože třítisícové město nemá miliardy na jejich záchranu), jenom veřejnost si Terezín stále spojuje pouze s Malou pevností. Do Muzea terezínského ghetta se dostane sotva desetina návštěvníků, které autobusy vychrlí před Malou pevností. Takže pro ty, kteří to dosud nevědí:

Kdo vyhrál volby

Krátce po šesté: Okamžik zlomu

Sněmovní volby vyhrál Andrej Babiš. Ale je mu to k ničemu.

Skutečně, sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Ačkoliv všechna média tvrdí, že prohrál, nezískal prvenství, pohořel, v cílové pásce ho předběhl professore Petr Fiala, který je vítězem voleb. Dokonce i sám premiér Babiš v přímém přenosu přiznal, že ho koalice SPOLU porazila. Opakují to i světová média: Prohra Babiše. A přitom to není pravda.

Proč jsem šťastný

Jsem šťastný, protože jsem si při návštěvě Světa knihy mohl u nebesky žlutomodrého stánku nakladatelství Madal Bal od usměvavých lidí vzít okrověčervený letáček s červenožlutými květy v rozích a žlutookrovým sluníčkem uprostřed – a mám o čem psát. V jedenácti bodech zde mudrc Sri Chinmoy (1931-2007) sděluje, proč je žlutočervenookrově šťastný on:

Volební máslo a jiné kuriosity

Kdo nám zdražil máslo? Tak se ptá ekonomky Hany Lipovské, kandidátky za Volný blok (pardon za velký VOLNÝ Blok), nepodepsaný psavec na komerční stránce pražské drbny Metro. Hanku právě Poslanecká sněmovna vyhodila z Rady ČT, kde chtěla setrvat až do voleb. Vyhodili ji pod průhlednou záminkou, že členství v Radě je podle zákona neslučitelné s mandátem poslance. Ale však žádný mandát ještě nemá, ne? Ale teď ho jistě získá, když nám odkryla viníky neutěšeného máslového stavu, kdy ona poživatina páčí přes 50 korun.

Na okraj Světa knihy

Letošní ročník Světa knihy jsem strávil bez nákupu knih. Ale přece jen jsem si domů něco odnesl. Především dva mapové šátky ze stánku Kartografie, který tradičně sídlil na prvním rohu pravého křídla Průmyslového paláce. Odnesl jsem si odtamtud i lyžařskou mapu Jeseníků a Slovenska, ale ty šátky jsem si zaplatil.