Jak Přijít O Svobodu

"Bude NATO čekat na nějaký žďuchanec, jako je obsazení Pobaltí nebo pohlcení Ukrajiny?" ptal jsem se před čtvrtstoletím na Neviditelném psu. Jo, čekalo! 

Čekalo až na válku na Ukrajině. Až když i tradiční Západ konečně vidí Rusko jako "říši zla", kterou vždy bylo. Válka Ruska proti normálnímu světu se vede na zemi, na moři, ve vzduchu - i ve vesmíru. Generální ředitel Rosskosmosu Dmitrij Rogozin dnes hrozí, že by taky mohl "shodit" kosmickou mezinárodní stanici ISS na Zemi. Rusko by to prý neohrozilo, protože ISS nad jeho územím nelétá. Rogozin je trouba, protože ISS nad Ruskem přelétává - nad vším co je mezi 51,6°severní a jižní zeměpisné šířky.  Mezinárodní společenství zde přitom spolupráci skončit nechce (jako třeba ESA ukončila kvůli ruské účasti marťanskou misi ExoMars 2022). A pokud by se Rusové přece jen rozhodli odpojit od ISS? No - pak by se nám možná mohla vrátit Svoboda! Psal jsem o tom už v roce 1997.  Mnozí z vás jste ještě nebyli na světě!

Šajbu, šajbu!, aneb Poslední demoška šedesátek

Šajbu, šajbu!, volali diváci před 50 lety při hokejovém utkání ČSSR-SSSR na mistrovství světa. Volali po gólu, ale nikoli v československé, ale v sovětské brance. Byl 20. duben 1972 a mistrovství světa se odehrávalo v Praze. 

Marže. Marže? Marže!

Marže, marže marže. Obchodníci mají příliš velké marže potravin, proto je ta drahota. Vláda proto bude bedlivě sledovat jejich výši u vybraných komodit, aby mohla za tři měsíce tvrdě zasáhnout. Co je na tom špatně? Všechno!

Byly Velikonoce

Zvony odletěly do Říma, zvony se z Říma vrátily. Ježíš byl dle tradice krutě usmrcen, Kristus vstal z mrtvých. Kdo to nezná z kostela, zná to z televize. (Pokud to zná z kostela, tak se u televize asi diví, nejen když Ježíš prchá kukuřičným polem.) V Čechách (a v části Slovenska a Polska) proběhla v pondělí velikonoční pomlázka. Dříve tento český lidový zvyk probíhal i v severním převážně německy mluvícím pohraničí Československa. Táta vzpomínal, že němečtí kluci ale chodili na tento mrskut (vlastně Schmeckostern či Aufpeitschen) prý už v pátek. Takže čeští kluci se k nim připojovali, a zase v pondělí s nimi chodili jejich němečtí kamarádi. A tak měli liberečtí hoši dvoje Velikonoce. (Než přestali být i malí Němci kamarády.) Podle progresivistů je tento převážně český (zlo)zvyk "přežitá tradice, která zmizí".

Potíže se známkou

Nastává jaro, a i ti seniorní občané obdaření autem, ale nikoli chatou nebo zahrádkou, se občas vydávají za hranice všedního dne. A tu se patří mít pro svůj vůz koupenou známku. Známku dalniční, známku platnou. Známku roční, protože ono se to nevyplatí kupovat desetidenní natřikrát, když nevíte, čím vás osud v příštím roce oblaží. A navíc kvůli pár kilometrům na dálničním okruhu musí člověk absolvovat martyrium průjezdu centrem města. 

Seberte jim to všechno!

Sankce proti zločinnému putinovskému režimu se valí jedna za druhou jako vlny nekonečného moře. V Německu se na nich houpe megajachta ruského miliardáře Ališera Usmanova o ráži 13,8 miliardy korun. V Itálii zase italská policie zatkla MY Alexeje Mordašova. Včetně ní páčí ruský majetek v Itálii přes 3,5 miliardy korun. Jachta ruského oligarchy Igora Sečina (místopředsedy ruské vlády = výkonného ředitele Rosněftu) se zase houpe na francouzských vlnách. Společně s další ruskou MY mají cenu asi 3,6 MKč. V dalších francouzských přístavech teď u mola smrdí i loď Baltic Leader (prý ve vlastnictví ruské bancy PSB, a taky nákladní loď Victor Andryukhin. A italská finanční policie teď hledá skutečného majitele supermega "jachty" Šeherezáda v ceně  160 miliard Kč. (Přes 70 % posádky jsou Rusové.)

Těžký život v zázemí

Čeští uprchlíci 1938

"Zatímco vy jste si byli v těch svých koncentrácích, tak my tady trpěli."

Za první i druhé světové války vojáci krváceli na frontách. Ale i v zázemí byl život těžký. Za těch válek i nějakou dobu po nich byl u nás zaveden lístkový systém. Tedy systém přídělový, kdy jste si mohli koupit jen omezené množství zboží. Hlavně  potraviny, ale i oblečení a boty. Mohli jste si je koupit v krámech - pokud bylo to zboží vůbec k dispozici. Anebo na černém trhu za neuvěřitelnou cenu. Za druhé světové války, kdy jsme byli okupováni nacistickým Německem k tomu přistupovaly i další neblahé skutečnosti.

Svéráz ruského nacismu

Divadlo Mariupol před.

Ve válce se často stane, že cílem útoku je nezamýšlená oběť. Někdy jsou postřelovány vlastní jednotky. Říká se tomu "přátelská palba". Někdy jsou postřelovány civilní cíle. Říká se tomu "kolaterální ztráty" či "vedlejší škody". Toto se děje omylem. Pokud dojde k cílenému útoku na civilní obyvatelstvo, říká se tomu "válečné zločiny", stejně tak, jako jde-li o mučení, znásilňování a vraždy civilistů nebo popravy rukojmích, ba i vojenských zajatců. Sami jsme toto zažili v době Protektorátu i v době Českého povstání. Pamětníků je již málo, přesto v rodinné historii a následně i v historii národní toto známe - či měli bychom znát. Třeba události na Zelené lišce, kdy mladí esesáci postříleli lidi, kteří se ukrývali ve sklepech. A předtím je často bestiálně mučili.

Vesmír jako kulička

aneb Kovanicův paradox

Občas mě přepadají různé astronomické myšlénky, jedna z těch průraznějších se díky šlechetnosti doktora Jiřího Grygara před nějakými 35 lety ocitla i na stránkách časopisu České astronomické společnosti Kosmické rozhledy. (A dala tak popud mé další komentátorské a spisovatelské činnosti.) Byla to představa záchranné brzdy před pádem do černé díry, ovšem pouze statické černé díry. Už tehdy jsme však věděli, že každá černá díra rotuje, a čím je černější, tak tím víc. Už několik let mě však trápí fundamentální astrofyzikální problém, který se pokusím definovat až teď.