Známky má papoušek

To byl takový poněkud hloupoučký film z konce sedmdesátek, jmenoval se Jedničky má papoušek. Ten pták je dostal za odmemorování učiva, "tak jak je to v učebnici". Vada toho filmu nespočívala v hlouposti, ale v tom, že akcentovala potřebu jedniček. Aby děti získávaly jedničky, nosily je domů v žákajdách a mohly jimi potěšit soudruhy rodiče. Když naše děti šly do školy, říkal jsem jim:

"Není důležité, abyste měly pěkné známky, ale abyste tomu předmětu rozuměly".

LVT

Nikoli tedy Luxury Vinyl Tile, tedy vinylové podlahy s dokonalým a autentickým vzhledem přírodních materiálů, ani Landing Vehicle Tracked – obojživelné pásové vozidlo z druhé světové. Jakožto rodilý Liberečák myslím samozřejmě Liberecké výstavní trhy, dámy a pánové. Ve své době to bylo NĚCO! Něco, kde se dalo koupit VŠECHNO! Tedy všechno od spotřebního zboží:  Nábytek včetně bruselských stolečků. Domácí spotřebiče od lampiček přes žehličky, fény, mixéry, kuchyňské roboty, pračky až po tranzistorová rádia a přenosné magnetofony. (Ty vyráběla Tesla Liberec, ten barák je už zbouranej.) Dva (!) typy telefonů. Porcelánové nádobí i porcelánové sošky. Sklo, samozřejmě, vždyť jsme ve "skleněném údolí". Sklenice, skleničky i český vynález ze sklárny Moser - obří číše.

Oddělení světla od tmy

Když na Vánoce roku 1968 kroužilo Apollo 8 kolem Měsíce, bylo nádherným dárkem v hnusných posrpnových časech. Ty časy ani nebyly tak hnusné proto, že jsme byli čerstvě okupováni "vojsky bratrských armád", jako tím, jak nastupovali naši kolaboranti, Začínala "normalizace". To bylo nejdřív takové nevinné slůvko: Až prej se u nás situace po srpnu 1968 znormalizuje, tak hned vojska odtáhnou. Takže se všichni budem tvářit, jak máme Rusáky rádi. A tak bez protestů skončil časopis Student, rozpustil se KAN (Klub angažovaných nestraníků) a K231 (svaz politických vězňů, kteří byli v dřívějších letech pozavíráni podle onoho paragrafu), rozjely se opět rušičky proti vysílání Svobodné Evropy, byla obnovena cenzura. To byly první podmínky okupantů. A už jsme dost "normální"? Už půjdete pryč?

Pozorovatelé OSN

Jsou pumprdentlich 

Bylo to někdy začátkem šedesátek takhle před Vánoci. Chodil jsem tehdy asi tak do páté třídy. Zimy tou dobou bývaly v Liberci bohaté na sníh. A když jsme chodili, my žáčci, ze školy v ulici 5. května domů, tak se to nikdy neobešlo bez koulovaček.

Jak mi zabili Kennedyho

Bolševici mi zabili mého nepřítele, cíl pěstované nenávisti.

John Fitzgerald Kennedy zabit. Americký prezident. Ten, který sotva nastoupil do úřadu, dal povel svým tajným službám a zorganizoval útok na Kubu. Američtí žoldáci však byli v Zátoce sviní odraženi a ostrov svobody byl zachráněn.

To byl ten americký prezident, který v Berlínské krizi v červenci 1961, když mi bylo deset, hrozil světovému táboru míru a socialismu světovou válkou, aby ubránil západní Berlín, vřed na čisté tváři pokrokové NDR! Ovšem to si tento válečný štváč neuvědomil, že SSSR zvrátila poměr sil, který dal reálnou možnost v případě rozpoutání války agresorem odpovědět mocným raketonukleárním úderem, který zabezpečí okamžitý přechod k rozhodným útočným operacím.

Narozen 14. května

Autor s Benem Gurionem na jeho letišti 30.9.2023

Když jsem byl malej, tak jsem věděl, kdo, nebo spíš co jsou ti tři květnoví ledoví muži, protože právě o tom třetím jsem měl narozeniny. Takže jsem se už na Pankráce těšil, na Serváce jsme slavili a na Bonifáce jsem si mohl už od rána užívat dárků.

Nový rok: zase pozdě

Kdy nastal Nový rok 2024? To je různé podle časových pásem. U nás v Čechách to bylo tuhle neděli přesně o půlnoci středoevropského času. Jenže to je nepřesné. "Nedělní půlnoc" se jen tak říká, protože půlnoc každého dne je ve skutečnosti už začátkem dalšího kalendářního dne. Čas 24:00 prostě není v rozpisu hodin, leda tak v anglosaských zemích, kde je to 12 AM. (Ovšem tam mají ještě dokonce čas 12:59 AM, což je našich 0:59.) Půlnoc však z astronomického hlediska neexistuje, časem 0:00:00 začíná nový den a jeho první vteřina. 

Co se při Kubánské krizi nakonec (ne)stalo

Start rakety Jupiter

V sobotu mi na Psu vyšla literární vzpomínka na to, jak nezačala 3. světová válka, jejíž rozbuškou mohly být sovětské rakety středního doletu s jadernými hlavicemi, umístěné na Kubě. Někteří komentátoři pak psali, že rakety na Kubě ještě nebyly, jen se tam vezly. Omyl - některé rakety tam už byly a jaderné hlavice taky. První rakety R-12 Dvina / SS-4 Sandal dorazily na Kubu už 8. září. A byly instalovány k použití. Do dostřelu se dostalo celé území USA, kromě Seattlu a okolí, a samozřejmě taky ne Havaj a Aljaška (ta to však měla stejně blízko přes Beringovu úžinu). A kdyby měl palec na spoušti Fidel, tak už je odpálil. 

O přítomnosti svých raket na Kubě kremelští vládci lhali, lhali a lhali. A utržili pak v přímém duelu na půdě OSN náramnou ostudu, když tam zástupce USA Adlai Stevenson předložil plachty s fotografiemi sovětských raketových základen.

Jak (ne)začala 3. světová válka

Agresivní chování, pokud je mu umožněno růst bez jakékoli kontroly a odporu, nakonec vede k válce. Řekl před 60 lety americký prezident John F. Kennedy. Tehdy jsem chodil do třídy 6.B v liberecké ZDŠ Pátého května. A zažíval jsem to, co moje alternativní alter ego v připravovaném románu Paměť kamenů. Co jsem tehdy nemohl vědět, šeptal mému hrdinovi do ucha dědečkův rubínově červený krystal, který měl na svém psacím stole jako těžítko. A také se ozývala liberecká žula, ta si všechno dobře pamatuje:

Ruské plynovody včera a předevčírem

Ukazuje se, že EU krom velkých řečí o "soběstačnosti" a "nezávislosti na ruských dodávkách", udělala za ty dlouhé roky kecání LDH. (Zápis v deníčku Moby Dicka ze čtvrtka 8. ledna 2009.)

Kolega Moby Dick svého času pilně sledoval světové události. S jeho svolením dnes vybírám zápisy od konce roku 2006 až po ruskou válku proti Gruzii v srpnu 2008. A to ty kousky, které se přímo či jen drobně nepřímo týkají naší závislosti na dodávkách ruských paliv. Je to už dlouho, já vím, ale teprve dnes lhostejnost europských a amerických papalášů k ruské realitě nese smradlavé plody.

Maminka nás pochválí...

...že jsme jako cikáni, cikáňata

Předpokládám, že písnička Sláva, nazdar výletu je natolik známa, že ji zde nemusím opakovat. Zpívali jsme si ji jako děti a netušili jsme, že by mohla mít rasistický kontext. A jestli, tak dnes snad pokrokářský "Black Matter". Protože v písni bylo bílé potomstvo přímo pochváleno za to, že se blíží černému potomstvu, tedy oněm "cikáňatům". Tedy alespoň co se stupně opálení tejče.

O oočkování

Vždy předpřipraven!

Ne, nebojte se. Tentokrát nebude nic o koroně. (Přesněji: nic z hlediska lékařského.) I když některá zla se šíří češtinou podobně zhoubně. Jedno z těch zel jsou nesprávně použité předpony. Či nevhodně použité, případně použité hovadně.

Bezpečí levé boty

Časy

Svoje první hodinky jsem dostal asi v osmi letech. Byl to východoněmecký stroj značky Ruhla. Bez kamenů, ale za měsíc se opožďoval jen asi o pět minut. Pro ty mladší upřesňuji, že šlo o analogové hodinky.

Ovšem získání takové cenné věci neslo i své problémy. Mohl bych o ně přijít! Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se kam to schová. A kam schovat hodinky, když si chce člověk zaplavat a hodinky vskutku neoplývají vodotěsností? A na přírodním koupališti není k dispozici kabinka, natožpak sejf? Od kamarádů jsem dostal dobrou radu: schovej si hodinky do levé boty. I činil jsem tak dlouhá léta, a ono to vskutku fungovalo. Nikdy nikdo mi neukradl ani hodinky, a ani tu botu.

Honzíkova cesta

"Jak jsi mohl být v BSP?", otázal se mě jeden známý. Neptal jsem se ho, jak on mohl být v KSČ. "S dobrými úmysly jsi napomáhal zlu," dorazil mě další. Proč jsem se jen ostýchal dát mu podepsat Několik vět? "Co jsi dělal proti režimu?" ptal se mě jiný, který nám před listopadem 1989 nadával, když naše rodinka chodila na demonstrace. 

Jak se to jen mohlo stát, že v národu odbojářů, disidentů a vlastníků rovných páteří se vyskytla taková zrůda jako já? Pokusím se načrtnout svou životní cestu:

Narozen 14. května

Tati, s tím Izraelem jsi měl pravdu!

Tento den se narodil Karel IV., český král a římský císař. Vzpomínáme jeho nedožitých 705 let. Tento den v roce 1921 začal zasedat bolševický výkonný výbor ČSSD, který během dalších dvou dnů přerostl v ustavující sjezd Komunistické strany Československa. Dnešní KSČM slaví 100 let svého trvání. V tento den roku 1948 vznikl Stát Izrael. Vlastně - nevznikl.

Když jsem byl malej, tak jsme se ve škole o tom prvním datu vůbec neučili. Ani o tom posledním. Zato o předvoji dělnické třídy, to jo. To do nás hustili horem dolem. Dokonce i ve stranickém tisku konkurenční Československé strany socialistické. Takhle - konkurenční. Socialisté byli součástí Národní fronty, předsedu jim najmenovali komunisti, ale ani ministra jim nedali, protože nekolaborovali tak jako plojharovští lidovci. Svobodné slovo mělo stejné články jako Rudé právo, jenom titulky se lišily. (Mimochodem tato nehoráznost se objevuje dodnes, ovšem z jiných důvodů než dříve.) 

Šeřík od Gagarina

První pilot-kosmonaut navštívil Prahu právě před 60 lety. 

Mohutný kolos TU-104 s imatrikulací CCCP 42389, vedený kapitánem Michajlovem, dosedá na přistávací plochu Ruzyňského letiště v pátek 28. dubna 1961 v 10 hodin 42 minut. Stojíme s maminkou už dvě hodiny na vyhlídkové terase. Slunečné počasí, ale trochu zima. Vynutil jsem si svoje fešácké tmavomodré kraťasy, ale musel jsem si pod ně navléct hnusné tlusté bílé punčocháče. Jako by mi už nebylo deset! Světlý svetřík, přehozený přes košili, zabraňuje, abych prostydl. Na hlavě mám nasazenou rádiovku s legrační anténkou. A v ruce svírám náš a sovětský praporek. Vlastně oba naše!

K čemu jsou nám kosmické lety

V pondělí jsme si připomněli Mezinárodní den kosmonautiky. Po pěti úspěšných zkušebních letech, krytých v programu Sputnik mnohoslibným názvem "Kosmičeskij korjabl", si toho dne v roce 1961 do kulové kabiny Vostoku 1 vlezl Jurij Gagarin. Startoval 7.07 SEČ, přistál 8.53. Gagarin je dnes v tabulkách kosmonautem s nejkratším odlétaným časem. Ale navždy zůstane první. 

Ve stejný den, ale o dvacet let později, odstartoval kosmický „člunek“ Columbia. J.W. Young a R.L. Crippen byli první lidé, kteří se do kosmu vydali na stroji, který neprošel ani jediným úspěšným zkušebním letem na orbitě s následným návratem. (Ruský raketoplán Buran to dokázal, kvůli rozpadu SSSR a ruského státního rozpočtu však nikdy neletěl s kosmonauty.) 

Zlatá poškola!

Aneb Proč redaktoři neumějí česky

Zlatá češtinářka Auředíková! Ta by je hnala! Měli jsme ji na základce na druhém stupni jako třídní. Z diktátů jsem u ní míval vždy jedničku, málokdy dvojku. I když, kdyby bylo podle ní, dávala by sníženou známku za každou chybu, kterou její žák udělal, i za tu drobnou, za jakou se považovala chybějící či přebytečná čárka nebo jiné interpunkční znaménko. Škodaže nedávala! Nebyl bych pak dodnes stižen "interpunkční dyslexií", jak nazývám svoji lenost naučit se správně používat čárky. Dlouhými lety psaní jsem už zjistil, kde se před spojkou "než" čárka píše a kde ne. Avšak stále váhám, kdy je spojka "a" v poměru slučovacím či jiném. Také spojka "jako" mne stále mate. Příklad: "Některé klasické pohádky, jako Popelka, Princ Bajaja a Šípková Růženka, byly zfilmovány." Zde čárka být musí. Ale: "Pohádky jako Popelka, Princ Bajaja a Šípková Růženka byly zfilmovány." Tady před "jako" čárka není.

A vyhrává...

Koho máme za premiéra? A kdo bude příštím?

Když jsem chodil do školy, zkoušely nás soudružky učitelky i soudruzi učitelé vždy podle abecedy. Žák se jménem, které začínalo písmenem A či B neb C byl vždy vytasen. Shodou okolností to bývala vždy dobře prospívající děcka. Antlová nebo Bezouška. Nikdy se nedošlo na konec abecedy - a příští hodinu se zase začínalo od začátku. 

We Ten Mio

We Seven

Místo, aby se táhlo za jeden provaz, tak se tahá za spoustu nitek

Když jsem byl malej, měl jsem to štěstí sledovat závody o vesmír. Tedy soutěžení dvou supervelmocí, SSSR a USA o to, kdo bude mít větší úspěchy v pilotovaných letech. Nejdříve jasně vedl Sovětský svaz. Zanedlouho budeme mít možnost vzpomenout 60. výročí pervovo čelovéka v míre, který mohl jasně prohlásit: "Viděl jsem, že Země je kulatá". Jmenoval se Jurij Gagarin, a tuhle historku určitě znáte.