Na neděli svolali chvilkoví milionáři setkání občanů na podporu prezidenta Petra Pavla. A bylo těch setkání 410, větších i menších. Mezi těmi menšími bylo i podujatie v Řeporyjích.
Nad Řeporyjským náměstím se týčí opuková věž románského kostelíka Petra a Pavla z 1. poloviny 12. století, takže tu musela už tehdy stát na horním okraji Dalejského údolí nějaká ves. Pravděpodobně se tudy jezdilo na Karlštejn, stejně jako dnes. Když byl Karel IV. přibyl až sem, tak to měl do svého venkovského domku už jen nějakých šestnáct kilometrů. Kostelík byl v roce 1772 barokně "přestavěn": Původní románská rotunda byla zbourána, zůstala po ní jen ta věž. V roce 1919 se ze vsi stal městys, v roce 1974 byly Řeporyje přičleněny k Praze. Ale městečkovitý charakter obce, odkud to je jen pár stanic autobusem na metro, zůstal. Zůstaly i sousedské vztahy, někdy svárlivé, jindy přátelské. A ty přátelské jsme s přítelkyní Karlou mohli poznat i tuto neděli.







