Akce Asuán

Když jsme se asi před třiceti lety přistěhovali daleko za Prahu na sídliště Lužiny (narvaným autobusem půl hodiny ze Smíchova), byla zde země pustá, nesličná. Uvnitř rondelu se vršily haldy bláta do výšky prvních pater. (Ale dcerka Terka a synek Janek si tam vyhráli daleko více než na pozdějším hřišti!) Syrovost novostaveb naštěstí zmírňovala hřejivá okrová barva na jižních lodžiích (než se začala loupat). A bylo v té době dohnívajícího reálného socialismu obvyklé, že když už člověk nedokázal změnit totálně zblblý režim, tupé řízení národního hospodářství, podřízené SSSR, instalaci sovětských jaderných raket středního doletu na našem území, jedovaté potraviny, zamořené ovzduší a stejně zhoubné televizní estrády, tak že si budoval svoje vlastní soukromé bubliny, ve kterých se mohl realizovat.

Jsem Izraelec

Když v lednu 2015  postříleli "islámističtí" (muslimští) teroristé dvanáct lidí z redakce pařížského satirického (a krutě nekorektního) týdeníku Charlie Hebdo, zvedla se vlna světové solidarity. Útok odsoudili například francouzský prezident François Holland, předseda Evropské komise Jean-Claud Juncker, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron, americký prezident Barack Obama, ruský prezident Vladimir Putin, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, náš prezident Miloš Zeman i Liga arabských států.

Ve všech evropských městech se podepisovaly kondolenční listiny, na radnicích se rozvinuly francouzské vlajky. "Je suis Charlie".
*

Pocit bezpečnosti

Přečetl jsem si v novinách, že "GDPR má regulovat zpracování osobních údajů a zajistit fyzickým osobám pocit bezpečnosti při nakládání s jejich údaji". Prý se toho tolik nemění, největší změny proběhnou tam, kde se dosud nedodržovaly už existující zákony a nařízení. Hm, pravda, když jsme zařizovali v naší firmě kamerový systém, museli jsme na vstupní dveře do sledovaného prostoru umístit oznámení, kdo je zodpovědný za jeho provoz, a uvést kontakty, na které se může sprostý sledovaný obrátit s případnými dotazy či námitkami. Konstatuji, že nikde jinde tak tomu není, ani ve vchodech hypersupernákupních středisek. (Zařizovala to jako asistentka ještě téměř mladistvá studentka právnické fakulty:) 

A teď k tomu "pocitu bezpečnosti". Před drahnými lety, snad ještě v hlubokých devadesátkách, jsme se ženou Ivanou vyměnili své osobní údaje za rodinnou členskou kartu BILLA Bonus clubu; snad se to tak ještě ani nejmenovalo. Za každý nákup se sbíraly body a za ty jsme si mohli pořídit slevu na zboží, označené cedulkou BILLA club. Využívali jsme to prakticky jenom na nákup čaje. Pravda ovšem je, že jsem poněkud znejistěl, když jsem byl na nákupu sám a vyjela mi účtenka se závěrečnou douškou: "Děkujeme, paní Kovanicová." Ale to se stalo asi jen jednou, dvakrát, nejspíš než provedli zkušební nákup billní managoři a ztratili přitom ten "pocit".

Bouře na ÚV, bouře v Izraeli

Vůdce českých komunistů Vojtěch Filip je nemile překvapen programovým prohlášením rýsující se vládní dvoukoalice ANO-ČSSD, konkrétně tedy bodem o posílení zahraničních misí české armády. Pokud tam tento závazek zůstane,  KSČ(M) důvěru novému kabinetu nedá, hřmí Filip. A skutečně, na Ústředním výboru se kvůli tomu prý "strhla bouře".

O tom, že bývalý agent StB Falber je nyní (přinejmenším vlivovým) agentem staroimperiálního Ruska, netřeba pochybovat. Rovněž je neoddiskutovatelné, že komunisté si chodí pro rady na ruské velvyslanectví, stejně jako si dříve chodili pro pokyny na sovětské velvyslanectví. ("Chodit" se dá dnes i elektronicky.) Chodí tam pro moudra a sami předávají »citlivé informace z politické oblasti«.

Prezident velezrádce

a jiné průšvihy

Podepsal jsem e-petici Chvilka pro rezignaci, kterou zveřejnilo sdružení Milion chvilek pro demokracii : "My, níže podepsaní, pokládáme za nepřijatelné, aby 70 let po komunistickém puči a 29 let po sametové revoluci byl premiérem naší země trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB. Nebudeme dělat, že je to normální. Chceme, aby se Andrej Babiš vzdal funkce!" A nasdílel ji na fejs. Komentoval to jeden z přátel takto:

"Znamená to, že neuznáváš výsledek demokratických voleb? Jsi proti demokracii? (Abych předešel výpadům - Babiše jsem nevolil, ale pokud dostal největší podporu, demokraticky to přijímám.)"

Mír Izraeli a všemu lidstvu

Když se něco děje popatnácté, tak je to docela tradice. Takovou tradicí je už akce "Kulturou proti antisemitismu", kterou pořádá Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) vždy v období po Jom ha-šoa, což je izraelský svátek k uctění obětí holokaustu. Letos tento svátek připadl na 12. dubna, kdy se už potřinácté četla jména zavražděných lidí, letos už v 16 městech a obcích České republiky. Poněkud veselejší byla nedělní akce, která začala také už tradičním Pochodem dobré vůle. Tradičně se startuje ve dvě odpoledne z Kafkova náměstí, ale protože to je zabrané lešením, sešlo se asi 400 lidí v rohu Staroměstského náměstí před kostelem sv. Mikuláše. Tentokrát se nedostavili provokatéři z řad příznivců palestinských Arabů, takže nad Staromákem vládl klid, mír, modrojas a plápolání izraelských, jeruzalémských a českých vlajek

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ s Janou Rečkovou

"Věřím, že fantazie je silnější než
vědění.
Že mýty mají větší moc než
historie.
Že sny jsou mocnější než
skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad 
zkušeností.
Že smích je jediným lékem na 
zármutek.

A věřím, že láska je silnější než 
smrt."

(Robert Fulghum)

Malé rekviem za velkou spisovatelku

Dne 27. března ve 21:20 hodin zemřela spisovatelka a překladatelka MUDr. Jana Rečková.

Jak se rozloučit s někým, koho jste znali, obdivovali a milovali, a po němž teď zůstane prázdné místo? Možná imaginární lahví červeného vína z marsovských vinic nebo z Dračího údolí, protože odešla autorka fantastiky, jaké mezi námi v tvůrčí vitalitě, šíři záběru a dokonalém jazyku nebylo rovno – přiznejme si to, při veškeré velké a upřímné úctě k literárním kolegyním i kolegům.

Odkaz Jany Rečkové

27. 3. 2018 l.p. ve 21.20 zesnula v klidu Jana Rečková (Janinka z mého vyprávění o Izraeli), právě měsíc před svými narozeninami. Skvělá matka, skvělá dcera, skvělá přítelkyně, skvělá spisovatelka a překladatelka, skvělá lékařka - lidumilka, která se pro své pacienty doslova obětovala. Je to teprve pár hodin, co odešla domů. Ještě v sobotu upekla poprvé v životě skvělého králíka. Ještě v neděli jsme s ní a jejím synkem Jirkou dopilovávali bibliografii pro její chystaný ultimativní román Kvalita života. A že to byla KVALITA!

Anděli, já vím, že tu se mnou zůstáváš...

Tři Zemanovy šrapnely

Prezident Miloš Zeman poskytl ve čtvrtek deníku MfD „třaskavý“ rozhovor, alespoň tak ho označily  EuroZprávy.cz Rozhovor pod titulkem „Nedovolím český Majdan“ byl jistě třaskavý z mnoha důvodů. Tentokráte si odpustím komentovat zájezd Zemanových mužů do bratrské lidové Číny. Ohledně Zemanovy přítulnosti k premiérovi v demisi bez důvěry jen konstatuji, že pan prezident vpodstatě řekl, že když to Babišovi nevyjde s ČSSD, tak si počká, až to dospěje k „záložní kombinaci“  se 115 hlasy (ANO, SPD a KSČM). Více jiní jinde. 

Znárodnění ve stínu Mao Ce-tunga

Aston měl v úterním úvodníku Psa ironickou poznámku k případu Jie Ťien-minga. Pan Jie jest exředitel čínské společnosti CEFC, externí (ex?)poradce prezidenta Miloše Zemana – a přítel našeho pana prezidenta. Alespoň tak ho Zemant nevhodně představil generálnímu tajemníkovi ÚV KS Číny, předsedovi Ústřední vojenské komise KSČ a prezidentovi ČLR, jímž je soudruh Si Ťin-pching. (A ten se na to „přátelství“ poněkud xichtil.) Aston mínil, že zaměstnanci prezidentské kanceláře, tedy kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý vážili cestu až do Šanghaje zbytečně, protože tam se (o osudu pana Jie) „dozvěděli to, co mohli slyšet, kdyby se v papučích na nohách posadili do křesla a pustili si Českou televizi“.

Je nás tu jen hrstka!

V roce 1969 to na jaře „ještě nějak šlo“. Trval ústupový boj po prohraném „obrodném procesu“. Zdálo se, že situace není tak vážná. Bude to dobrý, jen co se trochu fiktivně „znormalizujeme“. Mysleli jsme si my, žáby, které seděly v kotlíku zvolna ohřívané vody. To léto jsem byl s maminkou poprvé u moře. Vrátil jsem se 22. srpna. A zíral jsem, jak se po pouhých čtrnácti dnech změnila domácí atmosféra – hlavně to, jak psaly noviny a referovala televize a rozhlas. Před  dvaceti lety jsem o tom napsal na Neviditelného psa fejeton Syndrom vařené žáby. Už tenkrát jsem byl nekorektní:

Užít si Izrael

(Přežít šerut)

Psal jsem minule, že nám “předjede taxík“. Psal jsem tak jen kvůli stručnosti. Ve skutečnosti nepředjede a nebude to taxík, jak jsme si mysleli. Nikoli taxík, jak jsme na něj zvyklí z Evropy. Nepředjede, protože sídlíme na Jaffa Road, která je zónou natolik pěší, že sem ani taxíky nesmějí. V jejím bezprostředním okolí je však dost jednosměrných zálivů, kam smějí. Náš odvoz má však přijet do boční ulice, takhle vpravo zahnete do nejbližší uličky ha-Rav Kook, tam je sámoška, a před ní pro vás to auto přijede. Jo, je tam na rohu ještě poliklinika, tak podle toho to poznáte. A musíte tam být už ve tři čtvrti na dvě, do druhé vás vyzvednou.

Poslední lunch

(Užít si Izrael)

Je pondělí 8. května 2017, náš poslední izraelský den. Ráno jsme si prošli Park nezávislosti, teď se musíme vrátit k hotelu. Až při prohlížení snímků mi došlo proč jsme v té zahradě, plné zeleně a vody, nezůstali déle: Pokoj musíme opustit do jedenácti, sbalíno máme, ale na recepci jsme bagáž ještě neodtáhli, aby tam nepřekážela moc dlouho. Pokoj si držíme do poslední minuty – abychom se ještě případně mohli převléci už na cestu, ze zpocených nátělníků a košilek, a také jako zázemí k možnému odpočinku.

Vítězný Únor očima pamětníků

"Celkem v Praze obdrželo 6.650 příslušníků LM 5.960 pušek a ke každé 10. nábojů"
*********************************************

Stále se objevují názory, že převzetí moci komunisty v únoru roku 1948 se dělo ústavním způsobem. I někteří soudobí historikové tvrdí, že převrat byl uskutečněn zejména díky politické obratnosti tehdejších komunistů. Podpora "mas" prý byla jen kamufláží skutečného politického boje. Nebylo to pravda, bylo užito i brutálního protiústavního násilí. Už jsem o tom psal dříve, dnes svůj příspěvek zopakuji – pro další internetovou generaci.