Zahrada světla

V Praze je několik botanických zahrad, ta v Troji nám na zimní tmavé večery připravila i zázrak světla. Světlo a botanická zahrada? Jak to jde dohromady? Velice! Vždyť takové zahrady jsou přece plné květin! No jo, jenže květiny a v zimě? Leda tak ve skleníku, ne: Ale ne, pod širou oblohou! A nezmrznou? Nezmrznou - když jsou ze skla. A když jsou z uranového skla, pak už vůbec ne.

Jak se Palach upálil za Gazu

MPA nedůležitá. Píšu o postavách v pozadí.

Bylo, nebylo. Za sedmero horami a jedním mořem žil-byl mírumilovný lid, který sám sebe nazval Palestinci. Ale tomu míru bránil jeden zlý, zlý, taková nepěkná věc, národ izraelský. Takhle, oni to byli sionisté. Hodní Palestinci by jméno státu "Izrael" nevyslovili ani za pečeného velblouda.

Víno s Havlíčkem

"Již nějakou dobu plní místopředseda hnutí Karel Havlíček sociální sítě fotkami ze svých setkání s občany, která se odehrávají v pohostinských zařízeních. Kulisy a obsah těchto sedánků jsou identické. Posluchači jsou vesměs důchodového věku, všichni společně s Havlíčkem žehrají na vládu a nadávají na drahotu a chudobu. Na sucho však u stolu nejsou a vzhledem k tomu, že tato setkání nějakou dobu trvají, lze předpokládat, že posluchači nezůstanou u jednoho piva či sklenice vína." Napsal minulý týden v Reflexu Jiří Štefek pod všeříkajícím titulkem "Šmejdi sváželi důvěřivé seniory do kulturáků pro hrnce, Havlíček je nyní láká do hospod na politický kabaret".

Chvála obalů

Zobali vrabci, zobali, igelitové obaly...

Měli jsme u nás na Lužinách jednu sezónu bezobalovou prodejnu. Tedy prodejnu, kde si různé potraviny můžete koupit do svých přinesených obalů. Všelijaké zrní, oříšky, ovůcky a tak. Ba i mléko se v takových prodejnách najde. Když jsem ten krámek zaregistroval, zaplul jsem do něj, abych podpořil dobrou myšlenku. Jenže ouvej - neměl jsem s sebou připraven žádný obal. Nic to nevadí - mají pro vás obaly připraveny. Sklenice, lahve, dózy.

Zpovědní tajemství?

Ano, zpovědní tajemství. Různé církve ho uznávají už stovky až tisíce let. Jeho dodržování je v Česku kodifikováno v aktuálním trestním zákoníku, a to v § 368 odst. 3:

"Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství..."

Jaký bude rok 2000

Original graphic from Wikipedie by Robert A. Rohde Snad jste už z titulku pochopili, že jde o recyklaci právě čtvrt století starého článku: Rok 2000 bude nejspíš rokem slunečního maxima. Dají se očekávat geomagnetické bouře, plápolání polárních září, problémy v dálkovém přenosu informací i energie. Chudáci kosmonauti, ti si užijí. Přitom je čeká v kosmickém prostoru tolik práce:

První jízda

V sobotu dopoledne se v Praze na Lužinách ukázalo sluníčko a zároveň se na okolních lukách (i Lukách) položila také střídmá vrstva sněhu (300 m n.m.). I vyrazil jsem do přírody na malou okružní jízdu. V Centrálním parku Jihozápadního města pod tubusem metromostu jiskřil sníh na zamrzlé hladině Nepomuckého rybníka. Vskutku, plocha ledu byla čista od stop chodců či lyžařů, nikdo se tentokrát nešel probořit, aniž utopit. Zamířil jsem dále po toku Prokopského potoka až k Asuánu. Tuhle záchytnou vodní nádrž pod Jihozápadním Městem můžete na mapě najít skutečně pod názvem egyptské obří přehrady na Nilu. Jméno jí přiřkla lidová slovesnost a na mapě se opravdu vyjímá lépe než původní fádní název "N3 Stodůlky".

Minulé války, budoucí války

Je mnoho minulých válek. Na jednu z nich jsem se svého času byl nucen připravovat i já. Na tu se západoněmeckými revanšisty, americkými imperialisty a obecně vzato s útočným paktem NATO. V dávných letech dávného století, konkrétně za letopočtů 1976 a 1977 jsem bytoval v kasárnách Jana Žižky na třídě Jana Žižky, hned za sochou Jana Žižky, tedy jak již místní vědí v jihočeské metropoli České Budějovice. Tam by chtěl žít každý, ovšem ne v oněch dobách a ne v těchto kasárnách jako voják základní vojenské služby.

Václav Havel prezidentem ČSSR

Studenti, umělci, dělníci, rolníci, vědci i úředníci – ti všichni ho chtěli pro jeho velké zkušenosti z práce mezi lidem i kvůli obohacování pokladnice kultury našich národů

Poslední Rudé právo roku 1989, tedy to ze soboty 30. prosince, bylo pod tímto titulkem plno informací o poslední komunistické parlamentní hlasovací mašinerii. Vybírám jen to, co RP zveřejnilo z projevu soudruha Mariána Čálfy, premiéra vlády národního porozumění, mocného pragmatika moci, který zajistil Havlovo jednomyslné „odsouhlasení“:

Horror vacui

Přišel jsem na to při zdobení vánočního stromečku. Proč se nemám zlobit na trolly, překážející mi v pohybu. Trolly znáte, že. Myslím ty původní, severské, ne ty internetové. Ty, co by sice měli bydlet v odlehlých krajinách, ale flákají se u mostů a překážejí volnému pohybu. Nevím, jestli si toto jejich počínání nevymyslel do své povídky Trollí most až Terry Pratchett (to jsem nečet'), ale postavy, vstupující do vektoru mé cesty považuju za trolly.

Můj Štědrý den

(Tradiční* slohová úloha)

Vánoce začínají nákupem stromku. Letos jsem se nechal zlákat inzerátem firmy, která má sídlo na naší sídlištně okružní Jeremiášově. Zajel jsem tam se svým kombíkem značky Škoda Fabia, ale ta firma tam už nesídlí - stejně jako vloni. Leč hnedle vedle je naštěstí Makro a před ním stanoviště stromkův. Minulou středu tam takhle po setmění bylo ještě liduprázdno, a tak se mi pán od stromků mohl věnovat. Hnedle první jedle, již uchopil, se mi zalíbila, a já pravil: "Tahle si mě vybrala." A poprosil pána, aby mi ji rezervoval. Protože jsem neměl dostatek keše a musel zaběhnout do obchoďáku, kde jsem vybral peníze z bankomatu.

Příběhy babičky Tamid

Ona se ta knížka jmenuje "Pohádkové příběhy babičky Tamid", ale tenhle název jsem do titulku nedal, protože příliš evokuje pojem "pohádky", a toto slovo má v českém prostředí, ausgerechnet ještě takhle před Vánoci, poněkud specifický význam. České pohádky jsou prostě jiné než pohádky bratří Grimmů nebo japonské pohádky. A příběhy babičky Tamid se mi při četbě občas pojily právě s těmi japonskými pohádkami. Ovšem silně se pojí s příběhy židovskými, a ne jen proto, že "tamid" znamená hebrejsky "věčný"...

Ahoj v našich dějinách!

"Ahoj! Věnuje osada ztracených srdcí," zní na trojúhelníkovité bílé vlaječce nápis, vinoucí se kolem obrázku opeřeného indiánského válečníka. Tato vzpomínka na fenomén českého trampingu se tentokrát nenachází v Muse, tedy Severočeském muzeu. Tam je jiná trampská výstava, psal jsem o ní před pár týdny.

Ne, tentokrát chci referovat o výstavě, která mapuje naše soudobé dějiny v celistvosti. "Naše" značí dějiny českých zemí a "soudobé" pak dějiny 20. století, jak je vypravuje nová expozice Národního muzea v jeho nové budově. Tramping do nich nepochybně patří, ale nakonec se jeho představení odehrává vlastně v jediné vitríně. Nelze jinak, mají-li se představit bohaté dějiny Česka během posledního století, i když se expozice rozkládá na 2.000 metrech čtverečních.

Zdravotní šmejdi na telefonu

Psal jsem tady už letos na jaře, jak šmejdi rejdí na inzertních stránkách nejčtenějšího deníku Metro. Tam stále nabízejí například prodloužení pánského pohlavního údu až o 9 cm. Zdarma*! (*Prvních 100 ks.) Podotkl k tomu jeden z diskutujících: "Jsou to podvodníci! Použil jsem dvojí balení a - co si teď mám počít s 35cm údem??"

Milicionáři a disidenti

10. prosince 1948 přijalo čerstvé OSN Chartu lidských práv. Tento den je nyní slaven po celém světě. V roce 1988, jsme ho poprvé veřejně oslavili i u nás, v perestrojkovém Československu.

Byly necelé dva měsíce po masovém policejním zásahu proti demonstraci k 70. výročí vzniku naší samostatnosti, kdy bolševik utržil první větší mezinárodní ostudu. Kde jinde policejní síly zasáhly v den oficiálního státního svátku!