![]() |
| Demoška DSA, Austin, 31.5.2020 |
úterý 21. července 2026
Zlatej Pavel, zlatej Macinka!
úterý 28. dubna 2026
1. máj ve stínu Černobylu
![]() |
| Autor: CIA Factbook |
úterý 21. dubna 2026
Navzdory nenávisti lid Izraele žije
![]() |
| Pánové Foršt, Hejret a Kallus |
Jak jsem vás minule zval na už třiadvacátý Pochod dobré vůle a následnou akci Kulturou proti antisemitismu, tak obé v neděli proběhlo. Norové sice hlásili na odpoledne déšť, ale ve dvě hodiny bylo přesto na Kafkově náměstí živo. Však nepršelo. Dav několika set lidí pod vlajícími izraelskými vlajkami byl nejdříve omráčen troubením šofarů. Pak si vyslechl projev viceprezidenta Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) Mojmíra Kalluse:
Démoni antisemitismu znovu povstávají
![]() |
| J.Oberfalzer a M.Kallus, viceprezident ICEJ |
Démoni znovu povstávají.
Temný duch Sovětského svazu je opět mezi námi.
Blízkovýchodní teror 70. let minulého století opět ožívá.
Jako bychom si od nich jen na chvíli odpočinuli.
Doufejme, že nejde o nový nástup, ale spíš o jejich poslední křeč.
Zdá se, že terorismus podporovaný a zaštitovaný Íránem už odmítá většina muslimských zemí tohoto regionu a okruh „Abrahámských“ zemí se rozrůstá.
Současně s tím však roste poblouznění Západu, který sám vykazuje nízkou ochotu k obraně svých hodnot a podporuje různá protiizraelská i protiamerická hnutí.
pátek 17. dubna 2026
Nikdy více znamená teď!
![]() |
| 2025 |
Tento komentář se objevil pod facebookovou pozvánkou Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) na tuto neděli. ICEJ bylo založeno v roce 1980 v Jeruzalémě jako výraz rozpoznání biblické důležitosti celého města Jeruzalém a jeho spjatosti s židovským lidem. Jistí křesťané si řekli: Když není v hlavním městě Izraele žádné velvyslanectví, tak ať tam je to naše. ICEJ jakožto globální křesťanská charitativní a vzdělávací organizace dnes ve více než 90 zemích světa reprezentuje miliony křesťanů, různé církve a denominace. V České republice působí jeho pobočka od roku 1995. Na vzdělávacích programech spolupracuje s Židovským muzeem v Praze, Terezínskou iniciativou a Mezinárodní školou pro výuku o holocaustu při památníku Jad Va-šem v Izraeli.
úterý 14. dubna 2026
Mír na Mariánském náměstí
V úterý proběhl v Izraeli jeden z největších svátků - Jom HaŠoa. V deset hodin místního času zaduly na dvě minuty sirény. Všichni lidé na ulicích i ve firmách se zastavili, auta sjela ke krajnici, zastavila taky a jejich posádky vystoupily ven. Po dvě minuty všichni Izraelci postáli, aby si vzpomenuli na vyvražďování židů za druhé světové války.
úterý 31. března 2026
O tom českém filosemitismu
Když jsem byl na jaře roku 2006 poprvé v Izraeli, stavěli jsme se s naší turistickou výpravou také v "továrně na víno" v Kacrinu, který je někdy označován za hlavní město Golan. Po přednášce o tom, jak se sem dostalo víno původem z Kalifornie a zdarmé ochutnávce vín jsme se vydali podle regálů zakoupit si něco chutného od značek Yarden, Golan či Gamla. Při placení se nás ptala slečna pokladní, odkudpak že jsme? Prozradili jsme jí to. Ale Česko nebo bývalé Československo, to jí nic neříkalo. A tak se doptala: „A kolikpak je u vás židů?“ Co jsem jí měl odpovědět? Několik tisíc v židovských obcích, pár desítek tisíc potomků přeživších? A co my, lidé s „kořeny“, totiž s dědečkem nebo babičkou? A co naši sionisté, totiž příznivci židovského státu? Tak jsem nakonec odpověděl:
„Vlastně polovička obyvatelstva.“
Potěšeně se zasmála a pravila: „Oh, it's a beatiful country!“
pátek 27. března 2026
Nevinní teroristé
Když jsem byl malej, tak mě máma posílala "do Sokola", abych byl sportovně zdatný. Nenáviděl jsem to tam, to věčné čekání ve frontě, než porazím kozu nebo nevyrobím výmik. Ale miloval jsem večerní návraty s klukama domů, kdy v zimě byla už tma a nad Libercem zářily jasné hvězdy. Měli jsme takovou zábavu s tramvajemi, když sjížděly čtyřřadou alejí od centra k císařským lázním. Kladli jsme na koleje sirky, a jak je kolo přimáčklo ke koleji, tak ony praskavě vybuchovaly. Také jsme na koleje pokládali pěťáky a z těch pak byly krásné plíšky. Někdo dával i kamínky, z těch zůstával jen prach. Tady někde vznikalo podhoubí terorismu, kdy se z kamínů stávaly kameny na libereckých železničních tratích. Kamenů bylo více a více, až nakonec vláčky motoráčky vykolejily. (Ale ty lidi já neznám.) Tak se z klukovské zábavy stal už nebezpečný terorismus, srovnatelný s tím terorismem zblblého důchodce, který vlakům do cesty pokládal stromy. Ale já byl jen "hodný terorista", zůstával jsem pouze u těch sirek a pěťáky jsem si šetřil na Lipo.
úterý 17. března 2026
Mír na jih od řeky Lítání
Když jsem před 50 lety nastoupil do svého prvního zaměstnání v Závodech elektrotepelných zařízení, setkal jsem se tu s mnoha pozoruhodnými lidmi. Jeden kolega konstruktér pobýval pracovně nějaký čas v Pákistánu. A když se vrátil, vyprávěl, co všechno se tam dozvěděl díky místní televizi. Mohl v ní třeba sledovat veřejné popravy v přímém přenosu. Mohl vidět, jak vojenská letadla s rudými hvězdami na křídlech bombardují afghánský prezidentský palác. Což byla ta u nás médii vychvalovaná komunistická revoluce. A také měl poněkud přesnější zprávy o libanonsko-izraelském konfliktu. Totiž, že vůbec nejde o konflikt mezi Libanonem a Izraelem, ale o konflikt mezi palestinskými Araby a Izraelem.
pátek 6. března 2026
Trestání naší civilizace
![]() |
| Dohoda je možná |
úterý 16. prosince 2025
Příští rok v Jeruzalémě s Macinkou
![]() |
| Petr Macinka při zapalování chanukie |
čtvrtek 4. prosince 2025
Omluvy posttelete
Tak co? Jmenuje "aktivistický prezident" Petr Pavel Filipa Turka do pozice ministra životního prostředí? Tipuju to tak na 5 %. Čestný prezident Motoristů sobě půjde k prezidentovi republiky až v pondělí na závěr chorovodu ministrů budoucí vlády. Ve čtvrtek přišel na Hrad předseda Motoristů sobě a nominant na funkci ministra zahraničí Petr Macinka. Ten znovu na okraj(?) jednání probíral také nominaci Filipa Turka na ministerstvo životního prostředí. „Požádal jsem pana prezidenta, ať je na Turka přísný, ale spravedlivý,“ pravil pak Macinka. Zároveň se Turek obhajuje i v médiích. Například čtvrteční Mladá Fronta Dnes přinesla dvoustránkový rozhovor s nadpisem "Omlouvám se, ale svědomí mám čisté".
pátek 31. října 2025
Falešná tečka a falešná ekumenie
![]() |
| Praha 23.3.2024 |
úterý 30. září 2025
Rozhodne zahraniční politika
Měla by ve volbách rozhodnout. Protože všechny strany plus minus ve své domácí politice plavou. V přímém přenosu vidíme, jak v tom plave současná vláda. Tempa má dobrá, ale nějak jí jde hlava pod vodu. Ale teď je pod hladinu stahována i kvůli tanečkům kolem rozpočtu.
pátek 26. září 2025
Sestřelit!
![]() |
| Ruský šperhák SU-24 |
Když jsem tuto zprávu tehdy uslyšel, říkal jsem si - a proč někdo ten dron nesestřelí? Měl by to umět každý myslivec, lepší než kulovnice by byla brokovnice. Měl by to umět každý sportovní střelec, co střílí na hliněné holuby. Měl by to umět každý voják ze své ruční zbraně. Uběhlo více než devět let a zdá se, že problém zůstává. Že prý "legislativa"? Jakože nelze poškodit cizí majetek? Že když se zloděj vloupává do mého domu, tak mu nesmím sebrat jeho osobní šperhák?
úterý 23. září 2025
Palestinci nechtějí stát vytvořit, ale zničit
| Interiér "vrtulníku Smlouvy" |
Palestinci mohli mít svůj stát už v roce 1948, pokud by ho vyhlásili na rozděleném bývalém britském mandátním území Palestina, jak to předpokládala rezoluce Valného shromáždění OSN č. 181 z 29. listopadu 1947. Při hlasování o oné rezoluci měl delegát každého státu vstát a říci buďto "pro" nebo "proti". Zástupci arabských států však dodávali k tomu své výhrůžky. "Svatá místa prožijí dlouhá léta války a mír se k nim vrátí až za několik generací," věštil například syrský delegát. Arabové tak navazovali na výhrůžku Džamála Husajního, bratrance velkého muftího v Jeruzalémě, onoho Hitlerova přítele. Husajní ještě před hlasováním prohlásil:
"Pokud OSN odhlasuje rozdělení, palestinští Arabové s podporou všech arabských států vyhlásí Židům válku, jakmile Angličané odejdou."
čtvrtek 18. září 2025
Červené linie
Jak je důležité praštit bestii včas po čumáku
Před týdnem jsem tady psal o tom, že Rusové posláním většího množství svých letounových střel ("dronů") nad území Polska překročilo červenou linii. Mnoha komentátory jsem byl nařčen z toho, že jsem válečný štváč. Ale já nejsem žádný štváč, jen realista. Kam vede tolerování porušení rudých linií dobře vystihuje můj 12 let starý článek. US prezidentem už dávno není Barack Obama, papežem není František, ale jak současný US prezident, tak současný papež se chovají stejně, jako jejich předchůdci. Bohužel ani Čína, ani Rusko od svého samoděržavého a komunistického přestupování červených linií neustoupily. Vždyť jim vládnou i stejní diktátoři. Rusko mezitím zabralo Krym a část východní Ukrajiny a rozpoutalo plnohodnotnou válku proti Ukrajině, opakovaně porušuje hranice cizích států a vede proti nim tichou záškodnickou a halasnou propagandistickou válku. Čína zatím vojensky obsadila roponosné Spratlyho písčiny v cizích vodách a vyzbrojila se na budoucí válku s Tchaj-wanem a zprostředkovaně i s USA. Syrský diktátor Asad utekl ke svému soudruhovi do Moskvy. Naštěstí izraelská vláda sice zaspala, avšak stále chápe, co musí (ať už ráda nebo nerada) dělat, aby uchránila svůj národ od ovládnutí a vyvraždění.
pátek 15. srpna 2025
Nedostatek strategické empatie k Rusku
Vykládal nám to už soudruh profesor na SVVŠ v Liberci: Sovětský svaz musel v září 1939 vstoupit do Polska, aby si tak vytvořil nástupiště proti Hitlerovi. V listopadu téhož roku pak musel SSSR napadnout Finsko, protože ho ohrožovalo svými obrannými zařízeními. Co už nám soudruh profesor raději nevyprávěl bylo povídání o červnu 1953, kdy sovětské jednotky musely potlačit dělnické povstání v NDR. Nevyprávěl nám ani o roku 1956, kdy v Maďarsku vypukla "kontrarevoluce perem a zbraní". Ta musela být také nakonec "rozdrcena za pomoci sovětských vojsk". Potlačení kontrarevoluce v Československu jsme v srpnu 1968 zažili jako studenti v Liberci na vlastní kůži. Pan profesor chodil před radnicí po náměstí Bojovníků za mír a fotil si krvavé kaluže. Ty tam zůstaly po devíti obětech komunistického imperialismu, kdy zase jednou Sovětský svaz něco "musel"...
pátek 11. července 2025
Pozorovatelé OSN
Jsou pumprdentlich
Bylo to někdy začátkem šedesátek takhle před Vánoci. Chodil jsem tehdy asi tak do páté třídy. Zimy tou dobou bývaly v Liberci bohaté na sníh. A když jsme chodili, my žáčci, ze školy v ulici 5. května domů, tak se to nikdy neobešlo bez koulovaček.
úterý 24. června 2025
Okna válek dokořán
![]() |
| B2, snímek USAF |
Takhle to bylo vždycky. Balkánské války v letech 1912–1913 předznamenávaly první světovou válku. Italská válka v Etiopii (1935-36) a občanská válka ve Španělsku (1936-39) předcházely druhou světovou válku v Evropě, druhá čínsko-japonská válka (od r. 1937) připravovala zase její rozkvět v Asii.

















