pondělí 29. dubna 2019

První máj

Před 50 lety komunisti zakázali prvomájové průvody

Když jsme byli dětmi, zdobili jsme vždy na konci dubna okna školy vystřiženými papírovými kytičkami. A praporky. Krásnými trojbarevnými československými a ještě hežčejšími červenými (říkalo se rudými, ale byly červené) s libým souzvukem zlaté hvězdy, srpu a kladiva. A číslicemi 1, 5, 9. Dnes budu psát o té první číslici.

Celý měsíc se jmenuje květen, ale jeho první den je máj. Nejspíš se o to nejvíc zasloužil Mácha svým zvukomalebným hororem. První máj má jistě taky nějaký magický význam, následuje po nočním reji čarodějnic.

úterý 23. dubna 2019

Můj anděl

Letiště Ben Gurion, jaro 2016
Jany Rečkové jsem si nejdříve všiml na conech. Kamarádsky jsme se spolu bavili, někdy jsme při předávání cen seděli vedle sebe na pódiu. A když člověk potřeboval prášek na bolest hlavy, vždy se objevila s lékárničkou a útěšným slovem. Ji samou začali léčit/mučit až začátkem roku 2013.

V následujícím hnusném listopadu pak zemřeli v jednom týdnu má milá žena Ivana a Janin skvělý muž Jarek. Tito naši andělé nás pak přistrčili k sobě. Jak o mně Janinka napsala ve svém ultimativním díle Kvalita života: Byl jsem její „opravdový živý přítel.“ Nakonec jsme spolu uzavřeli „neregistrované partnerství“. A tak začal náš společný šťastný „život po životě“.

neděle 21. dubna 2019

Janinka opět v Olomouci

Dovoluji si Vás pozvat na na výstavu a přednášku Zázračné světy Jany Rečkové. Společně si připomeneme pestrý život a rozsáhlé dílo této lékařky, spisovatelky a překladatelky, která byla mimo jiné absolventkou Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Vernisáž výstavy proběhne už ve čtvrtek 25.4. v 10:00 v galerii Lékařské fakulty UP (dostavba Teoretických ústavů,Hněvotínská 3) - a potrvá asi měsíc (vstup volný).

Přednáška (nebo spíš přátelské povídání) následuje stejný den (čtvrtek 25.4.) v 17:00 v Malé levé posluchárně Lékařské fakulty (Teoretické ústavy, Hněvotínská 3). Těší se na Vás spisovatelé Jan Kovanic a Františka Vrbenská.

úterý 16. dubna 2019

Proč ta tradice?

Tak se nám ta tradiční nedělní akce Kulturou proti antisemitismu nakonec vyvedla. Ráno nám sice na „Horách Lužních“ poněkud sněžilo, ale když jsem po poledni sjel metrem na Staromák, bylo zde pouze vlhko po drobném mrholení. Startoval tady už 16. ročník Pochodu dobré vůle. Tradičně ve dvě odpoledne, tradičně z Kafkova náměstí, tradičně se ho zúšastnilo kolem 400 lidí, z toho stovka studentů z Česka, Dánska a hlavně Německa.


pátek 12. dubna 2019

Kultura proti antisemitismu

Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ*, česká pobočka) pořádá tuto neděli 14. dubna v Praze šestnáctý ročník akce „Kulturou proti antisemitismu“. Minulý rok to vypadalo takhle: Mír Izraeli a všemu lidstvu. A letos je podobný program. Více v pozvánce předsedy ICEJ ČR pana Mojmíra Kalluse:
*********

úterý 9. dubna 2019

Bojovník Ťok sestřelen


Takto se v Čechii staví dálnice: Postaví se tři kilometry, a dál už nic. Například "úsek" 3,16 km dálnice D3 u Českých Budějovic, který byl otevřen 27. září 2017. Předtím se na dé trojce u Veselí nad Lužnicí slavnostně otevíral jiný "úsek" 7. dubna 2017, jenž páčil dokonce 5,22 km!

pátek 5. dubna 2019

"Brexit bude Británii bolet"


Zejména proto, že se o to europští činovníci od samého počátku usilovně snaží!

(Dějiny brexitu v Moby Dickově kostce. Není to tak dávno, přesto mnozí nepamatují, neb se to ani nedověděli. A nedověděli, protože se nezajímali. A teď ho tu máme.)
***

úterý 2. dubna 2019

Duben, měsíc Mažifu

Je tu jaro, vše rozkvétá, avšak Mažif již nese sladké plody. Tedy "Malý židovský festival", který svým přiznivcům letos již poosmé představuje židovskou kulturu v interpretaci skvělých umělců.

Už jsem zmeškal nedělní (tedy ještě březnové) zahájení festivalu, kdy na Chodovské tvrzi vystoupil Roland Pichler s klarinetem (a basklarinetem) a Ivo Truhlář s kytarou. A oba borci též se zpěvy. Klezmerskými. Leč nezmeškal jsem je tak úplně. Duo PichlerTruhlarMusic totiž vystoupilo i v pondělí, a to v Maiselově synagoze. Když klezmer, tak jidiš. Přišel prý k nim po jednom koncertě v Polsku takový starý pán a oslovil je v této řeči: "Už jsem třicet let jidiš nemluvil"… Tak tentokrát jidiš zpíval.