pátek 28. prosince 2018
Můj Štědrý den
Když se něco píše už 20 let, tak je to tradice. Ale také závazek. Takže své slohové cvičení vyrobím i letos.
Vánoce byly pro mne, dá se říci, svým způsobem jak jednoduché, tak složité. Jak jsem psal před rokem, že "když to dobře dopadne, tak se zase všichni sejdeme u nějakého vánočního stromku i příští rok", tak to dobře nedopadlo. Pravidelní čtenáři Šamanova doupěte vědí, že mi letos v dubnu: zemřela Janinka, takže jsem se stal už podruhé vdovcem. Hodný pan psycholog mi vysvětlil, že když jsem po smrti své ženy Ivanky poměrně brzo vstoupil do nového vztahu, tak teď si odžívám dva smutky najednou. (Není to součet, ale exponenciála.) No ale mám dobrá antidepresiva. Která v době adventní jaksi přestala zabírat.
Takže jsem umyl okna.
pátek 21. prosince 2018
Ježíšek je
úterý 11. prosince 2018
Předčasné Vánoce
úterý 4. prosince 2018
Špioni mezi námi
úterý 27. listopadu 2018
Válečné moře
Několik poznámek k ruské pirátské akci v Černém moři
Web Sputnik nám píše z té nebeské říše:
"Rusko varuje Ukrajinu před pokusy o revizi statusu Azovského moře jako vnitřních vod dvou zemí*, jež jsou v rozporu s mezinárodním právem"**, praví se v prohlášení Ministerstva zahraničí Ruské federace." A také:
úterý 20. listopadu 2018
O tom zachování náboženského smíru
ESW |
Paní Elizabeth Sabaditsch-Wolff vedla v listopadu 2009 třídílný seminář o islámu pro Institut svobodného vzdělávání. Jedná se o politickou akademii napojenou na FPÖ (Svobodná strana Rakouska). Ano, stalo se to v Rakousku. Na tomto semináři se podle pozdějších soudů dopustila „pomlouvání náboženské víry právně uznaného náboženství“. Oním náboženstvím je islám, a oním pomlouváním zmínka, že prorok Mohamed byl pedofil. Soudy shledaly, že ta nenávistná ženská porušila § 188 rakouského trestního zákoníku a byl jí vyměřen trest 480 eur nebo alternativní trest 60 dnů vězení. Plus měla zaplatit náklady soudního řízení. Nepomohl odkaz na svobodu slova, proneseného na specializovaném semináři. Soud takto rozhodl v únoru 2011.
pátek 16. listopadu 2018
Říšská nacistická orlice má v Lidicích „na růžích ustláno“
Myslel jsem si, že doby, kdy nad Lidicemi vlála vlajka s hákovým křížem jsou pryč i s vesnicí, kterou nacisté srovnali se zemí. Myslel jsem si, že v nových Lidicích už bude jen a jen všechno bez ideologických kiksů, zvláště pak po sametové revoluci.
Ale jsem zklamán.
úterý 13. listopadu 2018
Věci mezi anténou a uzemněním
Holubník 2012 - fotil synek |
úterý 6. listopadu 2018
Vítejte v autoritativní demokracii
Celé září až do 10. října jsem psal o hrdinné odvaze československých občanů, již byli připraveni brániti svou vlast a za její svobodu a demokracii též padnouti. Ta vlast, na kterou můžeme být hrdí skončila na podzim roku 1938. Pak nastala doba hnusné Druhé republiky. Největší naší národní ztrátou nebyla ztráta území, průmyslové a surovinové základny, opevnění, obyvatel, avšak ztráty morální. Po počátečním šoku, po zmařeném vzepětí hrdinného odhodlání zářijové mobilizace, přišla kocovina. Po prvních záchranných aktivitách na pomoc uprchlíkům nastoupilo poznání vlastní bezmocnosti. Beznaděj a zklamání byly nezměřitelné. Začali se hledat viníci.
úterý 30. října 2018
Ticho strachu
pátek 26. října 2018
Ten vítr, co začal právě vát
30 let stará vzpomínka: Zelení příslušníci zadržovali lidi, bílí je bili
***
Na Václavském náměstí dne 28. X. 1988 v 15 hodin se bylo lze jen těžko pohybovati. Na všech přístupech k náměstí stáli uniformovaní příslušníci a namátkově si zapisovali individua. Kol nich proudily davy mládeže, důchodců, neuniformovaných příslušníků a rodinek s dětmi. Barevná kombinace jejich oděvů byla povýtce červenomodrobílá. Řady zelených příslušníků přehrazovaly přístup na rampu Národního muzea. Na výstavu autogramů slavných osobností se nemohlo, NM bylo uzavřeno, přesto v jeho oknech stály jakési zachmuřené osoby. Rampa pod muzeem přetékala obecenstvem. Prostor pod ní až k soše sv. Václava byl již vyklizen. Pod Václavem stála napříč náměstím řada goril se štíty, dlouhými bílými obušky a s bílými přilbami. Další gorilí řada se táhla napříč náměstím nad křížením s ulicemi Vodičkovou a Jindřišskou. Na chodnících bylo plno. Na středním pruhu v prostoru mezi gorilami bylo, jak říkali někteří 2000, jak říkali jiní 5000 lidí. Museli být velmi dobře placeni, když se nebáli. Anebo se báli a bylo v tom něco jinýho.
úterý 23. října 2018
Jaký to význačný den!
pondělí 22. října 2018
Zázračný svět Jany R. na Vinohradech
úterý 16. října 2018
Á, Bé, Cé, Dé..., transport jede
středa 10. října 2018
Úcta před důstojností člověka
První ubytování českých vyhnanců z pohraničí |
Opakuji: Právě zábor 5. pásma je důvodem, proč v zabraném pohraničí zůstalo odhadem až milion Čechů, ačkoli asi 170.000 jich prchlo do vnitrozemí. Z pátého pásma totiž nikdo původně neprchal. Nevěděl. že by měl prchat. A na konec ani nemohl prchat. Jednak mu to zakazoval výnos českého policejního prezídia z 1. října 1938, čeští četníci na čáře záboru a nakonec i němečtí pohraničníci. Například na Liberecku uzavřeli Němci novou říšskou hranici pod Hodkovicemi nad Mohelkou (kterou drželi už od osmého) 10. října ve 14:00.
úterý 9. října 2018
Krušné chvíle
Teprve v neděli 9. října 1938 začíná demobilizace. Zatímco Němci rvou z těla republiky cáry 5. pásma a zakusují se i hlouběji, podle vlastního uvážení, začíná na parníku "Zsófia“, který kotví u Komárna, československo-maďarské jednání o úpravě státní hranice. Vlastně slovensko-maďarské jednání, protože ho za ČSR vede ministr pro správu Slovenska Josef Tiso (podle Slováků "predseda vlády autonómnej krajiny", legislativně však člen čs. vlády). Tiso nakonec vyjednal, co vyjednal, co mohl vyjednat; smutné na tom je, že to dodnes pohrobci slovenského klerofašismu a české autorativní polofašistické "Druhé republiky" vyčítají – Čechům.
pondělí 8. října 2018
Hoši, chraňte republiku!
Sobota 8. října 1938 je dnem, kdy začíná být obsazováno 5. pásmo, které sama Mnichovské dohoda nezmiňovala. Fakticky šlo o "území, v nichž má být provedeno lidové hlasování", a měl o něm rozhodnout Mezinárodní výbor. Ten však odkýval vše, co jeho německý předseda označil za "zbývající území převážně německého charakteru". To mělo být Němci obsazeno do 10. října. Protože ze "sporného území" 18 tisíc čtverečních kilometrů získalo Německo 17.250 km, bylo referendum zrušeno jako zbytečné. 750 km bylo velkoryse ponecháno "zbytkovému Česku", a místo (neexistujících) mezinárodních jednotek pokračovaly v záboru jednotky německé.
sobota 6. října 2018
Jeden stát vystřídá druhého a to všechno bez jediného výstřelu
Čeští vyhnanci z pohraničí, říjen 1938 |
pátek 5. října 2018
Opatrné zacházení s českou duší
Tančík čs. armády vz. 33 |
středa 3. října 2018
Velký Ádův den
3. října 1938 je pondělí. Podle Mnichovské dohody byl z těla Československa již včera odříznut kus masa I. pásma do hloubi 20-40 km na Šumavě (Volary, Kaplice, Český Krumlov) a kus v Jizerských a Lužických horách (Šluknovský a Frýdlantský výběžek). Toto II. pásmo na severu má být dnes do 14:00 obsazeno celé. Na mapě jde o čáru dle pravítka, která prochází Libercem, skutečnost je upravena dle tvářnosti krajiny:
Linie vede od Kamenického Šenova přes Nový Bor, Ještědský hřbet překračuje v Kryštofově Údolí, vine se údolím Černé Nisy a po jižních úbočích Jizerských hor na sever od Liberce. Čs. armáda ustupuje z hřebenů nad Frýdlantem. V Kristiánově zapalují vojáci před ústupem Panský dům. Důvodem je podle pamětníka to, že je v něm uložen archiv opevnění, který se nepodařilo včas odvést.
úterý 2. října 2018
Příjemná neděle 2. října 1938
Chebské sudetoněmecké maminy v tranzu |
pondělí 1. října 2018
Souborné vydání vzpomínek na vyhnání Čechů z pohraničí
Knihu doplňuje historický přehled Jindřicha Marka a bohatá obrazová příloha Jaroslava Čvančary. Nakladatelství ji nabízí na svém e-shopu za 300 Kč, u knihkupců vyjde na 349 Kč.
neděle 30. září 2018
Národ zbavený poslední naděje
Krátce po půlnoci, v první okamžiky 30. října 1938, podepisují pánové A. Hitler, Ed. Daladier, Mussolini a Neville Chamberlain ostudnou Mnichovskou dohodu.
Ačkoli už je podepsáno, drží Goebbels tuto zprávu pod pokličkou. Možná proto, aby vedení Sudetoněmeckého Freikorpsu mohlo dále štvát své muže do akcí. Lživá kampaň německého rádia pokračuje. Po jedné hodině vysílá stanice Deutschlandsender poslední zprávy o českých zvěrstvech:
Občané a vojáci!
Spoléháme na vás – vy důvěřujte nám.
(Plné znění projevu předsedy československé vlády gen. Jana Syrového k vojsku a národu, odvysílaného rozhlasem 30. září 1938 po přijetí Mnichovské dohody.)
sobota 29. září 2018
Husitsko-bolševický teror české soldatesky
Zatímco Čechoslováci napjatě čekají, kdy se rozhoří skutečný boj, slétají se do Mnichova zástupci evropských velmocí, aby pomohli Hitlerovi naporcovat do chřtánu ještě živou oběť. Je čtvrtek 29. září 1938, čs. armáda zažívá pátý mobilizační den. Den, na který je naplánován konec mobilizace.
Armáda drží hlavní obranné pásmo, mezi ním a hranicemi probíhají trvalé útoky sudetoněmeckého Freikorpsu na jednotky Stráže obrany státu. V noci henleinovci zvýšili svou aktivitu, jako by se ani nechystala mírová konference. Jednotky SOS se ocitají pod palbou v Našetíně, Železné Rudě, Horních Lomanech, Švarcavě.
Na Chebsku útočí v noci Freikorps na obec Mýtina (Starý Albenreuth), SOS ustupuje k Tršnici, ale ráno se jim podaří dobýt původní postavení. Než na ně před polednem zaútočí FS ze tří stran kulometnou palbou.
pátek 28. září 2018
To už není jen zrada
Ještě než se přehoupne čas do čtvrtého mobilizačního dne, středu 28. září 1938, v den, kdy má podle Hitlera začít válka proti Československu, předává britský vyslanec v Praze v půl desáté večer ministru zahraničí Kroftovi další „mírový plán”. Zrodil se za dělné spolupráce německých a britských vyslanců a je znám pod názvem „time-table”. Vpodstatě zcela kopíruje německé podmínky odstupu pohraničí, včetně termínů, hlavní změna je ta, že při předávání území má asistovat – Britská legie. „Spojenecký” vyslanec Newton prohlašuje s brutální razancí:
čtvrtek 27. září 2018
Sváry lidí ve vzdálené zemi
úterý 25. září 2018
Mobilisace – den Jedna, den Dva
Generál Luža s prezidentem Benešem při voj. cvičení 1936 |
Před 80 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Přece jen se budeme Hitlerovi bránit. Po dlouhých měsících ustupování a přijímání různých ultimativních požadavků, se pod tlakem veřejnosti ustanovila vláda generála Jana Syrového. V pátek 23. září dopoledne složili ministři slib, a už večer ve 22:30 vyhlásil v rozhlase premiér Syrový všeobecnou mobilizaci. První mobilizační den byl stanoven na neděli 25. září 1938.
O půlnoci vstoupuje v platnost válečný jízdní řád. Vojenské vlaky mají na tratích prioritu.
Od včerejších 23 hodin probíhá v Bruntále masivní přestřelka se Sudetoněmeckým Freikorpsem. Henleinovci jsou zatlačeni čs. armádou až ráno, po zapojení tančíků, obrněných aut a lehkého tanku.
pátek 21. září 2018
Mobilisace – den Nula
Před 80 lety zažil náš národ jeden ze svých hvězdných okamžiků. Všeobecná mobilisace! Po dlouhých měsících henleinovských provokací i ozbrojených útoků, řízených z Berlína, po nátlaku Hitlera i našich západních spojenců, vyhlásila den stará vláda generála Syrového 23. září 1938 hodinu a půl před půlnocí všeobecnou mobilizaci. První záložníci jsou u svých útvarů už za hodinu, a to včetně dobrovolníků. Začíná sobota 24. září 1938, „nultý den” mobilizace.
Československo nezhyne
Z projevu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše, kterým československému lidu oznamoval demisi vlády Milana Hodžy a vznik nové úřednické vlády generála Jana Syrového.
Je čtvrtek 22. září 1938, 19.00:
úterý 18. září 2018
Shovívavost není na místě
Generál Jan Bohumír Syrový |
(V září 1938, ještě než přišel Mnichov, zažil náš národ hvězdný okamžik zářijové mobilizace. Mládež naše, ba ani mladší senioři nejsou obeznámeni s událostmi, které se před jejím vyhlášením odehrály, proto pokračuji ve stručném přehledu tak, jak z kalendáře padaly listy.)
pátek 14. září 2018
Podvodníci s časem
Ten sladký čas léta |
Byl jsem velmi překvapen, když se Evropská komis uráčila zeptat občanů Evropské unie, zda si přejí, aby se i nadále dvakrát ročně nesmyslně šíbovalo s časem. Avšak velmi jsem se zaradoval a vrhl se k počítači, abych se zúčastnil nakonec nejúspěšnější konzultace v dějinách EU – bylo nás nakonec 4,6 milionu. Druhá konzultace v pořadí úspěšnosti se týkala právních předpisů o ptácích a stanovištích (přes půl milionu odpovědí), zatímco k fundamentálnímu problému modernizace společné zemědělské politiky přišlo jen 322 tisíc odpovědí. Tož, jak pravil jistý TGM, demokracii máme, teď bychom jen potřebovali nějaké ty demokraty. A já dodávám – lidi, kteří se na demokracii chtějí podílet, přesněji: kteří tu demokracii vlastně vůbec chtějí!
úterý 11. září 2018
Zářijové události 1938
Letošní historické vzpomínání na slavné osmičky se poněkud vyhýbá osudnému a ostudnému roku 1938. Jó, Mnichov, tam jsme se vzdali. Oni, naši vůdci se vzdali. Naši spojenci nás zradili. Hamba, hamba. Raději nevzpomínat.
Právě naopak, vzpomínat! V září 1938, ještě než přišel Mnichov, zažil náš národ hvězdný okamžik zářijové mobilizace. Mládež naše, ba ani mladší senioři nejsou obeznámeni s událostmi, které se před jejím vyhlášením odehrály, proto se je pokusím připomenout alespoň ve stručnosti tak, jak z kalendáře padaly listy.
pátek 7. září 2018
V životě jsem neslyšel takovou sprostotu
Soudruzi Hitler und Henlein |
*****
Před osmdesáti lety psal evropský a světový tisk o tom, jak je Němcům v Československu ubližováno. Tak například na začátku září 1938 uvrhli krutí Češi v Ostravě do vězení 82 aktivistů Sudetoněmecké strany pod průhlednou záminkou, že pašují zbraně. Tedy zbraně německé pro použití na území ČSR. Nikoli brokovnice na bažanty a kulovnice na medvědy, ale pušky, pistole, náboje, granáty a další pomůcky pro přípravu ozbrojeného povstání.
pondělí 3. září 2018
Nedoceněná humanita Edvarda Beneše
Před sedmdesáti, 3. září 1948, zemřel Edvard Beneš, jedna z velkých osobností našich dějin. Člověk mnoha zásluh a mnoha omylů. V první světové válce pomáhal Masarykovi stvořit Československo, ve druhé ho dokázal obnovit. Bez Beneše by náš stát neexistoval. Snad i proto mu nadávali komunisti i nacisti.
Pamatuji se, jak nám ve škole vykládali o jeho poraženectví v době Mnichova, kdy odmítl vést národ do nerovného boje. Kdoví, co bylo tenkrát lepší. Ale když jsem prožíval srpen 1968, pomyslel jsem si tehdy: A proč vy, komunisti, kteří jste třicet let neustále vyčítali Benešovi jeho kapitulanství, proč jste nevydali armádě rozkaz k vojenské obraně? Neměla smysl, viďte, tak přestaňte už žvástat o Benešově zbabělosti! Demokraté zas byli naštváni na Benešův postup v únoru 1948, když mu přitom sami připravili bezvýchodnou situaci.
pátek 31. srpna 2018
Zázračný svět Jany Rečkové
úterý 28. srpna 2018
Hořkost chmele
Pohřeb prvních 7 z 9 libereckých obětí |
V Liberci proběhly už první pohřby obětí srpnového "vstupu vojsk", úspěšná generální stávka. Československá delegace v čele se soudruhem prezidentem Svobodou, hrdinou Sovětského svazu, odletěla do Moskvy zachránit Dubčeka a ostatní unesené představitele před zastřelením. Nevznikla žádná kolaborantská vláda, zasedal parlament, 14. mimořádný sjezd KSČ, nikdo se nepřihlásil k pozvání. Nastal čas čekání, mírně optimistický, po tom chmurném prvním dnu plném ponížení a krve a prachu z rozflákaných domů na Náměstí bojovníků za mír. Zprávy desítek "legálních rozhlasových vysílačů" mi už začínaly jít na nervy. Po prvním revolučním vzmachu se dostavovala nuda. Tabule se jmény ulic byly sundány, jmenovky na zvoncích a dopisních schránkách strhány, nebylo co dělat. Jen čekat, co v Moskvě Svoboda zachrání.
pátek 24. srpna 2018
Ztraceno ve střihu
Teď už snad mohu prozradit, s kýmže jsem to byl před šesti týdny v Liberci natáčet vzpomínky na Srpen 1968, aniž bych parazitoval na dobrém jméně České televize. Jo, s tímhle médiem jsem se vezl do Liberce. A šlo o tématický pořad "Dnes před 50 lety". Hned na začátek mi řekli, že mají časové omezení. Natáčet se mnou budou asi deset minut, sestříhá se to max na tři. Což zcela chápu. Jenom mne zamrzelo, že právě ten kousek, kvůli kterému je moje vzpomínání originální, vystřihli, čímž se má výpověď stala trochu fádní. Mohl tam tak stát kdokoli z tisícovek Liberečáků mého a staršího věku, a ti by měli jistě zajímavější vzpomínky.
Já jsem svých deset minut, na které jsem čekal prakticky celý den poctivě dodržel. Střihači pořadu taky, skoro. Takže, co nakonec (mimo jiné) ode mne v televizi zaznělo po 35. minutě a 12. vteřině tématického pořadu, který trval 52 minut:
úterý 21. srpna 2018
Zase Srpen
Před padesáti lety jsem ve svém rodném Liberci zažil jeden z hvězdných okamžiků našeho národa, bohužel trval jen šest dní. Šest dní trvala nejen "pasivní rezistence", ale i spontánní odpor proti okupačním vojskům. Protože se našim neschopným kolaborantům nepodařilo sestavit "dělnicko-rolnickou vládu" po vzoru Maďarska z roku 1956, která by okupaci "spojeneckých armád" zpětně posvětila, mysleli jsme si, my mladí hloupí, že "Rusáci" prostě budou muset odtáhnout. Tato naděje ve mně doutnala jen šest dnů, jen do té doby, než jsem slyšel po návratu naší delegace z Moskvy (včetně našich unesených hrdinů) brečet Dubčeka do rádia.
úterý 14. srpna 2018
Temná energie H-Systemu
čtvrtek 26. července 2018
Židé za spravedlivý mír
pátek 20. července 2018
MOBY DICK: Naše kuriosity
Neopatrné domy, přistižení opisovači, trhací vláda a prezident Trumpeta
"Plno kuriosit, pánové, plno! Kdo je přítelem srostlých dvojčat, dvouhlavých telat a podobných krás, nechť se jde podívat na zbořený dům v Mikulandské. Jinde to člověk ani nevidí! Zevnějšek zůstal v celé své neporušené kráse jako hříšné tělo lidské ještě zůstává zevně vábivé, i když uvnitř už vše ďáblu propadlo, ale uvnitř domu sesulo se vše, a co ještě zůstalo nalípnuto, je pravá rarita. V Paříži vystavěli za 18 let 25.000 domů a z těch se zbořil jeden jediný – hanba! U nás se vystaví za rok dva, a z těch za půl roku čtyry spadnou! A když se ten neopatrný dům v Paříži zbořil, vzato jest stavební společnosti právo její ihned a zcela – jaký nerozum! Mohla přijíti komise, mohla dát stavitelům vysvědčení, že žádný z nich do domu schválně nekopnul, a stavitelé mohli stavět dál. Neboť z bořících se domů jsou výhody pro dělníka, který má až do své smrti, jež arci může být hned zde, pořád práci, v lidu se pěstuje srdnatost a zvyšuje cit lásky rodinné, městu se dodá malebnosti a nájemníci nemají v bytě štěnice a ošetřování v nemocnici a pohřeb v obecní šachtu mají zcela zdarma."
úterý 17. července 2018
Zažít Liberec
Vlastně ne celý Liberec, jenom jeho radniční náměstí. Původně Staroměstské náměstí, to když na něm stál ještě první liberecký rathaus. Základní kámen byl položen 1599, do čtyř let byla radnice komplet, včetně osmiboké věže. (Kdo chce vidět, jak ta věž asi vypadala, ať se jde podívat na budovu Severočeského muzea v Liberci, jeho věž je její replikou.) Když začala po třech stech letech padat, tak ji roku 1894 během čtyř týdnů zbourali. To už kousek dál stála dokončená radnice nová, tak už tehdy byli Liberečáci mazaní.
pátek 13. července 2018
Parlamentní živé obrazy
Ve středu promluvil ve Sněmovně pan prezident Miloš Zeman, jehož expozé bylo nejzajímavější v okamžiku, kdy se ptal budoucí vlády, kde na plnění svých slibů vezme. Přes hodinu a půl trvající četba katalogu budoucích úspěchů koalice z úst pana trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše byla natolik přenošená, že si opoziční poslancové mohli v klidu vyladit svoje projevy. O tom více a jinde jiní. Zde jen doporučme panu premiérovi, aby krotil hormon. Vyjádření typu "nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska, zloděj zlodějský, nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mých dětech" se vskutku do přímého předvolebního televizního vysílání krutě nehodí. (Provokatér Kalousek Sněmovnu jen upozornil, že pan Babiš přísahal během svého lhaní na zdraví svých dětí.)
středa 11. července 2018
Hlasovací komedie
My, kteří nejsme politiky, přitom nechápeme jenom to, proč se k tomuto handlu aranžují hlasovací komedie a parlamentní živé obrazy; stačilo by přece, aby vůdcové stran měli místo poslanců v kapse prostě odpovídající počet hracích známek (mohly by být různých barev) a v danou chvíli je vyklopili na zelené sukno.
Bylo by to lacinější a jaksi věcnější."
úterý 10. července 2018
Na pořadu dne
(Sejmuto z ČT24) |
Prý jsme měli nějakou malou ministryni nějakou malou chvíli. Jo, tahle Malá, Taťána! Jedna z lídryň* hnutí ANO, která se v lednu proslavila výrokem:
"O vině a trestu (Andreje Babiše) rozhoduje soud. To rozhodně. Jen se ale pojďme bavit o tom, zda je opravdu nutné, aby ten soud rozhodoval teď. Co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky, nebo prostě do doby, než budou nové volby? Co se stane?"
Co se stane: Zase budou někteří soudruzi stát nad lidem, mimo lid – a proti lidu. (Podotýká soudruh Gottwald)
úterý 3. července 2018
Dva přiběhy s anděly
Když má člověk nakoupíno a navaříno a vypráno a složeno (žehlení po tomhle člověku nechtějte), tak mu už nezbývá nic jiného, než opravdu sednout ke stroji a psát další větu románu, na kterém pracuje s přestávkami už asi deset let. Ale zase není dobré sedět celý den u počítače. A tak se člověk někdy odpoledne sebere a zaběhne si alespoň do lekárny pro došlé vitaminy. A když člověk vyleze zadním vchodem do rondelu, tak najednou vidí na trávníku položenou větev, odtrženou od jeho oblíbeného javoroidního stromu. (A jéje, za ty dlouhé roky už druhou větev.) V sobotu foukalo i na Lužinách, a tady v rohu se zase vyrobil architektonický vítr. Ráno ještě nic, a teď hryc. A člověk k tomu náhodou přijde ve správný čas.
neděle 24. června 2018
JAN WERICH: Antisemitismus je nepřítel svobody
(Předneseno 29. 4. 1968 na vernisáži výstavy Millenium Judaicum Bohemicum, kdy byly díky "obrodnému procesu" konečně dovoleny oslavy tisícileté přítomnosti židovské přítomnosti v Čechách. Tedy téměř rok po šestidenní válce, po níž ČSSR přerušila diplomatické styky s Izraelem a tvářila se, že u nás žádní židé neexistují. Od této výstavy uplynulo 50 let, ale Werichovy myšlenky jsou prostě nadčasové…)
Státní židovské muzeum přichází se stálou expozicí, kterou za chvíli zahájíme. Pro nás všechny je důležité, že se tato výstava obírá tisíciletým životem českých Židů a jejich podílem na rozvoji kultury v českých zemích. Jmenuje se ta exposice Millenium Judaicum Bohemicum. Doufám, že toto označení se stane, nebo může stát známé, jako před několika lety na příklad Velká Morava.
úterý 19. června 2018
Akce Asuán
Když jsme se asi před třiceti lety přistěhovali daleko za Prahu na sídliště Lužiny (narvaným autobusem půl hodiny ze Smíchova), byla zde země pustá, nesličná. Uvnitř rondelu se vršily haldy bláta do výšky prvních pater. (Ale dcerka Terka a synek Janek si tam vyhráli daleko více než na pozdějším hřišti!) Syrovost novostaveb naštěstí zmírňovala hřejivá okrová barva na jižních lodžiích (než se začala loupat). A bylo v té době dohnívajícího reálného socialismu obvyklé, že když už člověk nedokázal změnit totálně zblblý režim, tupé řízení národního hospodářství, podřízené SSSR, instalaci sovětských jaderných raket středního doletu na našem území, jedovaté potraviny, zamořené ovzduší a stejně zhoubné televizní estrády, tak že si budoval svoje vlastní soukromé bubliny, ve kterých se mohl realizovat.
pátek 1. června 2018
Jsem Izraelec
Když v lednu 2015 postříleli "islámističtí" (muslimští) teroristé dvanáct lidí z redakce pařížského satirického (a krutě nekorektního) týdeníku Charlie Hebdo, zvedla se vlna světové solidarity. Útok odsoudili například francouzský prezident François Holland, předseda Evropské komise Jean-Claud Juncker, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron, americký prezident Barack Obama, ruský prezident Vladimir Putin, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, náš prezident Miloš Zeman i Liga arabských států.
Ve všech evropských městech se podepisovaly kondolenční listiny, na radnicích se rozvinuly francouzské vlajky. "Je suis Charlie".
*