Paroubek, Paroubek. Kerejpa to je? Není to ten šíbr ze zlodějských Restaurací a jídelen Praha? Jo, jo, ten tam dělal čtrnáct let ekonomického náměstka. V době, kdy získat komunální hospodu v Praze se vyvažovalo zlatem. Nebo klíčky od auta. Aby se člověk stal hospodským („vedoucím restaurace“), to chtělo nějakou vstupní investici. A aby se stal ekonomickým náměstkem RaJ, to znamenalo být velké zvíře. Alespoň v nomenklatuře Československé strany socialistické. Nejmíň být v Ústředním výboru této partaje, věrného to údu Národní fronty. Což by nešlo, kdyby bratr Jiří P. před tím na partajní besedě zapálených mládežníků neobdivoval komunistický ozbrojený puč. („Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou,“ více viz ZDE na Psu.) Jak to lapidárně vyjádřil Miroslav Macek (ODS):
„Stát se za bolševika náměstkem v tomto ‚proslaveném‘ podniku, to nemohl být malá svině“.