čtvrtek 2. července 2020

Podivu hodné setkání

Dostal jsem pozvánku na udílení Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku. Tedy ne jako laureát, ale jako host slavnostního vyhlášení této ceny, pojmenované po slovutném spisovateli a nakladateli, zakladateli novodobé české žurnalistiky. Díky jeho České expedici mluvíme dnes česky. A díky ní také zemřel v chudobinci... Cenu uděluje Asociace nezávislých médií. Nelustroval jsem ji po internetech, ale protože pozvánka přišla od pana Gustava Murína už počtvrté, tak jsem se na ono setkání vydal. Vzal jsem to jako vhodné podujatie v této mezikoronové době.

úterý 30. června 2020

Trump, maso a sex


Poctivý americký prezident, levné německé maso a pobuřující, odpudivé obcování v autě OSN.

Poctivý americký prezident

Americká rozvědka už nejméně měsíc ví, že ruské vojenské tajné služby nabízejí Tálibánu odměny za zabité americké vojáky v Afghánistánu. Přesněji: Spojené státy prý „dospěly k přesvědčení“, že je tomu tak. Tato zpráva koluje médii od pátku, kdy ji zveřejnil New York Times. S touto informací byl prý seznámen prezident Trump a o problému koncem března diskutovala Národní bezpečnostní rada Bílého domu při meziresortním zasedání. Napsal NYT.

pátek 26. června 2020

Křížovkář a hádankář


Když jsem byl malej, dostal jsem knížku, která se tak jmenovala. Nebo možná trošku jinak. Byla plná hádanek a křížovek, roháčků a čtvercovek, doplňovaček a osmisměrek, hřebenovek a rámcovek a rébusů a dalších hádanek. A návodů, jak je luštit. Některé jsem si oblíbil více, jiné méně. Jiné vůbec. Některé rád luštím dodnes.

úterý 23. června 2020

Popírači a rouškomilové

Úsměv, prosím!
Vážení přátelé, ano, i v době která celý národ, včetně naturalizovaných cizinců, semkla v jeden šik, se ty šiky často přešikovaly. A vznikaly různé skupiny a podskupiny. Jednou ze skupin byli ti, kteří zemřeli, "protože stejně měli zemřít". Do této skupiny nepatří ani autor, ani jeho čtenáři. Ale někteří ze čtenářů patrně zažili nějaké úmrtí v rodině, které nějak přímo či zprostředkovaně s koronavirem souviselo, těm patří upřímná soustrast.

Naopak pohrdání patří těm, kteří onu výšeuvedenou frázi používali. A nejen proto, že autor patří do té stejné ztracené skupiny ať už kvůli věku či kvůli chronickým potížím, které eliminuje pravidelným požíváním lékův. Takže jsem v chemické rovnováze, která avšak může být narušena výpadkem výroby či distribuce léků, které se Evropa i Amerika rozhodly nechat vyrábět v bratrské Číně. Během nedávné karantény jsem se nebál o sebe ani o své blízké, bál jsem se o klienty (dříve chovance ústavů národní zdravotní a sociální péče), různých Domovů slunného podzimu, kde tedy sídlí senioři (dříve přestárlí).  A způsob (ne)distribuce ochranných pomůcek, jaký se na ně aplikoval, byl nejdříve děsivý, protože prakticky žádný!

pátek 19. června 2020

Ztracené klíče


Taky jste už někdy jistě ztratili klíče. Já jednou v lese na houbách. Klíče od auta. Taky jsem ztratil v ječmeni mobil, ale mobil lze dohledat jiným mobilem – když ho má někdo blízký a když s ním projdete trasu znova dříve, než se mu vybije baterka. Ty klíče od auta jsem ztratil asi před dvaceti lety, když ještě mobily nebyly, alespoň ne v naší domácnosti. V tom autě jsem si nechal i peněženku se všemi penězi a doklady, abych je náhodou v lese neztratil. Tíživou situaci jsem vyřešil tím, že jsem šel do lesa – na klíče. Pustil jsem nohy na volnoběh a ony mne asi po sto metrech ke klíčům automaticky dovedly.


Častější než definitivní ztráta je klíčův založení. Klíče patří na své místo, to přece každý ví. Zejména matky a manželky. Ku stáru vám to poradí dokonce i potomci. Vy to víte taky, avšak někdy je těch „svých míst“ tolik, že se na nějaké snadno zapomene. Jak už jsem byl dříve konstatoval, když vyjdu ven v kapsáčích a vestičce, mám na sobě pětadvacet kapes a kapsiček (nepočítaje tu v trenýrkách).

úterý 16. června 2020

Najít si své místo

Tentokrát to nebude o "svých místech" , na kterých by měl člověk najít pohřešované předměty, leč o místech, kde by měl hledat houby. Každý houbař taková svá místa má. A někdy na nich najde houbu spíše, než když doma hledá klíče/ peněženku/ řidičák. Takové jedno místečko jsem měl v lese na začátku Českého krasu, vybrané proto, že k němu mám jen patnáct kilásků daleko.

čtvrtek 11. června 2020

Produkty doby

Indoevropský rasista Gándhí
Churchill a Ghandí rasisti, Napoleon a Kolumbus vrazi!

25. května 2020 zaklekl v americkém Minneapolisu bílý policajt Chavin černocha Floyda, který předtím v trafice za cigára platil padělanou dvackou. Floyd byl podezřelý, že v autě má další padělané peníze. Zakleknutí ovšem trvalo nepřiměřeně dlouho a policajt tak podezřelého udusil. A nechal se přitom natočit. To hovado se v tom snad vyžívalo. Teď čelí obžalobě z vraždy s přitěžujícími okolnostmi. Není to poprvé, a asi ani naposledy, kdy policajt zabil „sprostého podezřelého“. V USA mají ovšem v tomto silnou tradici. Ročně zabijí policajti při výkonu služby tisíc podezřelých. A podezřelí zase zabijou stovku policajtů.

úterý 9. června 2020

Vyhrát volby


První svobodné volby po roce 1946 proběhly právě před 30 lety. A vyhráli jsme v nich! 

Ondyno jsem tu dal na vědomí jeden z důvodů, proč jsem se nestal politikem. Odmítli jsme totiž na zasedání volební komise Hnutí za občanskou svobodu společně se ženou Ivanou, aby členové volební komise HOS dostali nějaké peníze za možný finanční úspěch HOSu ve volbách se slovy, že za službu vlasti se neplatí. Načež jsme po našem odchodu z už uzavřené schůze byli zbytkem volební komise vyloučeni z volební komise. Protože však tyhle volby byl původně náš nápad a protože na nás byly vázány kontakty na naše kandidáty i na správní orgány, mohli jsme s blahosklonným pokývnutím zůstat ve volebním týmu. A pracovat pro svobodu a demokracii i nadále.

pátek 5. června 2020

Hoden jest zdravotník odměny své


Odměníme zdravotníky, již stáli statečně tváří v tvář, vlastně tváří k mordě koronaviru! zněl hrdý hlas z ministerstva zdravotnictví. A třeba i čtyřicet tisíc dostanou za každý měsíc boje za záchranu národa! Výsledek byl pak poněkud rozpačitý, aneb pumprdentlich*, jak se říkává, když skutečnost zdaleka nedosahuje slibů. Skutečností pak je, že čtyřicet ano, ale občas jen  – korun. Jak se to mohlo stát, když nemocnice dostaly na odměny dost peněz?

Slib platil pro zaměstnance nemocnic v péči ministerstva zdravotnictví, znělo první dodatečné upřesnění. A pro zdravotníky v první linii boje, bylo druhé upřesnění. Ale druhosledoví a nestátní remcají, remcají i ti prvosledoví, co dostali ty dvě dvacky. Remcání bude možná vyslyšeno, protože bez remcání nikdy nikdo nedostal nic. Jak mohu osvědčit z vlastní zkušenosti.

úterý 2. června 2020

Své místo


Když jsem byl malej, tak všichni kluci chtěli být kosmonauty. Stejně jako Jurij Gagarin, ten usměvavý kluk. Jenže i jako desetiletý jsem byl pochybovačné dítě. Uvědomoval jsem si, že kosmonauty mohou být jen úplně zdraví lidé, piloti. A já úplně zdravý nebýval, protože jsem měl často angíny, zejména ty „hnisavé“. A taky musí mít dokonale zdravé zuby, kosmonauti. Protože ve sníženém tlaku by jim mohly explodovat! Zuby. Tedy ne přímo explodovat, ale bublinka vzduchu, utěsněná nedokonalou plombou, by se roztáhla a strašně by je bolely. Zuby. A kde pak vzít honem zubaře na oběžné dráze. Problémy se zuby mne dodnes neopustily, to spíše ty zuby. A ještě něco mi z dětství zůstalo. Jsem bordelář. A lajdák!

Tak mi to v dětství a jinošství stále říkali. Zapomínám totiž, kam jsem si dal věci. A občas i na své povinnosti.

pátek 29. května 2020

Alternace duševního stavu poslanců

Poslanci nejsou podle Marka Bendy nějakými trapnými zaměstnanci


Není v Poslanecké sněmovně většího bojovníka za svobodu, než jest poslanec ODS pan Marek Benda. Naposledy se zviditelnil svým bojem za nenošení roušek při jednáních Sněmovny. Nenosí ji, protože se nepovažuje za zaměstnance. Při konání různých domácích prací, jako je žehlení či pečování o lodžiovou zahrádku, poslouchám rádio, a tam jsem ho slyšel, jak plamenně obhajuje tuto svou svobodu.

Bylo to tuším ve středu na stanici ČR Plus, kde mu v moderované diskusi oponoval nezachycený Pirát. Piráta nechám být, protože mne zaujala hlavně Bendova argumentace:

„Na politickém grémiu jsme se dohodli, že nošení roušek na plénu bude dobrovolné. Pokládáme se za zákonodárný sbor, to znamená za nadřízeného vlády. Takže jaká pravidla platí ve Sněmovně, to nám vláda nařizovat nebude. My nejsme zaměstnanci."

úterý 26. května 2020

Výživa národa


Kde žiješ, té země plodu užívej!


Vrhnuto sem po více než sto letech poté, co éterem znovu znějí slova, jak důležito jest výživu českého národa zajistiti výhradně domácími produkty. Jako bychom si již dříve neužívali evropských banánů z Karibiku a ještě dříve kubánských pomerančů ze státu světové socialistické soustavy. Ale to byla nedokonalá izolace! Vraťme se až do dob před první světovou válkou. Ale to jsme vlastně existovali v rámci Rakousko-Uherska. I Československo nám bylo příliš velké. Dosť bolo slovenských oštiepkov!  Nuže, co o tom mínil Agrární kalendář pro rok 1914? Toto:

pátek 22. května 2020

Zrušme tvrdé i!

Ve čtvrtek vyšla v Mladé frontě Dnes glosa s nadpisem „Zjednodušme psanou češtinu, zrušme tvrdé y“. Její autor Zdeněk Koudelka však neměl tolik odvahy, aby své návrhy dotáhl do konce a svůj text napsal podle svých návrhů. Učinil jsem tak místo něj a dodal i další vylepšení:

=====
Pravopis českého jazika je zbitečně složití v psaní tvrdého i. Rodičům to dokázala i domácí víuka. Po zrušení ipsilonu bi konečně bez víjimek platilo heslo: piš, jak slišíš. „Pravopis je jen technikou, víznamější pro život a kulturní rozhled je samozřejmě literatura, četba a umění slohu. Zjednoduší-li se pravopis zrušením tvrdého i a kroužkovaného ú, ubude diktátú a ušetřený čas lze věnovat literatuře a slohu,“ pokračuje právník z masarikovi univerziti zdeněk koudelka ve čtvrteční mfd.

úterý 19. května 2020

Ruská válka pokračuje


Putinova doktrína
Ta se proti nám vede proto, že ze všech zemí třetího okruhu ruských imperiálních zájmů jedině u nás má Rusko silnou pátou kolonu – KSČ prakticky ve vládě.

V osmašedesátém roce nám pan suplující profesor Čang na dějepise říkal, že Stalinův imperialismus se nijak neliší od imperialismu carského. Ilustroval to například Stalinovým výrokem z konce druhé světové. Když veliký generalissimus Josif Viserionovič obdržel zprávu, že Rudá armáda dobyla Port Arthur, zaradoval se se slovy: „Tak ho zase máme zpět."

čtvrtek 14. května 2020

Moc krásné a pravdivé povídání

U Rozhlasu 5.5.2020 12:33

Neslavné májové dny


Před týdnem jsem tady k výročí konce Druhé světové války v Evropě zveřejnil takový, až ekumenický, text Sousedé. Natolik ekumenický, až mi za něj nikdo nevylál. Byl jsem i pochválen za „moc krásné a pravdivé povídání“. Mno…

úterý 12. května 2020

Devátý květen

Slavné májové dny 3

Když jsme byli dětmi, zdobili jsme vždy na konci dubna okna školy vystřiženými papírovými kytičkami. A praporky. Krásnými trojbarevnými československými a ještě hezčejšími červenými (říkalo se rudými, ale byly červené) s libým souzvukem zlaté hvězdy, srpu a kladiva. A číslicemi 1, 5, 9. Dnes budu psát o číslici poslední.

Devátý květen byl den, který se čtyřicet pět let slavil jako den osvobození, den konce války. 9. května 1945 skončilo také Pražské povstání. Trvalo pět dní a čtyři noci:

„Noc první, růžová, vám polštář čechrala z kamení dlažeb. Kosi zpívali a kaštan nesl svícny obřadně, když se už stmívalo. Noc druhá, zelená, kdy padal teplý déšť na vaše helmice, ta byla plná hvězd, jak bývávají noci májové. Noc třetí sršela však jiskrami, čtvrtá noc měla příchuť popela a páchla po kouři jak rozbořený krb.“ Tak popisuje události Jaroslav Seifert ve své básni Květnové noci.

pátek 8. května 2020

Sousedé

Fanča a Ruda Rezkovi
Českou minulost zdobí mnoho slavných činů. Existují velké události, které si stále připomínáme. Klademe věnce k památníkům známých hrdinů. A je to tak správné. Ale vedle hrdinů známých, existují i hrdinové neznámí. Jejich hrdinství bylo nenápadné, protože i činy, které konali, byly nenápadné. Nenápadné, ale pro mnoho lidí životně důležité.

Fanča byla obyčejná vesnická dívka, která v době první republiky přišla do Prahy z Modlíkova u Přibyslavi do služby. Po čase si našla známost, pak se vdala. Už nesloužila, stala se z ní normální ženuška v domácnosti. S mužem Rudou žili v malém bytě v jedné vedlejší nuselské ulici. Narodil se jim synek Jirka. Žili drobný malý spokojený život. Než přišel Adolf Hitler.

Pak se ukázalo, že Ruda vlastně není člověk, ale podčlověk. A každý, kdo se s takovým elementem stýká, musí nějak přijmout jeho osud. První hrdinství, které tu zaznamenávám, bylo, že se Františka se svým mužem nerozvedla.

pondělí 4. května 2020

Pátý květen

(Slavné májové dny)

Když jsme byli dětmi, zdobili jsme vždy na konci dubna okna školy vystřiženými papírovými kytičkami. A praporky. Krásnými trojbarevnými československými a ještě hežčejšími červenými (říkalo se rudými, ale byly červené) s libým souzvukem zlaté hvězdy, srpu a kladiva. A číslicemi 1, 5, 9. Dnes budu psát o té druhé číslici.

5. května 1945 vypuklo Pražské povstání. Druhého května padl Berlín, Hitler byl mrtev od 30. dubna. Bojovat již bylo zbytečno, ostatně: „Němci ani neměli při vědomí blížícího se konce války zvláštní zájem o boj“. Tvrdí někteří dnešní historici. Válka končila. Ale nevědělo se, kdy skončí. A jak. Škoda, že si dnešní historické knihy nemohli přečíst lidi tenkrát. (Ale už věděli, jak dopadla několik týdnů dobývaná Budapešť, už věděli, jak dopadla několik týdnů nedobývaná Varšava.) Rusové připravovali Pražskou operaci, osvobození Prahy plánovali na 12.5. Ve Velichovkách plánoval zase Schörner, že se v České kotlině udrží alespoň tři neděle, aby se všichni nacističtí hodnostáři mohli uchýlit z Berlína do Alpské pevnosti. Měl k tomu 900.000 mužů, tři tankové armády a tisíc letadel. V samotné Praze přitom bylo asi 35.000 nacistických vojáků, členů Hitlerjugend a ozbrojených německých civilistů.

pátek 1. května 2020

Ruská válka


Zanedlouho budeme vzpomínati slavných májových dní v roce 1945, ve kterýchžto nás osvobodila Rudá armáda. Vzpomínáme na to právě v době, kdy post/pre/sovětské tajné služby usilují o fémovou vraždu tří českých starostů, včetně pražského primátora. A kdyby to nevyšlo, vydají Rusové podle ruského zákona na naše občany mezinárodní zatykač, a posléze se o ně ve svých gulazích postarají. Takže jsme vlastně s Ruskem ve válce. Ale nikoli poprvé.

úterý 28. dubna 2020

Vesele, jen vesele

Čo je to také absurdné, Kefalín? Dnešní divadlo ve Sněmovně. Vláda hodlá prodloužit válečný stav (Babiš: "Jsme ve válce") do 25. května, a má pro to své důvody. Komunisté to podporují. Tedy, ještě dnes dopoledne to podporovali. Po obědě přišla principiální změna: podporují jen prodloužení o sedmnáct dnů. Jiné partaje navrhují prodloužení pouze do 10. či jen do 7. května. Tejden prej stačí, míní Tokio Okamura, šak se, kdyby to nestačilo, můžeme sejít a během pár minut další prodloužení stavu nouze odkejvneme. Těch "pár minut" nyní trvá už skoro celý den.

čtvrtek 23. dubna 2020

Roušky komplexně, aneb všem, kterých se to nějak dotýká


(Zasláno z Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci)


Motto: „Když nejde o život…“

Prolog:

 Před dvěma lety zveřejnila společnost Reuters (Business News March 15, 2018, 11:59) podrobnou zprávu s názvem „Toyobo to pay $ 66 milion in U. S. bullet proof vests fraud case“, kde popisuje dlouhý proces, který vedl k odsouzení špičkové japonské firmy za uvedení vlákna Zylon určeného pro „neprůstřelné vesty“. Tyto vesty však v reálných podmínkách nefungovaly, což vedlo k několika smrtelným zraněním policistů.  Zdá se  neuvěřitelné, proč firma Toyobo a americký partner, který tyto vesty dodával na trh, neprovedli reálné balistické testy. Odpověď je jednoduchá, testy byly provedeny komplexně a úspěšně. Na co se však zapomnělo, že testy dosud nepoužitého materiálu (z výroby), a testy téhož materiálu po jisté době stárnutí v běžných podmínkách mohou být tak rozdílné, že se z fungujícího materiálu stane zmetek.

Účelem tohoto sdělené není šířit paniku, ale reálně zamezit analogiím s historií vlákna Zylon. To znamená dodávat a doporučovat jen ty materiály, které prošly skutečnými testy v podmínkách užití po doporučenou dobu. Testy musí být zaměřeny jak na ztrátu účinnosti, tak i na možné produkty stárnutí materiálů a hydro-, termo-, foto-degradace nikoliv separátně, ale v jejich kombinaci.

úterý 21. dubna 2020

Proč jsem se nestal politikem


Proč se aranžují hlasovací komedie a parlamentní živé obrazy? Stačilo by přece, aby vůdcové stran měli místo poslanců v kapse prostě odpovídající počet hracích známek a v danou chvíli je vyklopili na zelené sukno…

Před časem jsem tu sepsal historii post/pre/totalitního způsobu přijímání nového volebního zákona, podle kterého se organizovaly první svobodné volby po Sametové revoluci. Tento zákon (47/1990 Sb. z 1. března 1990) nepřipouštěl možnost kandidatury nezávislým poslancům, jedině stranické kandidátní listiny. Zatímco při většinovém systému jsou voleny osobnosti, a díky jim je politická strana silná, pak v poměrném systému jsou poslanci silní díky straně. Mohou být zvoleni jen tehdy, pokud je stranické politbyro zařadí na volební listinu – takže je tím pádem drží za koule. A proto musí být poslušní a plniti příkazy vedení podle nejhorších tradic demokratického centralismu. (Díky za pozdější zavedení kroužkování!) Mohutně jsem proti tomu tehdy protestoval, a nebyl jsem sám. Nelíbilo se to svého času ani Karlu Čapkovi, který to v roce 1925 okomentoval:

pátek 17. dubna 2020

Chvála polních cest

Když jsem byl malý, hodně malý, vedly polní cesty kolem lesů, po mezích, ba i v úvozech. A dokonce se pamatuju jak po nich koberovský strejda Vláďa vodil vola Honzu, zapřaženého do fůry. 


Nejdříve se rozoraly meze. Aby s získala cenná úrodná půda. Ale protože se přecejen potřebovaly nové velké krásné stroje někam dostat, vznikly prašné cesty místo nich. Vedoucí po polích, samozřejmě. Po cenné úrodné půdě. Tyhle cesty jsou zvláštní tím, že se každý rok rozorají, osejí, zvláčí - a pak se znova projedou.

úterý 14. dubna 2020

Hrnulo se to pěkně rychle

"Houstone, máme tu problém".
"Zde Houston. Opakujte, prosím."
"Houstone, měli jsme tu problém. Na okamžik nám vypadl rozvod proudu B."
Ale to nebylo všechno.
***

pátek 10. dubna 2020

Známky nevychovávají


Současná domácí škola ukazuje rodičům, jak náročné učení je - jak pro žáky, tak ale také pro učitele, jimiž se na chvíli stali. Také jsme se ženou Ivanou bývali domácími učitely, když jsme s dětmi jezdívali na svou tradiční velikonoční dovolenou na Horní Mísečky do horské ubytovny Hořec. V té době avšak nebyly velikonoční prázdniny, takže jsme na cestu dostali od soudružek učitelek pracovní sešity a plán, kam až se během toho týdne dostanou. Takže když se vleky zastavily, pustili jsme se do práce.

úterý 7. dubna 2020

Proti moření

Tady nejde o ochranu, ale o stigmatizaci. Která bude pokračovat neodvratným nakažením délesloužící populace.

Čtenářům mého minulého článkuhlavně tedy diskutérům pod ním, se omlouvám, že se "aktivně neperu" s epidemií. Při hodnocení svých možností ("mladší senior" pod sedmdesát, homeopatická cukrovka plus další kompenzované chronické drobnosti) jsem uvážil, že nejlepší praní pro mne by byla výsadba nových stromků, ale jak jsem byl napsal, ve Středočeském kraji je už vyprodáno. Jinak se aktivně peru svou pasivitou, osvěžujícími procházkami, on-line kurzem fotografie a psaním urážlivých článků ("kritizováním a pošklebováním").

pátek 3. dubna 2020

Táhnout za jeden provaz

Státní hmotné rezervy neslouží státu. Jen jednomu jeho „segmentu“.

Minule jsem napsal, že čínské rychlotesty jsou z 80 % vadné (na Severní Moravě). Dostal jsem pak kartáč, že jen byly špatně aplikované, totiž v době, kdy si organismus nedokázal vyrobit protilátky. Nu, to ale zcela potvrzuje mou tezi, že tohle řízení státu je chaotické, a to proto, že se nejedná o řízení. Protože tuhle informaci nedal patrně nikdo zdravotníkům na severní Moravě k dispozici.

úterý 31. března 2020

Země bez vedení


Ten, kdo bude mít stovky starých lidí na svědomí, jste vy, a vy si to zodpovíte!

Všimli jste si taky, jak jsou politici při nynějším koronavíření nadšení? Přiletí Ruslan s tunami zdravotnického materiálu z Číny. Premiér a ministr vnitra ho musí přivítat, aby národu předvedli, jak makají 25 hodin denně. V rozhovoru pro TV Nova strpí dlouhé minuty reklamní přestávky, aby mohli odpovídat na dotěrné otázky. Místo aby seděli na židli* v úřadu a vedli zemi. Rozplývají se díky za dar (draho zaplacený) od bratrské Číny, vyzdvihují nadstandardní vztahy pana prezidenta. Teprve dodatečně se dovíme, že největší dopravní letoun světa byl zorganizován přes patrně nebratrské NATO.

pátek 27. března 2020

Muž na nůž

aneb Člověče, zlob se

Když jsem byl malej, marodil jsem doma často s angínou. Když už jsem se učetl do nečtení, hrál jsem si všelijaké hry. Třeba i Člověče, nezlob se, což celkem jde hrát proti sobě, protože tam záleží hlavně na tom, kolik ti padne na kostce než na nějaké strategii. Samozřejmě musíš se snažit figurku protihráče vyhodit dříve, než se dostane z domečku do chlívečku. Je to tak jednoduchá hra, že se ani nedostala do Velké knihy deskových her od Miloše Zapletala. Jenže já jsem ji vylepšil natolik, že by se do dalšího vydání dostat už mohla!

A hraje se to takhle:

úterý 24. března 2020

Prokázat odvahu

Když je vám třináct, jste sám uprostřed noci a postava s maskou na vás míří pistolí, tak dostanete strach. 

Když jsem byl malej, tak jsem jezdíval o prázdninách na pionýrské tábory. Ony to bývaly spíše odborářské tábory, neb je neorganizovaly pionýrské oddíly, avšak podniky, kde pracovala maminka jako sekretářka a písařka na stroji. A protože maminka měnila skoro každý rok zaměstnavatele, tak jsem skoro každý rok trávil tři týdny prázdnin na jiném táboře.

pátek 20. března 2020

Odvážné šíření pravdy

Rouška nezabrání nákaze nositele. Ano, ale: "Moje rouška ochrání tebe, tvoje rouška ochrání mě."
@@@@@@@@@@@@@@

Ibuprofen zhoršuje průběh onemocnění koronavirem. (???) Tvrdí na svém twitterovém účtu ministr francouzského zdravotnictví Olivier Verano. I užívání dalších protizánětlivých léků (např. kortizonu) může prý zhoršit průběh nemoci. Přitom mi informační box na obrazovce ČT říká, že ibuprofen podle SÚKL nezhoršuje průběh nemoci.

úterý 17. března 2020

Nevíš dne

Správný šéf ze sebe netrhá játra, pane Babiši, správný šéf sedí na židli a jen ukazuje prstíčkem.

Za to, že jsme zpočátku zmeškali startovní výstřel ku běhu před koronavirem, může hlavně nečinnost dřívější hlavní hygieničky, na kterou se zřejmě spoléhali vůdčí politici, kteří nevedli. Zato nyní se činností odehrává přehršel, člověk nestíhá číst noviny a sledovat tiskové konference. Což je nutno, neb nevíte dne ani minuty.

pátek 13. března 2020

Elektrorealita

aneb Proč potřebujeme elektroauta


Počítají producenti práce elektrické se zaváděním elektromobility?  Dosud platná Státní energetická koncepce z roku 2015 ne. A proč by taky měla???

pondělí 9. března 2020

Ukradené volby


Sněm Občanského fóra se 20. 1. 1990 dověděl, že 6. 1. schválil to, co 4. 1. na Radě OF prosazoval Z. Jičínský a co 5. ledna definitivně dojednal kulatý stůl „za přítomnosti rozhodujících politických sil“ (Národní fronty a Z. Jičínského). A že do toho nemá co kecat.

Minule jsem tu připomněl, jakým pokoutním kulatostolním jednáním se před třiceti lety, tedy v lednu a únoru 1990 připravoval nový volební zákon. V časové posloupnosti to tenkrát zkraje roku 1990 vypadalo takto:

úterý 3. března 2020

Svobodné volby!

Nepřipomínaná výročí

"Široká veřejnost stále očekává, že jí týmy odborníků předloží své návrhy o podobě volebního zákona, ale jak se zdá, žádné varianty předkládány nebudou." A nebyly. 1. března 1990 vešel v platnost volební zákon, přijatý starým zlým kabinetním stylem, který petrifikoval účinkování komunistů v naší mladé blbé demokracii.
***

pátek 28. února 2020

Jak jsme přikázali KSČ

Nepřipomínaná výročí

Minulý rok jsme mohutně slavili třicáté výročí sametové revoluce a návratu demokracie do našich končin. Letos nás zase čeká mohutné slavení a připomínání událostí, spojených s koncem druhé světové války před lety pětasedmdesáti. A tak nějak se přestalo vzpomínat na dozvuky sametovky a předzvuky naší dnešní reality. Jen občas se ještě v diskusích objeví povzdech: Proč jsme tehdy před 30 lety nezakázali KSČ?

No, nezakázali. A dokonce přikázali!

úterý 25. února 2020

Elektrodebilita na druhou

Lidé, počítejte!

Budeme jezdit na elektřinu z přídělu? Nebo z nafty? Nebo z plynu? Nebo na dřevoplyn?

***


úterý 18. února 2020

O těch elektromobilních mýtech


Jde při násilném zavádění elektromobility především o ekologii, nebo o kšeft? O technický rozvoj, nebo ideologii? O ekonomii, nebo ekonomickou sebevraždu? O debilitu – nebo o vyčůranost? Anebo jsme v zajetí mýtů?
***

K mému minulému článku o elektrodebilitě se strhla poměrně fundovaná debata, ve které se zájemce mohl dovědět spoustu informací o problematice automobilů na elektrický pohon. Jen mírně přitom zaznělo varování před požáry elektroaut. Diskuse o tom byla zahájena provokativní otázkou čtenáře O. Rychlíka, jenž se ptal:  „Jak a kdo bude řešit hromadnou havárii 20 elektroaut na D1, z nichž bude 15 hořet?“

Kontroval mu  M. Šejna, který upozornil na to, že podobné věci se dějí i v případě aut s pohony na fosilní paliva: „Při poslední autohavárii na D1 dvou dieslovych aut uhořel jeden řidič. Pohonné hmoty jsou totiž mimořádně silné hořlaviny. Takže s tím rizikem požáru se nic nezmění.“

pátek 14. února 2020

O té elektrodebilitě

Rok 2030 se blíží, a s ním i plánovaný zákaz prodeje (a potažmo provozu) spalovacích motorů v Německu. Hurá! Ke stejnému kroku se chystá k roku 2040 i Francie s Velkou Británií. Hurá, hurá! Nejpokrokovější stát v tomto směru je Norsko, kde už nyní se vozový park skládá z 50 % z elektromobilů a hybridů. Norsko se rozhodlo zatočit se spalovacími motory (a hybridy) už v roce 2025. Třikrát hurá!

pondělí 10. února 2020

O těch ouřadech socialistických

Proč jsou naše ouřady stále tak socialistické? Vlastně ani ne tak socialistické, jako rakousko-uherské?

Většinu svého života jsem prožil v socialismu, a tak mohu srovnávat přístup ouřadů k občanovi tehdy a dnes. Mám štěstí, že žiju na Praze 13, jejíž radnice už od roku 2006 pravidelně získává stříbrné ceny za společenskou odpovědnost a vloni se dokonce v této kategorii stala absolutním vítězem Národní ceny ČR. Rovněž tak se skvěle umisťuje v soutěži Organizace dobré veřejné služby. A vloni získala druhé místo v soutěži Přívětivý úřad, což mne, jakožto potvrzení skutečnosti, potěšilo asi nejvíc.

Jenže krom místních přívětivých existují i ouřady státní. Tady mám zase tu výhodu, že jsem muž a na těch ouřadech pracují povětšinou dámy, za ty prachy. Osvědčilo se mi udělat ze sebe idiota, který vzbudí mateřské (dnes spíše dceřiné) instinkty, načež je se mnou jednáno vlídně a podpůrně. Někdy dostanu i bonbon. S tím idiotem: toho ze sebe nemusím moc dělat, protože jsem formulářový dyslektik, a krom toho pro formuláře stále platí Parkinsonovy zákony.

pátek 7. února 2020

O tom rouhání

Milá šestnáctiletá francouzská dívka Mila si po způsobu dnešní mládeže pořídila Instagram. A na něm před dvěma týdny zasdílela své milé video. Jistý nemilý nadržený mladík ji pak začal "dělat milostné návrhy". Mila je odmítla s poukazem na to, že je na holky. Onen nadrženec jí vynadal do "špinavých lesbiček" a obvinil z rasismu. Byltě muslimem.

Býval-li by nemuslimem, nepsalo by se jistě o "milostných návrzích", avšak o "sexuálním obtěžování", "gender nenávisti" a rozvírala by se nad ním chapadla spravedlnosti MeeToo. (Ale to by asi museli Instagram vypnout.) Protože je muslimem, natočila Mila video, ve kterém projevila svůj svobodný názor, že "islám je náboženství plné nenávisti".

pondělí 3. února 2020

Vysoké rozlišení a rasová citlivost

„Vychutnejte si animovanou klasiku z dílny Walta Disneyho!“ aneb jak vypadá vylepšený Dumbo.
*****

Revoluční rok 1968 přinesl rozkoukávající se československé veřejnosti mnohé dosud zakazované radovánky, jako třeba poslech Svobodné Evropy bez rušení, možnost výjezdu do zahraničí i promítání filmů z produkce The Walt Disney Company. Až v sedmnácti jsem tedy shlédl proslulou Sněhurku a sedm trpaslíků. Ano, měli jsme ji vidět povinně ve výtvarné výchově, pomyslel jsem si tehdy - aby bylo jasné, co se myslí pojmem „kýč“. Asi jsem už byl poněkud přerostlý, abych měl to nadšení, jaké mohli mít moji rodiče, než jim Sněhurku i Disneyho zakázali nejdříve soudruzi nacisté (do US kin šlo před Vánocemi 1937), a po krátkém poválečném oddychu zase soudruzi komunisté. Taky jsem byl odkojen Trnkovými animovanými filmy a celou produkcí studia Bratři v triku, později i českými večerníčky.

pátek 31. ledna 2020

O těch střetech - nestřetech

V českém zákoně o střetu zájmů trpce postrádám výslovnou definici střetu zájmů. („Střetem zájmu se rozumí...“) V první části nazvané „Střet zájmů a neslučitelnost některých funkcí“ se prakticky mluví pouze o -„neslučitelnosti některých funkcí“...
*****

V sámošce mě zase lákají ke spotřebitelské soutěži. Když vyhraju, tak si budu moci koupit se slevou nějaké užitečné předměty. Avšak má osobnost musí splnit určité vlastnosti. Třeba tu, že jsem zletilý (zjevně ano) a svéprávný (ještě nemám výsledky testů na demenci). A něco být nesmím:

úterý 28. ledna 2020

Jak prošel táta Osvětimí

Otík a Miluška
"Hned, jak tam přijedete, tak se hlas na marodku, že seš nemocnej, tam to budeš mít lepší..."

27. ledna 1945 okolo třetí hodiny odpoledne osvobodila Rudá armáda osvětimskou továrnu na smrt. Toto datum bylo vyhlášeno Valným shromážděním OSN 1. 11. 2005 za "Den památky obětí holocaustu". Stalo se tak na základě návrhu, jenž byl společně podán USA, Ruskem, Izraelem, Kanadou a Austrálií a byl podpořen dalšími 91 státy. Česká republika tento den vyhlásila jako památný už roku 2000, v roce 2004 byl pak uzákoněn jako "Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti".
***

pátek 24. ledna 2020

Zlé kamiony a chytří poslanci

Djó, tři pruhy!
Pokud někdo nedodržuje zákon, přijmeme nový zákon, nebo aspoň jeho devětačtyřicátou novelu.

Existuje zákon zvaný "o silničním provozu" (přesně 361/2000 Sb. "Zákon o provozu na pozemních komunikacích"), k němuž poslanci vloni vyrobili dodatek, totiž návrh novely, která by zakazovala kamionům (nákladním automobilům o celkové hmotnosti převyšující 3,5 tuny a jízdním soupravám, jejichž celková délka přesahuje 7 metrů) vystrčit čumák do levého pruhu (zákaz jízdy v levém krajním jízdním pruhu určeném pro rychle jedoucí vozidla). Kamioňáci by zde mohli předjíždět jen v době, kdy nesmějí vyjet na dálnici.

úterý 21. ledna 2020

Cesta ze sladkého domova domů

(Z Jezerního Sešitu 13. Konec vyprávění o výpravách v Lake District.)

Mobil drnčí, naposledy se budím v postýlce hornického domku na terase nad městečkm Coniston v Lake District. Je teprve osm hodin, letadlo mi odlétá z letiště v Newcastlu až ve čtyři odpoledne; těch asi 176 km k němu by naše auto mělo zvládnout za dvě hodiny a deset minut, nevstáváme zbytečně brzo? Když navigace nabízí o pětadvacet kilometrů kratší a čtvrt hodiny rychlejší cestu přes hory? Pravda, serpentinami, pravda, úzkými silničkami, pravda, mezi stády ovcí, možná i se sněhem...

pátek 17. ledna 2020

Design uniforem pro těhulky ve zbrani

Dobrotivá vláda, nevědoucí Válková, nevinný závislák Janoušek a uzdravený prezident

Neustále jsme bombardováni různými tvrzeními, která však nejsou vždy zcela přesná. Anebo se netýkají podstaty věci. Nezbývá nic jiného, než pokračovat ve vydávání nepravidelného Opravníku Moby Dicka.

§§§

Nejdříve se musím vrátit k neustále omílanému tvrzení, že "vláda dala důchodcům 900 korun navíc," což může být i zdrojem určité závisti až nenávisti vůči seniorům z řad řádně daně platícího obecenstva. Je nutné tedy znovu omílat, že důchodci dostali přidáno 151 Kč. Potvrzuje mi to i čerstvý přípis od České správy socialistického zabezpečení. Jedno sto padesát jedna koruna je totiž peníz, který se vyplácí k důchodu navíc oproti tomu, co by vláda stejně musela podle příslušné vyhlášky vyplatit!

úterý 14. ledna 2020

Putování za hrnečkem

(Z Jezerního Sešitu 12. Už pomalu končíme návštěvu Lake District.)

Minule jsem zmínil, že jsme se od jezírka Tarn Hows k autuvraceli „hodně strašidelným lesem“. Nakonec se mi podařilo vyrobit jen jeden, dva použitelné snímky, které ilustrují tento můj dojem. Dojem, který jsem nikdy neměl, když jsem se potuloval svými rodnými Jizerkami, kde jsem se vždy cítil velice bezpečně a přirozeně. Takže když jsem pak četl horory o strašlivých lesích, o pařátech, v něž se změní jejich větve a kořeny, tak jsem se jen opovržlivě usmíval. Les přece není takový!

pátek 10. ledna 2020

Léta dvacátá, nebo jaká?

Aston tady ve čtvrtek přivítal dvacátá léta. Připustil že je to možná dětinství, ale je rád, že zase budou nějaká „átá“ léta:

"Nultá léta? Žádná léta? Rozpaky přetrvaly i do následující dekády. Nikoho nenapadlo mluvit o „náctých“ létech. Přitom poslední „náctý“ rok skončil ani ne před týdnem. Někdo mi možná přihraje odkaz, jak to řešili ve dvacátém století. Ti taky měli své nulté roky a potom ty „nácté“."

Astone, jestli si myslíš, že ti někdo v diskusi přihrál nějaké informace, tak ano, z celkem 520 příspěvků se tomuto bodu věnovali dva (číslicemi 2) čtenáři. Abys to nemusel hledat, vytáhnu je tady:

úterý 7. ledna 2020

Poslední jezero

Při večerní domácí přípravě u klobásek a libové slaniny (ta se jenom udí, a před jídlem se musí ještě tepelně upravit) jsme na dnešek vybrali jako cíl našeho posledního výletu Tarn Hows. ("Tarn" značí "jezírko, pleso, horské oko". Jakže? Chcete překládat "Hows"? To nepřekládej, asi to nebude ani příslovce, ani zájmeno. Nejspíš to je nějaký druh keltštiny.) Toto překrásné jezírko je pro milovníky díla Arthura Ransoma významné tím - že o něm nikdy nepsal! A přitom ho musel znát. A třeba nepsal proto, že o něm psala paní Beatrix Potter ve svých roztomilých knížkách o roztomilých králíčcích, kteří prožívali roztomilé Příběhy králíčka Petra (a Hupky, Dupky, Bambulky apod.). Takže tady je Krakonošovo, vlastně Potterové, přesněji The National Trust Beatrix Potter.