čtvrtek 26. července 2018

Židé za spravedlivý mír

Byl jsem včera v Maiselovce na diskusi o té podivné petici českých "Židů za spravedlivý mír", kteří "odmítají vojenskou okupaci palestinských území" a volají po tom, "aby bylo okamžitě zabráněno masakrům na izraelsko-palestinských hranicích". (Masakrům, ke kterým došlo, když se Hamás za zblblými živými štíty o ráži 80,000 kusů pokusil prorazit plot na hranici mezi Gazou a mezinárodně uznaným územím Izraele.) Díky patří Federaci židovských obcí, která své prostory propůjčila a díky patří moderátorce Ireně Kalhousové, která toto podujatie zorganizovala a udržela v mezích. 

pátek 20. července 2018

MOBY DICK: Naše kuriosity


Neopatrné domy, přistižení opisovači, trhací vláda a prezident Trumpeta

"Plno kuriosit, pánové, plno! Kdo je přítelem srostlých dvojčat, dvouhlavých telat a podobných krás, nechť se jde podívat na zbořený dům v Mikulandské. Jinde to člověk ani nevidí! Zevnějšek zůstal v  celé své neporušené kráse jako hříšné tělo lidské ještě zůstává zevně vábivé, i když uvnitř už vše ďáblu propadlo, ale uvnitř domu sesulo se vše, a co ještě zůstalo nalípnuto, je pravá rarita. V Paříži vystavěli za 18 let 25.000 domů a z  těch se zbořil jeden jediný – hanba! U nás se vystaví za rok dva, a z  těch za půl roku čtyry spadnou! A když se ten neopatrný dům v Paříži zbořil, vzato jest stavební společnosti právo její ihned a zcela – jaký nerozum! Mohla přijíti komise, mohla dát stavitelům vysvědčení, že žádný z  nich do domu schválně nekopnul, a stavitelé mohli stavět dál. Neboť z  bořících se domů jsou výhody pro dělníka, který má až do své smrti, jež arci může být hned zde, pořád práci, v  lidu se pěstuje srdnatost a zvyšuje cit lásky rodinné, městu se dodá malebnosti a nájemníci nemají v  bytě štěnice a ošetřování v  nemocnici a pohřeb v obecní šachtu mají zcela zdarma."

úterý 17. července 2018

Zažít Liberec

(i jindy než v srpnu 1968)

Vlastně ne celý Liberec, jenom jeho radniční náměstí. Původně Staroměstské náměstí, to když na něm stál ještě první liberecký rathaus. Základní kámen byl položen 1599, do čtyř let byla radnice komplet, včetně osmiboké věže. (Kdo chce vidět, jak ta věž asi vypadala, ať se jde podívat na budovu Severočeského muzea v Liberci, jeho věž je její replikou.) Když začala po třech stech letech padat, tak ji roku 1894 během čtyř týdnů zbourali. To už kousek dál stála dokončená radnice nová, tak už tehdy byli Liberečáci mazaní.

pátek 13. července 2018

Parlamentní živé obrazy


Ve středu promluvil ve Sněmovně pan prezident Miloš Zeman, jehož expozé bylo nejzajímavější v okamžiku, kdy se ptal budoucí vlády, kde na plnění svých slibů vezme. Přes hodinu a půl trvající četba katalogu budoucích úspěchů koalice z úst pana trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše byla natolik přenošená, že si opoziční poslancové mohli v klidu vyladit svoje projevy. O tom více a jinde jiní. Zde jen doporučme panu premiérovi, aby krotil hormon. Vyjádření typu "nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska, zloděj zlodějský, nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mých dětech" se vskutku do přímého předvolebního televizního vysílání krutě nehodí. (Provokatér Kalousek Sněmovnu jen upozornil, že pan Babiš přísahal během svého lhaní na zdraví svých dětí.)

středa 11. července 2018

Hlasovací komedie

"Hlasy, které má ta která strana k dispozici, jsou velmi cenné, neboť jsou, abychom tak řekli trhovým zbožím; dá se za ně něco trhnout.Tahle strana nese na trh kopu hlasů a tahle jenom mandel; kdyby dodala o jeden hlas méně – kdyby například měl některý poslanec o věci odlišné mínění a podle toho hlasoval – bylo by to porušení obchodní morálky; chci říci, bylo by to tříštění.
My, kteří nejsme politiky, přitom nechápeme jenom to, proč se k tomuto handlu aranžují hlasovací komedie a parlamentní živé obrazy; stačilo by přece, aby vůdcové stran měli místo poslanců v kapse prostě odpovídající počet hracích známek (mohly by být různých barev) a v danou chvíli je vyklopili na zelené sukno.
Bylo by to lacinější a jaksi věcnější."
Karel Čapek, 1925

úterý 10. července 2018

Na pořadu dne

(Sejmuto z ČT24)

Prý jsme měli nějakou malou ministryni nějakou malou chvíli. Jo, tahle Malá, Taťána! Jedna z lídryň* hnutí ANO, která se v lednu proslavila výrokem:

"O vině a trestu (Andreje Babiše) rozhoduje soud. To rozhodně. Jen se ale pojďme bavit o tom, zda je opravdu nutné, aby ten soud rozhodoval teď. Co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky, nebo prostě do doby, než budou nové volby? Co se stane?"

Co se stane: Zase budou někteří soudruzi stát nad lidem, mimo lid – a proti lidu. (Podotýká soudruh Gottwald)

úterý 3. července 2018

Dva přiběhy s anděly


Když má člověk nakoupíno a navaříno a vypráno a složeno (žehlení po tomhle člověku nechtějte), tak mu už nezbývá nic jiného, než opravdu sednout ke stroji a psát další větu románu, na kterém pracuje s přestávkami už asi deset let. Ale zase není dobré sedět celý den u počítače. A tak se člověk někdy odpoledne sebere a zaběhne si alespoň do lekárny pro došlé vitaminy. A když člověk vyleze zadním vchodem do rondelu, tak najednou vidí na trávníku položenou větev, odtrženou od jeho oblíbeného javoroidního stromu. (A jéje, za ty dlouhé roky už druhou větev.) V sobotu foukalo i na Lužinách, a tady v rohu se zase vyrobil architektonický vítr. Ráno ještě nic, a teď hryc. A člověk k tomu náhodou přijde ve správný čas.