Nezhasínáte někde zbytečně?

To bylo za sociku takové heslo, které bylo produktem trvalé energetické krize, kdy se občas vypínaly celé obytné čtvrtě, aby mohly hutě s elektrickými pecemi lít ocel do chřtánu imperialistů: Nesvítí někde zbytečně? Dokonce se tím zabýval i Socialistický svaz mládeže, který si v rámci hnutí Reflektor mladých posvítil na zbytečné svícení. Nejen mladí, i staří se zapojovali, jako jedna sousedka, která na domovní schůzi se zápalem udávala: 

"Vidíte támhle to okno v druhém patře naproti? Tam se včera ještě ve čtyři hodiny ráno svítilo. To by se mělo někde hlásit!"

Zakázaný Čapek

Dokonce bylo zakázáno i mluvit o tom, že byl zakázaný

Byl Karel Čapek za bolševika "zakázaný", nebo nebyl? Podle rodinných pamětníků přestal být v padesátkách vydáván a jeho díla byla vyřazována z knihoven. Hlavním důvodem měla být jeho esej s výmluvným názvem "Proč nejsem komunistou". Slyšel jsem historku, podle které jednou v půli padesátek přibyl do Československa jistý vysoce postavený sovětský soudruh, který se sháněl po nějakých Čapkových knihách, a byl překvapen, že v knihkupectvích od něj není nic k mání. "Autor První party, ve které oslavuje prosté soudružství horníků, a vy ho nevydáváte a neprodáváte?" podivil se prý onen nezachycený hodnostář. Naši komouši se zděsili. Soudruh z Moskvy se na ně mračil! A tak byl Karel Čapek urychleně rehabilitován a začal zase vycházet (ta zmiňované esej ovšemže ne).

Cesta Evy Erbenové

Eva Erbenová, *24. 10. 1930

Tak ano, mohla by to být road movie. Ta knížka nazvaná "Cesta...". A vlastně svým způsobem je. Začíná v "křišťálovém paláci dětství" ve třicátých letech 20. století. Jenže ten palác stál v Podmoklech, dnes děčínské čtvrti. Což už od roku 1936 nebylo pro Čechy dobré místo k životu. Další zastávkou byla Volyně v Pošumaví. Ale když tam rodině vyhořela továrna, přestěhovala se do Prahy, do vily ve strašnické Vilové ulici. Tatínek vynálezce Jindřich, hodná maminka Marta, dlouholetá vlídná hospodyně Boženka, to byli nejbližší lidé malé Evy. Ale ani Praha není od března 1939 pro někoho, kdo se jmenuje Levitová, moc dobré místo k životu.

Nejradostnější svátek

Kniha Ester praví, že rádce perského panovníka Asvera, nenávistný Aman, hodlal vyhubit, zmordovat a vyhladit všechny Židy od mladého až po starce, děti i ženy. Jenže se mu to nějak zvrtlo. Ne poprvé - a ne naposled... 

Stalo se za časů perského krále Asvera (někdy před dvěma a půl tisíci lety), že král ten pro neposlušnost zapudil svou ženu Vasti. Hledal pak král Asverus mezi pannami všemi ve všech sto dvaceti sedmi zemích, jimž vládl, novou královnu. A velmi se mu zalíbila Hadassa neboli Ester. Byla pěkné postavy a krásné tváři. I zamiloval si král Ester a dal jí korunu královninu. Avšak Ester zamlčela svou rodinu i národ, jak jí přikázal její strýc Mardocheus, u nějž jako sirotek žila.

Get a fruit!

Tak ano, po hlasování eu-parlamentu budeme moci podporovat plynové projekty (co auta na plyn?), česká vláda bude moci podporovat náhradu starých jaderek za nové, takže si můžeme oddechnout. Konstatuji, že tomu tak není. 

Člověk by řekl, že když má Evropa problémy se svým Zeleným údělem, ke kterému může velmi brzy dojít - až Rusáci zavřou všechny kouhoutky -, když řeší energetickou, uprchlickou a nastávající potravinovou a epidemiologickou krizi, tak že toho má na hrbu docela dost. Née, to je málo, musíme si ještě svázat ruce a žaludky ohledně ovoce. Stejně jako se před sto osmi lety v tehdejším agrárním kalendáři vyzývalo "Kde žiješ, té země plodu užívej!", tak teď jest na nás apelováno, abychom užívali toliko evropského ovoce pod heslem "It's easy, it' tasty, it's European!" Zjevně proto, že přece žijeme v zemi zvané "Evropa".

Churavý prezident

Začaly prázdniny. A taky dovolené. Televizní společnosti zařadily do svého programového schematu opakování svých starších pořadů. A tak i Šaman, sedící lenivě na lodžii svého bydliska na sídlisku, hodlá vypouštět do elektronického éteru své starší, ale dobré kusy. Za pětadvacet let na Neviditelném psu se nějaké i najdou. Starším čtenářům připomene staré časy, snad zaujme i mladší, třebaže v té době ještě nebyli na světě. Zde předložený text pochází z dubna roku 2002. Proto prezident, o kterém je zmínka, se jmenuje Václav Havel. A ten byl dost často chorý. Za dvanáct let svého prezidentování byl marod celkem asi 300 dní. (Ale značnou část této doby ouřadoval z lůžka.) Jednalo se především o následky neléčeného zápalu plic během jeho "fešáckého kriminálu", ale i nemírného kouření a způsobu života, který vedla naše "nepracující inteligence" v 60. a pozdějších letech. Před napsáním tohoto článku byl naposledy vážně nemocen na konci září 2001, kdy byl kvůli srdeční arytmii krátce před odletem nucen zrušit návštěvu Itálie. Lékaři mu tehdy provedli "elektrickou kardioverzi". Itálii si ale neodpustil, jak vidno z Šamanova dobového článku:

===========================

Čas nasadit si masku

S prázdninami na nás dolehla letní "vlnka" coronaviru. Jeho hlavní adresa je "omikron", vedlejších je více. A hlavně jsou mnohem nakažlivější. V obecném povědomí panuje představa, že tahle "chřipečka" má sezónní charakter, tedy navštěvuje nás od pozdního podzimka po časné jaro. Je pravda, že koronavirová B.1.1.529 se v Evropě objevila vloni na podzim, ale proč jsem ji tehdy nazval Mandela? Protože přišla z Jihoafrické republiky. A ta leží na jižní polokouli. Hlavní město JAR je asi na 34. rovnoběžce.  Vlhké zimy se tu vyskytují mezi červnem a srpnem. A v listopadu zde začíná horké léto... Takže je zbytečné překvapení, že už to zase začíná i u nás v létě. (Tentokrát pod označením BA.5.) Ani tahle vláda to nečekala! Avšak přesto má zavedena proti-epi-demi opatření. A jakáže? Podíval jsem se na stránku vlády, která se této tematice věnuje.