Malujeme, pokládáme koberce, tím pádem stěhujeme kubíky domácích starožitností, včetně archivních novin. Některé perly by měly znovu přijít v oběh. Třeba tato, z časopisu Masarykův lid (kulturní čtrnáctideník vydávaný Ústřední školou dělnickou v Praze, řídil Josef Vondráček s redakčním kruhem), ročník XV., číslo 14 z 1. května 1946. Už rok po skončení války volá značka „zm“:
--------------------------------------------------------------------------------
POZOR! - POZOR!! - POZOR!!!
URODILO SE NÁM PANSTVO!
Všichni novináři zajisté se značným nadšením vzali na vědomí prohlášení soudruha Blažka, učiněné za zaměstnance průmyslu tiskárenského na velikonočním I. Všeodborovém sjezdu v Praze. Podle referátu „Práce“ z 23. dubna „zdůraznil Blažek, že oni již více než 30 let* tvořili jednotnou, nadstranickou organisaci“ a „prohlásil, že vždy budou pro svobodu tisku, avšak, že odmítnou zhotovení každého tiskopisu, obsahujícího záměrné útoky proti vládnímu programu, lidové demokracii nebo jednotě Revolučního odborového hnutí.“
Toto prohlášení je krásné jen na pohled, v podstatě je to skok až do doby Temna**, kdy panstvo také považovalo nebo smělo považovat každou sebe spravedlivější kritiku za útok. Tento diktát ÚRA zavání tudíž feudalismem, jenž je vlastním bratrem totalismu. U typografů je totiž tiskopisem vše, co se tiskne, ať leták, či plakát – anebo kniha a noviny.
Jestliže má místo censury nastoupit vládu docela osobní „úvaha“ jedenkaždého typografa, jestliže kterýkoli sazeč bude moci rozhodovat o tom, co je a co není útokem na vládu, demokracii a hlavně ovšem ROH, pak, prosím, novináři a spisovatelé, sbalte fidlátka, neboť politiku a kulturu právě začala dělat „nadstranická odborová organisace***“.
Nezdá se vám opravdu nic o stmívání****, soudruzi?
zm
Opsáno v Praze dne 7. června 2011
Šamanovy poznámky:
*včetně doby válečného Rakouska-Uherska, 2. republiky a německé okupace...
**a soudruh Blažek byl zdatným předskokanem
***Odbory jsou „nadstranické“ i dnes, 65 let po napsání tohoto sloupku, že???
****On to nebyl sen, ale tvrdá stranická práce předskokanů vlády komunismu. Doufejme, že „zm“ stačil sbalit v roce 1948 fidlátka včas...
středa 8. června 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
52 komentářů:
Když se začne míchat práce a politika, je to vždy na nic.
Vlastně jsem něco obdobného zažil hned po tom našem slavném "velvetu". Bylo to nanic - najednou rozhodovali ti, kteří se tehdy "dostali k oknům" a mohli tehdy "promlouvat k davům".
O schopnosti rozumně kormidlovat "Ústavem" tato jejich vlastnost nevypovídala nic.
A ještě jedna realita z té doby: Revoluce opravdu požírá své děti. Tohle ovšem platí i při jiných "revolucích".
Jak jsem se tak dneska táhl v příšerném dusnu přes mosty k domovu, uvědomil jsem si, že z cca 20-ti lidí, kteří před cca dvěma lety uspořádali úspěšný hon na tehdejšího ředitele, zůstali na své pozici dva. A jeden to už má nahnuté.
Takže nový ředitel postupně "vybouchal" všechny ty, kteří mu vlastně před časem umetli cestu k nynější funkci.
Možná podle pravidla "Kdo jednou zradil, zradí vždycky.." (To by mohla být i pravda.)
Jen poznámku :
Až si budete hledat, vážení vlastenci a vážené vlastenky, informace o plátku "Masarykův lid" resp. o podivné organizaci "Ústřední škola dělnická", objevíte možná Ameriku : Národně socialistická strana se po osvobození rozdělila na dvě nesmiřitelná křídla.
Jedno křídlo tvořili naši nepřátelé, mnohdy placení agenti cizích špionážních centrál (např. Horáková). Takoví zrádci a slouhové buržoustů nám chtěli kázat něco o „panstvu“ !
Druhé křídlo tvořili naši lidé, později zakladatelé a členové Československé strany socialistické. Hlavním představitelem tohoto (nepoměrně většího) křídla byl náš první socialistický president, dr.Edvard Beneš.
Dobrou noc všem lidem levé vůle.
Značka "zm" byla evidentně schopna dohlédnout mnohem dále, za špičku svého nosu. Předpokládám proto, že asi po únoru 1948 stát moudře opustila. Odbory jsou otravné dodnes a bohužel se u nás ještě nenašel s výjimkou těch učitelských nikdo, kdo by jejich soustředěnému náporu odolal. Jenže ono to ustupování tu tomu tu onomu je velice nesystematické a zhoubné.
1/
Dřív než se tu začne balit všechno možné chrastí do jedné otepi a mást lidem pojmy používáním slova socialistický ve smyslu, jaký vešel v úzus za doby totality (reálný socializmus = státní politické hospodářské zřízení zemí východního bloku Evropy řízeného sovětskou nomenklaturou) bych chtěla upozornit, že socialismus, socialistický nebo sociální má před únorem 1948 r. zcela odlišné a velmi široké pole významu. Označuje v podstatě snahu obracet se k širokým vrstvám prostého obyvatelstva jako dělníci nebo rolníci s cílem jejich výchovy, vzdělání a zapojení do politického dění v zemi.
Strany, které ve svém názvu nesou slovo sociální nebo socialistický, nejsou jednoduše odnožemi komunistických stran, ale jsou zakládány jako antagonistické strany vůči komunistům a vůči marxistickému socializmu, který komunististi prohlašovali za jedinou historicky správnou ideologii a své, komunistické strany, za jedině historicky oprávněné hnutí, skutečně hájící zájmy dělnické třídy.
V českých zemích již za dob Rakouska Uherska byla velmi aktivní výchovná a osvětová činnost různých spolků a stran za účelem pozvednutí celkové vzdělanosti národa. V tom kontextu je zapotřebí se dívat i na Ústřední školu dělnickou, založenou národními socialisty.
Pěkný článek o vzdělávací činnosti v českých zemích od konce 19. stol. až do roku 1989 najdete na há://wé.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/dejiny-vzdelavani-dospelych-v-cr. Skutečně velice užitečné pro vytvoření si představy o tom, co byl český veřejný a politický život v těch letech.
2/
O povaze České strany národně sociální (v r.1918 přijala název Česká strana socialistická, po vzniku republiky až do roku 1926 Československá strana socialistická, poté Československá strana národně socialistická) a o jejích cílech nám dnes nejlépe řekne její zakladatel Václav Klofáč v projevu z 26. července 1908 ve Vysokém Mýtě: „Národně sociální hnutí se muselo zrodit i kdyby bývalo nebylo nepochopitelně protinárodního stanoviska sociální demokracie. Socialismus sám musel – ať už dříve nebo později – vyvolat toto hnutí, dříve nebo později musela u nás v Čechách, v českém lidu, ozvati se silná reakce proti socialismu marxistickému, proti třídnictví sociální demokracie a proti jejímu jednostrannému hmotářství, proti dogmatářství jejímu, které ze sociální demokracie učinilo prostě nesnášenlivou, fanatickou církev, nepřipouštějící kritiky a odchylných názorů a terorizující kdekoho jen hrubou silou a inkvisiční činností svého vedení. ( Pozn.: tehdy, v 1908 r. ještě československá sociální demokracie, ustavující sjezd KSČ se bude konat v květnu 1921)
"Vedle černé církve povstala prostě stejně prohnilá církev druhá, církev rudá, vedle klerikalismu černého klerikalismus rudý, tento ještě mnohem nesnášenlivější a mstivější než prvý. Zde více než jinde uplatnila se zásada: budeš věřiti toliko v to, co my ti budeme hlásati, od našich slov, od našich dogmat nesmíš se odchýliti ani v nejmenším, vše jiné je kacířské a budeš-li o tom, co my ti povídáme sebeméně pochybovati, zatočíme s tebou jménem Karla Marxe a Františka Soukupa (tehdejší sociální demokrat – pozn. DL) jako s kacířem." (Václav Klofáč zakladatel České strany národně sociální, 26. července 1908 ve Vysokém Mýtě. )
há://wé.delnickamladez.cz/prameny-ns Historické prameny národního socialismu
3/
Pokud jde o komunistickou cenzuru, o které se zmiňuje Šaman, přečtěte si ve Stopách totality 1948-1965:
"Komunistická strana Československa se stala po druhé světové válce nejvýznamnější politickou silou v obnoveném Československu. Pomohla jí k tomu celá řada faktorů – významný podíl na protifašistickém odboji, vzrůst popularity Sovětského svazu jako vítěze nad nacistickým Německem, poválečný radikalismus obyvatel, oficiálně propagovaný politický program i slabost a nejednotnost nekomunistických stran.
Podle pokynů strany měly pracovat také komunisty ovládnuté nebo přímo založené organizace a spolky, jako např. Revoluční odborové hnutí "
"Ještě před vyvrcholením vládní krize, 24. února 1948, byl vydán pokyn k zákazu dovozu západních časopisů a novin, který v podstatě zůstával v platnosti po celou dobu trvání komunistického režimu. K ovládání sdělovacích prostředků (tisku, rozhlasu a později i televize) byla zavedena řada personálních i administrativních opatření a později zřízen i speciální cenzurní orgán – Hlavní správa tiskového dohledu."
http://www.stopytotality.org/ke-stazeni/dejiny-1948-1960
Nechci vám tu dělat nějaké přednášky o věcech, které jistě znáte, buď z knih nebo televize. Myslím, že už tu mezi námi nebude přímý účastník a svědek dob první republiky.
Proto se mi zdá funkční některé údaje nebo znalosti trochu osvěžit.
Nejsmutnější na tom je, že jakousi variantu té rudé církve tady máme dodnes, protože KSČM se odmítla zbavit vazeb jak na minulost, tak na třídní boj. ČSSD se sice naoko a oficiálně od marxismu distancuje ale to máme na jedné straně, na té druhé je plná bývalých skalních komunistů a její myšlení a projevy tomu naprosto odpovídají no a její vazby na bývalé aparátčíky, veksláky, kolotočáře a další verbež bývalého režim nelze nepostřehnout. Odbory jsou jen prodlouženou nátlakovou rukou toho všeho, proto si myslím, že kdyby někdo nějakou stávku nějakého odvětví "ustál" a to tak, že by ty nejvíce organisující a stávkující vyrazil a zbytku by sice nabídl návrat, ale za horších podmínek než měl původně, tak by tím pro nás pro všechny vykonal cosi mimořádně záslužného, protože třeba by tu prodlouženou nátlakovou bolševickou pazouru konečně přešla chuť, prosazovat si jakési chiméry na úkor ostatních a navzdory ekonomické realitě.
Draku,
kdo v ČR financuje odbory? Kdo platí funkcionáře?
Obvykle to jsou pěkná tučná místa, která musí dotyční hájit nějakou aktivitou - to jsou podle nich stávky. Kromě toho berou peníze, alespoň tady, na různé "mise", při kterých prakticky převážejí své plné aktovky z jednoho místa na druhé. Tady jedna naše známá chtěla dát dvěma podobným agilním funkcionářkám do aktovky cihly, ve stejné váze, namísto těch papírů, co v nich měly, schválně, jestli si té záměny všimnou.
Informace,
až do pádu R-U to nebyla českoslovEnská, ale českoslovAnská sociální demokracie.
Pardon, Pergille,
já jsem našla verzi československá. Jak jsem koupila, tak prodávám.
informaci:
Pokud vím, tak funkcionáře platí členové svými příspěvky, to by ale mělo být stejné všude v civilisaci. Jenomže my u nás tady máme ještě určité místní specifické odlišnosti, protože naše odbory totiž během jejich existence před listopadem 1989 přišly k jakémusi poměrně slušnému majetku, jeho součástí myslím například byl Hotel Pyramida na Břevnově a spousta dalšího. Myslím, že spousta funkcionářů si to zprivatizovala, nebo za správný bakšiš nechala zprivatizovat někoho jiného, zprávy pronikaly navenek celkem zajímavé, ale i tak si myslím, že odborové centrály tím prodejem získaly poměrně dost hotovostních prostředků a rozhodně žádnou nouzí netrpí a úměrně tomu i pak mají rozličné choutky pokoušet se o rozličné lumpárny.
informaci a Pergillovi:
Ať už to bylo jak chtělo, tak na smutném faktu, že na levé straně politického spektra není jediný aspoň trochu slušný a důvěryhodný politický subjekt, to nemění vůbec nic.
Máte pravdu, Pergille,
"ostatně jako vždy".
Na Wikipedii je českoslovanská.
Draku,
o italských odborech nechci ani hovořit, je to černá díra italských dějin. Po osmašedesátém řádily jako černá ruka. Spojily se všechny tři organizace, komunistická, socialistická a katolická do t.zv. trojjediné a pod taktovkou komunistů vedly podvratnou činnost. Stávky jedna za druhou, okupace závodů, škol, univezit, manifestace, průvody, rozbíjení výkladních skříní obchodů, t.zv. socialistické nákupy v supermarketech, mlácení stávkokazů, atd. Teprve někdy v devadesátých letech to poněkud utichlo a teprv v posledním desetiletí se ty umírněnější odbory od komunistických osamostatnily.
Stejně ale, kde můžou, strkají klacky pod nohy, jako v případě restrukturace Fiatu, jak jsem tu jednou psala.
Modlete se, ať vaše odbory nezdegenerují stejným způsobem.
informaci:
Myslím, že zatím se ty naše těm italským ještě nevyrovnají, ale také bych řekl, že určitým lidem v ČSSD a v KSČM by přišlo velice vhod, kdyby se těm italským začaly přibližovat a že tu určité náznaky nežádoucího vývoje oním směrem rozhodně jsou k vidění.
Informace, Pergill a Drak:
Principem odborů už není prospěch pracujících, kapitalismus už není "raný" - aspoň ne v našich krajích, ale jde o prospěch buď relativně úzkého okruhu "zákazníků" - vzpomínám na železniční stávku a na to, jak se Asociace strojvůdců postavila vlastně proti ostatním profesím na železnici nebo stávku lékařů, kteří naprosto sobecky vynechali zdravotní sestry, nebo, ještě hůř, jde jen o prospěch odborových funkcionářů samých.
Já osobně už na "odbory" nevěřím. Musely by vzniknout znovu, "odzdola". Že tu a tam jsou potřeba je jasné - viz zneužívání lidí v supermarketech v místech kde není jiná práce.*
Ale to kupodivu naše "velké odbory" neřeší.
*/ U nás v Kotlince je totiž malá mobilita pracovníků. Bohužel, takový "krajový zvyk" - není volných bytů, není volných domů, není chuti se stěhovat za prací nebo dojíždět.
Draku,
já jsem původně nechtěla zavíst diskuzi na odborové orhanizace, protože to je téma, které na mne působí podobně jako červený hadr na býka v aréně. Můj dlouhý příspěvek byl myšlen jako reakce na výplod našeho vlasteneckého eurasijského národobolševika, který zas pomlouvá prezidenta Beneše."Náš první socialistický prezident", tak se o něm vyjadřuje zcela v duchu SdL štvaní proti dekretům. Pro něj "sociální" nebo "socialistický" je jednoduše synonymem k termínu "komunistický". A to ne proto, že by neviděl rozdíl, ale proto, že ta záměna se mu hodí do jeho propagandy.
Nedělejte si iluze, STK,
s odbory "zdola". Ty tu jsou také a jsou ještě horší než ty stranické. V osmdesátých létech tu vznikly Co.Ba.S. (Comitati di Base della Scuola) tedy jako odbory školských pracovníků a pak podle toho vzoru vznikly další v jiných odvětvích. Jsou krajně extremistické, anarchické, antiliberistické a antikapitalistické.
S těmi se už vůbec nedá jednat. Ty dělají jen bordel.
Informace,
jenže ty ženy, pokladní, které prý musí nosit jakési označení (stuhu), že "mají své dny" a jen na tom základě jsou pouštěny častěji na WC - jak daleko je to od Davidových hvězd? Ano, nejde tu o život, maximálně se můžou počůrat, ponižující je to ovšem stejně.
Mohou sice z místa odejít - a jít rovnou na pracák. Jejich domek je za rozumnou cenu neprodejný, na jiný jinde není peněz...
Tady poblíž je na tom takhle Osoblažsko. Ani se těm lidem nedivím, že volí z 65% KSČM, zbytek ČSSD. Ty jim aspoň něco slíbí. Jistěže to nesplní, ale "slibem nezarmoutíš". Ostatní se ani na ten planý slib nezmůžou. Prý "každý svého štěstí strůjcem..." Sakra!
To jsou ty okamžiky, kdy jsem levičák. Na druhé straně - ani já jim nedokážu poradit. Snad číhat na příležitost a vypadnout jinam. Protože "neprosperita" se rozlézá jako prašivina. To je něco, o čem třeba pražáci nemají ani potuchy. Tam je práce téměř vždy. Prý. Tvrdí to i můj syn, který už dlouho pracuje v Praze.
Je pravda, že když jsem si před rokem zajišťoval práci k důchodu a nevěděl jsem ještě, jestli mě "Ústav" bude chtít, dostal jsem dvě nabídky z našeho města a čtyři z Prahy, kde mě zas tak moc lidí nezná.
Lidsky vzato, těch lidí z míst, kde je k mání jeden až dva monopolní zaměstnavatelé, kteří pak celkem s přehledem ovládnou celý region jejich pravidly a jejich platy, je mi hodně líto. Sám nevím zda bych vůbec v něčem takovém obstál a kdyby ano, tak jak by to bylo. Já měl to štěstí narodit se v Praze a až na několik let strávených v zahraničí jsem se pak odsud nehnul a upřímně řečeno mi to až tolik nemrzí, naopak jsem celkem rád. Praha prostě má v mnoha ohledech své kouzlo a půvab. Ale i v Praze je v mnoha profesích takřka nemožné najít si práci, když je jednomu padesát a víc. Je to sice v mnoha ohledech snadnější a rychlejší, než mnohde jinde, ale to, co se občas doslechnu od známých a přátel je čas od času děsivé i tady.
STK,
ten případ, kdy ženy pokladní musí nosit stužku, aby mohly při menstruaci chodit častěji na záchod, by měly řešit ty ženy samy. A to podáním žaloby, buď kolektivním anebo prostřednictvím odborů, na zaměstnavatele pro narušování zákona o ochraně privacy (jestli nějaký máte) nebo zákona o ženské rovnoprávnosti nebo nějakého podobného. Advokát by už vhodnou formulaci našel. V životě jsem něco podobného neslyšela. Tady se pokladní u kasy střídají, když se chce jedna vzdálit, zastoupí za ni kolegyně. Nevím, jak zní váš zákon na ochranu práce, ale jinde by podobný případ vyvolal nebetyčný skandál.
To je názorný případ,kde by měly zasáhnout odborové organizace, aby tak ospravedlnily členské příspěvky, co pobírají.
Asi před dvěma roky se objevila v novinách zpráva, že Praha je na 12. nebo 15. místě v Evropě, co by bohatý region. Nejbohatší italské jihotyrolské Bolzano (které jako provincie požívá mnoha finančních podpor od ústřední vlády, aby zas neřvalo do světa, že jsou občani německého jazyka utlačováni fašistickými zákony) bylo až někde na 30. místě.
Byl to propočet relativní: na základě vztahu mezi GDP a příjmy obyvatelstva.
Z tohoto umístění pražského regionu vyplývá jaksi automaticky, že průměrná situace ve státě bude pravděpodobně nižší než v hlavním městě, ale rozhodně rozdíl nebude zas tak makroskopický, aby se mohlo hovořit o nějaké hromadné "neprosperitě".
Nevím, situaci neznám, vidím na vlastní oči jen jak to vypadá v Praze. Mohu Vás ubezpečit, že Praha dělá na italské turisty nezapomenutelný dojem jako město architektonicky unikátní, kulturně rozvinuté, bohaté, a hlavně spořádané. Jeden vedoucí z banky, kde jsem klientkou, má dokonce na pracovním stole plastiku s pražským hradem na památku na výlet do ČR a pokaždé mi hovoří s nadšením, jaké je to krásné město. Do Ostravy se zřejmě nedostal. Jenže, jak si pamatuju, už za režimu, Ostravsko nemělo zvlášť vhodné životní podmínky. Sice si lidé vydělali, protože stát potřeboval kompenzovat zamořené prostředí, ve kterém byli nuceni žít, aby odtud pracující neutekli, ale jiné výhody nemělo. Nemyslím, že by se nyní situace oproti režimu natolik zhoršila, že by to vedlo lidi k masovému hlasování pro levici.
Aha,
náš vlastenecký euraziat zmlkl. Došly mu argumenty?
Anebo se už přestěhoval do Minska, aby byl mezi prvními v budoucím hlavním městě eurasijského regionu Centrální Evropy?
Prosinec 1989 a 30.září 1938
aneb
Opožděná omluva s.Jakešovi
Co to je, ta "mobilita pracovních sil" ?
Je to "vznešený" euroamerický výraz pro vyhánění pracujících z jejich domovů, posouvání otroků kapitalismu a demokracie dle potřeb velkokapitálu.
Prostě - stačí si přečíst Manifest komunistické strany, a každému je tento pojem jasný.
V praxi to vypadá takto : V průběhu první etapy budování socialismu (1945 až 1989) vzrostla životní úroveň našich pracujících OBROVSKY. Naši pracující, do roku 1945 pouzí otroci kapitalistů a později fašistů, se stali hospodáři ve vlastní zemi, rozdělovali si mezi sebou nadhodnotu, postavili si rodinné domky, družstevní byty, resp. dostali krásné byty od našeho státu. Statisíce naši pracujících si postavily chaty, jiní naši pracující zvelebili zchátralé chalupy po Němcích a kulacích (jejich původní majitelé trestuhodně zanedbávali údržbu "svých" znárodněných nemovitostí od r.1945, resp. od počátku 50.let).
Naše vlast vzkvétala, naši lidé budovali a zpívali, po práci tančili.
Jenže na konci 80.let minulého století se plně projevila Gorbačovova zrada. Euroamerika podnikla mnohostrannou soustředěnou ofenzívu na státy socialistického tábora, na celou naši krásnou rodnou Západní Asii. Dočasně jsme ustoupili, dočasně jsme ztratili naše výdobytky.
Nyní se musím k něčemu přiznat, vážení vlastenci a vážené vlastenky. Proklel jsem v prosinci roku 1989 vedení naší Strany, proklel ve jménu Nesmrtelných hodnot, poslal jsem všechny tajemníky ke Trockému. Prostě jsem jim vyčítal neleninskou ústupnost.
Ach, jak jsem chtěl, spolu s ostatními opravdovými vlastenci, bojovat proti nastupujícím Němcům a ostatním Euroameričanům, a proti jejich domácím přisluhovačům ! Chtěl jsem třeba padnout při obraně své vlasti proti cizákům, proti quislingům a havlům. Nebylo mi to dopřáno.
Jenže dnes, po letech, vidím celou tehdejší situaci jinak. Vidím pokořené, poničené Srbsko. Vidím brutální euroamerickou agresi v Libyi, Iráku, Afghánistánu. Vidím vzmáhající se Ruskou federaci, vidím vzrůst síly mezinárodního proletariátu.
Prostě jsem pochopil, že vedení naší Strany se v listopadu a prosinci 1989 nechalo inspirovat olbřímím a hrdinským vlasteneckým činem pres.Beneše : Kdybychom se postavili na marný odpor vůči drtivé přesile fašistů resp. kapitalistů a demokratů, byli bychom přemoženi, naše tisíciletá vlast by byla poničena. Dopadli bychom jako Polsko resp. Irák.
Nuže tedy, dnes v naší vlasti zuří nelidský režim, režim vymyšlený a provozovaný Euroameričany. Režim, který byl nám pokrokovým Slovanům vnucen brutálním násilím. Díky zachování zdravého jádra národa se však cizáckého režimu opět velice rychle zbavíme, jakmile budeme opět osvobozeni našimi staršími bratry. Děkujme za to s.Jakešovi a tehdejšímu vedení Strany, jako děkujeme pres.Benešovi za zachování síly národa v roce 1938.
Po osvobození již nebude potřeba "mobilita pracovních sil" – opět otevřeme či vybudujeme závody v místě koncentrace pracovních sil. Prostě práce přijde za vámi, vlastenci a vlastenky ! Stejně jako na počátku první éry našeho budování. Nebude již nezaměstnaných, nebude bídy, nebude bohatců a nadutců. Vyženeme Němce a ostatní Euroameričany, potrestáme jejich přisluhovače. Z jejich luxusních vil budou opět školky a zdravotní střediska. Naši pracující opět budou zvelebovat chalupy po odsunutých cizácích resp. po rozkulačených kulacích. Jiní naši pracující si opět budou zvelebovat své krásné panelové bytečky, jež jim zůstanou po celý jejich život, které po nich zdědí jejich potomci.
A tančit, tančit se bude všude !
Вперёд, к Новой Центральной Европе с центром в Минске!
Nejen pro VV z mého šuplíku
Život
Život je nádhernej i když je jen jeden
Láhev je půlplná i jen poloprázdná
Užijme si chvíle právě teď když jedem
Když je tahle pomíjivá mrcha šťastná.
informaci:
Možná Vám to STK upřesní či rozvine, ohledně situace na Ostravsku a v okolí, ale i kolem Prahy jsou menší regiony a města, jako například Mladá Boleslav, Beroun, Příbram a další. Zrovna třeba na Příbramsku situace kolem zaměstnávání lidí není zrovna růžová, protože doly už svou činnost skončily, nic moc nového se tam nevybudovalo a nevyrostlo, takže o ten zbytek nabídky pracovních míst je celkem bitva. Mládež částečně odjela do Prahy, zbytek se snaží obstát v místních podmínkách, což není snadné a místní zaměstnavatelé toho dost zneužívají tím, že platy nejsou nic moc a pracovní podmínky už vůbec ne. Samozřejmě, že se dá najmout právník, ale jedna věc je mít na něco právo a druhá věc je mít vůbec vůli se pokusit si ho nějak prosadit, což při pověstné neschopnosti státních orgánů a justice není nic snadného, takže lidé se do podobných avantýr s nejistým koncem pouštějí krajně neradi. Zaměstnavatelé se obvykle velmi dobře znají se státními úředníky, takže stěžovat si na něco přímo v regionu obvykle nikam nevede, zasahují až nadřízené instance a i to jen někdy. "Velké odbory" jsou jen nátlakovou skupinou, prodlouženou rukou KSČM a ČSSD, s opravdovou ochranou zájmů pracujících lidí to má opravdu jen máloco společného. Zkrátka a dobře, právo sice máte skoro stejné jako kdekoliv jinde v civilisaci, ale jeho vymahatelnost a vynutitelnost jsou na velice nízké úrovni, skoro bych řekl, že dodržování pravidel u nás, je v podstatě dobrovolná věc každého jednotlivce či firmy. K tomu navíc ještě přežívá u soudů určitá vrstva takových těch pravých bolševiků, na vyšších úrovních soudů je jich ještě víc, než na těch nižších, a tito soudruzi s chutí překroutí jakýkoliv paragraf naprosto proti smyslu, který mu vdechl zákonodárce, jen aby prosadili právo toho či onoho soudruha či jiného padoucha, co je podmazal a vznikají tak judikáty, které totální chaos a rozklad v justici ještě více komplikují. Lidé si proto raději zvykli držet papuli a krok a do ničeho se moc nepouštějí. Já si myslím, že je to chyba a že by to jedna dvě tři defenestrace rychle uvedly na pravou míru, ale ta mlčící šedá masa má jiný názor, takže nezbývá než vyčkat, než jí to konečně dojde.
Máte tu už předchůdce, Obuvníku. Jakéhosi Horatia.
Tu ne quaesieris, scire nefas, quem mihi, quem tibi
finem di dederint, Leuconoe, nec Babylonios
temptaris numeros. Ut melius, quidquid erit, pati,
seu plures hiemes, seu tribuit Iuppiter ultimam,
quae nunc oppositis debilitat pumicibus mare
Tyrrhenum: sapias, vina liques, et spatio brevi
spem longam reseces. Dum loquimur, fugerit invida
aetas: carpe diem, quam minimum credula postero.
Schumacherovi:
Naprostý souhlas ;-)
informaci:
Vidíte, to máte z toho, že dráždíte kobru bosou nohou, kdo to má číst? ;-)
Draku,
český překlad najdete na http://cs.wikipedia.org/wiki/Carpe_diem
informaci:
Já měl s tou kobrou na mysli ten Váš příspěvek z 8:30 ohledně došlých argumentů ;-)
Draku,
italská justice je ještě víc rozbordelená než ta česká. Občas o tom něco na českých stránkách vyjde na jevo. Jako v případu Berlusconiho.
Značná část soudců je levicového zaměření a tak, kdyby se jim dostal pod ruku případ jako ten s ženami u pokladny, jestliže by podnik nebyl nějak vázaný na ekonomické zájmy levice, určitě by ten podnik odsoudili.
Mám dojem, že pravidlo ruka ruku myje platí všude a ve všech historických obdobích.
STK,
nevím, jestli je časté stěhování až takové dobro. Ale i kdyby, tak při prodeji bytu častější než jednou za 5 let vždycky zaplatíte daň v řádu stovek tisíc, na což budete vydělávat tak zhruba půl roku. Takže odpor ke stěhování nepramení jen z nějaké lenivosti.
Draku,
chtěla jsem jen vědět, jak inkasoval můj včerejší příspěvek z 8:42.
je zjevné, že se už do Minska chystá v roli budovatele Nové centrální Evropy v rámci Paneuroasijské ruské federace.
Informace, kolega Horatius to také napsal pěkně :-))) Latina je pěkný monumentální jazyk. Škoda, že jako lingua universalis byla vytlačena angličtinou.
No, vidíte Obuvníku,
dostal jste se do galerie největších básníků lidstva!
Jen ta Vaše báseň, snad oda? na radosti pomíjícího života je o krapánek optimističtější.
"Život je nádhernej i když je jen jeden" z toho přímo sálá povzbuzení pro čtenáře skuhrala, aby se chopil flašky a víc nemudroval.
informaci a Schumacherovi:
Faktem je, že jen málokoho v životě jsem viděl nasávat alkohol radostněji a intensivněji, nežli Rusy, Poláky a pravé nefalšované bolševiky.
Mě to také není zcela cizí, ale jednak si nechci odrovnat vnitřnosti dříve, nežli to bude nezbytně nutné, no a navíc k tomu všemu se po alkoholu bohužel ještě ke všemu tloustne. Zajímavé je, že po víně, které mi s výjimkou šampaňského chutná ze všeho alkoholu nejméně, se také nejméně tloustne, zato z piva a whisky a koňaku, které mám nejraději, se bohužel tloustne ostošest, takže tyto radovánky se snažím vynechávat a věnuji se přednostně třeba vycházkám a fotografování.
Pro Žibřida:
Tady v Česku není zvykem se stěhovat. Není dost volných bytů, domků. Proto když se někde "přestane dařit", tak se to nedá vyřešit přestěhováním většiny lidí jinam. V USA se lidi stěhují i dvacetkrát za život - stěhují se za prací. Tam je nezbytnost "být mobilní". Tu u nás znám je pár lidí, kteří šli za prací. Nakonec - jedním z nich je můj syn.
=========================
Pro Informaci:
Ostrava nemá zas tak velkou nezaměstnanost. Lidi, kteří byli zvyklí tvrdě pracovat si práci našli. Ale jsou tu v okolí místa, kde je to s prací zlé. A protože se lidi nechtějí stěhovat a často ani rekvalifikovat, jsou na tom zle. Jsou na podpoře, půjčují si od podezřelých firem a posléze končí v exekuci. Viní z toho stát, že prý se o ně nepostaral a volí proto levici. To je to např. Osoblažsko, Jesenicko, Karvinsko, Místecko, Jablunkovsko. Už jen mluvit s takovými lidmi je deprimující. Nechtějí pro sebe nic udělat, pořád čekají, že to někdo udělá za ně.
Někdo tu po mě chtěl přiznání: Prý si myslím o značné části zdejších "intelektuálních Hobbitů", že jejich IQ je pod pásmem průměrnosti.
Nevím , statistiku nemám. Ale co si myslet o rodině s příjmem, který nestačí snad ani na holé přežití, když si vezme půjčku od Providentu a jede na 14 dní do Egypta. Chápal bych to jedině v případě, že by poslední den pobytu v Africe chtěli spáchat společnou sebevraždu a před smrtí si přáli ještě něco pěkného užít.
Protože pokud se vrátí, nebudou mít na splátky, pak přijde exekutor a sebere jim i to málo, co mají atd...
Tady bych opravdu uvažoval o lehčí formě demence. A takových je poměrně hodně. Volí zásadně levici, protože přece "zdroje jsou" a "dluhy se přece nemusejí vracet".
Pokud takoví spadnou do sociální sítě, je to asi chyba. Jsou totiž nepoučitelní a naprosto nezodpovědní. Odsouzení k zániku, protože zbytku společnosti škodí - už jenom tím, že jsou pro ni jako zátěž, koule na noze.
STK,
já Ostravsko neznám, musím se přiznat a tak ani nevím, jaká tam může být v kraji situace. Ale viděla jsem náhodou, že na příklad v Jablunkovsku hledají pracovníky v různých oborech. Tak když jsou tam volná místa a některá i pro kvalifikované pracovníky, tak to asi nebude tak zlé. Třeba někteří lidé žijí raději z podpory než aby šli vydělávat. A kolik taková podpora dělá měsíčně?
Podobné případy jsou zde v jižní Itálii. Mladým se do jiných regionů nechce a tak raději sedí doma u maminky a žijí třeba z penze rodičů. A pak se statistiky plní čísly o nezaměstnanosti.
Informace,
k vašem pláči nad pracovnicemi dnes po 7 hodině:
V jedné z nemocnic, kterými jsem prošel si tohle vymyslely samy sestry (využily toho, že se upozornění na pacientův stav, mezi kterými byla i menstruace u pacientek, signalizovalo různobarevnými proužky na pelesti postele). Takže více-méně spontánně začaly "za svých dnů" nosit červený plastový proužek na jedné z kšand sesterské uniformy. A libovaly si to, že v tomhle období byly jednak trochu chráněny, jednak byla snaha je nenaštvávat (protože je obecně známo, že ženy jsou v tomto období pohotovější k hádkám a hněvu). A vůbec to nebraly jako diskriminaci.
Pergille,
jedna věc je, když se o tom nošení pásky rozhodnou samy pracovnice, jiná věc je, když o tom rozhodne vedení podniku. Nevím, jestli v ČR existuje něco podobného jako občanská neposlušnost (disubbidienza civile), že se prostě nařízení, která jsou v rozporu s právem, ignorují. Když ne, přistoupí se k legálním cestám.
Vzhledem k tomu, že Kocour uváděl případ s páskami jako příklad šikany vůči zaměstnankyním, ukázala jsem mu na toto možné řešení. Jinak ať se každý zdobí, jak se mu nejvíc líbí a zamlouvá. Někdo se taky zdobí různými odznaky nebo si nechává dělat tetování. To nošení pásky se mi tedy nezdá vrcholem dobrého vkusu.
Zdravotní sestry asi nebudou tak dobře placeny, aby si mohly dovolit zdobit se každý den čerstvým květem kamélie. Ty pentle jsou jejich surogát.
Nejsem s vámi ve sporu, Informace. Jen jsem chtěl ukázat, že věc sama může mít i jiný aspekt a jiné vyústění. Jistě tu sehrálo roli to, že to byla jejich iniciativa a že z toho měly drobný benefit. Dá se očekávat, že zdravotní sestry budou v této věci zaujímat pragmatičtější postoje než ženy se vzděláním spíš směrovaným k ekonomii.
Harpyje,
v 70. letech se to tu kaméliemi moc nehemžilo. Obávám se převelice, že když se tu a tam hrála známá hra A. Dumase syna, tak to museli napodobovat papírovými květy.
Nikoliv Pergille:
Z Polska se tu pašují docela slušné umělé napodobeniny. Ceny přijatelné, množstevní slevy...
K antisemitovu šuplíku z 10:18 :
Nesporně také juvenilie, že, soukmenovče Schumachře ?
No, buďte rád, že Vás to už přešlo. Některé nešťastníky tyto mladické záchvaty nepřejdou ani v pokročilejším věku; výsledky bývají tristní.
Viz např. Velký Šaman - kdyby se místo pokusů o tvorbu literatury více věnoval orbě na národa roli dědičné, mohli bychom si přečíst víc skvělých článků o německém a jiném podobném nebezpečí.
Čest a Nazdar !
STK, chtěl jem říct, že jedno přestěhování znamená obětovat půlroční výplatu na daň z prodeje. Takže se to vlastně nevyplatí. Nevím, jak to dělají v USA, že tam to jde.
VV mám juvenilně infantilní záchvaty pořád. Má to výhodu, že přechod do senility nebude tak nápadný. Ne, že bych netvořil, jen jsem líný a možná, že nemám inspiraci. Nějakou si možná někde zvednu. Pokud překonám lenost. Co Šamana se týče, podobně naladěn, čtení jeho výplodů mi činí potěšení. Co nebezpečí se týče, přežili jsme Třetí Říši, přežijeme i Čtvrtou, Pátou, Šestou....Rýži mám rád, najím se i hůlkami, proti pravidelnému cvičení na koberci nemám námitek. Burku považuji za šikovný vynález šetřící rodinné finance a chránící před rozptylováním od úsilí vynakládaného na hledání odpovědi na základní otázku života, vesmíru a vůbec.
Myslíte základní otázku života: "Co je pod burkou?"
Burky nemusím a to co je pod nimi už dvakrát ne.
No prosím - základní otázka života vyřešena, dřív než bys řek´ "švec".
Ďjó, Čechové jsou statnými filosofy, to tedy všecka čest stranou.
Co je pod burkou ? Řešení je stejné jako řešení otázky Schrodingerovy kočky" : Pod burkou se nalézá mnmožina mladých, starých, hezkých, ošklivých žen a případně i nějaký terorista. Realitu lze zjistit jen odhalením.
Schrödingerova kočka ?!
Týý vado ! Tady je to faktyš samej zdělanec !
Ovšem Schrödingerova *) kočka skrytá pod burkou – to je tedy něco. Jak si takový rébus má vyložit člověk prostý, nevzdělaný, prostě někdo jako já ?
Například, že muslimská žena jakéhokoli vzhledu přežije odhalení, zatímco teroristu hrdinný vlastenec soukmenovec Schumacher zlikviduje v okamžiku, kdy pod zvednutou burkou objeví plnovous. Nu, a vzhledem k poměru teroristi/neteroristi mezi Muslimy (50/50) je 50% pravděpodobnost, že osoba pod burkou je prakticky mrtvá.
Nicméně je rovněž možné, že velký vlastenec soukmenovec Schumacher prostě jen tak ťuká do klávesnice.
Co je české, to je hezké !***Volte ČSSD a KSČM !
-----------------------------------------------------------------------------------------------
*) Pro Vaši informaci, drahý soukmenovče Schumachře : Ta ležatá dvojtečka se jmenuje umlaut, a pro Skopčáky a jim podobné dědičné nepřátele je docela důležitá.
Okomentovat