Ve stínu nastupující energetické krize, probíhající ruské války proti našemu světu, nevídané inflace a dalších ztracených miliard za prohranou arbitráž s firmou Diag Human, tedy za odkloněného zájmu veřejnosti, se do oběhu navrátila před šesti lety zavržená změna konstrukce sdružené platby za odběr elektrické energie/práce. Ta změna spočívá hlavně v tom, že se do platby zásadním způsobem promítne cena za jistič, tedy za rezervovaný výkon.
Poprvé s tímto nápadem přišel Energetický regulační
úřad (ERÚ) v lednu 2016 s tím, že by měl platit již pro rok 2017. A měl pro to
spoustu důvodů. Vynechejme obligátní mantru, „že to tak mají všude“*.
Relevantním důvodem je „racionalizace požadavků zákazníků, kteří svým nárokem
na rezervovaný příkon neúměrně zvyšují náklady systému. Požadavky jsou
dvojnásobné oproti skutečné velikosti odběrů.“ Jak tehdy prohlásil ředitel
odboru elektroenergetiky ERÚ pan Ondřej Touš.
Protože pak distribuční a přenosová soustava musí být připravena na dvakrát
vyšší zatížení, než je reálné, stojí to reálně dvakrát víc, než je potřeba.
Čemuž má odpomoci nová tarifní struktura. ERÚ přednesl tehdy podrobný rozbor.
Když si ho přečetli chataři a chalupáři, kteří přijedou na svůj rekreační
objekt zrychtovat svá těla rustikálním životem (kotoučová pila, elektrická
sekačka na trávu, případně ještě míchačka…) začali řvát. Spočítali si totiž,
kolik by museli platit za svá víkendová bydliska, a to bez ohledu na to, kolik
času by tam strávili a kolik elektrické práce by odebrali. A začali řvát tak
hlasitě, že se nejdříve domohli příslibu zvláštního tarifu pro rekre objekty,
načež padl celý koncept. (Možná na to měl vliv i „první důchodce“…:) Nyní se
však onen koncept znovu vynořil. Trochu utajeně, takže začínám řvát také já.
Protože ty požadavky na dvakrát větší odběr nejsou!!!
Přistupme ke krátkému výkladu, proč je zvýšení platby
za jistič z důvodu připravenosti na dvakrát vyšší zatížení kravininum. Diagram
denní spotřeby el. en. vykazuje dvě maxima, dva hrby, proto se mu říká
„dvouhrbý diagram“. Dopolední je vyšší, odpolední nižší. A podílí se na něm dva
druhy spotřebičů. Ráno ty v práci a odpoledne ty doma. Neběží však soudobě!
Když je člověk v práci, nepoužívá většinu domácích spotřebičů (jen chladničky
běží stále), když je doma, nepoužívá ty pracovní (pokud si nezapomene vypnout
soustruh nebo počítač). Něco podobného se týká i rozdílu odběrů ve všední den a
o víkendu. Víkendový odběr je asi o třetinu menší než všednodenní. Ale i zde
platí: Když jede cirkulárka na chalupě, tak se doma nevyváří na čtyřech
plotnách.
Je tedy zbytečno sečítat instalované výkony firemní a domácnostní a víkendové,
a naříkat, že „distribuční a přenosová soustava musí být připravena na dvakrát
vyšší zatížení, než je reálné“ a divit se, že „požadavky zákazníků jsou
dvojnásobné oproti skutečné velikosti odběrů“.
Co je dvojnásobné proti potřebě, je instalovaný výkon elektráren! A ten musí
být dvojnásobný, protože ze zákona musí být každý Watt nové „eko-elektrárny“
zálohován Wattem „tradičních zdrojů“! Kdyby náhodou nad fotolány přišly mraky,
anebo na větrných hřebenech přestal foukat vítr.
TENTO hovadismus svým nárokem na rezervovaný příkon neúměrně zvyšuje náklady
systému!
Neekologickým efektem pak bude zvýšení odběrů elektřiny. Určitě ne jejich snižování.
Protože proč bych si kupoval drahé LEDdky a snižoval tak svůj odběr, když se mi
to ekonomicky nevyplatí. (Ani doma – ani ve firmě!) V sedmdesátkách si Elektrické dráhy (součást trustu Dopravní podnik Praha)
kupovaly nové tramvaje, které dokázaly šetřit až 30 % energie jen poskrovnu –
když investice do vozového parku páčily 50 i více procent jejich rozpočtu,
kdežto elektřina jen 10 %.) Před časem jsme si domů pořídili vymakanou novou
superchladničku, která byla třikrát dražší než ta nejlevnější se stejným objemem,
ale snížili jsme odběr domácnosti téměř o třetinu! A za pouhé dva roky se nám
ten rozdíl zaplatil, a nyní už jen šetříme. Kdyby měl platit znovunavrhovaný
absurdní systém, nezaplatil by se nám nikdy, protože cena samotné silové
elektřiny v celkové platbě by už přestala být rozhodující…
Systém, který je nyní znovu vytahován na světlo Boží,
tedy způsobí tlak na zvýšení odběrů, drasticky zvýší plýtvání, což samozřejmě
povede k dalšímu zdražení elektrické energie.
Hlavní deklarovaný záměr ERÚ je přitom bezpečnost zajištění dodávek elektrické
energie. Té by se však dosáhlo mnohem lépe, kdyby zákon umožnil provozovateli
jednotné energetické sítě odpojovat dodávky ze strany
„obnovitelných“ zdrojů! Což je nyní z ideologických důvodů Zelených Khmérů
zapovězeno. Ano, když svítí slunko a vane vichřice, musejí být odpojovány
tepelné elektrárny! Nejdříve se za mohutného maření tepelné energie vypouští
pára z tepelných elektráren, které za svůj restart platí dalšími zbytečnými
náklady. Mělo by to být logicky obráceně. Protože výroba el. energie z těchto
„obnovitelných zdrojů energie“ je nárazová a tedy nebezpečná pro stabilitu
sítě. (Ve skutečnosti jde o zdroje „podporované“, někdy neobnovitelné, zhusta
neekologické, rozdíl vysvětlen zde ve Výkladovém slovníku některých zneužívaných pojmů.)
Avšak kde hledat logiku u lumíkovské evropské civilizace? Která za ohromných
nákladů na ekologii ničí přírodu…
„To se nám to plejtvá, když to lidi zacálujou!“ (Ani dobrý voják
Švejk nebyl takhle blbej.)
A pak kdo je tady energetický šmejd!
(Psáno v Praze na Lužinách v úterý 9. července 2019.)
Ano prosím, toto výše uvedené jsem zde publikoval před šesti lety! (Pro dnešek jsem zkrátil jen o nepodstatné a drobně aktualizoval.)
Tehdy plány ERÚ na nový tarif z roku 2016 vypadaly takto: Nová tarifní struktura ERÚ: Platba za elektřinu dle jističe. To už je mrtvé maso. V roce 2019 volal Šéf ČEZ Daniel Beneš: Tarify se musí změnit. Někteří lidé platí za elektřinu méně, než by měli.
Nu, doba se změnila. Před pouhými třemi lety zaznělo jako argument ERÚ také to,
že prý současná tarifní struktura zvýhodňuje „zákazníky s vnořenou výrobou“ na
úkor ostatních spotřebitelů. Tedy odběratele, kteří si sami vyrábějí energii ze
solárek na střeše. Do čehož mohutně investovali, a kde má smysl obnovitelné
zdroje podporovat. Nejen z ekologických důvodů.
Dnes se mají domácí solárka novým tarifem zvýhodňovat.
No nevím, naše SVJ si na střeše pořizuje skromnou fotovoltaiku, kterou
chceme napájet budoucí tepelné čerpadlo na předehřev vody ohřívané hlavně
plynem. Jenže podle nějakého nového foršriftu si k tomu musíme pořídit spešl
střídač, abychom mohli naši výrobu sfázovat s veřejnou odběrnou sítí.
Pochopte – my neplánujeme dodávat elektřinu do sítě, naopak chceme zůstat k síti
připojeni, abychom měli zálohu pro „nečekaný případ“ zimního zachmuření oblohy.
Případným přebytkem výkonu bychom chtěli napájet topná tělesa v nádržích s vodou.
Ale halt musíme, když chceme žádat o dotace, a tak už teď máme skluz, protože
nové střídače jsou dražší – a nejsou!!!
Dnes se ještě vymejšlí, jak zvýhodnit majitele elektrických vozítek, těchto mrtvě se rodících výhonků euroamerické elektrodebility. Přestože pro ně nejsou zdroje, vy volové!
* Ale ono šídlo placení za jistič se v novém dokumentu skrývá také. V podstatě jde o totéž, co jsem zmiňoval už před třemi lety. Dokonce i se stejným zdůvodněním: Že to tak mají všude, vlastně většinově, že se platí
spíše za rezervovaný výkon než za odběr. Myslím si, že i to je skrytým důvodem k vypracování KONCEPCE PROPOJENÍ NOVÉHO DESIGNU TRHU V ELEKTROENERGETICE S POŽADAVKY NA ZMĚNY V CENÁCHA TARIFECH.
Tato koncepce jen klade mlhu, aby nebylo vidět trčící šídlo. Vypusťte
módní nesmyslné slovo „design“ a uvědomte si, že jak se jedná o „změny
v cenách a tarifech“, tak jde vždy o zdražení!!! Ba ne, elektřina má být
levnější – pro ty, kdo budou mít „rovnoměrný odběr“. Takže pusťte vše,
co doma máte na celých 24 hodin - a ušetříte peníze! Energii už ne, té ale
stejně bude nedostatek. A tak se zase budou muset vypínat celá sídliště, aby
nedošlo k rozpadu sítě a několika(?)denním blackoutům.
Jo, koncepci ještě můžeme do konce srpna připomínkovat.
Pokud pronikneme právně-obchodní mlhou typu: „Optimální řešení bude voleno v
návaznosti na implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944
ze dne 5. června 2019, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o
změně směrnice 2012/27/EU, do české legislativy. V návaznosti na výstupy
pracovní skupiny zabývající se těmito legislativními úpravami dojde v
následujících letech k přípravě konkrétních kroků řešení funkcionality agregace
tak, aby byl plnohodnotně využit její potenciál pro potřeby flexibility a
podpůrných služeb.“
Na konec: Nejsem obchodník ani odborník na evropské právo, a nejspíš jsem se někde dopustil pochybení, možná i dezinterpretace. Prosím ty, kteří mají odborné připomínky k tomuto článku, aby je poslali rovnou do „Veřejného konzultačního procesu k nové koncepci“, který je veřejnosti otevřený jen do konce srpna. Viz: Konzultační proces vč. podkladových materiálů a pravidel
Aktualizováno a dopsáno v Praze na Lužinách v úterý 23. srpna 2022
Žádné komentáře:
Okomentovat