úterý 3. prosince 2013

Proč???

Tak se ptaly děti, které se musely skrývat za války. Odpověď zněla: Aby vás nezabili.

A nezabili je. Za druhé světové, kdy i některé děti byly dle zvrhlých německých zákonů určeny ke "zvláštnímu zacházení" (zavraždění), spolu se svými rodiči. Ale díky hodným, statečným, slušným a lidským lidem přežily. Přežily, a teď vypovídají v graficky nádherně vypravené, čtenářsky hutné a emotivně silné knížce Ptaly se: Proč? /They asked: Why?

Čtyřiadvacet příběhů, každý z nich se vejde na jednu nebo dvě strany, a ještě jednou si je můžete přečíst anglicky. Text je doplněn fotografiemi z rodinných alb i zobrazením skutečných relikvií. Jako je třeba záložka do knížky, vyšitá pro dcerunku v Terezíně 1945, nebo obálka pohádkové knížky, která pomáhala v úkrytu přežít. A ty obrázky vystupují ze stran knihy jako živé předměty, a někdy vypovídají dvacetkrát víc než doprovázející text

Ty děti nebojovaly se zbraní v ruce, netrpěly v nacistických lágrech, ale to neznamená, že trpěly o to méně, nebo že bojovaly méně usilovně o své přežití. I když ten boj znamenal třeba mlčet po celý den, nebo být skrčený někde v miniaturním prostoru. Ještě předtím si musely zažít degradaci celého svého života: Vyloučení ze škol, i těch základních, odloučení od kamarádů. Zákazy návštěv koupališť, divadel a kin. Odebrání  lyží, sáněk a kol. Děti, označené jako židovské nesměly mít ani domácí mazlíčky. Nikdo se s nimi nemazlil, jen jejich rodiče a sourozenci.

A najednou byly třeba bez nich! Některé měly to štěstí, že se mohly skrývat společně se svými rodiči. To ale zase bylo riskantní, protože dospělí se hůře schovávají. O dítěti se dá běžné návštěvě  tvrdit, že jde o neteř, synovce, někdy se tak přiznávali počestní muži ke svému "nemanželskému" potomku. Ale kompletní rodiny často nacházely jen dočasná útočiště.

Ukrývané děti byly v bezpečí, ale jen relativním, protože mohly být kdykoli odhaleny. A tak místem úkrytu byly často komůrky bez oken, jeskyně vykutaná v seně v podkroví chalupy nebo ve stodole, opuštěná stáj, krecht na brambory, spižírna, sklep, díra v zemi anebo včelín. Často trpěly zimou, hladem, vždy osamělostí. Kdyby byly odhaleny, pak by to s nimi odnesli i jejich zachránci. Sedláci, železničáři, lékaři, učitelé, dělníci. I němečtí antifašisté a katoličtí duchovní. Spravedliví lidé.

Ven se mohly jít provětrat nanejvýš v noci. Někdo měl štěstí, že mohl se svým ochráncem jet na kole do vedlejší vesnice. Jiný slyšel neustálé přílazy: "Nikdo tě nesmí vidět, nesmíš ven ani na zahradu nebo tě zabijou a nás taky, a to si přece nevemeš na svědomí."

Samotné dítě se tedy mohlo zachránit snáze, i když ne snadno. Ale vím o paní, která dodnes nemůže zapomenout své mamince, že ji nevzala jako svou holčičku s sebou. S sebou do Terezína a pak do Aušvicu. A to, že ty děti žily tři, čtyři roky v osamění, stresu, a po válce se často se svými příbuznými nesetkaly, přispělo k jejich celoživotním traumatům, se kterými různými způsoby zápasily a zápasí podnes. Aby se s problémy, které jsou jim společné (jak se desítky let po válce s údivem dověděly) mohly lépe poprat, založily si ve velmi pokročilé dospělosti, v roce 1991, tehdy ještě československou pobočku mezinárodní organizace Hidden Child /Ukrývané dítě.

O té knížce vím jen proto, že i moje milá žena Ivanka (křtěná Ivana Anna) byla jako kojenec ukrývaná a že v té organizaci působila. A je to tak krásná knížka (podle mě přímo nejkrásnější kniha roku 2008, kdy vyšla), že by bylo škoda, abyste o ní nevěděli. Teď, když končí Chanuka a začínají Vánoce.

Psáno v Praze dne 3. prosince 2013

Knížku si můžete koupit rovnou v kanceláři Hidden Child, která se skrývá v Jáchymově ulici 3, Praha 1. Bývá obvykle obsazena v úterky a čtvrtky, ale předem se raději domluvte na pevné (+420) 224 819 584, mobilu  606 880 157 či na e-mailu hcprague@volny.cz.

Nabízí ji prvotně její pardubický nakladatel Štěpán Bartoš, kde si ji lze i objednat.

Pokud chodíte po Praze, tak ji mají v knihkupectví Krakatit, Jungmannova 14, které prodává hlavně lietraturu sci-fi, ale i militaria, kam vzpomínky z doby války patří. I vzpomínky civilistů...

Jestli navštívíte Terezín, pak se zeptejte v Muzeu ghetta, mohli by ještě nějaké kousky mít. Tady se jich asi prodá nejvíc (protože sem jezdí hlavně Američani a Němci).

No a protože je v také v angličtině, tak si ji můžete koupit na Amazonu, kde vyjde nejdráž ($60, jinak v rozmezí 190 - 320 Kč).

Hidden children are no lesser survivors than others, If not imprisoned in ghettos and concentration camps, then they survived the Holocaust in cellars, monasteries and farms without contract with their families. Hidden, lonely and scared...

Vzpomínky členů Hidden Child Praha zpracovaly Magdalena Tománková, Indra Vostrá.
Úvodní slovo Jana Dráská, Helena Klímová.
Lektorka PhDr. Jaroslava Milotová, CSc.
Překlad do angličtiny Pavla Ross, Jana Ondráčková (poznámky).
Odpovědný redaktor Martin Valášek.
Ilustrační fotografie a foto na obálce Štěpán Bartoš
Dokumentární fotografie pocházejí ze soukromých archivů.

Knížka je v pevné vazbě, dokonale tištěná na krásném papíru.
*******************************************************************

Žádné komentáře: