Stávka legální a stávka ústavní

Včera proběhla v Česku stávka, a jestli vláda neustoupí od svých nesociálních zámyslů (škrcení peněz pro státní zaměstnance), bude i stávka generální. S tou stávkou generální si to možná přednostové odborů po včerejšku na chvíli rozmyslí. Před Rudolfinum totiž nedorazilo očekávaných čtyřicet tisíc lidí, ale s bídou tisícovka. I když se zde zřejmě sešli v rámci stávky ústavní.

Myslel jsem si přitom nejdříve, že se jedná o stávku legální - když přišlo tak málo lidí. Stávka legální se koná dle zákona. Její termín je zaměstnavatelům včas předem oznámen, včetně seznamu stávkujících. To proto, aby pamačky věděly, komu mají strhnout den ze mzdy. Proto je stávek ze zákona strašně málo, a nevím, jestli vůbec kdy se u nás nějaká taková konala.

Sám jsem někdy v květnu 1990 buntoval stávku ústavní proti starobolševickému vedení tehdejšího mého zaměstnavatele. Přešel revoluční Listopad, skončila zima, jaro se nachylovalo, a ve vedení se usmívaly stále staré tváře ředitele a náměstků, kteří své funkce obdrželi kvůli členství v KSČ. Lépe řečeno - šikovně se do partaje navezli, aby mohli dělat kariéru - zejména pro sebe, nikoli pro dobro celku... Ale jak stávkovat, když už se to smělo, ale zákon stále nebyl? Nakonec jednoduše: Stávka proběhla v době oběda; kdo se chtěl účastnit, vyšel před barák. A bylo nás tam asi dvě stě z dvou tisíc zaměstnanců. Pak jsme ještě vypnuli výtahy a klimatizaci, abychom byli vidět. A řekli (do mikrofonu Rádia Svobodné Evropy, abychom byli slyšet), že když načálstvo neodejde, příště vypneme telefony. Přesněji Meziměstskou a mezinárodní telefonní a telegrafní ústřednu. Nu, načalstvo odešlo - vpodstatě pro  neschopnost zabránit stávce. Ředitelem se stal ředitel vyhozený  po osmašedesátém - než se dalšími řediteli staly nové kádry z nových stran...

Teď už tedy stávku máme uzákoněnou, jenže mnohokrát (asi vždy) proběhla stávka nelegálně, tedy aniž by byla splněna její pravidla. Kdo by se chtěl ocitnout na seznamu, kdo by chtěl mít stržený den z platu! A ústavní soud nakonec usoudil, že stávkovat se může i bez dodržení zákona, protože právo na stávku je právo základní, ústavně a lidskolistinně zaručené, takže proč by se dodržovala nějaká pravidla. Třeba taková, že by o stávce měli rozhodovat odboráři a ne jejich bossové..

Přišlo včera málo lidí, proto jsem myslel, že stávka byla ústavní, tedy nelegální. Jenže - jaká stávka? Zdravotníci v Motole navštívili mítinky, přesněji "přednášky" odborových předáků. Ve volném čase. Úředníci v Praze 1 nejdřív chtěli stávkovat tak, že nebudou zvedat telefony! (?) Místo toho šli nakonec odklízet chodníky od sněhu. V některých školách se neučilo, učitelé stávkovali ze solidarity, protože jich se utahování pasků nemá týkat.

Ale neradoval bych se, být Nečasem. Proto totiž davy neproudily ulicemi - byl nečas. Mrzlo, foukalo, posněhávalo a poprchávalo. Až bude čas, a teprve až dopadne samotná reforma svými čekanými (ale hlavně nečekanými!) důsledky na konta státních zaměstnanců, teprve pak přijde čas masivních protestů. Při pěkném počasí několik randálistů může zablokovat dopravu a znepříjemnit tak život všem - i těm "nevinným". Ano, připravme se na tu dobu tímto pozměněným sloganem, kdy ožebračovaní zaměstnanci po celé Evropě volají:

"Proč mají platit ti, kteří státní krachy nezavinili!"

Pak budeme volat:

"Proč mají stávkou trpět ti, kteří jsou nevinní!"

I když vinnej - nevinnej. Jednou jsi proti stávce, pak jsi stávkokaz. Ale já nejsem proti stávce. Ovšem nejsem proti legální stávce. Jsem proti tomu, aby za mne stávkoval někdo jiný mým jménem! Proto jsem už před časem vystoupil z odborů, které v mnoha případech převzaly spolu s majetkem a členstvem i způsoby bývalého totalitního ROH. (Stejně jako ROH převzalo podobně majetky, členstvo a funkcionáře z druhorepublikové a protektorátní Národní odborové ústředny zaměstnanecké - prostě z NOUZe...)

Stávka "ústavní", čili nezákonná, je nedemokratické totalitní zvěrstvo. Jde o nelegální zbraň v rukách levičáckých politiků, kteří to, co se jim nedaří prosadit cestou demokratickou, vynucují si vpodstatě násilím - a proti vůli tohoto lidu...

Psáno v Praze dne 9. prosince 2010