Stalo se za časů perského krále Asvera (někdy před dvěma a půl tisíci lety), že král ten pro neposlušnost zapudil svou ženu Vasti. Hledal pak král Asverus mezi pannami všemi ve všech sto dvaceti sedmi zemích, jimž vládl, novou královnu. A velmi se mu zalíbila Hadassa neboli Ester. Byla pěkné postavy a krásné tváři. I zamiloval si král Ester a dal jí korunu královninu. Avšak Ester zamlčela svou rodinu i národ, jak jí přikázal její strýc Mardocheus, u nějž jako sirotek žila.
Mardocheus kontroloval vývoj situace u brány královské, kde také vyslechl plán dvou komorníků na atentát vůči králi. Takže nehodní služebníci byli pověšeni a vše zapsáno do pamětních knih. Král Asverus pak zavedl funkci hlavního poradce tak, že ten byl nade všemi knížaty a služebníky. Jmenován byl bohužel Aman, člověk malicherný a nenávistný. Všichni se mu klaněli, jen Mardocheus ne. Proto se Aman rozhněval a usmyslil si zahubit Mardochea - i celý jeho lid, totiž všechny Židy. A slíbil králi Asverovi deset tisíc centéřů stříbra, když ho nechá hubit, mordovat a vyhladit všechny Židy od mladého až po starce, děti, ženy jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, zvaného Adar. (Ten den zvolil Aman losem, jehož jméno znělo pur).
Považte - vyvraždit celý národ, jak to mohlo někoho napadnout? Pro prohřešek jediného člověka! Inu napadlo to později například pány nacisty.
Ještěže je šedesát let po válce. Evropa už od té doby většinou žádné problémy se Židy nemá - valná většina těch "opravdových" se odstěhovala do Izraele. Tam s nimi mají "problémy" jenom Palestinci. Taky by je chtěli vyvraždit, jenže zapomínají, jak ten příběh, vypravovaný v biblické knize Ester, pokračuje.
Ester představovala pro židovský národ dost silnou "tlačenku". Nebylo to tak jednoduché a přímočaré, protože kdokoli vešel před krále bez jeho pozvání, mohl být zabit. Ester to pro svůj národ riskla. Výsledkem nakonec bylo, že na šibenici, kterou specielně pro Mardochea připravoval prchlivý Aman, se houpal on sám. A další den pak deset jeho synů...
V těch dnech odpočinuli Židé od nepřátelů svých. Od té doby, na památku zmaření vyvraždění svého národa, slaví vždy čtrnáctého dne měsíce Adar svátek nazvaný podle těch losů, Purim. Ten den mají veselé hody a dobrou vůli, posílajíce částky pokrmů jedni druhým, i dary chudým. A je to nejveselejší židovský svátek.
Velmi dobře to vědělo esesácké vedení židovského "rodinného tábora" v Osvětimi. Tento tábor byl vedlejším produktem zkrášlovací akce, ve které se město "Lázně Terezín" připravovalo na návštěvu delegátů Mezinárodního červeného kříže. Terezín však byl všechno jiné, než lázně. Především byl přeplněný. Proto 6. září 1943 odjel do Osvětimi první "odlehčovací" transport s pěti tisíci lidmi. Bylo jim řečeno, že jedou do Pracovního tábora Birkenau u Nové Beruně. A skutečně - vězni nebyli podrobeni v Birkenau selekci, nikdo nešel do plynu - ale do toho "rodinného tábora", pro který byl vyčleněn úsek BIIb. Nemohli tam sice bydlet rodiny pospolu, byly zvlášť bloky pro muže, pro ženy a později i samostatný dětský blok. Ale mohli se vídat - za společným ostnatým drátem.
Toto privilegium bylo doprovázeno dalšími vylepšeními - oproti jiným osvětimským táborům. Děti dostávaly o trochu lepší jídlo, v táboře existovaly dílny, kde pracovali vězňové ve prospěch ostatních, stavěla se místní silnice, kopaly odvodňovací kanály. Šlo o jakési pokračování terezínského gheta - a také zde měl tento úsek sloužit jako kamufláž, pro případnou návštěvu Červeného kříže. Jinak však byla v rodinném táboře úmrtnost podobná, jako v jiných úsecích Osvětimi. Během půl roku zemřela asi třetina z prvního zářijového transportu.
Jenže Terezín byl stále dost přeplněný. V prosinci přijelo do Osvětimi-Birkenau dalších 5000 lidí. A tak byl přeplněný - přes "přirozený úbytek" - i rodinný tábor BIIb. Němci to vyřešili po svém. Vybrali si na to zlomyslně právě svátek Purim. Právě před šedesáti lety, v jediné noci z 8. na 9. března 1944, zavraždili 3792 přeživších českých Židů ze zářijového transportu, od mladého až po starce, děti, ženy. Ti prý při vchodu do plynové komory zpívali Kde domov můj a Hatikvu, nynější izraelskou hymnu...
V květnu 1944 přijel do Osvětimi z Terezína tuplovaný transport se sedmi a půl tisíci lidmi - takže v červenci "museli" nacisti likvidovat dalších 6.000 českých Židů - ale na to si vyhradili už dvě noci. A protože pan Maurice Rossel z Červeného kříže byl poměrně vylidněným Terezínem v červenci 1944 přímo uchvácen a už dál po ničem nepátral, odjelo do konce října z Terezína na smrt do Osvětimi dalších 18.400 lidí. Ti byli selektováni přímo na rampě - na "rodinný tábor" si už nebylo třeba hrát.
Historici uvádějí, že smrt 3792 lidí, kterou dnes připomínám, byla největší hromadná vražda českých občanů. Ano, je to asi dvacet Lidic...
Němci se ukázali zase jednou jakožto znalci Bible. Škoda, že si nepřečetli knihu Ester do konce. Nakonec dal král Asverus povolení činit Židům to, co jiní chtěli činit jim: "...Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce (se) života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jež je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své."
A tak ani já nemohu plakat při dnešním německém nářku nad obětmi plutokratů po náletu na Drážďany. "Vždyť byl konec války!" Jo, a proč, když byl konec války, jste nezrušili koncentráky a stále vyráběli 30 letadel denně? Proč jste se nevzdali a dál vraždili??? Ani nemohu plakat nad dnešní zprávou ČTK, že "Izraelci udeřili v pásmu Gazy... Zabili přitom 14 Palestinců, mezi nimi tři děti a osm údajných teroristů." Prý šlo o nejtvrdší izraelskou operaci. Palestinská samospráva ji označila za nový masakr a požaduje mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Přičemž šlo o klasickou izraelskou odvetu typu "oko za oko", neboť sebevražední útočníci zaútočili předtím na bezpečnostním přechodu v Erezu naschvál v době letošního svátku Purim, jenž připadl na noc ze soboty na neděli. O (naštěstí neúspěšném) palestinském útoku informuje přitom (neinformovaná?, hloupá?, antisemitská?) ČTK jen tak, že při něm "zahynulo šest Palestinců" a už ne, že čtyři z nich byli teroristé a dva palestinští policajti, kteří jim v útoku chtěli zabránit.
Čest buď těm palestinským policajtům, na které ČTK zapomněla (a o něž uměle zvýšila ztráty ubohých utlačovaných Amanů). Snad se dostali do stejného nebe, ve kterém jsou už šedesát let mučedníci z rodinného tábora...
Psáno v Praze dne 8. března 2004, na Neviditelném psu vyšlo den na to.
15 komentářů:
Purim je
(byl) překrásný epický balet, doprovázený komponovanou klezmerovou hudbou, jeden z nejlepších baletů, které náš ústav za posledních 20 let dával. Celá pověst o královně Ester a svátku Purim tam byla srozumitelně (což opravdu u baletů nebývá zvykem) nenásilně tancem vyložena i pro ty, kteří na balet jen náhodou zabloudí.
Baleťáci toto maďarské dílo tancovali s chutí - nebylo totiž jen o propnutých nártech a rovných zádech nebo o kráse balerín. Vyprávěli moudrý příběh.
* * *
Ti mrtví v Terezíně a ti mrtví v Drážďanech...
Proč to proboha pořád porovnávat, připomínat, lhát a zase lži vyvracet...
Můj strejda byl jako voják Wermachtu s Rommelem v Africe. Tu hrůznou noc v Drážďanech čirou náhodou prožil a přežil. Nemohl o tom mluvit, tak to bylo strašné. Můj táta zase jen náhodou přežil nacistický koncentrák. Také o tom nemluvil - až před svou smrtí a jen málo. Muselo to tam být strašné.
A teď si představte tu příšernost: ten voják Wermachtu si vzal za ženu sestru koncentráčníkovu!
Nikdy si nic nevyčítali, protože to nemělo, nemá a nebude mít žádný smysl. NIKDY!
Takže to je moje poslední poznámka k výčitkám a "řešení" těchto problému. Tohle totiž není téma, které by mě bavilo.
Nějak to zablblo. Chybí text:
A teď si představte tu příšernost. Voják Wermachtu si vzal za ženu sestru koncentráčníkovu!
Mně zas historie Ester připomíná fresku Michelangela v Sixtýnské kapli.
http://www.abcgallery.com/M/michelangelo/michelangelo51.html
Anebo se o ní zmiňuje Dante v Očistci.
Jinak je kniha Ester dost kontroverzní. Existuje několik tézí o způsobu a době jejího sepsání a možnostech interpretace.
Drážďany byly hrozný, i Aušvic. Hroznější ale bylo, že spojenecká letadla nebombardovala železniční tratě do koncentráků, aby narušila ty děsný transporty. Už se vědělo, ale odmítalo uvěřit.
Vyvraždit celý národ, jak to mohlo někoho napadnout? To byla taková užitečná zvyklost zaručující, že jich nikdo nebude otravovat ani v budoucnu třeba požadavkem nějakých reparací. Tak to vzali šmahem včetně zvířectva i rostlinstva, aby nedej JHVH něco nepřehlédli a ono se to zas nerozmnožilo. Jestliže vrchnost uznala za vhodné, pro potěšení bojovníků nechala dát stranou ženy, které ještě "nepoznaly" muže a s ostatními udělali ten obvyklý sonderbehandlung. Tedy je zamordovali, protože eufemismy jako sonderbehandlung a podobné politicko korektní vyjadřování bylo vynalezeno až mnohem později. Dá rozum, že nemuseli táhnout až k Charkovu a až pod Moskvu. Zase takovej flák cesty to tam nebyl. Vylezli na první kopec, rozhlídli se po krajině a prohlásili, že kam až dohlídnou je země jim zaslíbená tak jak to v některých mapách mají dodnes. Nepodstatnou námitku, že je už obývaná někým jiným vyřídil velekněz konstatováním, že jsou národ vyvolený svým bohem, a že to všechno je jejich a že ždádné ohledy. Tak tam vtrhli, usilovně dupali kolem hradeb a troubili a dělali randál a když ty hradby spadly tak tam všechny lidi pobili. Což bylo rozumné skrzevá ty případné budoucí reparace. Protože tehdy ještě nebyl mezinárodní tribunál, který by to odsoudil, ostatně tribunály vždycky uspořádávají vítězové, tak se s tím chlubili z generace po generaci až někdo gramotný pro jejich věčnou paměť a samozřejmě boží, jak jinak, slávy, o tom napsal knížku. Protože už s velkým nakladatelským úspěchem vyšly jiné, vyšla pod názvem Pátá. A protože ten velekněz na tom vršku se jmenoval Mojžíš, dali název Pátá Mojžíšova. Pak přibyly další díly a stal se z toho bestseller na nějaké tisíciletí. A pak si to přečetl jeden přísně katolicky vychovanej brejlatej učitel a protože se mu to spolu s jeho čalounickým partaigenosse ausgerechnet tuze hodilo do krámu, rozhodli, že to zopáknou po svém. A jak měli ty nový technologie a chemie a organizaci, tak to vzali šmahem a ve velkém a ani velký počet zhubeného lidu jim nedal valnou práci. Při tom ještě stačili táhnout na ten Charkov a až k Moskvě, cestou přičinlivě obsazovali zaslíbený lebensraum a podle svých plánů nepěkně nakládali s obyvatelstvem, zvlášť s některým. Jenže nepomohlo jim ani dupání ani troubení ani všelijaké moderní vynálezy, za čyři roky stáli před tribunálem vítězů, který spočítal odsoudil všechno co prováděli. Tedy až na toho čalouníka, který se zavčas otrávil, zatřelil a spálil. Z principu a pro paměť lidstva, že plenění a mordování cizích národů je špatné a byla o tom napsána spousta knížek. Možná, že kdyby před tisíci lety o špatnosti takového počínání byla napsána alespoň jedna jediná, že by bylo všechno jinak.... Tak jste Schumacherovy "Strašlivé dějiny" dočetli až sem a zas budu na ošklivci co by vyvrhel lidstva, vesmíru a vůbec.
"A tak ani já nemohu plakat při dnešním německém nářku nad obětmi plutokratů po náletu na Drážďany. "Vždyť byl konec války!" Jo, a proč, když byl konec války, jste nezrušili koncentráky a stále vyráběli 30 letadel denně? Proč jste se nevzdali a dál vraždili???" Tak a ne jinak. Když Wehrmacht dupala po ukrajinských stepích a luftwaffe bombardovala Londýn, Coventry a další, vítali to s jásotem.
IMHO v souvislosti s náletem na Drážďany lze litovat jediné věci: Že se Projekt Manhattan natáhl a neskončil tak o tři čtvrtě roku dřív, aby jeho výsledky měli Spojenci k dispozici už při bombardování Německa.
A Schumachere, voni antisemito, Jericho dobýval Jozue, ne Mojžíš. Učit se, učit se, učit se. Bible je i na netu.
Pro A.S.Pergilla:
Manhattan měl mít použitelný výstup o 3/4 roku dříve?
Tož to by tady všechno vypadalo ale úplně jinak. Přímo námět na SF alternativní historii. A přitom je to zdánlivě takový detail...
Pro ty zde, kdo snad nečetli moje scífko, jaké by mělo následky zrealizování Projektu Manhattan v Evropě, nabízím již zde uvedenou alternativní historii SF ve dvou částech:
Kinoautomat svět.
http://samanovodoupe.blogspot.com/2010/07/povidka-kinoautomat-svet.html
http://samanovodoupe.blogspot.com/2010/07/povidka-kinoautomat-svet-dokonceni.html
K tomu ještě poznámku. Tato sentence mého hrdiny Emana: "Barbarské vypálení Drážďan v únoru 1945 nemohlo přiblížit konec války ani o týden, ale bombardování japonských dvou měst ano. Prezident Truman chtěl Japonce donutit ke kapitulaci a tak je konfrontoval s opravdovou katastrofou - a podařilo se mu to." je doslova opsána z jednoho článku Emanuela Mandlera k výročí Drážďan v roce 2005. Tehdy EM použil o japonských městech další sentence, které postava Honzy na konci druhého dílu jen drobně změnila (Místo Hirošimy jsem dosadil Drážďany): "Zní to skoro cynicky, ale i taková krutost, jaká postihla koncem války Drážďany, měla svůj smysl."
Ať děláte co děláte, na konci filmu vždycky hoří barák...
2 A.S. Pergill : Psal já, že Mojžíš ? Jen vylezl na kopec a svým soukmenovcům ukázal na "Zemi zaslíbenou" co by jejich příští "lebensraum". Jak praví Bible, nebylo mu souzeno vkročit do ní, jen ji spatřit. Pak umřel. To proto, že i on byl poznamenán egyptským "otroctvím". Vstoupit do země zaslíbené bylo souzeno jen těm, kteří se narodili cestou. Proto Židé čtyřicet let žili v poušti, aby se generačně očistili. Tehdy to představovalo dvě generace. Tenhle princip funguje stejně i v moderní době. V Bibli (talmudu a talmudických příbězích)lze nalézt mnoho moudrého. I v "Nové smlouvě". Například Ježíš mimoděk dává praktický návod jak čelit inflaci. Hledejte :-)))
Šamane, je to tak, byla válka, Drážďany bylo městem krutého nepřítele. O tom co je a co není účelné nikdy nerozhoduje nepřítel. Dá rozum, že Churchill neráčil poslat do Berlína telegram co na to německý generální štáb. Vybombardování Drážďan byla válečná akce ve válce. Že byla válka, byl problém bombradované strany. Německo vedlo totální válku. Jednotky SS vraždiy doslova do poslední minuty. Dílem z fanatismu, dílem aby nezanechaly svědky svých zločinů (viz např. u nás vydaná kniha Albert Speer...) Proto válka proti Německu byla důvodně naplno vedena do poslední minuty. Kdyby Spojenci měli atomovou bombu dřív toť otázka jak a na co by ji použili v Evropě. Kdybych o tom měl rozhodnout, měl bych z toho těžkou hlavu. Dejme tomu, měl bych zatím jednu bombu. Kam ji shodit, aby urychlila kapitulaci. Berlín co by hlavní město a velitelské centrum ? Hamburg jako velký přístav ? Nějaké významné průmyslové centrum ? Námět na nějaké psaní....
To, že mi Šaman nechal vypálit Drážďany, odkud pochází jedna větev mého rodu mě zamrzelo. Ale překousl jsem to, byť u mě povídka tímto klesla aspoň o 5 procentních bodů.
Jestli mi ale Schumacher nechá vypálit i druhé místo, odkud pocházíme, začnu být paranoidní!
;-))
2 STK : No na Berchtesgaden bych atomovkou neplejtval...Drážďany v podstatě nechala bombardovat vrchnost Říše vedoucí nespravedlivou válku, prostřednictvím Spojeneckých bombardérů. O tom sama rozhodla válkou, způsobem jejího vedení a nekapitulací. Války jsou lecjaké,pojem spravedlivé války je někdy diskutábl a relativní, jenže tohle byla válka vedená ne panovníkem proti panovníkovi o území a o poddané, ale válka plánovitě genocidní, jejíž úroveň ptoti civilnímu obyvatelstvu nastavilo Německo. Zůstal nevyrovnaný účet za miliony lidí umučených a vyhlazených v lágrech a jinde. Ve stínu toho se nespravedlivě zapomíná na japonská zvěrstva, o kterých mlčet se v Japonsku dosud pokládá k dobrému tónu.
Jenže, Schumachere,
je to pořád o tom, že dějiny píší vítězové. Tahleta debata by vypadala úplně jinak, kdyby měl Adof H. čas na dokončení AP. Já vím, je to alternativa, ale moc bych nesázel "absolutní pravdy" na dějiny, které psali oni vítězové... ;-))
(Čímž ovšem netvrdím, že je interpretace WW II špatná nebo falešná. Když o tom uvažují poražení, vypadá to prostě jinak.)
A je to taky jednou z mých "bočních úvah" o smyslu počínání D.Vorovky. Odkud pochází ta "jeho pravda"? Patří snad t.č. k "poraženým"? Připravuje se na "budoucí vítězství"tak, aby měl teze připravené v "šuplíku?
2 STK : Vím. V tom je třeba být velmi opatrný. V případě WWII vyhráli ti "méně špatní", kteří jako vítězové WWII až tak moc nezkreslili. Pokud jde o západní "Spojence". Východní "Spojenec" byl na tom s pravdivostí hůř v důsledku své totality. To je obecně příznačné pro všechny totality. V souhrnu, pokud vítězové WWII o něčem lžou, tak o mnoho méně než by lhali ti druzí. V alternativních dějinách přemýšlím jak by svět vypadal, kdyby vyhrála Říše. Troufám si předpokládat, že by se stále potýkala s protivníky na celém světě, hlavně v poraženém Rusku, že by neměla kapacitu na jeho ovládnutí, a že by docházelo k vnitřní ideologické degeneraci a k vyprázdnění tak jako tomu došlo v táboře komunismu. Nacistická ideologie by se vyčerpala nejpozději během několika generací. A protože víme, jací byli pedanti, jestliže by se cítili vítězi, neměli by potřebu ničit archivy. Tak by vyšlo najevo to co o sovětském "ráji" a co jednou vyjde naplno najevo o severokorejském "ráji" z jeho vlastních zdrojů. Jen těm dalším milionům lidí, kteří by doplatili na vítězství toho horšího, by to bylo platné jak mrtvému zimník.
Okomentovat