Již 29. října vyhlásili samostatnou provincii "Deutschböhmen" na severu Čech. Následovaly další provincie: V jižních Čechách "Böhmerwaldgau", na jižní Moravě "Deutschsüdmähren a na severní Moravě "Sudetenland". Ano - byla nakreslena hranice budoucích "Sudet". Každá ze čtyř provincií měla svou "vládu" a "sněm". A celé tento "prostor" se podle představ českých Němců měl přimknout k tomu dubisku tam na jihu - k "Německému Rakousku".
"Německý národ v Rakousku" se totiž rozhodl využít také svého práva na sebeurčení a vyhlásit svůj vlastní samostatný stát. 210 poslanců vytvořilo ve Vídni "Prozatímní německé národní shromáždění už 21. října 1918. Císař Karel byl celkem spokojen - možná i ostatní národové rozpadajícího se mocnářství vstoupí do nové federace. Avšak bylo již pozdě. Rakouští i němečtí Němci prohráli válku.
Žádný národ nechtěl nadále přebývat v žaláři národů, ani Češi. Válka jim přinesla jen bídu a hlad a desetitisíce mrtvých na válečném poli. To byla bohatá žeň, o níž dodnes vypovídají památníčky na náměstích a návsích našich obcí. Zato zemědělská úroda roku 1918 byla celá odvezena do Rakouska. V této situaci se požadavek "rakouskoněmeckého" národního shromáždění k připojení všech "německých" území jevil značně nepřiměřený. "Odvěkým německým územím" totiž mělo být i naše pohraničí, které po tisíc let (je to trapné zmiňovat, ale tisíc let trvala existence zemí Koruny české - ne německé říše!:-) nedělitelně patřilo k českému území.
Tehdy se snad poprvé ozvalo velkohubé velkoněmecké prohlášení, že je "nepřípustné anektování těchto území jinými národy". Stejný tón se později ozval i v Hitlerových požadavcích. Dodnes platí dokumenty Sudetoněmecké rady, které české pohraničí prohlašují za německé "dědičně osídlené území". V roce 1918 byl prý "sudetoněmecký národ" "vzdor své vyjádřené vůli" včleněn do cizího pro něj státu. Dodnes někteří českosudetští aktivisté (FUJ!) opakují Neubauerovu lež, že po Mnichově se Češi pouze "navrátili" ze (sudeto)německého území zpátky domů.
Tehdy, před 82 lety, vyšli Němci do ulic demonstrovat proti českému imperialismu pod transparenem s nápisem "Nieder mit der tschechischen Tyrannei". (Tyranie byla, že Němci přestali být panským národem.)
Němci z českých "provincií" byli v jednáních s československými úřady neústupní, a tak vláda koncem listopadu 1918 poslala do pohraničí vojsko. Střílelo se jen místy. Většina německých předáků pak odpřisáhla věrnost nové republice. Česká tyranie přinesla českým Němcům v příštích dvaceti letech tolik svobody, kolik neměli v celé zbylé Evropě, včetně samotného Německa!
A pak vyvolali Němci další válku a zase ji prohráli. Proto mohou být dnes našimi spojenci - mají se s kým spojit. Proto slavíme jako datum vzniku naší novodobé státnosti datum 28.X. a ne 29.X.
A proto jsem také kolem všech výšeuvedených podivuhodných sousloví mohl dát uvozovky.
Psáno v Praze dne 25.X. AD MM, na Neviditelném psu vyšlo den nato.
31 komentářů:
Připoměňme si, že Lužičtí Srbové nepožívají v současném Německu zdaleka tolik práv, co měli Němci v ČSR.
Jinak platí, že každý národ, pokud je dlouhodobě masírován nacionalisty, se může "zvrhnout" a začít klást požadavky nad úroveň rovnoprávnosti s jinými národy (a dtto etnické skupiny). Z toho důvodu jsou VŠECHNY ideologie, hlásající nadřazenost nějakého národa nebo etnické skupiny nad ostatními potenciálně stejně nebezpečné jako nacismus.
Na druhé straně nelze tohle zaměňovat s porovnáváním civilizací (protože civilizace je potenciálně etnicky neutrální), protože ty velice snadno porovnat lze mj. podle toho zda a na jaké úrovni jsou schopny svým členům zajistit životní potřeby, případně zda a jakým způsobem přispívají do pomyslné "pokladnice lidstva".
První stupeň debility je pocit geniality který pociťujete Pergille. To by jste si měl neustále opakovat.
Nevyskakujte zas, Guerriere,
Pergill tu jen dělá dost obecné úvahy.
Dodala bych, že nacionalizmus je nedílnou součástí naší evropské civilizace. Sice se definoval jako směr na sklonku osmáctého počátku devatenáctého století, ale byl tu od počátků, i když ho teď nazýváme jinými jmény. Cožpak vědomí nadřazenosti vlastní etnie, abych uvedla příklad, starých Římanů, nemá všechny příznaky nacionalizmu? Jeden z jasných příznaků je instituce otroctví, které postihovalo zajatce pocházející z jiných etnií, i když i sami Římané se mohli stát otroky pro dluhy. Římané tvoří přesně ohraničenou společnost a státní občanství obyvatelům podrobených etnik je udělováno až když je Řím nucen obracet se na "barbary", aby dodali vojáky jeho legiím.
A podobnou situaci bychom mohli pozorovat i v jiných částech světa.
Zajímavé by bylo podívat se na středověk, nakolik se křesťanství s jeho hlásaným univerzalismem podařilo mezietnické sváry umírnit.
Ale to jen na okraj. Pokud jde o téma článku, chtěla bych se zeptat, existuje nějaká literatura, která by se zajímala o sudeto-rakousko-německé hnutí nějak zevnitř? Před časem jsem o tom něco našla, ale bylo to dost povšechné.
Nevyskakuji Informace, věřte mi. Konstatuji. Dočkáte se jen další várky lží a smyšlenek.
Tohle téma je pro Kocoura tabu.
Když se "postavím" na svůj většinový původ, musel bych nenávidět své německé tetičky a strejčky (minimálně za vytvoření Sudet), (a taky trochu ty moravské a pomoravštělé - vzali nám Jižní Slezsko!) a z pozice moravské větve by to bylo zase jinak. Dokonce ani ne přesně naopak.
A co teprv děda, etnický Polák žijící za 2. světové v Ostravě, kterému jeho známý, vášnivý hráč karet a důstojník SS, pravidelně nosil olejovky a pravé máslo (o pravé kávě nemluvě) pro rodinu na přilepšenou?!(*)
Ne, ve mě skupinovou/národnostní nenávist nevybudíte ani náhodou. Prostě to je tak, že lidi jsou slušní, snesitelní, nesnesitelní a totální zmrdi. Na národnosti, víře, vzdělání, barvě vlasů nebo kůže či počtu prstů na levé ruce nesejde.
I když na druhou stranu - jsou skupiny, z nichž jsem ve stavu nejvyšší ostražitosti a někdy se dá téměř celá skupina zařadit do mého hodnotového žebříčku. Ale principiálně nemohu dělení na Němce a Čechy brát vážně. Znám "svině" z obou táborů a jejich procento z celku se, myslím, nijak podstatně neliší.
Promiňte.
*/ Pokud budete tvrdit, že si tím esesák "kupoval" spoluhráče, možná budete mít pravdu. Mohl ale přece dědu donutit ke hře silou. Neudělal to. A nemusel se taky dědovi svěřovat se svou nenávistí k Hitlerovi. A s obavami o špatném konci války. Špatném pro Německo. (Nikdo z rodiny neví, jak dopadl. Zmizel 26/4/1945.)
Ale - kolik věcí v životě si ve skutečnosti vlastně "kupujeme"? Hodně, že?
To ASPergill Ad: VŠECHNY ideologie, hlásající nadřazenost nějakého národa nebo etnické skupiny nad ostatními potenciálně stejně nebezpečné jako nacismus.
Takže i tvrzení o evropské nadřazené civilizovanosti vůči barbarům muslimským, křesťanským a židovským je potencionálně stejně nebezpečné jako nacismus - pozor na to, ASPergille!
Chudáku Kocoure,
neptám se Vás ani, kým se cítíte. Jednou se tu jedné paní z Německa ptali, jestli se cítí Češkou a ona odpověděla, občas. Co na takovou hloupou otázku můžete říct, že?
Ono by to tak horké nebylo, kdyby do toho pořád nefoukali politici, kteří si na národnostní nenávisti staví vlastní politickou kariéru. Jenže co s nimi? Udělat na ně atentát, jak by asi poradil ASP?
Takže jsme zase v jejich rukou.
Ale mějte útěchu v tom, že jste živoucím prototypem budoucího Evropana, jak alespoň bájí ultra stoupenci Unie.
2 STK : 1. Není to tak jednoznačné. Lidé nejsou dokonalí. Kdyby byli, byli by bohy a ti nejsou. I slušného lze natolik zpracovat, že se projeví jako "totální zmrd" a když se z toho vlivem jiných okolností probere, děsí se co činil. Připomínám známý experiment se studenty rozdělenými na vězně a dozorce. A to šlo jen o hru a ne o dlouhodobou indoktrinaci a zpracování. Doporučuji zajímavou knihu od Susan Blackmoore "Teorie memu". Kromě toho i jednotlivé chování a činy, které samy o sobě se jeví neškodnými, v souhrnu mohou mít zlý výsledek. Můžete montovat dvě součástky k sobě, k těm někdo jiný přimontuje další. Výsledkem může být šicí stroj nebo kulomet. Ani o tom nemusíte vědět. Můžete být výpravčím, který vzorně plní své povinnosti. Jen své povinnosti a nezajímat se odkud kam ty vlaky jedou, jaký náklad vezou a co se s tím nákladem bude dít. Sami "totální zmrdi" (jejich existence je diskutábl, poku jsou, je jich zanedbatelné množství) na páchání velkého zla nestačí. Na to musejí mít potřebné množství zmanipulovaných nedokonalých "slušných". Groupthink může být velké svinstvo.
2. Pergill se jeví jako protivný šťoura šlapající po posvátných návrších a zpochybňující "svaté pravdy" "věřících" mumlajících "krleš, krleš". Právě toho si na něm vážím. Provokuje k přemýšlení. Takoví jako on končívali na hranicích, v mučírnách, na popravištích ve vězeních a ve vyhnanství. To, že něčí výroky jsou mi nepříjemné, může být ne proto, že jsou nepravdivé či všeobecně protilidské a zhoubné, ale proto, že jsou v rozporu s mojí nasdílenou kulturou, s mým smýšlením, s mými zájmy, s mými memy. Snažím se v tom rozlišovat jak jen mohu. Samozřejmě, v limitech mé nasdílené kultury, mého smýšlení, mými memy. Jak jinak. Jako každý z nás. Ale místo křepčení kolem posvátné modly za vzájemnoho utvrzování o jeho správnosti a žádoucnosti se snažím hranice, které mě omezují, posouvat dál.
2 N.N. Nemo : To co je v souladu s našimi zájmy (přesněji o čem se domníváme, že je naším zájmem)máme snahu adorovat, pokládat za nadřazené jinému. Ano, Euroamerická civilizace v posldení době rozšířená o část Asie je například technicky a životní úrovní (posuzováno podle hmotných statků, lékařské péče, střední délky života a podobně) "nadřazená" ostatním. Otázka je, co z toho plyne pro její "chování" a chování těch, kteří jsou nebo se cítí být její příslušníky. Pro skutky. Pocit nadřazenosti v něčem nad kýmkoli pro mě neznamená si ho podmanit, zotročit, nebo usmrtit. Třeba s argumentem, že má tlupa má lepšího boha než ostatní, nebo s něčím podobným čím bych ospravedlnil a zakryl svůj kořistnický zájem.
Pokrokově zaměření lidé, bohužel slepě věří mýtu, že člověk dokáže racionálně poznávat realitu. Na základě tohoto mýtu věříme, že lidé činí racionální rozhodnutí na základě zhodnocení faktů. Na to, aby člověk lidi přesvědčil, stačí přece, aby se jim předložila fakta. Těch lidé využijí k tomu, aby se rozhodli, jaká alternativa bude nejlépe podporovat jejich zájmy a touhy.
Z řady psychologických experimentů však vyplývá, že tak to nefunguje. Namísto, abychom prováděli racionální analýzu pozitiv a negativ, přijímáme jen ty informace, které potvrzují naši totožnost a naše hodnoty, a odmítáme informace, které jsou s nimi v rozporu. Své myšlení přizpůsobujeme své společenské totožnosti a ochraňujeme ji před jejím zpochybňováním. Když se setkáme s lidmi, kteří nám předkládají nepříjemná fakta, většinou to jen posílí náš odpor vůči jakýmkoliv změnám.
Naši společenskou totožnost utvářejí hodnoty, které psychologové nazývají vnější či vnitřní. Vnější hodnoty se týkají statusu o stoupání na řebříčku společenské hierarchie. Lidé se silnými vnějšími hodnotami se fixují na to, jak je hodnotí jiní lidé. Potřebují finanční úspěch a slávu. Vnitřní hodnoty se týkají vztahů s přáteli, s rodinou a s komunitou, a týkají se také sebepřijetí. Ti, kteří mají silné vnitřní hodnoty, nezávisejí na chvále či odměnách od jiných lidí. Mají přesvědčení, které je hlubší než sebezájem.
Málokdo má čistě jen vnější nebo čistě jen vnitřní hodnoty. Naše společenská totožnost je tvořena směsicí hodnot. Ale psychologické testy, provedené v téměř 70 zemích světa, ukazují, že hodnoty se shlukují v pozoruhodně obdobné vzorce. Tí, pro něž je velkou hodnotou finanční úspěch., například, mají méně slitování s druhými, mají silnější manipulativní tendence, silnější víru v hierarchii a nerovnost, silnější předsudky vůči cizincům a menší zájen o lidská práva a životní prostředí. Ti, kteří mají silný smysl pro vnitřní osobní hodnoty, prokazují větší porozumění vůči jiným a víc se zajímají o lidská práva, sociální spravedlnost a životní prostředí. Tyto hodnoty se navzájem potlačují - čím jsou silnější něčí vnější hodnoty, tím slabší jsou jeho vnitřní hodnoty.
Se svými hodnotami se nerodíme. Jsou utvářeny společenským prostředím. Tím, že politika změní naše přesvědčení ohledně toho, co je normální a přijatelné, mění naši mysl stejně jako naši situaci.
Pro Schumachera, "antisemitu":
Von má, Schuhmachere, jistě pravdu, tak to je. Ale: Podlehnout nebo nepodlehnout davu (rodině, víře, politice, určité filozofii atd.) je částečně (raději píšu částečně - ve skutečnosti je to totiž hrozně těžké) v silách člověka. Jednotlivce. A to je ten moment, kdy se tvrdohlavec začne lišit od ostatních lidí. Může to být v kladném ale i v záporném směru.
V létě roku 1969, když začala v ČSSR zuřit "normalizace", jsem si napsal na okraj novin divnou větu, kterou jsem asi někde slyšel: "Stát blízko davu, abych mu rozuměl - ale nebýt uvnitř." Noviny jsem si schoval na památku. Dnes, po čtyřiceti letech můžu jenom říct, že jsem tomu, co jsem tehdy zapsal, už konečně porozuměl.
P.S.: Experiment znám, četl jsem o něm, viděl i film. Nicméně i tam se objevily osobnosti, které z experimentu vystoupily, že? A memy - to je moje oblíbené téma!
A ještě větičku pro Informaci:
Hlavně se necítím být chudákem. Nemám problém porozumět Sudeťákovi, Polákovi ani Moravákovi. Ale ani Rusovi nebo Italovi. Jsou to úplně stejní lidi jako já.
A na to, jestli jsem nebo nejsem Evropan podle nových regulí kašlu, stejně jako zbytek mé zparchantělé rodiny. Hold "Někteří lidi jsou všichni stejní..."
Ptám se znova, neznáte nějaký materiál o vyjednávání nebo dění na německo-rakousko-sudetské straně? Je jasné, že ty demonstrace a výbory nevznikají spontánně až na podzim 1918 r., ale že jsou připravované.
Jednání na druhé straně o osudu Rakousko-Uherska, o vytvoření Československého státu se vedou při nejmenším už od poloviny války. Našla jsem článek o vyjednávání Beneše a Štefánika s italskou vládou už v 1916 r. Od toho roku je i italská veřejnost informována novinami o požadavcích Čechů a Slováků.
Takže, analogicky něco podobného se dělo i na druhé straně.
Pane Schumachere,
"Takoví jako on končívali na hranicích, v mučírnách, na popravištích ve vězeních a ve vyhnanství....
Dnes uz se stourat muze. Aspon zatim ano.
Jako clen KSC v letech 1979-1989 byl ASP mozna ve vyjadrovani nazoru ponekud zdrzenlivejsi.
To s těmi součástkami (Schumacher) mi připomenulo:
Továrna na šicí stroje, kdesi u Bratsku na Sibiři. Zasloužilá pracovnice, Ludmila Ivanovna, slaví 50. narozeniny a současně 30 let práce v továrně. Soudruh předseda závodního výboru rudých odborů se jí ptá:
"Soudružko, řekni, jakým darem bychom tě nejvíc potěšili."
Ludmila Ivanovna dojatě: "Ach, soudruzi, mě by nejvíc potěšil šicí stroj, jaké tady vyrábíme."
Soudruh předseda odpovídá: "Ale soudružko, neříkej, že sis za těch třicet let, co tu pracuješ, nenakradla tolik součástek, aby sis ho mohla sama složit."
Ludmila Ivanovna opět dojatě: "Ano, soudruzi, přiznávám se. Součástky jsem kradla a přes vrátnici vynášela. Ale ať jsem to doma skládala jak jsem to skládala, vždycky mi z toho vyšel kulomet."
Informace,
s těmi Římany to nebylo tak úplně jednoznačné: Občanství Říma bylo (dědičnou) výsadou, která se původně přidělovala velice opatrně. Nejprve prořímským elitám a teprve posléze postupně dalším obyvatelům, až pohlcený stát prošel určitým procesem romanizace. Teprve později, za rozkladu republiky, začali jednotliví diktátoři přidělovat římské občanství šmahem obyvatelům určitých oblastí. A posléze to degenerovalo tak, že na sklonku západořímského impéria je mohly dostat i babarské tlupy, přecházející přes Limes v podstatě na počkání (asi jako dnes ilegální přistěhovalci do EU).
To Nemo:
Uvedl jsem, že civilizace se jednoznačně hodnotit dají, takže není problém je seřadit do žebříčku, kde na špici bude euroatlantický civilizační okruh a úplně dole patrně islám.
Civilizace je etnicky neutrální, tj. osoba vyznávající naše civilizační hodnoty je bez ohledu na národnost nebo další etnický background "našinec", zatímco konvertita k islámu, je bez ohledu na národnost a další etnický background vždy cizinec a nepřítel.
Pro FG:
Má smysl vyhrabávat staré viny? Je to tu prověrková komise? Máme tu snad nějaké státní funkce, kde je třeba politické bezúhonnosti?
Můžu Vám říct, FG, že jsem poznal komunisty, kteří nikdy nikomu neuškodili (snad jen tím, že "kazili statistiky") a poznal jsem tzv. bezúhonné "anti- ", kteří se jim dokázali pomstít i 15 let po "sametce" za příkoří, které se jim NESTALO, které si vybájili!
Nicméně osud tentokrát zasáhl spravedlivě - udavač do několika let a dní.... Skoro jak ten Lomikar.
Mě zajímá názor člověka teď, ne to, co si myslel, když mu bylo patnáct...
Takže, moc prosím FG, s tímto kádrováním běžte raději do oněch teplých, temných míst!
Samozřejmě, ius romana o občanství se měnila podle politické konjunktury. Existovala i klasifikace římských občanů na základě etnického původu rodičů, podle které jisté skupiny nemohly zastávat veřejné funkce. A až do konce západořímského imperia nebylo možné, aby se stal imperátorem někdo, kdo nebyl na 100 procent římanem a nepocházel z dynastického rodu. Jako příklad bych mohla uvést Flavia Stilicha, římského patricia, generála, konsula, vychovatele budoucího imperátora Onoria, který natolik touží se posadit na imperátorský trůn, že dá Onoriovi za manželku svou dceru Marii, a když ta umře druhou dceru Thermanzii. Ale nakonec jeho vzestup na sociálním žebříčku skončí tím, že ho dá Onorius popravit.
Zapoměla jsem dodat, že Stilicho yl původem po matce barbar a o imperátorskou hodnost usiloval pro své vnuky.
To ASPergill Ad "civilizace se jednoznačně hodnotit dají, takže není problém je seřadit do žebříčku, kde na špici bude euroatlantický civilizační okruh a úplně dole patrně islám."
Toto je hodně evropsky nacionalistické zejména s ohledem na starověkou Čínu a Japonsko, někdo by připoměl i Jižní Ameriku. Ono se to tam ale za chvíli vrátí, pochodeň civilizace.
Evropská renesance by nebyla možná, kdyby antickou civiliuaci pro Evropu nezachoval islám!
Mily STK:
Ja osobne lepe chapu jednani a nazory, kdyz si je mohu zasadit do historickeho kontextu. Asi je to kadrovani. Souhlasim s Vami, ze kadrovani neni prinosne pro zdejsi vznesenou diskusi. Zdravim z teplych a slunnych mist :)
Nemo,
křesťanství s sebou neneslo jen barbarství a spoušť. Je pravda, že ve středověku některé oblasti studia jsou ponechány ladem, v některých se nesmí pokračovat, když jsou v rozporu s učením církve. Ale na druhé straně se rozvíjí architektura a stavitelství, románský a gotický sloh, hydraulika, na př. v pozdním středověku v severní Itálii jsou stavěny kanály pro odvodňování bažin. Umění se zaměřuje pak hlavně na náboženské náměty. Diskutuje se o církevní doktrině, důkazem, že středověk nebyl jen tupým poslušným opakováním církevních pravd je existence různých heretických hnutí jak na počátku (4. - 8. stol) tak ke sklonku (12. - 14. stol.) středověku. Musíme si uvědomit, že středověký duchovní svět byl odlišný od toho předešlého, a na hony vzdálený od dnešního, může se nám zdát chudý, okleštěný, ale měl své hodnoty a pravdy a kolem nich se vyvíjel.
Pokud jde o tvrzení, že islám nám zachoval anticko řeckou kulturu a vědy a dále je rozvil, chtěla bych dodat, že je to pravda jen částečně. V Bagdadu byl založen "dům moudrosti" s nějvětší tehdy existující knihovnou na počátku 9. stol., ale Bagdad byl zničen a zpustošen Mongoly v r. 1258 a jeho kulturní činnost zanikla. V Egyptě byla založena nejstarší univerzita světa v 10. stol., ale ta se zabývala převážně vypracováním islámsské sunitské doktriny. Další studia pokračovala ve Španělsku.
Nesmíme ale zapomínat, že východní křesťanství v Byzancii nepřerušilo pupeční šňúru s antickými kulturami a renezance navazuje přímo na učení vzdělanců, kteří odtud uprchli po dobytí Konstantinopole Turky v r. 1453. Turci tehdy město docela zpuštošili a vyloupili, jak píše řecký historik Michele Critobulo. Islám pokračoval a rozvíjel, ale také bořil a pustošil a ničil kulturu. A co zničil, už neobnovil ani nevzkřísil.
To rčení, že islám zachoval Evropě anticko řeckou kulturu a tak podstatně přispěl k jejímu odbarbarštění od středověkého tmářství , je jedním z oblíbených důvodů multikulturalistů pro propagování myšlenky o pacifické invazi dnešní Evropy musulmány.
2 FG:
Právě proto, že píšete ze vzdálených krajů, kde v počítačích není instalovaná čeština, je mi divné, že tu začínáte kádrovat. Proč nenapíšete doktorovi osobně? Adresu jistě znáte, když víte, kterého spolku a odkdy dokdy byl členem.
Já se "z kotlinky" nikdy na moc dlouho nedostal - a možná proto mi to tak vadí.
Ale samozřejmě - je to Vaše volba. Podle ní budu posuzovat, chtě nechtě, já Vás. Ale bylo by mi opravdu proti mysli si o Vás vyhledávat informace. To je specialita lidí "jiného druhu". Já vycházím z předpokladu, že kdybyste chtěl diskutovat jako reálná osoba, jistě byste to udělal.
A totéž platí o A.S.Pergillovi. O jeho "demaskování" se tu už před časem "zasloužila" S. Netzerová (S. Netzer), která ovšem zde vystupovala jako Harpyje.
(Moralisty prostě "miluji". Možná proto, že jsem jich za svůj život už dost přistihl "v nečistém spodním prádle".)
OK, STK, uz se Vam do toho nebudu plest.
To Informace Ad "křesťanství s sebou neneslo jen barbarství a spoušť." Samozřejmě, že ne. Ani judaismus ne, ani samotný islám ne.
Víte Nemo,
když pozorujeme všechna ta monoteistická náboženství z dlouhé historické pespektivy, tak mají všechna něco pozitivního a zas negativního. Jiná věc je, když s nimi máme co dělat z perspektivy kratší nebo nulové, každé svým způsobem zasahuje do veřejného a soukromého života nepřípustným způsobem. Církev a její ministrové by měla pečovat o duše věřících a ne se plést do politického života a neagitovat mezi nevěřícími, nesnažit se regulovat morálku celé společnosti, nesnažit se suplovat za stát. To není jejich misí. Dělají to všechny tři církve, každá svým způsobem a v jiném měřítku.
2FG:
Klidně se nám do hovoru pleťte FG, proto tady ta Hospůdka je, ale prosím, opravdu nekádrujte. Za víc než kopu let života jsem už toho kádrování zažil víc než dost.
Mě zajímá, co si myslíte. Ale A.S.Pergill tu chce vystupovat jako "inteligentní plíseň", tak to respektujte stejně jako já. A nezlobte se na mě, že tu po mravokárcích poštěkávám. Co taky můžete čekat od Kocoura...
to N.N.Nemo:
Faktem je, že islámští učenci sami sebe nazývali "překladatelé" a opravdu naprostá většina jejich práce spočívala v překladech antických a raně křesťanských děl. Jejich vlastní invence byla minimální. A faktem také je, že na každé těmito překladateli zachráněné dílo připadá větší množství těch, které jejich souvěrci zlikvidovali bez náhrady. Takže bilance islámu je naprosto jednoznačně negativní: Bez islámu bychom sice neznali zmíněné překladatele a jejich spisy, ale měli bychom přístup k originálům a mnoha dalším dílům.
Navíc Evropa byla schopna vymyslet to, co neznala, zatímco islám přesně tohoto schopen nebyl.
STK a FG, já považuji kádrování za důležité. Nelíbí se mi ono bezbřehé "nejsme jako oni". Je to totiž naivní.
PS: nicméně si uvědomuji, že to o ASP třeba nemusí být pravdivá informace.
No právě, Žibřide.
On to může být i podraz. "Zpravodajská hra". Navíc myslím, že člověk má právo občas svůj názor či postoj změnit. Pravda ne každý druhý týden...
Okomentovat