Co vlastně slavíme

Přece svátek všech Vašíků. I toho nejslavnějšího z Václavů, toho svatého. Vskutku? Tak proč je v kalendáři u data 28. září napsáno "Den české státnosti"? Protože slavíme vznik českého státu!

28. září roku 929 anebo spíše 935 probodli Tita, Čista, Tuža a Hněvsa, vrahové poslaní Boleslavem Ukrutným, na prahu staroboleslavského kostela knížete Václava, panovníka míru. Anebo někdo jiný probodl někoho jiného někde jinde. Nicméně Václav zemřel, byv zavražděn, ukrutný Boleslav se stal knížetem českým. Jeho syn, Boleslav II., je znám jako "Boleslav Pobožný". Pobožný Boleslav nechal postavit na dvacet kostelů a v Praze založil první české biskupství. Aby mohlo vzniknout biskupství, bylo nutné splnit jisté kvalifikační podmínky. Mezi ně patřila existence nějakého světce. Boleslav Dvojka si vzpomněl na strýčka, kterého nechal odpravit tatíček. A tak vznikl Václav Svatý.

A tak má církev svatá co slavit. Ale proč bychom měli slavit my, jakožto občané sekulárního státu, náboženský svátek? Čím se kníže Václav zasloužil o český stát? Tak zasloužil se velmi, protože se stal světcem vskutku národním, legendou, ke které se mohl modlit český národ. A legenda byla vůdci národa či českými panovníky použita vždy tak, jak bylo potřeba. Lid věřil, že sv. Václav spí v hoře Blaník a vyjede na svém oři v čele rytířů, až zemi české bude nejhůře. Často bylo špatně, často hůře, ale nejhůře zjevně ještě ne.

V 19. století jsme tedy měli národního světce, ale nikoli lid, organizovaný jako národ. Až v rámci národního obrození byl světci postaven koňský pomník na Koňském trhu. A tak byl obnoven národ a vzniklo Václavské náměstí, aby se ten národ měl kde shromažďovat. Jedno shromáždění pod Koněm vyhlásilo samostatnost československého národa 28. října 1918.

Za dvacet a něco let byl vůdci německého národa a panovníky Třetí říše, (tedy i protektorátního království Čechy und Morava) Václav představován jako představitel českého národa, který žil v míru s ochranitelským národem německým. Kolaboranti dostávali jako státní vyznamenání Svatováclavskou orlici.

Rehabilitaci si socha i světec odbyli 21. srpna 1968 a v následujícím týdnu. A pak v roce 1989. A tak proto dnes slavíme "Den české státnosti"? Anebo spíše jinou událost, která je přímo spojena s Václavovým svátkem?

Boleslav II. byl pobožný, proto se nejspíše v tu sobotu 28. září v roce 995 modlil. Modlili se lidé po celých Čechách. Také na konkurenční slavníkovské Libici. Tam se však moc modlit nemohli, protože jejich hradiště oblehlo vojsko, vedené Vršovci, které sem poslal onen pobožný Přemyslovec. Libice byla dobyta i nastalo ukrutné vraždění. Na den svatého Václava byli pobiti všichni přítomní Slavníkovci, včetně obligátních starců, žen - a hlavně dětí. Nesměl zůstat žádný dědic. Obětem nepomohlo ani to, že se uchýlily na svatou půdu kostela...

Tak už to v raném středověku chodilo, a nejen v Čechách. V roce 995 lety vznikl vyvražděním Slavníkovců (pamatujte si, Vršovci!) a sjednocením jejich území s panstvím Přemyslovců český stát. A to dnes slavíme, i když si to moc nepřipouštíme:

Vznik českého státu, který na tomto místě trvá nepřetržitě už déle než tisíc let.