[??? Aha! Červenec před 20 lety! Čas oposmlouvy. Pokračuji v resuscitaci svých prastarých článků, které z internetu i archivu Neviditelného psa zahučely do nenávratna, když někdy kolem roku 00 vyhořel první Astonův router, který měl uschován na záchodě. No - šel do hajzlu... Naštěstí jsem si články na netu archivoval, protože originály z T602 dnes už nepřečtu, ani s T602, takže je mohu dnes vrátit do oběhu. Tak od začátku:]
Červenec začal horkými svátky, nic se neděje, žádná politika se nekoná. Jenom demokracie je v ohrožení. [Ehm, to je furt, viz jiné články jiných k dnešku. Stejně tak trvá i hulvátství nejmenovaného prezidenta, ba roste.]
Chystá se nový tiskový zákon, který by při své aplikaci velice ztížil fungování nezávislých médií. Zároveň premiér Miloš Zeman nechvalně a sprostě hovoří o novinářské čeládce. Zeman je hulvát, ale ve svém názoru se příliš neodlišuje od noblesního Václava Klause. Nerozčiluje mne to, také jsem napsal své o obou pánech, a ještě napíšu. Řekl bych, že skóre je tak 1:1.
Tiskový zákon nejspíš schválen nebude. Ale v mediálním stínu návrhu tiskového zákona se skrývá mnohem větší nebezpečí pro samotné základy demokracie v České republice: Zákon volební!
Po loňských volbách se dva největší kohouti na našem politickém hnojišti (Miloši vedu 2:1!) dohodli na smlouvě, která měla dlouhodobě rozdělit všechnu moc ve státě mezi dvě nejsilnější politické strany s tím, že se za samozřejmé považovalo, že se vždy bude jednat o ODS a ČSSD. Heslem obou spojenců bylo: "Zachovat společenskou stabilitu!"
Praxe ukázala, že ve skutečnosti jde pouze o rozdělení moci ve státě. Například obsazení předsednictva Fondu národního majetku je takové, že bez souhlasu zástupce ODS nelze nic rozhodnout, stejně tak jako samotný zástupce ODS zase nemůže diktovat zástupcům ČSSD. Takováto stabilita je hnilobným procesem v těle demokracie.
Už chápu, co myslel Karel Kryl svým výrazem "demokratura".
Jeden z bodů smlouvy, obsazení postu předsedy Senátu zástupcem smluvní opozice, byl již splněn. O dalším bodu, prosazení takového volebního zákona, který by znemožnil vstup menších politických stran do Parlamentu (a odstavil je tak od státního pěnězovodu!), se jedná právě teď, v době letních veder a za nezájmu obecenstva. Přitom se jedná o zásadní věc!
Sociální demokraté nakonec vymysleli takový návrh volebního zákona, který by zachoval naději pro menší strany. Šamanova analýza: Je to proto, aby po příštích volbách mohli vytvořit s lidovci a unionisty vládní koalici, a v případě, že se jim to nepodaří, pod touto hrozbou prodloužili platnost dnešní "opoziční smlouvy", kdy může vládnout i menšinová vláda. O posty se pak spravedlivě podělí se smluvní opozicí. Jako dnes.
[Vláda ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL pod vedením premiéra Špidly skutečně po následujících volbách vznikla, a to 15.7.2002. Tato koalice trvala i přes demise Špidly po propadu ČSSD ve volbách do EP 2004 (!), přes Standu Grosse s milionovým papírovým pytlíkem od nemajetného strýčka z Jihlavy až k nafoukanému Paroubkovi...]
Tak si to představuje ČSSD. Ovšem může se stát, že druhou nejsilnější stranou se stanou komunisté. Pak by nejspíš opoziční smlouva byla přeměněna na smlouvu vysloveně koaliční. Vládla by pravolevá většina s bolševickou opozicí.
Takovýto model se mi hrubě nelíbí.
Občanští demokraté prosazují tvrdý většinový systém s pouze jedním volebním kolem, který by šance malých stran a nezávislých kandidátů zcela smetl. Šamanova analýza: Jde o uskutečnění dávného Klausova snu: Získat nadpoloviční většinu. Pak by se mohlo postupovat podle zásady "vítěz bere vše", čehož jsme již byli svědky. Pak by mohl (čistě teoreticky) vzniknou ústavní zákon o vedoucí úloze ODS.
Volební zákon dle ODS pustí do Parlamentu jen dvě nejsilnější strany. Když bude druhá KSČM, vládli by občanští demokraté s bolševickou opozicí. Po dalších volbách by si to mohli prohodit!!!
Takovýto model se mi svinsky nelíbí.
Proto se mi nechce podporovat ani ODS, ani ČSSD. Jaké má ale člověk další možnosti? Unii svobody tíží způsob jejího vzniku. Zeman by měl prý odstoupit za to, že bez důkazu osočuje novináře i bývalého ministra zahraničních věcí, praví Ruml. Ruml, který stál u pádu Klausovy vlády, neboť bez důkazů osočil svou rodnou stranu ze stomilionového zahraničního černého fondu. Lidovci si mou přízeň nevysloužili, když nenávistně kázali proti homosexuálům a drogově závislým. To ale bledne vedle zločinů, kterých se bývalí lidovečtí ministři dopustili vůči české armádě!
Když se čtyři perou, pátý se směje. A na scénu se chystají vstoupit fašisté.
Jak z toho ven? Každá z našich demokratických parlamentních stran má své chyby (jen u komunistů jde o zločinný záměr). Klasická poučka zní, že občan se má snažit zlepšit strany tím, že do nich vstoupí a změní je zevnitř. Na to se automaticky ozývá otázka i s odpovědí:
A která je ta nejhorší strana? Tam vstoupím. Ta to nejvíc potřebuje!
Mám jeden návrh, jak uniknout z této slepé uličky, tedy přímo
Šamanův návrh:
Zdá se, že nový volební zákon dá větší váhu silným stranám. Potom by bylo správné, aby před samotnými volbami do parlamentu proběhly ještě volby primární, a to za účasti všech občanů, ne jenom příslušných straníků. V případě imperiální jednokolové většinové volby jde o vyslovenou nutnost!
Snad by se zvýšil zájem občanů o volby. Bojím se však toho, že pokud budou v primárkách kandidovat osoby, kterým to jejich partaj "nedoporučí", budou ze své strany potupně vyhozeni. To by byla ale hloupá strana, že??? Taková by měla ve volbách propadnout.
Stejně se obávám, že nakonec opět zvítězí bolševici, a je skoro jedno, jak se jejich strana bude jmenovat. Pak by mi zbyla asi jediná demokratická možnost:
Emigrovat, ale dejte mi jinej glóbus.
Zatím budu štěkat na ty karavany, které jdou neochvějně za svým cílem: Podívejte se, kam nás vezete!
[A podívejte se, kam nás dovezli. I když tehdy návrh na jednokolové většinové volby neprošel, stejně jako nyní zatím neprošel podobný návrh o volbách do Senátu. Naštěstí se pořád ještě mezi občany najde nějaká ta chvilka, kterou věnují demokracii.]
Psáno v Praze na Lužinách dne 6.7.1999, na Neviditelném psu vyšlo den na to. [12.7.2019 doplněno současnými poznámkami.]
