úterý 2. července 2019

Pokladny registrační, bič boží


Uplynulo právě 20 let od zavádění registračních pokladen. A přesně 20 let, kdy jsem to na stránkách Neviditelného psa komentoval:


Tak nám vláda schválila registrační pokladny. Tedy, přesněji řečeno, pouze první verzi zákona, paragrafové znění má ministerstvo financí předložit do konce září. Sníží se daňové úniky, zlikviduje prodej pašovaného zboží, posílí státní rozpočet, přiblížíme se Evropské unii. To vše jsou chvályhodné argumenty, jenže je tu jedno podstatné jenže!   

Tento zákon sdílí jistou vlastnost s mnoha jinými zákony, které byly u nás přijaty v demokratické době: Totiž, že je to zákon "proti něčemu". Proti stánkařům. Jak nerasisticky pravil premiér Zeman. Ne proti podvodníkům a zlodějům, ale proti stánkařům, protože to je svoloč podvodná, která prodává bez záruky jen samé cajky a daně neplatí. Zeman se nejprve upřímně ukecl, když pravil , že "to je namířeno hlavně na vietnamské stánkaře". Pak to vylepšil, aby nevypadal jak rasista. Je to namířeno "na všechny stánkaře".

Malmot o Vietnamcích otlouká Zemanovi o hlavu kdekdo, zlá slova o stánkařích byla přijata bez zjevného odporu. Zeman jen pokračuje v úsilí předcházejících vlád, které se nejméně od roku 1992 snaží zničit drobné podnikatele na tržištích.
   
Od toho roku vešel v platnost živnostenský zákon, který z každého stánkaře udělal stejného "živnostníka", jakým jsou skuteční podnikatelé i mamutí monopoly. "Soustavná činnost" podle výkladu úředníků, která vlastně definuje pojem "živnost", je také například prodej vánočních kaprů nebo velikonočních kraslic, neb toto též se děje pravidelně, jednou ročně. Náhle zde byly miliony "živnostníků", které finanční úřady nebyly schopny zkontrolovat. Místo, aby se vytvořily různé kategorie podnikatelů - továrníci, obchodníci, příležitostní prodejci, nastaly masivní tlaky na snižování počtů "živnostníků".
   
Začalo to tisícovkou za každý živnostenský list, přičemž skutečný podnikatel, který se třeba zabývá zaváděním elektroinstalace, jich musí mít alespoň pět. Zločin, jménem "povinné pojištění", byl asi po roce zmírněn novelami. Přesto administrativní zásahy příliš počet "živnostníků" nesnížily. Už před pěti lety přišla tehdejší takzvaná pravicová vláda s ideou "registračních pokladen", tehdy však nebyla příliš pilná, takže její nápad zdvihla a do volební kampaně s ní vstoupila až ČSSD. A nyní plní volební sliby.
   
Přičemž počet zločinných stánkařů se snižuje normálním působením trhu. Už jsem o tom psal: Zákazníci se začali orientovat na megamarkety, které kombinují svobodu výběru a láci v tržnici s kvalitou a zárukami obchodního domu.
  
Registrační pokladny budou kontrolovat tržby. Ty se nebudou moci krátit. Poslední sezonu ale nebylo téměř co krátit, mluvím z vlastní zkušenosti příležitostného knihkupce. Spousta "stánkařů" v současnosti balancuje na hraně rentability, často se drží zuby nehty, protože potřebují prodat zásoby, protože nemají jinou možnost zaměstnání. Ty i pouhých dvacet tisíc, které budou musit vysolit na ruku, pošle ke dnu. Na tržištích si přivydělávají i lidé s invalidním důchodem, ti si také nebudou moci pokladny dovolit. V každém případě se počet stánkařů sníží. Někteří se na svoji "živnost" skutečně vybodnou, jiní přejdou do "šedé zóny", kdy nebudou platit už vůbec žádné daně.

Ano, spousta stánkařů se dopouštěla daňových úniků. Státní pokladna odhaduje zvýšení výnosu daní po zavedení spásných pokladen o 6 miliard. Přičemž celkové úniky byly podle odhadu socialistů 100 miliard! Takže na miliony malých podvodníčků dopadne neúprosná pěst financů, kdežto mamutím neplatičům odvodů typu ČKD či OKD odpuštěno bude, oni to stánkaři zacálují. Ale zisk se dá snížit i jinak, zvýšením nákladů. Protože se sníží i počet "stánkařů", sníží se i plánované výnosy, odhaduji šamanským zrakem tak na 3 miliardy.

I když ten podvodný stánkař neplatil správně daně, platil poplatky do místního rozpočtu. Vznikly tržnice a jejich správci si platbu pohlídali. Místní úřad pak už jen inkasoval nezpochybnitelné peníze přímo od správců, kteří musí být hodní, aby nepřišli o svou výnosnou licenci. O tyto poplatky teď místní rozpočty přijdou, možná to budou i ty tři miliardy. Takže nula od nuly pojde.

Ovšem hned první rok poplynou hlavně penízky do rukou prodejců registračních pokladen, a to budou miliardové sumy! Tady bych apeloval na zákonodárce: Když zákon určuje povinnost, měl by také určit maximální cenu a minimální vybavení pokladen. To bude totiž kšeft desetiletí! Zrovna tak by měl zákon pamatovat na to, aby bylo možno použít stávajících výpočetních systémů.

Ano, přiznávám, registrační pokladny asi mají něco do sebe. Ačkoli nezvýší příjem rozpočtů, změní kvalitu služeb. Časem si snad zvykneme, že s pytlíkem pražené kukuřice dostaneme i fakturu na korunovou položku. Pokud ji bude někdo na tržišti prodávat... Představa Havelského trhu s pokladnami na každém pultu působí dnes podivně, nejspíš se však stane skutečností. Třeba jako v Itálii.

Tak jsem si přitom vzpomněl. Zkoumali odborníci na finance paradox: Itálie je v HDP někde na chvostu Evropské unie. Jak to přijde, že v životní úrovni dosahuje průměru? Počet vykouřených cigaret, vypitého alkoholu, postavených bytů... Analýza ukázala, že je to prostě tím, že asi třetina výdobytků této vyspělé země pochází z "šedé zóny". Existují Italové, kteří kouří pašované cigarety a bydlí v domech, které byly postaveny bez stavebního povolení na úředně neexistujících pozemcích.
   
Náš hrubý domácí produkt je nižší než italský. O kolik je nižší životní úroveň? HDP registračními pokladnami nevylepšíme, ani výnos daní, alespoň ne okamžitě. Jak jsem pravil, registrační pokladny se nejspíš stanou nutností a časem snad i zvýší etiku podnikání.
   
Nesmí to však být trest za aktivitu. Nesmí se to spojovat s nenávistí. Nesmí to být "proti". Nesmí to být vedeno neetickou třídní nenávistí a buranstvím.
   
Protože dnes zlikvidujeme obtížné stánkaře, zítra novináře a pozítří už všechny.
   
Tak mne napadá: Jestli by etiku poslanců nezvýšilo, kdyby si sami také museli pořídit "pokladny", které by registrovaly všechna jejich hlasování a neomluvené nepřítomnosti? A také čerpání několikanásobných prebend na stejný účel.
   
A účty předložit voličům. Třeba i těm stánkařům.

Psáno v Praze na Lužinách dne 1. 7.1999, v Neviditelném psu vyšlo den na to. Do oběhu ku vzpomínce znovu dáno 2. 7. 2019 – archiv dnešního Psa totiž takto staré příspěvky neobsahuje.

PS 2019: Dnešní pan prezident se po 20 letech zase tak moc neliší od tehdejšího pana premiéra. Alespoň co se malmotů tejče…