 |
| Foto: NASA |
Start sleduje milion lidí na základně i v okolí, bubnující řev motorů je zvedá a oni řvou také: Go! Go! Go! Start sledují i sovětští námořníci z flotily osmi námořních lodí, která vyplula soudružsky návštívit přátelskou Kubu, ale tyto dny okouní necelých 60 kilometrů od místa startu. Ti ale nejspíš neřvou.
Jedná se už o 33. start s lidskou posádkou, počítáme-li i první dva suborbitální americké lety. Po Apollech 8 a 10 jde o třetí pilotovaný let k Měsíci. Ale poprvé má na cizím vesmírném tělese přistát člověk! Ve velitelském modulu Columbia jsou lidé celkem tři.
1) Michael Collins je jejím pilotem a jako takový na Měsíci nepřistane. Čeká ho osamění, jaké člověk dosud nezažil. Bude sám kroužit kolem Měsíce, tři čtvrtě hodiny z každého dvouhodinového obletu mimo spojení se Zemí, kterou v té době ani neuvidí. U obou předcházejících měsíčních misí byli v této situaci vždy alespoň tři... (A jako jediný člověk na světě nebude mít ani možnost sledovat přímo dění na Měsíci.)
Collins se narodil 31.10. 1930 v Římě v rodině amerického generála, jenž na tamní ambasádě působil jako vojenský přidělenec. Je ženatý s Patricií, má s ní tři děti: Kathleen, Ann a Michaela. V roce 1952 získal bakalářský titul na vojenské akademii West Point, poté působil jako zkušební pilot na základně Edwards. Tam nalétal celkem 3000 hodin. Mezi kosmonauty byl přijat v říjnu 1963. Zde se podílel na vývoji kosmického skafandru. V něm také strávil v otevřeném vesmíru jedenapůlhodinovou EVA při letu Gemini 10. (EVA je zkratkou pro "extravehikulární aktivitu", činnost mimo kosmický vehikl, tedy kosmickou vycházku – nikoli "zvláštní činnost", jak tvrdil dabing Apolla 13...)
Z tohoto letu má už na kontě 70:47 hodin. Tehdy došlo na oběžné dráze ke spojení s čekající Agenou 10, jejíž motor je vynesl až do výšky 762 km. Gemimi 10 provedla též inspekční návštěvu dřívější neúspěšné Ageny 8, ze které Collins při EVA odmontoval sběrač mikrometeoritů.
 |
| Armstrong, Collins a Aldrin. Foto: NASA |
Také on už má za sebou jeden let, 94:34 hodin na Gemini 12. Také tehdy se setkali s Agenou a upravili pomocí jejích motorů svou oběžnou dráhu. Při tomto letu si také užil EVA po dobu 2:08 hodin, dalších 2:30 pozoroval a fotografoval vykloněný z otevřených dveří Gemini.
3) Velitel letu Neil Alden Armstrong se narodil 5.8. 1930 ve Wapakonetě (Ohio). Je ženatý s Jan(et), mají spolu dvě děti: Erica a Marka. Pilotní diplom získal právě v den svých 16. narozenin – první den, kdy to bylo legálně možné. V roce 1947 začal studovat na Purdue University (West Lafayette, Indiana). Vzdělání mu platila US Navy s tím, že si mezi druhým a třetím ročníkem odslouží tři roky u námořnictva. Po 18 měsících se z něj stal námořní pilot, na letadlové lodi USS Essex poprvé přistál červnu 1951. Stihl tak ještě válku v Koreji, kde do roku 1952 se svým F9F Pantherem vzlétl k 78 bojovým letům. Při jednom z nich bylo jeho letadlo zasaženo protiletadlovou palbou. S metrovou trhlinou v křídle se vrátil nad vlastní území, kde teprve se katapultoval. Po demobilizaci se vrátil na univerzitu, kde roku 1955 získal titul bakaláře (po našem leteckého inženýra). Létal pak na Edwardsově základně jako zkušební pilot pro NACA, od roku 1958 tedy pro novou organizaci NASA. Současně pokračoval ve studiu na Universitě Jižní Kalifornie. Zalétával takové lahůdky jako X1, F100, F102, F104, X15. Do týmu kosmonautů přišel v září 1962. Jako civilista.
Jeho první kosmický let v Gemini 8 trval jen 10:41 hod. Po spojení s Agenou došlo totiž k nekontrolovatelné rotaci soulodí, která skončila málem katastrofou. Armstrongovi se v poslední chvíli podařilo rotaci zastavit a odpojit se. Následovalo nouzové přistání. V květnu 1968 se v poslední vteřině katapultoval z padajícího vehiklu LLRV, na kterém se na základně Ellington u Houstonu trénovalo přistání na Měsíci. Teď je velitelem letu, který má jako první dovézt z Měsíce vzorky hornin.
 |
| Foto: NASA |
Budou první? K Měsíci se už blíží sovětská Luna 15, jež startovala 13.7. Jedná se o 42. misi, která se dostala do oblasti přitažlivosti Měsíce. Pokud přistane před Apollem 11, bude 24. tělesem, které dosáhne povrchu Měsíce. Pokud přistane měkce, bude mít pořadové číslo 8. Pokud se předpokládaný návratový modul z Měsíce vznese, získá prvenství. A když dopraví na Zemi vzorky z Měsíce, bude samozřejmě také první. A i když budou první lidé na Měsíci Američané, přece jenom jejich vítězství nebude takové.
Zejména je možno čekat rámus v Kongresu a tlaky na snižování rozpočtu pro další lety. Strojově sebrané vzorky jsou levnější! Není jich tolik, nejsou tak zdokumentovány, jsou vpodstatě náhodné – ale levné.
Některé prognózy hovořily o tom, že by se na povrchu Měsíce mohly vyskytovat diamanty, vzniklé při nárazu meteoritů. Ale cena vzorků z prvního Apolla neměla být nijak menší! Při nákladech 24 miliard dolarů za celý projekt a předpokládaném úlovku 24 kg měsíčních hornin přišla cena 1 gramu vzorku právě na 1 milion dolarů! (A na tolik také byly první vzorky při výstavách pojištěny.) Kdo vyhraje tento tajný závod?
 |
| Obrázek: NASA |
Použitá literatura:
Karel Pacner, ...a velký skok pro lidstvo, Albatros, Praha 1972
Vlastní archiv
A proč papírová kniha a novinové výstřižky? Protože Wikipedie existuje až od 15. ledna 2001:
Poprvé vyšlo na Neviditelném psu 16. července 1999 (bez obrázků:)
