Vánoce začaly

Je po čtvrté neděli adventní, ve čtvrtek skončila Chanuka, v pondělí proběhl zimní slunovrat, přičemž byly Saturn s Jupiterem v konjunkci. Po dlouhé době zase. Zdravotní pojišťovna mi proplatila 200 Kč za vitamíny a 500 korun za zdravotní pantofle. Vánoce začaly.

S jistým úsilím jsem vyzvedl vánoční stromeček z lodžie a přesunul ho do pokoje. Během roku se tvářil jako normální jedle kavkazská, kterou jsem na rok ubytoval v kontejneru, jehož hlavním posláním je živit přísavník; uchytila se na něm i šalvěj a všelijaké další byliny. Jedličku jsem vloni umístil do velkého květináče, který jsem podložil podložkou - aby mi strom nezakořenil do přísavníku pětiprstého. Chudinka stromeček, za ten rok ani nevyrostl, měl totiž už z nákupu odřeny vrcholové výhony. 

Musel jsem tedy nejdříve vysát koberec, na nějž jsem pak položil dřevěnou podložku a na ni zase starý vikslajvantový ubrus. Stromečkův příchod do bytu skrzevá lodžiové dveře byl tedy doprovázen jistým jehličkopadem, takže jsem musel koberec zase alespoň smést. Sotva byl strom usazen, ozval se synek z nedalekého Kladna, jestli už může přijet. Je to jeho už letitá povinnost a snad i radost - zdobit stromek. A taky rozestavit figurky betléma. Nechal si přitom vyprávět ságy, jak jeho dědeček Ruda Rezek utekl z lágru na Hagiboru.

Stromek jest ozdoben, dárky nakoupeny, teď je jen zabalit. Pořád mi v tom brání nečekaný nedostatek času. Možná bych ho měl víc, kdybych nesledoval dění v Parlamentu a ve vládě a v koronakrizi. Máme už fakticky PSÍ stupeň číslo pět, ale politici vyslyšeli hlas lidu a vyhlásí ho nejspíš až na Bóží hod vánoční. Když už kvůli půlnoční mši vydali další výjimku z výjimek a i přes zákaz nočního vycházení dovolil jít do kostelů - a z kostelů - i o půlnoci. No, "půlnoční" - často začíná už ve tři odpoledne. Pravidlem z dřívějších dob tedy je, že kolem půlnoci končí, pročež začíná v jedenáct.

Říkalo se o lidech s židovskými kořeny, o těch, kteří byli v návštěvách náboženských obřadů vlažní, že to jsou "třídenní židé", neboť navštěvovali synagogu třikrát do roka, jen na ty největší svátky. Mnoho lidí, ctících křesťanství by se tak mohlo nazývat "jednodenní křesťané". Pro většinu lidí však nejsou Vánoce svátek ortodoxně katolický či evangelický; prodlužování denního světla a vstávání Slunce výše nad obzor slavili i pohané. Čeští židé nejméně od dob první republiky slavívají toto období jako "vánuku" či "chánoce", kdy krom zapalování osmiramenné chanukije zdobí i vánoční stromečky - protože ozdobit strom skleněnými koulemi a barevnými řetězy Hospodin ve svých 613 přikázáních nezakázal! (Jak ozřejmil na jedné z minulých Chanuk na půdě Židovské liberální unie její spoluzakladatel Ben Kuras.) A ryba je vysloveně židovské jídlo, stejně jako ořechy s medem. No a Ježíš byl přece židovský rabbi...

Asi každá rodina má své vlastní sváteční rituály. Některé se drží desetiletí, možná století. Vytahují se ubrusy po prababičce a na stůl se riskantně staví památeční porcelán a sklo. Jiné rituály se změní potom, co děti vyletí z hnízda. (Ale dobří ptáci se vracejí.) Je těžké slavit Vánoce po rozchodu partnerů, horší to je, když jeden z nich zemře. Zůstává pak po něm na štědrovečerním stole prázdný talíř a příbor a pak už jen vzpomínka a nostalgie.

Slyšel jsem dnes v televizi nějakou hodnou paní zdravotnici. Říkala, že se teď máme raději těšit až na příští Vánoce. Ale já se těším už na ty letošní.

Vždyť právě začaly!

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 22. prosince 2020