Zavřít Bospor, blokovat Kaliningrad!

Návrhy, jak se vzepřít imperialistickému Rusku.

Včera tady Aston v úvodníku Více otázek než odpovědí konstatoval: "Krok Putinova Ruska je neočekávaný, nepochopitelný, mění pravidla hry ve směru těžko odhadnutelném." Tomu musím oponovat. Putinův postup je neměnný už od Druhé čečenské války (díky níž se dostal k moci), přes válku s Gruzií a obsazení Krymu po angažmá v Donbasu. Putinova doktrína, jejíž veřejná část zní "obnovit Sovětský svaz v jeho hranicích" se dnes jenom provádí na dohled od hranic našich. Alespoň pro Šamana je Putinův krok v tomto směru potvrzením toho, co už tento novodobý ruský imperátor dlouho koná a o čem zjevně sní. Že by však byl pro mne krok Putinova Ruska přímo "očekávaný", to bych netvrdil. Byl spíše "očekávatelný", jak jsem věštil právě před měsícem v článku "Proč Rusko nenapadne Ukrajinu?", na kteroužto řečnickou otázku jsem si sám odpověděl: "Protože už ji napadlo!"

Před tím měsícem jsem v uvedeném článku zveřejnil svou analýzu: "Putin se nechce domluvit. Rozjela se eskalace, kde Rusko postupuje podle zostřeného výkladu Starého zákona: Sanici za zub a za oko hned celou hlavu! Ale ještě nespustil plnou forsáž. Zatímco NATO hrdě přicmrndává."

To, že se Putin nechce domluvit by vám potvrdil každý psycholog, který by se při jeho jednáních se západními lídry podíval pořádně do jeho bezvýrazného obličeje, na kterém se občas objevil jen výraz pohrdání či úšklebek. Protože už byl rozhodnutý. Z tohoto hlediska je pro mne Putinův krok "pochopitelný", avšak přesto "neuvěřitelný". 

Duchovní prostor Ruska

Stalo se, co jsme očekávali. Putin po tom, co investoval spoustu energie do rozpohybování
armád, propagandistického tlaku a politických kliček musel nakonec Něco udělat. Něco, co by mohl rozběsněnému lidu ruské vlasti předhodit, protože by byl jinak roztrhán. Právě před týdnem jsem psal, že Putin se už rozhodl. Vydal pokyn Dumě, aby mu poslala poníženou supliku o uznání lidově nedemokratických republik Luganské a Doněcké (DLR+LLR). Duma poslechla. Načež dobrotivý pan ruský prezident popřemýšlel společně s panem ministrem ruského blízkého i vzdáleného zahraničí Larvovem, ba i volání lidu obou lidových republik si milostivě vyslechl, podumal, a pak podepsal ono ždané uznání. A rovnou měl na místě náhodou kolemjdoucí prezidenty obou republik - kteří jsou v tomto kolotoči dějin tak bezvýznamní, že se ani nikdo neobtěžuje uvádět jejich jména. Takže ti ihned mohli požádat o bratrskou pomoc. (Opravdu zvláštní je, že se o obou nových zemích na mapě Sovětského svazu, které konečně někdo uznal, mluví jedním dechem, uznávají se obě najednou - a tvoří jeden operační prostor!) Souhrou šťastných náhod má zrovna Rusko v dosahu hranic s Ukrajinou 75 % svého vojenského potenciálu. (Napadení z východu se bát nemusí, však se páni prezidenti Ruska a Číny na právě skončivší olympiádě dohodli, že si budou krýt záda.)

Putin se rozhodl

A jak to provede? Jako Hitler s československým pohraničím? Jako Stalin s Finskem? Jako on sám s Čečenskem, Gruzií a s Krymem?

Celý svět slyšel tu zprávu z TASSu, ale ne celý svět ji pochopil: 19 ledna 2022 navrhli ruští komunisté ve Státní dumě ústy svého vůdce Gennadije Zjuganova schválit supliku samému Slunéčku jasnému Vladimiru Vladimiroviči Putinovi, zdali by milostivě nezvážil otázku neprodleného uznání lidových republik Doněcké a Luganské (DLR+LLR). Úplně jako by to vzal z úst předsedy této dolní komory ruského parlamentu panu Vjačeslavu Volodinovi, přednostovi Dumy a tajemníkovi prezídia Generální rady prezidentské strany Jednotné Rusko. A tak o této iniciativě proběhly konzultace a projednávání s ostatními kluby. 

Brouk ministr

Který ministr? Inu, ministr zdraví a jejich pojišťoven, radiodiagnostik a místopředseda Fialové vlády, Vlastimil Válek (TOP 09). A kterýže brouk? Inu - brouk Pytlík! Tedy, jak ho definuje Wiki: "V praxi obvykle selhává, neboť je to zbrklý popleta... Pytlík je líčen jako dobrosrdečná, aktivní a tvůrčí broučí osobnost..., často ale pronásledovaná smůlou a nepřejícími nepřáteli a nakonec zavržená nevděčným živočišstvem."

Nastávající válka ve stínu olymblbády

 Která? Ruská, nebo čínská? Nebo obě? A kdy?

Minulý pátek začaly v Pekingu olympijské hry, v jejichž mediálním stínu se schází i summýš Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Zde se jako soudruzi ve zbrani setkali prezident Ruské federace V.V. Putin a generální tajemník Ústředního výboru KS Číny Si Ťin-pching. (Ten je též předsedou Ústřední vojenské komise KSČ a krom toho mu byla přidělena i podřadná funkce prezidenta, aby ji mohla uvádět západní média.) Byla to po delší době už jejich 38. společná schůzka, ale poprvé zde otevřeně vyhlásili "hluboké strategické partnerství". Ruská a čínská armáda mají za sebou několik společných cvičení, která mají "posílit mír a stabilitu na planetě", poprvé však bylo proneseno, že jde o novou spolupráci, která převyšuje jakoukoli vojenskou nebo politickou alianci z dob studené války. Tou dobou jsem zrovna seděl v jedné stolní společnosti, když tuto zprávu kdosi přečetl z otevřeného tabletu. Gentleman v čele stolu okamžitě zvolal: "To je nová Osa!" (Míněna samozřejmě Osa Berlín–Řím–Tokio.)

Vesmírná inteligence

Setkání čtvrtého druhu

Milí mladí přátelé, už pošesté předkládám vašemu oku kusy svého prvního neviditelně psího příspěvku z ledna 1997 "Jaké bude třetí tisíciletí?". Bylo to dlouhé, připouštím, ale stále ještě nastávající tisíciletí bude taky dlouhé. Zaslouží si to. Dneska končíme - ale 3. tisíciletí pokračuje. Co nás v něm potká?