(autor: Jakub S.)
Školní poznámky jsou zcela speciální slovesný útvar. Vyjevují v patřičném množství a časovém rozptylu netušeně komplexní poznatky z psychologie (učitelů i dětiček), etiky, způsobů boje mezi nimi, způsobů, jak projevit probouzející se nejrůznějších vztahy, absenci humoru, nadhledu či úrovně kantora či volání o pomoc či podanou ruku u nebohých poddaných atd. atp. Coby prémie něco z mé sbírky:
---------------------------------------------------
Vhodil žákovskou knížku do studny na Špilberku.
Už třetí měsíc není schopen prokázat existenci sešitu do fyziky.
V hodině mluví, přestože byl upozorněn, že nemá mluvit. Když jsem ho vyvolala, nemluvil.
Dívá se na mě přes růžové pravítko a tvrdí, že jsem růžová jako prase. Třída si nyní každou chvíli při mé hodině prská do dlaní.
Kouřil na záchodě tak, že se tam nedalo dýchat.
Honila děti mrtvou vránou.
Honí děvčata po třídě s ptákem v ruce (šlo o vycpanou sovu). A nemá gumu (reakce učitelky na fakt, že žák neměl pomůcky pro vymazání původní poněkud
dvojsmyslné poznámky).
Na otázku, co z tebe bude, odpovídá váš syn, že mafián. Prosím o napravení psychického stavu.
Nenosí věci do matematiky a pravděpodobně upadl do zimního spánku. Nedělá vůbec nic.
Váš syn posunul skříň.
Hodil špičku přes uličku (šlo o hozenou násadku na staré psací pero).
Při výuce ruského jazyka válel koulemi pod lavicí a obtěžoval tím spolužačku (v případě koulí šlo prý o hračku).
Na školních závodech úmyslně běžel pomalu.
Chrochtá ve vyučování!
Nosí do školy příliš krátké sukně, takže vzbuzuje u spolužáků větší pozornost než já svým výkladem. Prosím o prodloužení.
Lautr všechno zapomněla.
A jedna má vlastní, na niž jsem celoživotně hrdý:
Opakovaně Vašeho syna vyzývám k odpovědi a on dělá, že neví, ačkoliv dobře vím, že (jako vždy) ví, neboť tak prokazuje solidaritu s kamarádem čtverkařem. Prosím naléhavě o neprodlený kontakt. S. ředitel na mne nemá čas.
- Asi plní bobříka odvahy, s tím nic nenaděláte, jako my. (A iniciála mého táty.)
(Zaslal Jakub S.)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
34 komentářů:
https://picasaweb.google.com/synetz/ObservationOficielle#5696441102658024066
Aha !
Pod tenkou slupkou vynucených úsměvů vrcholných politiků chabě skryta, tisíc let trvající francouzsko-německá nenávist dále řeřaví a žhne.
A mladý Gunter (Gunhter ?), snažící se čertvíproč plnit francouzskou povinnost během německého kursu - je obětí či pachatelem ?
Každopádně pro nás dobrá zpráva : Evropani jsou nadále připraveni jít si navzájem po krku. Rozdělit je, a ... ne panovat. Kam vás to vede slepá vášeň, drazí vlastenci ?
Evropany rozdělit, a poskytnout bratrskou internacionální pomoc tamním pracujícím. A pak je naučit nesnadnému umění - jak si vládnout. Vzhledem k jejich zaostalosti to bude trvat pěkných pár generací.
Čest a Nazdar !
Proč učitelé pijí.
K zítřejšímu významnému výročí :
Před 160 lety, dne 12.ledna 1852, se v Praze narodil Ladislav Zápotocký.
Vší náš lid slaví výročí narození významného bojovníka za sociální spravedlnost a český národ.
Vší náš lid slaví tiše a skromně, v malých, studených a potemnělých příbytcích. Otcové s posledním lahváčem v ruce smutně přemítají o zítřejší frontě před Úřadem práce, matky za matného svitu drahé „úsporné“ žárovky látají záplaty na vetché dětské šatečky.
Děti se s leknutím budí ze snu o hračkách a plných talířích, kdykoli z venku dolehnou rány a křik.
Spi, miláčku. To není válka. To jen buržousti cosi slaví, ohňostroj odpalují. Ano, já vím, že máš hlad. Ale řekli jsme si, že ten poslední kousek chleba sníš až ráno. Tak zkus spát, holčičko moje.
Co se změnilo od dob mužnosti a bojů Ladislava Zápotockého ? Nic podstatného; vůbec, vůbec nic.
I kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje ! *** Volte obnovení plné samostatnosti naší vlasti, volte plný návrat našich výdobytků !
Veselé. Děkuji, vážený RRR.
Jenže kromě bujarého smíchu se doslova vnucuje základní otázka : Proč vlastně ti američtí učitelé pijí ?
Po srovnání článku váženého českého intoše Jakuba S. a stránky „Why teachers drink“ odpověď snadno nalezneme :
Protože musejí neustále číst výsledky písemných testů.
Klasický český učitel zkouší u tabule, maximálně uloží diktát či krátkou úlohu - všem stejnou.
Je-li nutno, napíše do žákovské knížky „Honí děvčata po třídě s ptákem v ruce a nemá gumu.“ - a tím je pro něj věc vyřízena.
Tudíž jej nic k alkoholismu nevede a nepudí.
Jistě lze namítnout, že naši nevítaní euroameričtí protektoři i v českém školství prosazují ten neblahý trend - neustálé písemné testy. Ale po našem opětovném vítězství jej samozřejmě ihned opustíme; už z ekologických důvodů.
Ano, ústní zkoušení u tabule šetří papír, šetří naše lesy. Písemná prověrka jednou za čtvrt (lépe půl) roku úplně stačí.
Jestli nevěříte, vážený RRR, tak si srovnejte výsledky naší vědy a ekonomiky s těmi euroamerickými.
Nazdar !
Jakube,
já tedy žádnou kantorskou historku neznám, jen jednu zábavnou příhodu, když na naši univerzitu přijel Umberto Eco, aby tu měl přednášku.
Problém je, že ať se snažím sebe víc, ta dvojsmyslná pointa mi v češtině nevychází. Snad mi pomůžete ji přeložit. Jinak, amen, ostatní tomu nebudou rozumět.
Tak tedy, zdejší univerzita se rozhodla návštěvu Eca bojkotovat. V ohromné aula magna storica, seděli v první řadě čtyři emeritní profesoři, co ho pozvali, v druhé řadě nás docentů sedělo šest a v poslední řadě čtyři studenti.
Ecovi to bylo viditelně nepříjemné, i když se to snažil skrývat.
Začal hovořit už nevím o jakém literárním díle a při tom citoval jako kritický zdroj knihu o stylistice Paracelsa, lékaře, alchymisty a astrologa z 16. stol. O jejíž existenci nikdo neměl ani ponětí a tak si profesoři v první řadě jen vyměňovali ironické úsměvy, jako o čem to tu ten exhibicionista blábolí.
Kritický moment nastal, když měla být diskuze. Rozhostilo se ledové ticho, které nakonec přerušil kolega filozof, který se zeptal na něco z renezanční filozofie. Pak zvedl ruku student vzadu a zeptal se na jednoho amerického autora stylistiky v naději, že ho nebude Eco znát. Ten ale pochopil a s ironickým úsměvem jako že, co si ty štěně myslíš, že mě tady budeš zkoušet, dost podrobně odpověděl. Pak znova ticho.
Nakonec zvedl ruku Angličan, co vyučoval anglickou fonetiku a o kterém se říkalo, že nemusí ani přednášet, že stačí, když řekne pár vět italsky a studenti hned pochopí, v čem spočívají zvláštnosti anglické výslovnosti. A ten se zeptal: "Professore, Lei nei suoi romanzi dissemina indizi?" Eco na to rezolutně: "Při odborných přednáškách o své literární činnosti zásadně nemluvím." Znova ledové ticho. Načež Eco, aby trochu prolomil led, bujaře zahalekal: "Perbacco che dissemino!"
Všichni jsme si oddechli. Kritický moment byl překonán. A tím představení skončilo.
Jste-li tu ještě, Jakube, pokuste se najít vhodný překlad.
To je překvapení, blog má nový look. Ten starý byl lepší, přehlednější.
Já teda čumím. Moje práce to ale není. Čte se to nezvykle, na první pohled jsou kratší řádky a natlačené na sebe. Vypadá to blbě. Na druhý pohled zase delší řádky pro psaní komentářů. Co nadělám - jsem na blogspot host. Dneska tak, zejtra jinak, a pozejtří třeba vůbec. No a čas vůbec, ten je nějakej kalifornskej, ne? A co se zase stalo s počitadlem?
\ :-/
Počitadlo tu je.
Ale ukazovalo zase nějak moc návštěvníků - před půlnocí 16 v šenku a celkem 330 za den…
\ :-)
Celý den, ještě před změnou jich ukazovalo hodně. Někdy kolem sedmé-osmé jich bylo přes 230.
Že by se sem zas nemohl nikdo dostat?
Pro pachatele perfidního popisku : MÍNUS precizní předmluva !
Rada zdarma od jednoho přestárlého, z manželského lože vzešlého :
Jak se vyvarovat chyb : Před uveřejněním text přečíst NEJMÉNĚ 2x. Nebo lépe - požádat o přečtení někoho spolehlivého.
Není zač, rádo se stalo.
To je jako "Jan 11, 2012 11:44 PM", tady, jo ?
Kam nás to ty zatracené hodiny situují ??
Do Leninapustého kraje kolem tzv.Four Corners ?!
Někam do Ameriky, do té zaostalé země, kde včera znamená zítra ?!?
Spíš Bermuda triangle než Four Corners.
Tak jsme se dostali rovnou na krchov!
"Volte obnovení plné samostatnosti naší vlasti, volte plný návrat našich výdobytků !"
Už se asi brzo dočkáte.
Jeho Jasnost hrozí kvůli rozpočtové unii odchodem z vlády. Pokrokový pan prezident ve středu Nečasovi napsal, že novou smlouvu o rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše. "Mohu potvrdit, že takový dopis předsedovi vlády odešel," řekl mluvčí prezidenta Radim Ochvat.
No kéž by.
Tři sta let jsme trpěli pod Rakouskem, ale tohle utrpení pod Evropou zdá se být delší. Horší je každopádně.
Prostě - kéž byste měla pravdu, vážená paní Harpyje.
Už se těším na restituce, na návrat majetku do rukou všeho lidu.
Na shledanou v lepších časech.
Proč pořád tak všichni povykují, když zatím přesné znění smlouvy neznají, je nepochopitelné.
Na časté výkřiky: pryč z Unie, která nás okrádá, odpovídá výmluvně zpráva z Lidovek z 10.ledna:
"České zemědělství je zejména díky evropským dotacím od vstupu do unie ziskové. Zatím nejvyššího zisku (10,1 miliardy korun) obor dosáhl v roce 2008.
Čeští zemědělci loni hospodařili s rekordním ziskem, který se pohyboval kolem 15 miliard korun, vyplývá z předběžných odhadů Českého statistického úřadu. Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o nejlepší výsledek od roku 1998". Takže, jak to vlastně je?
Nejlepším důkazem, jak je politická linie rigorozní kontroly rozpočtů Merkelové brána trhy vážně, byly výsledky předvčerejší aukce na prodej pětiletého bondu. Bond dává tak nízké úroky, že investoři na jeho koupi i něco málo prodělají. Ale raději investují do jistého, i když s nulovým nebo negativním výdělkem, jen aby měli investici zajištěnou v čase. Něco jako se švýcarskými dluhopisy. Kdyby tu linii sledovali všichni, krize by tu nebyla.
Čeští ekonomové by se měli zamyslet.
Taky jste se zásoboval, Vlastenče?
"My s manželkou jsme si nakoupili několik set starých dobrých žárovek a musíme věřit, že nám zásoby vydrží do konce života". Pan prezident
Svíčky jsem nakoupil.
Svíčky, mýdlo s jelenem, cukr, mouku.
Zásoby mi ovšem vystačí do konce života pouze tehdy, jestli jej položím v boji za svobodu - na obranu naší vlasti proti žoldákům NATO, německým revanšistům a úskočným pravdoláskařům.
Raději zemřít v zákopech, než se před Evropany plazit v palácích !
Kontrola času. V Praze je 11:15 SEČ. A na blogu?
Blog si k sobě stáhli američtí imperialisti, do své zaostávající země, do svého zaostávajícího času.
Když se dívám na mapu, co se nachází v oblastech v časovém pásmu "mínus 9 hodin" ...
Rozhodně nic pěkného, nic, co by nám Slovanům mohlo být k užitku.
Prostě - je to celé nějaká podlá (sionistická ?) intrika.
Musíme ale vydržet do těch blížících se šťastných dob, dob opět bez kurately Euroameričanů.
Musíme přežít do těch krásných dob, kdy internet bude mít zcela přesný čas, kdy k internetu budou připojeny jen počítače PEČLIVĚ vybraných státních úřadů.
Venceremos !
Šamane,
blog Jiné právo má tutéž úpravu jako Váš před změnou. Zřejmě ji nezměnil provider, třeba Vy jste nějak se změnou souhlasil nebo ji nějak způsobil.
Na Jiném právu je debata o případu Šlégrové a jejího advokáta. Případ se začíná komplikovat, teď se jím bude zabývat Kontrolní rada advokátní komory,
Nic vědomého, informace. Možná je problém u mého providera. V tom řetězci někde chybka, která se objeví třeba po několika měsících či letech při nějaké drobné změně.
Tři prohlížeče - a v každém funguje správa tohohle blogu jinak! Počkejme, co vyčmuchá Tess.
Ách, takového čmuchacího psa bysem tak chtěl mít u sebe. Můj je v matičce... co nadělám, jiného (pokud vím) nemaje.
Váš je tedy v matičce taky, ovšem... dělají-li dva totéž -
Situace na finančních trzích se lepší. Itálie umístila jednoroční dluhopisy s úrokem o 3,22% nižším než v předešlé aukci. Nabídka byla 8,5 miliard euro, poptávka dosáhla 12,5 miliard.
Podobně ve Španělsku pětileté dluhopisy snížily úroky o jedno procento oproti předešlé emisi.
Jakubovi S.:
Jakube díky Vám za hezký článeček. Zase jsem se na chvíli přenesl o několik desítek let nazpět a vzpomněl, jak jsem drásal nervy učitelskému sboru na naší ZDŠ. Zejména pak těm poněkud slepičným soudružkám učitelkám, s těmi to zdá se z nějakého důvodu místy přerůstalo až v nenávist. V podstatě jenom stačilo zeptat se jich na něco, nač neměly odpověď. Na naší ZDŠ, na té první jsem dobře vycházel jen se svérázným učitelem matematiky, kterého se skoro všichni báli a vyhýbali se mu jak mohli, jenže ten toho věděl hodně a lezení do zadnice na něj neplatilo, tam se muselo umět.
Někde mi asi zůstaly nějaké žákovské, zkusím to vyhrabat a následně prohrabat, zda tam nejsou nějaké zapomenuté skvosty :-) To by v tom byl čert aby se tam něco báječného nenašlo, zejména při mé tehdejší přičinlivosti.
To české eurofoby nepřesvědčí. Pan profesor, t.č. prezident má přece vždycky pravdu.
Aha! Tak ta funkce "Odpovědět" ja alespoň jedna pozitivní novota!
No ptát se soušek na něco navíc - ! No to se nedivte.
Já jsem včera byl ve zdejším evang. (= pro 4 církve, rarita) kostele (Karfík, funkc. nádhera) na překrásném rozloučení se svým prof. matyky na JSŠ, 95 let, dobrý do konce. K nám, co jsme předtím nemohli najít k M vztah, byl prostě h o d n ý . Laskavý. U matury mi přímo r a d i l , jak mám tu záhadnou sinusoidu nakreslit. Ostatní se decentně jako zrovna museli o něčem u stolu poradit. Dalším předváděl pantomimu za zády předsedy komise.
Tak jsem se na tu FF dostal. S trojkou na vízu by to tenkrát nebylo šlo. Když vidím pravopis - gramatiku - stylistiku - úpravu absolv. a jiných prací, které mi VŠ dávají překládat... přisámbůh, nepustil bych je z devítky! Tempora mutantur... Pane profesore Dubčáku, nezapomínáme!
Já jsem na tom byla s matematikou stejně. Nás ale u maturity nezkoušeli vlastní kantoři, nýbrž cizí. Měla jsem ale úžasné štěstí, že mě zkoušela jakási dobrá duše, která mi všechno vypočítala, a nakonec prohlásila něco v tom smyslu, jako že "no vidíte, jak Vám to jde!" (nahlas).
Chachacha! No a viděla jsi, že?!
Všecko de, dyž se chce. Enom malé děcka né. Říká se to jenom tu nebo všude?
Neviděla. Zírala! :-)))
Okomentovat