V souvislosti se svou knihou Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku bych nejprve rád poděkoval Honzovi Kovanicovi, který na knihu napsal vyčerpávající a zároveň zajímavou a čtivou recenzi.
Jsem vděčný též nicku STK, který si knihu koupil a na zdejším fóru ji v dobrém zmínil.
Při psaní jsem si byl vědom že má ambice může být považována za přehnanou. Mezi jinými se v knize snažím ukázat, jakým způsobem se podle mého názoru evoluce lidského rodu postarala o vznik víry, jak rovnostářské uspořádání dávných lovců a sběračů vyústilo v představu personifikovaného boha, ale také jak nás náš altruismus nutí vést rozhořčené debaty na internetu. V části věnované jazyku víry se pokouším prostřednictvím mnou vypracovaných textových analýz určit, které politické strany, církve a spolky jsou více či méně ve vleku psychologie davu.
Pokud jsem nechtěl, aby kniha byla považována jen za jakousi zábavnou kuriozitu, musel jsem všechny své myšlenky co nejpečlivěji vyargumentovat a doložit dostatečným množstvím příkladů. Z dosavadních reakcí se zdá, že jsem uspěl. Možná až příliš, protože před časem ve zdejší diskusi dokonce zaznělo, že „Petrák ve své knížce vlastně neříká nic nového…“
I když zabývání se lidskou iracionalitou může vypadat jako drobné a snad trochu pošetilé hobby, není tomu tak. Skupinové myšlení stojí v pozadí mnoha násilných činů, ať se jedná o individuální napadení, teroristické útoky či válečné akce. Jen obtížně je můžeme eliminovat, pokud nepoznáme jejich nejhlubší příčiny. Otázka po původu víry a skupinového myšlení tak přestává být roztomilou intelektuální rozcvičkou, ale nalezení odpovědi na ni je možná nutné pro to, abychom dokázali lépe krotit přirozený lidský sklon k meziskupinové agresi. Abychom se k tomuto cíli přiblížili, musíme se v první řadě vyznat sami v sobě a i tomu se snaží kniha napomoci.
(Autor: Milan Petrák)
13 komentářů:
Sím, pane učiteli, to byl pořád STK, co napsal, že „Petrák ve své knížce vlastně neříká nic nového…“
A to, sím, pane učiteli dne 23. ÚNORA 2012 v 17:11.
Sím, pane učiteli, neměl byste STK napomenout? Dělá jen ostudu!
Opakování je matkou, opakuji MATKOU! moudrosti. [;>)
Měla jste si tu knížku taky koupit, milá Informace, rozhodně byste se pak dívala na některé jevy s větším humorem/pochopením. I když někdy knížka opakuje známé věci. Ale možná by vám připadaly úplně nové - kdo ví?
informaci:
Ale no tak ;-)
Všem, Milanovi Petrákovi především:
Ta kniha je velice zajímavá a to jsem jí jen prolistoval a přefrčel očima a přečetl několik těch velmi zajímavých stránek. Těším se, a to že velmi, až si na ní konečně udělám čas. Možná už tento víkend, ale spíš zase dostane přednost práce. Pro mne je zajímavá proto, že pomáhá lidem lépe poznat a uchopit ty horší a složitější stránky lidské povahy a vzájemného působení lidí jeden na druhého, davu na jednice a jedince na dav. Pomohlo mi to podívat se na věci očima, kterýma jsem je před tím neviděl a z úhlu, ze kterého mi to buď nenapadlo, nebo nepřipadalo zajímavé či účelné. jsem neviděl. Ono člověk opravdu nemusí vymýšlet něco zcela nového, co tu ještě nebylo, úplně stačí, když jen využije to, co už tady je k mání dávno, ale naprosto postačí, když to udělá kombinaci a způsobem dosud nevídaným. Ta kniha by nám měla pomoci lépe pochopit manipulační mechanismy a tím pádem pak otupit či rovnou eliminovat jejich účinek a v tom spatřuji její zásluhu především. Bude-li ve společnosti významně narůstat počet jedinců, které nepůjde zmanipulovat vůbec, nebo jen těžko, mělo by to celou společnost posunout o velký kus dál.
Síím, já sem ho za to v lavici hned kopl a pravil jsem: Nááhodou tak hloupý jako ty je pan učitel už dávno, abys věděl! A pan-u-či-tel-má-dyc-ky-prau-du, jak říká maminka dyž mě fackuje. A Krystýna se velice směje do dlaní a strouhá mrkvičku a já mám pak červené uši a pan Fajst velice kývá hlavou a říká: Bať bať, Bajzo, rosteš pro šibenici! A já jsem smutný anóbrž za nic nemůžu ale ti druzí. Ale na světě není spravedlnost.
Gratuluju, Jakube,
to je přímo grandiozní!
É triste, ma e cosí... Non ci si puó fare niente! Přeložím: čo bolo, bolo...
Síím, a ten barák v Rychnově nad Kněžnou, co měli Poláčkojc kvelb, a kde se odehrávalo Bylo nás 5, tak ten koupil tatínek pana Poláčka od nějakýho Kovanice, kterýžto byl nejspíše prabratrancem mýho dědečka, heč!
\ :-))
Ne?! Jo? Východní Čechy - domov géniů... A můj praděd J. S. tam v předminulém století šéfoval jedné textilce a dle rodinné legendy (ale už ji znám jenom já) přišel první na světě na nápad prohazovat člunek výstřikem vody. A má druhá žena byla tamodtud a jmenovali se Poláčkovi. Poláček, Polák, Pollak = člověk, přišlý od východu, ze Slezska, Haliče - prostě z Polska (v době uzákonění příjmení za naší největší panovnice však navíc ještě Polsko, a silné, existovalo). Tudíž je to do značné míry aji označení jiné než místa původu, abych tak zdráv byl.
Poláčkovu knihu jsem našla na webu, ale nedá se z ní kopírovat a lepit. A tak nic nedodám, neumím to přepsat po paměti.
Že by se to nedalo koupit, jako knížka? Dyť to je průběžný bestseller. Moje dětství je s tím spojeno: buď z toho četla maminka (entuziastická kantorka češtiny) mně a bráškům před spaním či v nemoci, nebo to v sobotu o půl osmé celému národu u přijímačů četl klasický, dokonalý, absolutní pan Filipovský.
A t a k n á s b y l o p ě t - ! A Péťa Bajza se uzdravil a řekl, že se všem postaví a mohl konečně usnout... a pan redaktor Poláček odjet z Terezína. Jediným směrem, na východ. A už se nepostavil nikomu.
Je to jeden z mých svatých. A jako takový žije pořád. Jako kněžna-abatyše Anežka, s níž jsem strávil v kontemplaci a usebrání hodiny v jejím klášteře tuhle neděli. A je mi jedno, že je to fráze a já je nesnáším.
Ani nevíš, jak Ti závidím. O kontemplaci a innehalten (to jsme tu už jednou měli, nebo ne?)se mi tak může nanejvýš zdát.
Innehalten a další ta tak kerndeutsch, pragermánsko-středověká slova začínající inne- no to je námět na celou úvahu! To je, víte, v podstatě ein- či in-, jenže to zas je, to musíte cítit, současně něco jiného. Slovníky, pokud je vůbec obsahují, je jedním slovem přirozeně nevystihují. Teda kromě právnického významu, to je jasná jiná věc, že. Napíšu. Právě jsem se vrátil... z pravidelné schůzky krásného trvalého vzájemně uctivého a uznalého společenství v jiném mor. městě, v podstatě Přátel Izraele. Radost, krása, debaty, úvahy, rozbory SZ, doporučení postojů a akcí a publikací a vůbec a tak. Krásně náročné na soustředění, to právě je mi zapotřebí!
Doporučení postojů, toho je vskutku zapotřebí!
Okomentovat