Čtyři naši prezidenti (možní příští) se v úterý 6.11. 2012 ve dvě odpoledne sešli na jednom politickém písečku: Jan Fischer (nezávislý), Přemysl Sobotka (ODS), Miloš Zeman (Zemanovec) a Jiří Dientsbier (senátoři ČSSD). Bábovičky jim rozdala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Prezidentští kandidáti měli na písečku pražského hotelu Marriott před sezvanou veřejností uplácat hrad. Tedy, jak se bude Hrad v jedné z možných příštích budoucností chovat v oblasti zahraniční politiky.
Debatu moderoval šéfredaktor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál Jan Pokorný. Ten na rozehřátí položil aktuální otázku: Kdo si myslíte, že vyhraje americké prezidentské volby: Romney nebo Obama? A co je vaše přání?
Miloš Zeman: 4 ku 6 na Obamu. Je to mé přání. A já jsem zvyklý, že se mi přání plní.
Jiří Dientsbier: Vyhraje Obama. A je to mé přání.
Přemysl Sobotka: Přeji si, aby to byl Romney. Pravicový politik musí podporovat pravicového politika.
Jan Fischer: Prognostik ve mně říká, že lehce zvítězí Obama. A je to i mé přání. Pro planetu to bude lepší.
Pak každý z kandidátů dostal tři minuty na to, aby přednesl svou představu o tom, jak by měl u nás fungovat prezident v oblasti zahraniční politiky:
Přemysl Sobotka: Prezident musí být součástí průniku vlády a ministerstva zahraničních věcí. Má koordinovat zahraniční strategii, a to i s předsedy obou komor Parlamentu. Reprezentuje suverénní postavení naší země v rámci EU i NATO. Měli bychom navázat úzkou spolupráci se zeměmi, které pomohou naší ekonomice. Lidská práva jsou neopominutelná, ale pokud bude dobrá situace v hospodářství ČR, bude dobrá i naše pozice ve všech dalších věcech. Prezident musí zastupovat především zájmy ČR.
Miloš Zeman:Prezident by neměl provádět zahraniční politiku prezidenta, ale ČR. Co by ještě prezident neměl dělat: Poškozovat pověst ČR tím, že se dostává do konfliktu s vládou či parlamentem. Své odlišné názory by měl tlumočit, a díky svým argumentům by měl umět přesvědčit partnery, že ON má pravdu. Další tři body:
1. Národním zájmem je nejen být v tvrdém jádru EU, ale podílet se i na konkrétních evropských projektech typu transevropské energetické sítě.
2. Má-li ČR hájit své národní zájmy, musí se spojit se zeměmi v podobných pozicích. Nejen v rámci Visegrádské čtyřky, ale i s Beneluxem.
3. Reálná ekonomická diplomacie je nedílnou součástí práce prezidenta, a to jak v EU, tak i mimo Evropu.
Zeman jediný přetáhl, ale jen asi o 20 vteřin. Poté následovaly čtyři různé otázky čtyř členů AMO, každá na jiného ze čtyř kandidátů, kteří na zodpovězení měli dvě minuty. Pro neporovatelnost odpovědí tuto část vynechávám. Následovaly tři otázky, které byly podány prostřednictvím aplikace Google+. A hned první, kterou položila Irena Kalhousová, hlavní analytička Prague Security Studies Institute, která toho času dlí v Izraeli, byla kruciální:
Věříte v diplomatické řešení íránské jaderné hrozby či podporujete vojenský útok?
Miloš Zeman se k odpovědi přihrnul jako první: Jsem ultrajestřáb, tedy obecně říkám ano vojenskému zásahu. Každé rozšíření jaderného klubu zvyšuje nebezpečí, ale Francie a Velká Británie jsou aspoň demokratické režimy. Nedemokratické, či jinak řečeno teokratické, totalitní režimy s jedinou atomovou zbraní v rukou náboženských fanatiků jsou nebezpečí. Jsem pro všechny možnosti diplomatického řešení včetně sankcí. Pokud však íránská jaderná zbraň bude už v posledním stadiu před sestrojením, nevylučoval bych preventivní úder.Jan Fischer: Írán představuje hrozbu. Pokud vyvine jadernou zbraň, může to povzbudit další země v regionu – třeba Egypt – k témuž. Ještě nebyly vyčerpány všechny diplomatické možnosti. Vojenské řešení je to poslední, a vyžaduje maličkost: Plán B. Tedy co bude potom, jaká může následovat politická varianta? Podpora Arabskému jaru a jeho faktické výsledky nutí k ostražitosti. Byl by zdrženlivý a raději by volil politické řešení – pokud je k tomu ještě prostor.
Jiří Dientsbier: Jaderné zbraně v rukou Íránu by se měly stát součástí širšího řešení. je třeba jednat o snížení stavu všech jaderných zbraní. Provedení vojenského úderu a jestřábí politika by vedly ke zvýšení bezpečnostních rizik, k nové vlně teroristických akcí. I izraelský prezident Peres vyzývá ke zklidnění. Preventivní úder není řešení.
Přemysl Sobotka: Po 11. září už nevím, jestli máme čekat. Velmi mě mrzí, že prezident Obama zrušil projekt raketového deštníku. Nejde jen o to, zda mají proti nám zbraně, ale i o vytváření obranného bloku. Izrael je obrovsky ohrožen jak raketami dlouhého tak krátkého doletu. Izrael potřebuje podporu. Tu mu sice vyjadřujeme, ale musí se toho účastnit hlavně EU a USA. V případě velkého útoku na Izrael by nastal celosvětový problém. Přesto nejsem pro preventivní útok, ale blokádu Íránu ze strany OSN, EU a dalších mezinárodních organizací.
Poté dostal přes internet příležitost ptát se Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. S odkazem na nedávné premiérovo vyjádření při otevírání strojírenského veletrhu v Brně se zeptal, jak chtějí kandidáti řešit rozpor mezi potřebou podpořit obchod i s problematickými zeměmi a podporou lidských práv v těchto zemích. Jestli to vidí černobíle, anebo jestli by volili třetí cestu. Třetí cestu by volili všichni.
Obchod je důležitý, ale nelze rezignovat na lidská práva. Dientsbier v tom nevidí rozpor. Když se na místě vyjádříme, neznamená to nikdy konec obchodu.
Podle Sobotky jsou lidská práva v zájmu všech zemí. Když jsme ale v 90. roce u nás skončili se zbrojním průmyslem a dodávkami zbraní, tak nám zatleskali, a ihned se na uvolněné trhy nahrnuli obchodníci ze všech demokratických zemí. Politici by samozřejmě měli o lidských právech mluvit, ale samozřejmě i podporovat místní opozici. Demokracie se nedá exportovat, ale můžeme situaci v těch zemích ovlivňovat, posunovat mentálně.
Miloš Zeman míní, že by se česká ekonomika zbavovala zbytečně příležitostí, kdyby vydávala silácká prohlášení. Podle jeho zkušeností je vhodné o lidských právech hovořit při interních jednáních, kdy se i protějšky tváří vstřícně a diskutují. Nechtěl by, aby se z ČR stala "Myš, která řvala".
Podle Fischera může být v politice oboje. Ani Číňané nepočítají s tím, že při návštěvě rezignujeme na zmínky o lidských právech. Varujme se siláckých výroků – ale na obě strany. Musíme hledat nové trhy a být na nich sebevědomým partnerem.
Jiří Přibáň, profesor na Cardiff Law School, University of Wales, Cardiff, si nejdříve přes internet postěžoval, že u něj prší. Pak se zeptal na další kruciální otázku: Kam až má zajít integrace EU? K federaci, konfederaci – co je pro kandidáty "cílová stanice"?
Přemysl Sobotka: Jsme v EU dobrovolně, bohužel EU se mění. Nastupuje syndrom dramatických regulací. Vraťme to zpátky k původnímu půdorysu, kde EU vznikla! Zmizela dřívější solidarita silných se slabými, ale je tu solidarita odpovědných s nezodpovědnými. Centralizace mi nepřipadá jako dobré řešení krize, a nemělo by se v ní pokračovat.
Jiří Dientsbier: Suverenita je přání, ale naše faktická suverenita je větší, když jsme součástí EU. Evropská integrace je předpokladem pro faktickou suverenitu, to je náš národní zájem. Jsem pro to, aby integrace pokračovala, nebo se vrátíme ke konfliktům. Je absurdní vyvolávat konfrontaci, jak o ní mluvil Sobotka. Postoupit v integeaci dál je nezbytné.Buďto budeme v hlavním proudu EU, nebo na periferii. Na doplňující otázku moderátora "Kam až?" Dientsbier bezprostředně odvětil: Prostě to jede, směřujeme k federaci, musíme dojít až tak daleko, kam až to pro nás bude plus. Například k sjednocení daní, abychom zabránili únikům do daňových rájů.
Přemysl Sobotka se ke zmínce o své osobě ohradil, že ale on nemluvil o "vyvolávání konfrontace", ale o zastavení integrace. Vida, první drobná konfrontace mezi kandidáty, ale zůstalo jen u ní.
 |
| Jan Pokorný si ladí kandidáty |
Miloš Zeman: I sdílená suverenita je suverenita. Suverenita EU je dar, placený určitou ztrátou suverenity, kterou ale dramaticky nevidí. Proces integrace EU by měl být dokončen až do fáze federace. Neměl by však vzniknout centralizovaný superstát, ve kterém budou tisícovky anonymních bruselských byrokratů diktovat parametry jednotného evropského záchoda.
Poté padly otázky podané již dříve ve formuláři na stránkách AMO. Na mnohé z nich kandidáti již odpověděli. Jedna z nich se opět týkala podpory lidských práv a opozice, a to konkrétně v Bělorusku.
Miloš Zeman: V Bělorusku jsem byl. Lukašenko mě pětkrát zval jako premiéra, ale přijel jsem tam jako zástupce Evropského výboru Socialistické internacionály. Setkal jsem se tam se všemi představiteli opozice a disentu. Jeďte do Běloruska, jednejte s opozičníky, nevydávejte silácká prohlášení, kterými jen naštvete vládu a opozici nepomůžete.
Jiří Dientsbier: Je důležité setkávat se s opozicí, před rokem 1989 to pro Chartu '77 byla velká podpora. Pro domácí disent se jednalo o jistotu, že jsou někde slyšeni a nebudou zapomenuti.
Přemysl Sobotka: S příslušníky běloruské opozice jsem se setkal u nás. (Nebylo jasné, který z lidí v sále patří k běloruské StB.) My se do vnitřních záležitostí Běloruska nemůžeme přímo vměšovat, ale musíme tam dostávat informace, jako jsme ze zahraničí dostávali před '89 my. V tom musíme pomáhat, dodávat třeba potřebné technické zařízení.
Jan Fischer: Opozice má v Bělorusku tíživé živobytí, každé drobné zlepšení je naděje. Když situace dospěje tak daleko, že jsou donuceni k emigraci, měli bychom jim konzistentně pomoci v rámci naší azylové politiky.
Další štěpný dotaz se týkal postoje kandidátů k palestinské snaze získat u OSN statut "nečlenského státu".
Jiří Dientsbier: Není to úplně jednoduché. Dle příslušných rezolucí mají nárok na stát, jít tímto směrem by mě nevadilo. Musí to být ale vyváženo směrem k Izraeli. Máme dobré styky s ním, ale i Palestinci mají svá práva. Svět by měl poskytnout záruky, aby mohly existovat dva státy.
Pokornému to nestačilo: Je odpověď na položenou otázku "ano"?
Jiří Dientsbier: "Spíše ano."
Pokornému uniklo tlumené "jžš".
Jiří Dientsbier: "Ano."
Miloš Zeman: "NE." Nelze mít nic pro zřízení palestinského státu na území Západního břehu. Ale voliči rozhodli, že v pásmu Gazy bude stát, ovládaný teroristickým Hamásem. Říkám NE, protože by to pro Palestince bylo demotivující k tomu, aby si po vzájemné domluvě s Izraelem pořídili plnohodnotný stát. Už to bylo dvakrát dojednané, a Arafat to dvakrát zrušil.
Jan Fischer: To vidí podobně. Standardně jsme příznivci a podporovateli Izraele, máme ale i historicky dobré vztahy v arabském světě. Pro Střední Východ musíme volit vybalancovaný přístup. Dva státy ano. Ale s tím, že všichni prohlásí, že všechny místní státy mají právo na existenci! Statut nečlenského státu pro Palestince NE.
Přemysl Sobotka: Jednoznačně NE. Jelikož Hamas používá podobných paktů k nepřátelství vůči Izraeli, pak takový návrh podporovat nelze. Musí vzniknout dva státy, ale nad jiným půdorysem.
Jiří Dientsbier se ještě rozmyslel a dodal, že nehodlal nijak podporovat Hamas a přistoupil by k zásadnějšímu řešení, tedy aby mohl být palestinský stát přijat až jako plnohodnotný člen OSN.
 |
| Panoval značný zájem veřejnosti i médií |
Jan Fischer: V případě Lady Ashton zapřáhla EU koně za vůz. Už vznikla jakási evropská organizace, aniž by byl znám společný koncept. Existuje jen zahraniční politika 27 zemí, která by se měla pohybovat v určitém "koridoru". Zde se bude integrovat obtížně. Nevidím ani důvod, aby se tak dělo. Postup by měl být ovšemže koordinován a harmonizován. Vztah k Izraeli je ale hezký případ diferenciálního přístupu EU. Jsem rád a hrdý, že si držíme dobrý vztah k Izraeli.
Přemysl Sobotka: Ministerstvo zahraničí EU nereprezentuje nikoho, jen si na to hraje. Není to sjednocený názor 27 zemí. Ale už existuje sbor šesti tisíc evropských diplomatů! Tady se jen vidlemi vyhazují peníze…
Jiří Dientsbier: I zahraniční politika EU musí být maximálně koordinována. I když ji nebude koordinovat Lady Ashton. Musíme najít kompromis, zde je stanovisko EU nešťastné. Měli bychom usilovat o jednotnou zahraniční - i bezpečnostní politiku, včetně jednotné armády. Izraeli musí garanci existence poskytnout mezinárodní společenství, jako všem svým členům. K Izraeli máme tradičně dobré vztahy
Miloš Zeman: V zahraniční politice EU se objevuje appeasment. Smířlivost k násilí vně EU se za posledních let zvýšila (viz i případ Kosova, které naštěstí je vně EU). Projevuje se neochota k pomoci při obraně každé demokratické země. A na Středním východě je jedinou demokratickou zemí Izrael. Kdyby třeba Libanon měl demokratický systém, měli bychom v rámci evropské zahraniční politiky bránit Libanon…
A bylo 16:00, a konec debaty. Tak, už víte, kterého kandidáta budete kvůli jeho názorům na zahraniční politiku České republiky volit? Ale pozor – ještě je jich asi šest, vlastně se Schwarzenbergem sedm. Ti by měli o svých představách AMO a zvídavou veřejnost informovat snad někdy příště.
PS: Pozváni byli ti kandidáti, kteří v době přípravy debaty byli již jasní. Karel Schwarzenberg se omluvil kvůli dění ve Sněmovně. Bonusem bylo čekání na to, jestli se ještě do konce debaty (která připadla na 16:00, přesně na dobu, kdy se uzavřela registrace prezidentských kandidátů) přece jen ke kandidatuře nerozhoupe Jan Švejnar. Ten se sice rozhoupal – ale pozdě, a nesehnal už dost kvalifikovaných senátorů (tedy těch, kteří již složili slib).
92 komentářů:
První vlaštovka. Nebo jedna z prvních.
Těch debat a názorů bude teď ve všech médiích fůra. A komentářů k nim ještě o pár fůr víc. Názory kandidátů jsou opatrné, ale nejvíc mi konvenuje kombinace názorů Přemysla Sobotky a Miloše Zemana.
===
Jsem rád, že se "do slosování" bez problémů dostal i Vladimír Franz - jediný z kandidátů, kterého znám už léta osobně. Asi nevyhraje, protože náš průměrný řádný občan bude vyděšen/znechucen tím, jak si Vladimír "ozdobil" tělo. Je to jeho vzdor, a myslím i test na své potenciální spolupracovníky. Ale mohu potvrdit, že není většího kontrastu než mezi tím, jak V. Franz vypadá a tím, jaký je ve skutečnosti. Jemný, inteligentní člověk, s obrovskou rezervou intelektu, kterou ale nedává najevo. Citlivý a výkonný kumštýř s obrovskou fantazií.
Patrně zvolen nebude. Nakonec je to dobře. Jako profesor na AMU, skladatel a výtvarník bude světu užitečnější. Kdyby se ale naši ovčané pochlapili, vytřeli bychom jeho zvolením celé EU i světu zrak - takhle krásně potetovaného presidenta nemají ani Maorové! Ukázali bychom, že Češi jsou opravdu svobodomyslný národ. Jenže, jak říkám, zvolen asi nebude. Můj hlas na Vladimírovo vítězství nebude stačit.
Ale stejně mu ho dám!
Prakticky vzato, v prvním kole bude každý volit jakousi kombinací rozumu a srdíčka. V tom druhém už asi jen menší zlo z toho, co zbylo, aspoň většina z nás.
Nevím, zda je mezi těmi kandidáty aspoň někdo, kdo by mi vyloženě přitahoval. V tomhle StK trochu závidím tu jistotu ohledně pana Franze, já ho neznám, zevnějšek má mimořádný, názory a povahu ale zatím neznám. Teď bude vidět častěji, takže si časem nějaký udělám. Mladý Dienstbier vypadá, že bude slušný člověk, ale ještě je takový dost nezkušený a nezralý, nedávám mu moc velké šance. Rozhodně nepůsobí jako ryba ve vodě, spíš jako ryba na suchu. Zeman je zralý a zkušený zase až moc, reálně vzato, má jedny z nejrozumnějších a nejreálnějších názorů, které od těch kandidátů zaznívají, ale na druhou stranu, je to jeden z otců oposiční smlouvy a na našem místním současném politickém a jiném marasmu má svůj lví podíl. Dá se také čekat, že bude ČSSD na hraně a možná i za hranou ústavy poněkud "zatápět", což by vzhledem k očekávanému rudému výsledku parlamentních voleb nemuselo být až tak úplně od věci.
Přemysl Sobotka je mých očích taková šplhavá, nevýrazná, šedivá a bojazlivá myš. Odmítl třeba nechat promluvit Wilderse, čímž mi dost popudil, prokázal podle mě, mimo jiné, že postrádá trochu odvahy a dost možná i charakteru. Není asi tím nejhorším kandidátem, ale určitě ani tím nejlepším možným.
Jan Fišer mi také zrovna nesedí, proč, to si nechám pro sebe, byť něco z toho asi nebude těžké si domyslet.
Na jednu stranu je mi sympatické, že ta volba bude přímá, protože to, co předváděli ve sněmovně při té minulé presidentské volbě, to bylo odporné a trapné zároveň. Na druhou stranu mi trochu mrzí, že tam mezi kandidáty nevidím nikoho, s kým bych se mohl bezvýhradně ztotožnit. Pro mě to bude výběr nejmenšího zla už v prvním kole a zatím nejsem rozhodnut pro nikoho. No, ale to menší zlo už během voleb vybírám poměrně dlouho, takže mi to příliš nepřekvapuje, jsem na to vlastně zvyklý.
Je těžko vybírat na základě 4 lidí z těch kteří kandidují. Na základě toho co tam bylo řečeno si mohu rozhodně udělat jen negativní výběr. Rozhodně nebudu volit Dienstbiera, člověk který dokáže změnit svůj postoj (třeba k palestinskému uznání) během minut, protože zjistí že "vítr fouká odjinud" a i původní vyjádření je prostě obojaké (jak jinak to nazvat slušně) nemá na postu prezidenta co dělat. Podobně i Fischer, sice o něco lepší v odpovědích, ale jeho vystupování po celou kariéru je prostě tím čemu se lidově říká "přizdisráč", tedy jen abych někoho nenaštval a nemohlo se na mne vytáhnout že jsem měl nějaký názor. Neměl jsem rád Havla, ale stejně jako Klaus svůj názor (byť pro mne špatný) měl a stejně jako Klaus ho dokázal vyhlásit a obhajovat. Oba tito prezidenti nasadili laťku vysoko, Fischer je prostě beztvarý a jeho komoušská minulost ho pro mne rozhodně deklasuje na jednoznačnou nevolitelnost, ne to že byl komouš, ale to že k nim šel jako prospěchář. Dokážu se smířit s tím že tam někdo vlezl v době pražského jara (byl hloupý ale tehdy se snad tomu dalo i věřit že se snaží o zlepšení) ale ne v osmdesátých kdy jediným důvodem byl prospěch.
Ze zbývajících dvou je pro mne volitelnější pan Sobotka, než pan Zeman, byť pan Zeman je asi chytřejší a výraznější. Vím že v prvním kole budu zřejmě volit někoho jiného, ale pokud můj kandidát nepostoupí a jeden z nich ano rád jim v druhém kole dám hlas.
Jen poznámka k panu Franzovi, nevadí mi že je potetovaný jak maorský domorodec, vadí mi že o něm nikde nic nedovím, snad to v nějaké podobné schůzce napraví, navíc na známkách by vypadal rozhodně zajímavě :-)
Z tohoto ansámblu asi Zeman. Byť s některými jeho názory nesouhlasím.
Obávám se, že mezi nepozvanými se nějaká opravdu hvězda nenajde. On ten systém 5% prahu v podstatě znemožňuje, aby nějaká osobnost vyrostla mimo parlamentní strany a v případě parlamentních stran vytváří takový pocit jistoty, že veškeré půtky se omezují na "co dnes vytunelujeme a podle jakého klíče se šábneme", na kteréžto činnosti kvalitní osobnost taky nevznikne.
Když on ten Sobotka je takový přeopatrný karierní přizdisráč, podobně jako Fischer. Ta absence názoru a charakteru u obou z nich, ta mi vadí nejvíc. Řekl bych, že oba pánové se v tomhle ohledu měli možnost projevit víc než dostatečně, aby to o nich mohlo být spolehlivě známo.
Dienstbier junior mi včera dost nepříjemně překvapil. Na jedné straně, když se jednalo o čemsi jiném, tak dokázal nenechat se zlákat korýtkem za každou cenu, takže kus rovné páteře má. Na druhou stranu, jakmile se začne mluvit o čemkoliv ekonomickém, tak je vidět, že stejně jako zbytek jeho partaje, je ekonomicky dost mimo realitu a buď věří na pohádky, nebo je populista. Včera tedy buď prokázal, že se v zahraniční politice zrovna příliš neorientuje, nebo se snažil vyvrátit mylný dojem o tom, že má rovnou páteř, nebo rovnou oboje. Ať už je to jak chce, na Hrad nepatří ani v jednom, ani v druhém případě.
Je dost smutné, když se na první pohled jeví, že nejlepším kandidátem z těch, co tam jsou, by mohl být Zeman, ale obávám se, že na A.S. Pergillově tvrzení je dost pravdy. Ten 5% práh má podobně devastující následky, jako povinná registrace na NP, trollové zůstali a slušní lidé s kapkou sebeúcty šli jinam, v té politice je to hodně podobné. Napadá mi, zda by nebylo lepší zavést při sněmovních volbách stejný systém, jako při senátních, tedy víc osobní a méně partajní.
Vladimír Franz, tomu dám hlas! A jinak kdo ? Když ne jára cimrman, proč Zeman!!
Ve zbrani je síla, šlus.
Fischera znám osobně. Vývrtka je proti němu rovná. Ani ostatní exKSČ nemíním brát v potaz. Stejně jako straníky - prezident by měl být mimo strany. Takže v 1. kole Vladimír Franz - slušný člověk neušpiněný minulou ani současnou politikou.
Obávám se, že druhé kolo bude Fischer kontra Zeman a já se zaťatými zuby budu volit Zemana.
Fischera volit nemůžu. Neznám ho sice ani jsem o něm nic špatného/dobrého z relevantních zdrojů nečetl ale jeho klip mi straší na liště poštovního klienta a na začátku spíná ruce jakoby se chtěl modlit.. To gesto se mi už skutečně zprotivilo...
Asi to dopadne, že Zeman. Když nic, občas(!) se mu povede vytvořit bonmot. A navíc prokazatelně není chtivý majetku. U presidenta v našem státečku je to sice lhostejné - je to vlastně jen kladeč věnců a potížista ze zákona, ale i tak to je příjemné zjištění. To, že někde v lese bude čerpat energii objímáním stromů je jev pro mě nepříliš důležitý.
U Dientsbiera juniora aplikuji kousek básničky ze školky:
Jen dál! Čas nový nové chce mít činy,
den nový vzešel k nové práci nám,
jeť sláva otcův krásný šperk pro syny —
však kdo chceš ctěn být, dobuď cti si sám!
Kde přítomnost jak dítě pozastesklá,
vše dávná sláva, byť v ní démant hrál,
je za korábem jenom brázda lesklá —
napněte lana — vzhůru plachty — dál!
(J. Neruda)
Takže v druhém kole to bude asi Zeman - pokud se tam ovšem neprobojuje Vladimír Franz.
V těchto volbách aspoň není nutné v prvním kole volit doslova nejmenší _zlo_; může se to snad jevit jako nejmenší nekvalita, ale aspoň můžu volit kandidáta, který nic netuneloval a není mu lhostejný jeho národ.
Tak v US rozhodnuto. Zůstávám na třetí koleji. Děj se vůle Páně.
Evropa
Zcela bez jakýchkoliv konotací a okolností - Vladimír Franz. Jako StK (on to ví) jsem měl loni možnost poznat jej i osobně a soukromě s ním déle, venku nad večerním městem, klidně o všem možném debatovat. Poté, co 50 minut improvizoval na právě svůj život končící varhany na koncertu pro pozvané v končícím koncertním sále (od 1957) Oboje úžasné, precizní, přesvědčivé. No, nemá dál naději... škoda.
A jeho fascinující vzhled je pro mne jednoznačně plus. Buďa roba... no nic.
Pro informaci náhodných návštěvníků zdejšího panoptika:
Parazituje tady pod několika nicky jeden(!) patrně zešílevší troll - a jen ten jediný je mazán. Všichni ostatní mají možnost vyjádřit svůj názor.
Trollův názor si můžete přečíst na sudetoněmeckých stránkách. Toto nejsou sudetoněmecké stránky.
\ :-))
Ano Jakube, vyhrál Obama, Obamu volilo 93% Afroameričanů, přes 70% Hispánců a 70% Židů, muslimové. I většina katolíků volila Obamu, Romney je totiž mormon a tudíž heretik...
http://eretz.cz/2012/11/barack-hussein-obama-znovuzvolen-prezidentem-usa-ziskal-70-zidovskych-hlasu/
Každý je svého štěstí strůjce...
Zešílevší, to zní krásně, je to pěkně emocionální, leč ne nejpřesnější. Takže: nutkání, obsese, nejspíš i Minderwertigkeitskomplex. A prostě: radost ze zla.
Vidím místního trolla jako živého, jak plive na svůj vlastní monitor, protože tam opět není vidět jeho výplod. Jeho lejno. Jeho vlastní lejno!
Nekrmte trolly :)
Tak já budu v prvním kole volit jednoznačně Přemysla Sobotku, je to moudrý a uvážlivý pán, byť se prezidentem ČR asi nestane, ale volit ho budu. Jako volička ODS, stále ji volím, i když vím, že má mezi sebou hodně zlodějů, ale nedá se nic dělat socbolševiky z KSČSSD (KSČM a ČSSD) volit nemůžu, nikdy jsem je nevolila a volit nebudu, KDU jsou chamaleoni jdoucí z každým, Svobodné a Bobošici volit nemůžu, tak koho tedy? TOP ta se snažila rozvrátit pravici a bohužel se jí to povedlo...
K Tessinu Nekrmte trolly viz i Tessino upozornění
http://samanovodoupe.blogspot.cz/2012/11/pod-mostem-je-troll.html
Ona by Evropa zůstala na třetí až páté koleji při jakémkoliv US výsledku - a nutno dodat, že oprávněně. Ona jakkoliv se může jevit zahraniční politika jako buranská a pokrytecká, vykazuje zřetelné znaky pragmatismu, tj. orientace na první koleji na Čínu a východní Asii (částečně odbytiště, částečně zdroj peněz), na druhé koleji Perský záliv a blízké okolí (ropa), na třetí koleji Indie, Brazílie, Mexiko a Rusko (jakkoliv se to nelíbí místním trollům i demogratům, kteří vše ruské nenávidí v až dojemné vzájemné shodě). Pak teprve "stará" Evropa, víceméně společně s Afrikou.
Kopretino,
Sobotka má na krku odmítnutí vystoupení Wilderse v Senátu. Je to tudíž taky člověk, na kterého stačí zadupat, a on schlípne.
Pravděpodobně v .kole podpořím Okamuru, už pro ten jek pravdo - lásko - multikulti - fašos, (např. Hvížďala v dnešním - 7. 11. - Psovi) co se spustil, když stihl splnit podmínky.
Už jeho zvolení (a to poměrně hladké) nabouralo jejich zlovolné pomluvy o českém rasismu, pokud by byl zvolen, a to všelidově, presidentem, tak by to pro ně byla rána ještě větší.
Vladimíra Franze neznám, chválí ho ale tolik lidí, jejichž názor neberu na lehkou váhu, že jsem si řekl, že se o něm zkusím dozvědět víc.
Já si myslím, že poslat na Hrad někoho, o kom vím, že je slušný člověk a nic víc, je značné riziko, riziko pro něj samotného, úřad, stát a jeho politickou scénu a pověst v zahraničí. Hradní úřadovna, to je totiž cosi mezi rizikovým pracovištěm a mocenským centrem. Je-li tam zkušený otrkaný hráč, jakým třeba je současný president, odhlédněme teď od jeho kvalit a úmyslů, může docela reálně, div že nezpůsobit pád vlády a vyvolat předčasné volby. Dostane-li se tam někdo, kdo bude slušný, nezkušený a naivní zároveň, může se dostat do situace, že bude na jedné straně nešťastný z toho, co si to uvázal na krk, na druhé nebude stíhat reagovat správně na události a tlaky a může se to nepěkně zvrtnout. Tím nechci tvrdit, že by Vladimír Franz nemohl ten úřad zvládnout, dokonce dobře zvládnout, ale neznám ho krom zjevy a pár zaslechnutých vět ani trochu a tudíž nemohu ani odhadovat, jak by to dopadlo s ním a úřadem, kdyby náhodou ty volby vyhrál.
Podle mého názoru na ten Hrad patří někdo, kdo buď má zkušenosti z politiky, třeba i z té obecní, nebo aspoň z podnikatelské sféry. Prostě nekdo, kdo umí být tvrdý, odolný a umět se ve většině případů správně a zároveň rychle rozhodovat, někdo, kdo si snadno poradí jak s vychytralými hajzlíky, tak se zblblými kafemlejnky a modlitedními mlýnky. Někdo kdo se bude umět v případě potřeby vymezit vůči zahraničním tlakům a koho by při tom brali vážně. Určitá mediální známost určitě také není na škodu.
Draku,
on to Vladimír Franz samozřejmě nevyhraje. S průměrným českým voličem by to asi třísklo o zem. Dokonce i moje žena, jinak bytost značně liberální říká: "...co by tomu řekli jiní státníci, kdyby při nějaké mezinárodní akci na ně z limuzíny vyskočil tak pestrý člověk v battledressu*?" Přitom Vladimíra Franze velmi dobře zná, společně jsme s ním pracovali, má ho ráda a jeho výzdoba jí nevadila.
Ale pro mě je Vladimír takový testovací balónek, který nám řekne něco o "stavu měšťáctví v Čechách". Taky si myslím, že by byl jako president příliš liberální, hodný, měkký. Ale on jím být nemusí, je dostatek kvalitní i bez prezidentování. Mojí druhou volbou v prvním kole by byl Tomio Okamura - japonsko-český míšenec, tak trochu populista, ale člověk, který své názory říká jasně a jednoznačně a jsou pro většinu lidí pochopitelné a dokonce akceptovatelné. Ale líbil by se mi více jak první ministr.
Taky nevyhraje. Parta těch, kteří na takovou funkci "mají nárok" (nebo si to myslí) spustí za pomoci svých "mediálních přátel" neboli "spřátelených medií" takový rachot, že mediální rozruch kolem rodného listu Barracka Obamy bude proti tomu nevinnou dětskou říkankou.
Ale první volba presidenta nemusí být tak pragmatická a řekne nám o nás hodně. Tak, jak volby v USA jasně naznačily, kam se přelévají sympatie Američanů. Zvlášť zajímavé je rasové a třídní rozdělení voličů Barracka Obamy. Pokud jsem si mohl všimnout, Obamu zvolili chudí černoši (afroameričané) a hispánci. Hlavně pak ženy, které volily emotivně a taky s pomyšlením, že Obama je hezčí chlap než Romney. A mladší. To znamená, že chudých barevných žen je t.č. v USA opravdu hodně.
*/ v battledressu totiž Vl. Franz chodí nejraději. Má fůry kapes a barvy, které se hned tak neušpiní. Navíc opilci z něj mají strach - ...tetovaný jako několik propuštěných ... a v maskáčích... Radši zmizíme chlapi...
Byl jsem svědkem! Kdyby tak věděli, co je to za člověka, asi by mu kvůli vizáži zkusili dát na budku. A Vladimír se nechce prát - možná to ani neumí.
No dyť jo... já vím, že Drak má z a s e pravdu. Jen si tak představuju slušného vzdělaného citlivého člověka v nejlepším věku, jak by tam padl, holt na pragmatické rovině bude nutno od něj se smutkem s reálného života (teď a tady) upustit.
A ano, nejsme na třetí, asi opravdu až na čtvrté koleji. Jak nebýt smutný? Tak předstírejme, že je to moudrá smířenost se vším přicházejícím.
Ano, Wilders. To mě tehdy taky ohromilo a zhnusilo. Vyl jsem zoufalstvím nad slepotou našich politik(ář)ů. Pořád, pořád je člověk naivní.
Ten krásný vznešený moudrý Maor: na známkách, tak! To by byl filatelistický šlágr! A ta poptávka na poštách. Mediální šlágr jak hrom. První stránky světových novin, aji s fotografií. No tohle propaseme, mešús.
No jo, to byla Sobotkova chyba, couvl tlaku politkorektníčků, ale přesto je proizraelský a považuji ho za dobrou osobnost, nicméně se skutečně prezidentem nestane. Vidím duo Fišer-Zeman.
Jakubovi S., StK a ZŽ:
Já netrvám na tom, že za každou cenu musím mít pravdu, v mnoha případech bych byl mnohem raději, kdybych jí neměl, jenže co mám dělat, když jsem byl na svět poslán s naprosto nedostatečnou dávkou nerozumu a naivity a já nevím čeho všeho dalšího. Ale znám i horší případy.
Ještě jednou opakuji, že pro mě a spousty dalších je Vladimír Franz člověk zjevu exotického, to se těžko přehlédne, netrpí li člověk poruchami zraku, ale přes to se dá snadno přenést, mě to aspoň nečiní potíže začít s člověkem hovořit zpočátku opatrně až odtažitě a s jistými obavami, třeba zrovna kvůli vzhledu, nebo jiným okolnostem, ale projeví-li se způsobem, který mne zujme, tak loučit se s ním už budu v každém případě podle toho zaujetí, které ve mě vyvolal a třeba se pak budeme vídat častěji, nebo začneme na něčem spolupracovat. Zkrátka a dobře, víme-li, co se za tím zjevem skrývá, nehraje ten zjev až tak důležitou roli, jenže to ví jen málokdo a času na vysvětlování až tak moc nezbývá.
Tomyo Okamura má z podnikání mnohem lepší průpravu k politice, o tom vcelku není pochyb. Na druhou stranu už jsem stihl zaznamenat, že sice má na některé záležitosti poměrně rozumné názory, v jiných věcech je ale buď populistický, nebo nevyzrálý až naivní. Volby do senátu mu vyšly, já si myslím, že poté co se tam předvede, by se eventuálně mohl zkusit pokoušet někdy v budoucnu získat hradní úřadovnu, pakliže se před tím neztrapní, což by se také mohlo stát, když si nedá pozor, jak sám na sebe, tak na své okolí. Myslím že má šanci k tomu, aby z něj časem vyrostl kvalitní hráč vyšší politické ligy. Doufejme, že se mu to povede. Teď si myslím, že je ještě brzy, ale věřím že má šanci, aby jeho čas někdy v budoucnu přišel.
Zavírat papuli někomu, kdo kvůli zcestné politice jeho vlastní země, musí v té zemi chodit s ochrankou, jen proto, že má tu "drzost" upozorňovat na některé problémy a požadovat jejich vyřešení, mi opravdu připadne hodně za hranu vkusu a nejen vkusu.
Lid zastupují lidovci a LIDEM, démos zastupují občanští a sociální demokraté, takže bych viděl jako spravedlivé, kdyby i populus byl v parlamentu zastoupen Populistickou stranou. Když je dnes někdo obviněn z populismu, tak to znamená, že se zasazuje o něco potřebného, užitečného a morálního. (A protože přece musí vědět, jakákoli změna k lepšímu není proveditelná (neboť kdyby byla, pak by ji naši ctihodní a kompetentní zastupitelé už dávno zrealizovali), tak je to tedy nutně podvodník a lhář, že.)
Obvinění z populismu signalizuje, že na něj nic jiného nemají. Zvlášť když selže i také velice oblíbené obvinění z xenofobie, které ovšem při aplikaci na Okamuru působí v synergii s poukazováním na jeho nečistokrevnost poněkud schizofrenicky.
Pokud ovšem definujeme populismus jako hlásání názorů, které 1) nepramení z vlastního přesvědčení a 2) shodují se s většinovým názorem, pak je třeba si uvědomit, že jedním ze stěžejních témat okamurismu je vlastenectví, které 1) zcela přesvědčivě vyplývá z jeho životního osudu a 2) je v této zemi naprosto menšinovým názorem.
Jak rád bych nesouhlasil Z.Ž.! Ale copak můžu?
ZŽ:
Ne, že by naše mediální chátra byla svatá, to ani omylem, ale mnozí jedinci kupodivu dokáží zlikvidovat svou pověst během krátké doby skoro výlučně vlastními silami, tak říkajíc svépomocí. To zatím naštěstí není případ Tomia Okamury, ale když si nedá pozor, tak se mu to může přihodit zrovna tak. I když on je mediálně celkem obratný, to se musí nechat, ale štěstěna i přízeň davu bývají vrtkavé a je nutné si dávat pozor. Mě je ten pán zatím spíš sympatický. To, že se z části veze na vlně populismu, potvrzuje ale jeho názor, že když se zamezí korupci, tak bude peněz v rozpočtu dost.
1) To je tak trochu sci-fi, protože tady se mohutně kradlo už od pradávna, za pana krále, za císaře pána, trochu méně za první republiky a pak z války a za bolševika a mnozí z nás kradou jako straky dodnes. Kdyby to někdo opravdu chtěl zastavit, asi by to bylo na dost mohutnou genocidu, což určitě není průchozí. Také není reálné, utratit 20 miliard na to, aby se jedna nerozkradla. V nějaké míře tedy budou prostředky do černých děr mizet, taková je realita, je důležité ty černé díry udržet v přijatelných mezích, tedy aspoň čas od času někoho čapnout a s humbukem nadlouho zavřít a hlavně demonstrativně zabavit co nejvíc nakradeného majetku, třeba i příbuzným, neschopným doložit, kde to vzali.
2) I kdyby se to někomu tu korupci a rozkrádání podařilo zázrakem zarazit, tak díky demografickým křivkám a dalším záležitostem, za dalších pár let bude ten tlak na výdaje tak nabobtnalý, že se s tím stejně bude muset něco dělat. Dělat se dá jen to, že se na jedné straně osekají výdaje a na druhé zkusí zvýšit příjmy. To druhé se dělá mnohem hůř. Ani to první není snadné, když při volbách je to buď úplně doleva, nebo je to slabá plichta, nehledě k tomu, že opravdovou pravicovou stranu jsme tu měli naposledy před válkou. Určitě by pomohlo, aby bylo protiústavním sestavit zadlužený rozpočet.
Zkrátka a dobře, některé jeho názory jsou buď populistické, tak říkajíc z oblasti snadných řešení, nebo jsou mimo realitu, přeberte si to jak chcete. Na druhou stranu on své charisma nesporně má, je slušný, inteligentní, pracovitý, houževnatý, cílevědomý, zkrátka a dobře má spoustu vlastností, které ho šlechtí a které jsou pro naši politickou scénu žádoucí. Ten senát mu přeji a myslím, že by ho měl využít jako šanci něco okoukat, naučit se, něco si vyzkoušet. O ty vrcholy by se měl spíš snažit asi až potom. Já bych rád aby naši politickou scénu obohatil a to na déle, ne aby zazářil jako kometa, nabil si čenich a musel zmizet.
Jestli vyjdou ty předpovědi, že na konci bude souboj Fischer x Zeman, tak Tomio nakonec zůstane v senátu, což pro něj nebude ve výsledku špatné a nás holt bude v tom druhém kole čekat cosi podobného těm volbám s kandidáty národní fronty.
Mějte se krásně jedu pracovat jinam, když si vzpomenu, co jsem ještě chtěl podotknout, dokončím to večer, byť tedy vzhledem k tomu, co reálně hrozí v tom 2. kole je otázkou, zda to vůbec stojí za tu práci.
Neprůkazná, ale přesto docela zajímavá anketa. Mluví mi z duše.
Jednoznačně Vladimír Franz -nejenom se bude krásně vyjímat na známkách, ale svět si nás zatím pletl s Čečnou, teď by nás dosazoval někam na Nový Zéland, to by byla hlína!. A pokud ne on, tak Schwarzenberk. Rozhodně ne Fischer, Dlouhý, Bobo - a bohužeĺ ani ne Sobotka - ten si to u mě rozházel s tím odmítnutím Wilderse.
O tom člověku, co musí chodit s ochrankou - su už tak ospalý, že prosím o prominutí: to je kdo?
Jakubovi S.:
Ten člověk, co ve vlastní zemi potřebuje ochranku před mírumilovným náboženstvím, je prosím pěkně Geert Wilders:
http://www.gatestoneinstitute.org/3041/geert-wilders-marked-for-death
A jeho náš presidenstký kandidát nenechal promluvit...
Obávám se převelice, že "demokratická pravice" zadělala svým hlasováním v noci na včerejšek na nový Únor. Procpala církevní restituce proti vůli cca 2/3 až 3/4 občanů, a pak se bude strašně divit, pokud budou mít po následujících volbách levicové strany většinu, případně i ústavní.
K tomu Fishcerovi: Nevadí mi, jeho komunistická minulost z kariérních důvodů (v některých oblastech skutečně bylo vstoupení do KSČ holá nutnost, pokud někdo dělá hrdinu, tak se v takové oblasti profesně nepohyboval, případně ho komunisté nechtěli). Nevadí mi, že je Žid. Vadí mi ale, že okamžitě z té KSČ přešel k minimálně stejně totalitní ideologii - judaismu. (Mohl jít klidně třeba k nějaké sekulární židovské organizaci, jaké v našem státě také působí.) To IMHO znamená, že rozhodně nemá pozitivní vztah k demokracii. Vadí mi i jeho negativní povahové rysy - snadné ustupování před cizí vůlí.
Znal jsem jednoho takového nešťastníka, kterého komunisté za normalizace udělali coby nestranníka děkanem, a on pak byl podepsán pod všemi "vyhazovacími dekrety" - a pak šel do důchodu.Byl z toho strašně nešťastný, ale když na něho zadupali, tak sklapl kufry a udělal, co se po něm chtělo. Když umřel, tak mu ani nevyvěsili černý prapor, který vyvěsili i člověku, co se na schůzích opilý veřejbně chlubíval, jak chodí referovat o poměrech u nás na patřičná místa.
Další riziko vidím v tom, že jeho židovství je všeobecně známé, a že bude poměrně snadné každý jeho lapsus vykládat jako blíže neurčené "židovské spiknutí". A takovýchto lapsusů patrně nadělá daleko víc než Klaus - už proto, že kope jednoznačně za EU a negativní vlivy EU na českou politickou scénu i ekonomiku budou stále více patrné.
K tomu Fischerovi: K židovství jste ho dokopali vy, kteří jste mu neustále předhazovali původ. Že jste vždycky věděli: Aha, to je ten Žid. A říkali mu: No jo, ty jsi ten Žid. Až si řekl, nojo, já jsem ten Žid. A stal se židem.
Jeho židovství a případné prezidentování však určitě nebudou v rozporu: Jako premiér byl Fischer na tryzně v Lidicích v klasický sobotní termín. I když tam neměl projev. Tedy: Povinnost a slušnost premiéra byla u něj nad náboženskou povinností a zákazem cestování a práce v době šabatu.
Aha, no jo, dík, ASP, už aspoň vím, koho mám volit a proč. Okamuru jsem v Lidicích nikdy neviděl…
\ :-)
PS: Judaismus není ideologie, ale náboženství a způsob života. Ideologií se může stát i ateismus.
No on myslel ideologie jako obecný pojem zastřešující (otřesné slovo) jak náboženství (pl.), takzpůsob života/myšlení atp. Ovšemže militantní ateismus je ideologií. Ocituju vám z jednoho z pokladů mých knihoven: Kratkij filosofskij slovar´ (Rozentaľ - Judin /!/), Mockba 1950. Nu vot: IDĚOLOGIJA - sistěma opredělennych vzgljadov, iděj, poňatij, predstavljenij, kotorych priděrživajetsja tot ili inoj klass ili političeskaja partija. Pol. vgljady, filosofija, i s k u s s t v o , r e l i g i j a - vsjo eto formy iděologiji. Tak vidíte, holoubci...
Dříve se říkalo "světový názor". Nevíte někdo, jestli je to ještě přijatelné, nebo pro to existuje nějaké pravicové synonymum?
Kant (1790) "světonázor" mínil jako komplexní souhrn představ a názorů o světě. Vešly se tam krom náboženství i filozofie, etika, politika a řešení sociálních otázek. Světový názor jedince je však podrobován kritice a sebekritice, opravován podle toho, jak se člověk vyvíjí, co poznává a s čím se konfrontuje.
Kdežto jako "ideologie" se označují takové myšlenky a názory, které se vyznačují strnulostí, uzavřeností, jednostranností, iracionalitou, dogmatičností a propagandou.
Teoretický marxismus ideologii odmítl jako idealistickou a spekulativní. Chápal ji jako prostředek k legitimizaci daného společenského řádu, což teoreticky odmítl, ale prakticky provedl. Na pojmech "světonázor" či "ideologie" není nic pravicového či levicového. "Ideologie", jak byla prakticky prováděna, je v evropském kontextu (nikoli anglosaském) vždy spojena s totalitou, a je jedno jakou má ta totalita barvu či stranu.
Kdyby tu byla Informace, řekla by vám víc.
\ :-)
V roce 1790 nebylo ještě levicové ani slovo "soudruh". Jen jsem měl pocit, že výraz "světový názor" jsem tak nějak neslyšel od doby, kdy se ještě hojně používal ve spojení "vědecký světový názor" (míněno M-L), takže jsem pojal podezření, jestli se to tím taky jaksi nezprofanovalo jako spousta jiných dříve neutrálních slov.
Zprofanovalo. Stejně jako slovo "soudruh", jež znamenalo "společník, druh ve společné věci". A na jako takové jsem na ně narazil v jednom ze starších překladů Robinsoa Crusoe: Pátek byl Robinsonův soudruh…
Slova můžeme i odprofanovat. Ale raději nepoužívejme sousloví "nevědecký světový názor".
\ :))
Jistěže. Pojmy, resp. termíny světový názor, ideologie i soudruh byly zoufale zprofanovány za ancien régime. Soudruh je krásné, pevné, znělé, kovově čisté slovo bez vady. Jenže... Sám mám každou chvíli potřebu je použít, není za ně dnes plnohodnotná náhrada. Můj milovaný Ignác M. z Dobytčího trhu je užíval přece často. A všichni až do založení české socdem, kdy to přešlo do oslovení. Ale pořád to šlo. Ovšem od založení té j e š t ě správnější ještě bojovnější strany (21) to šlo do kelu.
...protože je Fischer žid...
Myslím, že je jedno, jakého Boha nosí v hlavě. Hlavně, aby mu ten jeho Bůh nezatemnil mozek.
Tedy vůbec nic proti věřícím - ale mít víru neznamená být něco víc, než ten, kdo ji nemá nebo dokonce než ten, kdo má víru jinou. Stejně jsme se se synem dohodli - je, na rozdíl od zbytku rodiny věřící - že Boha si každý nosí v hlavě. A že má každý svého a jeho Bůh, byť stejného jména může mít docela jiné vlastnosti než ten sousedův.
===
Takže to, že Tomio Okamura nebyl nikdy na tryzně v Lidicích ho podle mě nijak nedehonestuje. (Já tam taky ještě nebyl.)
Nedopusťme, aby se zase odsuzovalo "za schvalování" něčeho - a nemusí to být zrovna atentát ne Heidricha.
A ano, i ateismus může být nebezpečná ideologie. Myslím, že my starší si na to docela živě pamatujeme.
Fisher mi vadí v tom, že je nemastný a neslaný. Jaké má vlastně názory, kdo to ví? A politický sionismus vznikl právě proto, že se Židům připomínali, že jsou Židé. Nepovažovali jsme je za Čechy, Němce, Francouze Mojžíšovské víry, ale za Židy a Herzl řekl, myšlenka asimilace selhala, jediné řešení je židovský stát. Nemáte nás Židy rádi, tak si musíme vytvořit stát, kde si budeme vládnout sami.
Je to tak, H. Židé (Nebýt to začátek věty, bylo by tu malé ž) chtěli být, třeba částečně uvnitř své podmnožiny, platnou, sebevědomou, vlivnou, jasnou součástí toho kterého státu, resp. národa. A leckde byli. Např. zrovna němečtí židé se za Velké války nesmírně osvědčili jako entuziastičtí bojovníci za Kaiserreich - Železný kancléř jim (mj.) dal co se v té době mohlo dát, a byli samozřejmě německými vlastenci (to asi leckoho překvapí, ale věřte mi to). Ten hořký paradox... Spousta jich dostala vyznamenání, řády, medaile. Vezli si je s sebou... a v Osvětimi či Birkenau je ukazovali esesákům... a požadovali Sonderbehandlung. Dostalo se jim ho - ! Víc nemůžu.
Jo - k tomu světovému názoru: už dost dlouho se tohohle podezřelého zprofanovaného sousloví v psychologii, sociologii ani teologii nepoužívá. Jaksi - řekl bych - není toho zapotřebí.
Co se Fischera týče, tak to poslední, co by mi vadilo, jsou jeho židovství a Židovství, ty bych v mnoha ohledech bral spíš jako přínos. Za varovné znamení pokládám to členství v KSČ. Vím, že některé obory před listopadem 1989 nešlo bez toho členství vykonávat, ale také vím, že si šlo vybrat obory buď příbuzné, nebo úplně jiné, kde povinné nebylo. Vím ale, že to Fischerovo členství může, byť nutně nemusí znamenat, že Fischer, je-li postaven před možnost zachovat se slušně, nebo podepsat smlouvu s ďáblem, může si vybrat ten podpis smlouvy s ďáblem ochotněji, nežli tu druhou možnost. No, ale nedělejme si iluse, takových je mezi námi hodně, ale ví se to jen o některých. President je spíš solitérní nežli samostatný hráč, proto by tam měl být člověk, schopný mít a obhajovat svůj vlastní názor, v tomhle ohledu se shodnu s Kopretinou, Fischer je neslaný a nemastný. Buď je to proto, že svůj názor na věc nemá, pak je ale loutkou v rukách okolí, nebo proto, že si ho nechá pro sebe a pragmaticky si vezme za svůj ten, který bude v okolí většinový, nebo aspoň početně či vlivově významný, a ten pak bude prosazovat. Jeho vstřícnost vůči šíleným nápadům proudícím z EU, je až nemístná. Jestliže je poměrně dost pravděpodobné, že se dostane až do druhého kola, vypovídá to cosi o neblahém stavu celé společnosti, jako takové. Nic moc dobrého o tom stavu nevypovídá ani s kým se tam má dostat.
Kdyby se nám celý náš svět měl scvrknout na to, jestli se povinně v den výročí dostavíme do Lidic, abychom tím cosi demonstrovali, a nebo ne, tak je to ještě méně reálné, nežli povinná účast na prvomájových průvodech kdysi za bolševika. Nepřítomnost omlouvala jen nemoc, smrt a služební pobyt v zahraničí. Lidice beze sporu jsou významnou dějinnou událostí, ale není třeba dělat z účasti či neúčasti na lidické tryzně zrovna středobod všehomíra, důležité je, zda lidé vůbec vědí a chápou, co se tenkrát stalo a proč a co při tom cítí a co si o tom myslí.
Tomio Okamura má určité vlastnosti a zkušenosti, které mu reálně umožňují úspěšně se zapojit do politiky a uplatnit se v ní. Na druhou stranu, hned do začátku v ní, si sebou nese určitý naivní a populistický balast. Když si nedá pozor, může to celé pro něj skončit stejně rychle, nebo ještě rychleji, než to začalo, nereálné vidění světa sebou nese i následné nereálné pokusy ho ovlivnit, se všemi následky z toho plynoucími. Je dobře, že se dostal do senátu a není moc chytré, drát se hned bez jakýchkoliv zkušeností na Hrad. Tam je to mnohem náročnější a každá chyba je také mnohem lépe vidět. Shrnu to tak, že má dost předpokladů a možností ovlivnit politiku k lepšímu, pakliže se mu podaří je promrhat, bude to jen a pouze následkem chyb, kterých se dopustil on sám.
Nejsou ty úvahy nad těmi blížícími se presidentskými volbami příliš veselé, kandidáta, pro kterého bych se mohl až nekriticky nadchnout tam nemám. Vladimír Franz, jakkoliv slušný třeba je, je pro mě pořád ještě poněkud exotickou velkou neznámou, byť to, co se mi zatím podařilo zjistit, moc toho není, je spíš příznivé. Tomio má svou naivně populistickou zátěž, což je dost varovné a až nekriticky rychlý tah na branku, škoda. Schwarzenberg je v mnoha ohledech kvalitní kandidát, ale už má svá léta, vůči EU a zelenému blábolismu je příliš optimistický a vstřícný, myslím, že někdy až nemístně a má i silnější vazby na katolíky, než by bylo odpovídající žádoucí. Ještě ani nevím, pro koho se rozhodnu v tom první kole, byť je to docela jedno, protože v tom druhém to obávám se bude dost připomínat volby s kandidátkou národní fronty a bude to jen ryze defensivní volba menšího zla.
Přečetl jsem pozorně Drakův rozbor situace a kromě nepodstatných detailů napsal všechno tak, jak bych to napsal já. Vím, že to moc nerozproudí diskuzi, ale stačí přidat podpis.
===
To "mrtvo" v naší Hospůdce je jen zdánlivé. Asi jako když se vymotáte autem z města. Když se jede dál po okresce, cesta není o nic méně zajímavá. Spíš naopak. Jen není třeba dávat takový pozor na to, kdo je pod mostkem nebo za bukem a je možné se rozhlížet po okolí. (Ale i tak trochu pozorně: Abychom nedopadli jako doktor z filmu Vesničko má sředisková. "Zase jste se kochal, pane doktore?" [;>))
Šamane,
existuje vícero židovských organizací, nejen ti, co se scházejí v synagoze. A exitují mezi nimi i organizace světsky orientované, nikoli nábožensky. Judaismus je, pochopitelně, nejen náboženství, ale i ideologie, která se snaží kecat i do ryze světských (alespoň jak to chápou evropané) aspektů života, a to proto, že, stejně jako v islámu, v judaismu nedošlo k oddělení světské a náboženské sféry (jak tomu bylo v evropských náboženstvích, a jak k tomu bylo více-méně donuceno vnitřním vývojem i křesťanství - stačí se podívat do Starého Zákona, tam to všechno je). Jiná věc je, že Židé byli v rámci diaspory donuceni do jisté míry oddělit světskou a náboženskou sféru, ovšem to bylo ryzí donucení vnějším tlakem, nikoli nějaký vnitřní vývoj, jakým prošlo křesťanství. Z toho důvodu jsou v judaismu daleko významnější ortodoxní kruhy, které za ztotožnění víry a světského práva bojují (podobně jako v islámu), v porovnání s křesťanstvím.
Pardon že se vměšuji, ale ono to je Pergille u všech náboženství. Křesťani za středověku - to byla taky pěkná sebranka - dala by se na ně aplikovat mnohá hesla z pozdějších dob: "Kdo nejde s námi, jde proti nám!" "Křesťansky žít, křesťansky pracovat!" nebo "Jsem křesťan a kdo je víc?".
A "tvrdé jádro strany" čili ortodoxní sekce mají i vegetariáni, oteplovací alarmisti, odpůrci kouření, fotografové a bůhví kdo ještě. Není to zdaleka jenom židovská vlastnost. Nebo islámská. O komunistech nemluvě.
Taky s dovolením se pouze připojuju. Ohledně marxismu: Vynikající definici má můj oblíbený a ctěný, vám asi žel neznámý Bedřich Loewenstein (no, jak vidíte, taky... no nic),od 79 přednášející neuere Geschichte na Freie Universität (West)Berlin - Komunismus je sekulární mesianismus.
Jakubovi S.:
Bedřich Löwenstein bude určitě inteligentní a sečtělý pán. Já si myslím, že kratší a hlavně pak výstižnější definici komunismu nežli on už asi nikdo dohromady nedá.
Přišlo mi dnes e-mailem, vtip na presidentské volby:
Co mají společného Američan, Avatar, Čech, Japonec a Žid? Kandidaturu na presidenta ČR.
Schopnost některých lidí tyhle vtipy vymýšlet jsem vždy obdivoval. Určitě to chce mít dobrý postřeh a schopnost vyjadřovat se krátce a výstižně, podobně jako pan Löwenstein kupříkladu.
A tím bych to téma sám pro sebe uzavřel, pakliže k tomu nikdo z přítomných nepodotkne něco nového či zajímavého, ale ještě nezmíněného, tak já už nemám co bych k tomu dodal. Určitě je dobrým vysvědčením, pro naši demokracii a společnost, že může kandidovat někdo, jako je Vladimír Franz. Na druhou stranu je velice smutné, že pravděpodobný závěr, tedy druhé kolo, bude připomínat jednotnou kandidátku národní fronty a to o stavu společnosti a demokracie u nás nevypovídá nic moc dobrého. Nepěkně si zahráváme, jako bychom neměli paměť.
Draku, druhé kolo nebude připomínat jednotnou kandidátku národní fronty, protože budou kandidáti dva.
Na to býval vtip: Naše volby dávaly možnost vybrat si z nabídky, jež zněla "chceš chleba?" (Varianta - pánbůh přivede Adamovi Evu a řekne - na, vyber si!)
V době perestrojky byla poprvé pro komunální volby dána možnost vybrat si ze dvou pečlivě vybraných soudruhů, kteří dokonce jezdili na předvolební mítinky - oba najednou. (Ani nevím, jestli ty volby pak proběhly:) Tehdy byla výběrová otázka následná: "Chceš chleba - nebo chleba?"
Takhle jsem to vyprávíval v oněch dobách našim dětem. A synkovi, když se divil, že soudruh generální tajemník je vždycky zvolen jednomyslně, jsem říkával: Komunisti své sjezdy dělají v Pakulu proto, aby když by někdo volil náhodou jinak, než se mu řekne, tak aby ho shodili s mostu, tehdy Gottwaldova. A že nikoho neshodili? Protože nikdo nevolil proti!
(Synek byl fascinován tím divadlem, koukal na sjezdy v TV raději než na Šmouly. Zejména jak všichni zvedli ruce najednou. Vsázeli jsme se, jestli se třeba někdo nenajde alespoň s neúčastí. Vždycky vyhrál - nikdy nikdo!)
Je to ale opravdu jiné, než za časů NF, přátelé pamětníci neskuhrejte! Ale ono to bude jako s těmi TV programy, dřív se nadávalo na ten jeden, pak na ty dva, a dnes na ty stovky…
\ :-))
Šamanovi:
Já se tedy poopravím, to druhé kolo bude tedy s velkou pravděpodobností silně přípomínat tu jednotnou kandidátku národní fronty, ale za dob Gorbačeva a "perestrojky", tedy marného, byť svým způsobem krásného pokusu, zkusit se vrátit k socialismu s lidskou tváří, ale tentokrát ruskému, přesněji ze SSSR, který ale přišel s příšerným zpožděním, tudíž víc než marně a vlastně tak trochu zbytečně. Už nebylo co zachraňovat. Jinými slovy, půjde tady o variantu: "Chceš chleba - nebo chleba?", ale tentokrát zásluhou naší vlastní průměrně celostátní sklerózy a blbosti. Budu rád, když ta předpověď nevyjde a sestava v tom druhém kole bude aspoň v jednom případě o něco lepší, ale doufat v něco takového, to je už asi cosi z říše sci-fi, nebo rovnou fantasy, prostě hodně mimo realitu všedních dní, ale naděje umírá až jako poslední.
Schopnost zastávat nejvyšší státní ÚŘAD u našich kandidátů poněkud znevažuje skutečnost, že každý druhý podpis na kandidátních listinách nesplňuje zákonné požadavky. Když jsem r. 1990 organizoval volby pro HOS, tak jsem na středočeský krajský národní výbor nosil petiční archy průběžně, a předem, ještě před vypršením termínu podání přihlášky, si zjišťoval platnost podpisů. Asi 20 % bylo špatně (lidé místo r. č. třeba psali číslo občanky, anebo místo podpisu vyvedli své jméno jen tiskacím písmem…)
Zdá se mi, že se za těch 22 let náramně zhoršila nejen gramotnost kandidátů, ale zejména našich drahých spoluobčanů! Ale jací jsme, takového prezidenta budeme mít. A ten, co má neplatných podpisů nejvíc, nebude ani vpuštěn do kolbiště. Doufám!
\ :-)
Já se obávám, že ta klesající gramotnost občanstva má poněkud širší kořeny a více příčin. Jednou z těch hodně podstatných, je jakýsi všeobecný úpadek, který prodělává euroatlantický civilisační okruh jako takový, protože díky tomu, že se těžiště světového ekonomického dění přesouvá kamsi mezi soupeřící a usilovně zbrojící Čínu a Indii, přesunula se výroba kdečeho někam jinam a logicky tak následně klesla objektivní potřeba, mít k dispozici tolik kvalifikovaných lidí, jako dřív. Přirozená lidská lenost a pohodlnost, spolu se štědrou sociální sítí, financovanou na dluh, spolu se zcela scestnými výklady a chápáním toho, co to je demokracie a jak se v ní chovat, což se nakonec zvrhlo v poměrně rasantní vymáhání práv každým volem a naprosté ignorování jakýchkoliv povinností, potřeby cokoliv dělat, nebo dodržovat, či se něčeho držet, nebo nedej bože něčím se řídit, stejně tak ale skoro každým volem. Neblaze k tomu přispívají i média, třeba zrovna veřejnoprávní ČT, která objeví-li se cosi, co by se mohlo proti tomuto úpadku pokusit aspoň něco dělat, šije do toho tak dlouho, dokud to buď úplně nezmizí ze světa, nebo dokud se to aspoň úspěšně neokleští, jako třeba ty státní maturity, kdy vanička s vodou zdá se že zůstaly, dítě bylo úspěšně odstraněno. Podobně působí i uměle nadýmané pseudozprávy a pesudopřípady, jako například podpora tykadlového hovada Smetany. Perla z Novy, k havárii nedošlo kvůli tomu, že řidič je idiot, a padá-li déšť s kroupami, jede dál nesníženou rychlostí, ale proto, že hajzli déšť a kroupy mají tu drzost začít padat, když jeho veličenstvo pan řidič jede, a způsobí tak nehodu. Takže až za nějakých dalších zhruba 20 let, a možná i dřív, už přes 90% podpisů bude neplatných, vůbec mi to neudiví. Když to zkrátím, působí tu objektivní faktory, spolu s obyčejnou lidskou pohodlností a blbostí. Je otázkou, zda se to podaří zastavit dřív, než budou škody nevratné. Obávám se, že až nevratné už dávno jsou a že ty následky z toho plynoucí nebudou moc hezké. Možná už tu tou dobou ani nepůjde internet, nebo půjde, ale bude v rukách Číňanů, Rusů či Indů, protože naši lidé, i přes několik dosažených akademických titulů, nebudou schopni ani mu rozumět, natož ho provozovat, či rozvíjet. Starší dítě se například rozhodlo ukončit studium až po dosažení PhD, protože mimo to, že obor je zajímavý, tak určitou roli při rozhodování hrál i fakt, že cítí určitou znatelnou a v čase sílící potřebu odlišit se od těch hromad zcela zcestně otitulovaných tupounů, kteří na jedné straně mají sice formálně titul, ale prakticky je skoro nejde zaměstnat, protože například inženýr či magistr ekonomie s několikaletou praxí, není reálně schopen spočítat správně cenu bez daně (základ daně) a daň samotnou, když ví cenu včetně DPH a její sazbu v procentech. Na to by mu ale měla stačit trojčlenka ze základní školy a kalkulačka. Na tohle téma by se dalo pokračovat dlouho, ale je to smutné téma.
Šamanovi:
Na ČT 24 probublala zpráva, že se u některých listin prověřovalo až 50% podpisů, které na nich byly. Nějaká "chybovost" tam prý byla, ale rozhodně prý ne v řádech 50%, to je prý nějaký informační šum, vzniklý při pokoutním unikání zpráv.
Mimochodem tohle je opět jeden z velmi ubohých projevů naší státní správy a už by bylo dost na čase něco s tím udělat. V tomhle případě by naprosto postačilo, najít a zveřejnit jména těch dvou tupounů, kteří se na tom podíleli, toho, co vynášel informace z úřadu a toho, komu to vynášeno z úřadu bylo a případně ještě toho dalšího, co to tak pohotově a nekriticky zveřejnil. Ať mají z ostudy kabát a příště zváží, zda jim ta krátkodobá sensace stojí za tu ostudu.
Milý draku, opět jsem naletěl, a opět se ukázalo, že dělat nějaké závěry ze zpráv z médií je velice chybné. Čili jako rádio Jerevan?
Tedy: Nikoli že polovička občanů se podepsala na kandidátní listiny špatně, ale že polovička zpráv z médií je nepřesných, zkreslených, či dokonce lživých?
Draku: já jsem nezřízeně pyšný - to bych spočítal, a ležérně, AJI JÁ, teď, 52 let od JSŠ, pfilosof.No dalších důkazů pro doložení uváděné teze netřeba.
Soukromé střední a vysoké školy. U nás a nyní. Pfff. V okresních městech. Každý vůl a každá kráva si před jméno titul dává - tatíček to zacáluje, no - však taky s proudem pluje. Pak se divte, troubové. Neštěstí je hotové.
Copak udělal pan Smetana tak špatného, že je nazýván hovadem? Svoji publicitu si nezískal zadarmo. Jeho problém je, že ji nemá k čemu využít, protože nemá připraveno žádné jasně formulované poselství, ale on se taky do té politiky nijak nehrnul. Poctivě se živil jako řidič a kdyby mu na jeho autobus nenalepili xichty mafiánů, tak by ho ani nenapadlo jít někam hledat nějaké plakáty a čmárat na ně. Ať si každý, kdo byl někdy v zaměstnaneckém poměru, pokusí představit, jak by se asi cítil, kdyby mu na služební auto nebo na vercajk nalepili propagaci třeba KSČM.
Pro Zdeňka Ž.:
Nevím, jestli je bývalý řidič Smetana tím, čím byl nazván, ale já bych ho nazval pravým (echt) českým furiantem. Rigidní uplatňování zákonů situaci ještě zhoršilo, nastala zaťatost na obou stranách a pan Smetana v tomto sporu pochopitelně tahá za kratší konec.
Přemalování plakátů je klukovina, nebyl to jeho autobus a za umístění plakátů asi někdo dopravnímu podniku zaplatil. Pan Smetana použil své právo nesouhlasit, způsobil DP Olomouc a firmě, polepující auta nějakou finanční škodu a tu nahradil. (O tom se zapomínají naši čačtí žurnálisté často zmínit.) Tím mělo vše skončit. Politická propagace / provokace byla odmín¨tnuta pomocí dokraslení tykadel. Tečka.
To, že celá kauza eskalovala je "zásluhou" obou stran - světské moci i furianta Smetany. A pokračuje to dál - nenastoupením do vězení, druhým nenastoupením do vězení po přerušení trestu na základě stížnosti bývalého ministra Pospíšila a následující obvinění a soudy za tato nová provinění. A nikdo nechce říct dost! Přičemž nejde téměř o nic, - a celý státní aparát, podporován našimi ČŽ tak vlastně dělá zdarma p. Smetanovi obrovskou reklamu (celá Kotlinka zná tykadlového řidiče z Holomóca) a sobě ostudu za naprostý nedostatek zdravého rozumu.
A je co číst a je nad čím diskutovat v hospodě i v Hospůdce - a důležité věci zůstávají stranou.
Co třeba říkáte tomu, že z "balíčku" nedávno přijatého stojedničkovou většinou v parlamentu vypadl návrh zákona, který měl řešit problém tzv. "vyloučených lokalit" - t.j. ubytoven, kde jsou ochotni přijmout "nepřizpůsobivé", většinou Romy, kteří nemají na úhradu bydlení a proto za ně nájem platí stát. Nájemné je v těchto "domech hrůzy" (tady možná ani nejsou uvozovky na místě) je dražší, než nájemné v bytech první kategorie na dobré adrese v centru města. Peníze jdou přímo ze sociálních úřadů na konta majitelů takových domů. Cikáni tak sice bydlí prakticky zadarmo, ale v příšerných podmínkách a majitelé ubytoven sedí doma pijí kafe a jen koukají, jak jim stát přičinlivě naplňuje jejich soukromá konta.
Za tohle mohou naši páni zastupitelé. Romové a majitelé domů jen využívají existujícího právního stavu.
Docela by mě zajímalo, kdo se postaral, aby tento zákon "vypadl" ze schváleného balíčku!
Tohle jsou ty pravé lumpárny, nikoliv tykadla na plakátech a vzpurný řidič Smetana.
TAK! Třeba tohle. To je nemorální vůči x nám všem daňovým poplatníkům, x těm haj*lům majitelům klíčů, x cigánům, neb je to dál a dál utvrzuje nač všechno mají práávo, x lidem, co by rádi v těch domech (v původním stavu) bydleli. Ale uvádět často a ve velkém tohle, to nemá odvahu ani náš tzv. bulvár.
A jistěže po zaplacení částky za "poškození" se vše probohasvatého mělo ukončit!! To už je čirý surrealismus, eskaluje to do neuvěřitelna. Jenže v tom právě chybí aspekt poezie, hravosti, napětí, jasné logické dějové linie. Je to tupá podmračená vlekoucí se zlomyslná těžkopádná p o m s t a . Jenže aparátu DEMOKRATICKÉHO LIBERÁLNÍHO STÁTU!!! Tohle je šílené. - A pozor: může nastat situace, kdy ani jedna strana už nebude chtít/moci/smět učinit rázný konec. A bude. Můžu vás ubezpečit, že přejde-li jakýkoliv děj v historii na samospád (řekněme), ztrácí nad ním kdokoliv kontrolu. Nesčetně příkladů. A může se jej ujmout kdokoliv. A přestává sranda. Pokud byla.
Taková volovina.
Zdá se, že to tu vymřelo. No nic, tak upozorňuju do prázdna: ode dneška (teda včerejška) po čtrnáct dní je na Rádiu Leonard v 19.30 každý den půlhodinové čtení z úžasné memoárové knížky Prokopa Drtiny o letech 47 - 48, "Československo - můj osud." Pokud to někdo vezme na vědomí, no.
ZŽ, JakuboviS., StK a dalším, koho to zajímá:
Tykadlový Smetana je do značné míry zase demonstrací až do absurdity přehnaného domáhání se práv, za absolutního potlačení pokory, disciplíny a uvědomění si vlastních povinností. Zároveň s tím, čert ví proč, se toho museli chytit naši novináři a krmit nás tím až do úspěšného zblbnutí mnohých z nás. Zrovna tady v tomto případě se dá uvést mnohé, co nebylo správně, nebo dobře, protože ale musím někdy spát, tak stručně:
* Smetana měl nechat packy v klidu a nic nedělat, podobně jako se říká: "Mlč a nic se Ti nestane.", platí stejně tak: "Do ničeho nehrab, a nic se Ti nestane." Jakmile ale na něco sáhl, musel automaticky počítat s možností, že to rupne a tudíž to pro něj následně bude mít třeba i nepříjemné následky. Nemám v lásce, lidi, co si neurvale tykají s něčím, co není jejich, ještě méně pak ty, co takové věci poškozují či ničí. Pan Smetana se dobrovolně mezi takové zařadil, co na tom plakátě bylo, je úplně vedlejší.
* Langerová se případu měla vzdát, já bych to v každém případě, být na jejím místě udělal, už jen pro ten alibistický pocit klidu.
* Rozsudek nebyl nikterak drastický, úhrada škody a 100 hodin veřejně prospěšných prací nejsou nic drastického, ani extrémně nespravedlivého, naopak, je to zcela adekvátní a přiměřené situaci. Mohla tam být variantně třeba pokuta, ale pro některé bývá kupodivu mnohem "poučnější" ten čas a ta práce, pokuta pro ně není trest, není-li drakonická, mimochodem, Smetana podle jeho reakcí je přesně ten případ.
* Naprostý nedostatek disciplíny a pokory, stejně jako v moment, kdy nenechal Smetana na pokoji ty nenechavé pazoury, tak nenechal na pokoji ani tu ignorantskou dubovou palici, a aniž by vyčerpal veškeré dostupné opravné prostředky, začal si hrát nevím na co a nevím proč a sám sobě začal určovat, který trest je pro něj spravedlivý a přijatelný a který už ne. No, tak s tímhle ať se jde laskavě vycpat, on tu není od toho, aby tohle určoval, na to jsou tu soudy 1. a 2. instance, případně ještě dovolací, ale určitě ne Smetana a určitě ne ČT1 a další novinářští tupouni a ignoranti.
* Stát a jeho soudy tu nejsou od toho, aby si nechaly určovat Smetanou, nebo nějakou novinářskou bandou, co je ve kterém případě na místě a co není. Pro Smetanu, stejně jako pro mě, Nováky, Dvořáky a další a další, platí ty samé a stejné zákony a všichni máme stejnou povinnost je dodržovat. Kdybychom si měli sami sobě určovat, kolik bodů a peněz nám například "napaří" za nedodržení rychlosti v obci a mimo ní, kam by to asi došlo?
* Považuji za velmi kontraproduktivní a ostudné zároveň, když naše média vyrábějí publicitu lidem, kteří neudělali pro společnost ani nic zajímavého ani prospěšného, spíš naopak, a kteří jsou zajímaví jen tím, že nedodržují pravidla a dělají brajgl. Navíc jakoby ta média tlačila na to, aby zůstali bez trestu. Je jedno, jestli jde o Smetanu, nebo například o pitomce, co se hrabal do semaforů, je to hodně neodpovědné a škodlivé zároveň.
* Já osobně bych o takovou popularitu, jaké se dostalo Smetanovi, opravdu nestál. Nechápu, co je na tom báječného, být znám jako drzý exhibicionista.
Tomuto a podobným případům ubohé úrovně je opravdu věnováno mnohem víc prostoru, času a energie, nežli si vůbec zaslouží.
Šamanovi:
Kdybych věděl, že mi z úřadu unikají zprávy a kdybych tušil, který zmetek to provádí, zrovna že bych mu zkusil podstrčit nějakou takovouhle "informační minu". Zmetek se tím znemožní v očích toho, komu ty drby vynáší a konsument drbů se zase znemožní v očích diváctva a čtenářstva. Tohle není tak špatná metoda, naopak. A tohle by tak přesně "sedělo" na ty bandy vzájemně soupeřících skupin tarantulí na vnitru.
Když se to tak vezme, tak jsem aspoň na chvíli naletěl taky, trklo mi to až potom, co se to komentovalo na ČT24. Je-li má teorie správná, má autor "informační miny" mé sympatie, zabodoval :-)
Co se těch ubytoven, nepřizpůsobivých a plateb ze strany státu za ně týče, stačilo by na jedné straně rozumně zastropovat takovéhle platby nějakým násobkem minimální mzdy či životního minima. Na té druhé by nebylo od věci vyhlašovat na právo umísťování do takovéto ubytovny veřejnou soutěž, nižší cena bere. To, že se to tak nedělá, je nepochybně úmyslné a tudíž trestuhodné. A zrovna do tohoto palčivého problému by ta média šít měla, ale mlčí a místo toho nás krmí podřadnými kravinami.
Jakubovi S.:
Bohužel se to jen vysílá. Takže v lepším případě chytnu další díl zítra. Dění v Československu v oněch letech 1947 a 1948 se vyvíjelo nepříznivě, bolševici se na převzetí moci cílevědomě připravovali už za války a po ní ho jen dopilovali na úrovni plánů a pak neprodleně uskutečnili. jejich lidí se jim do armády, policie a úřednictva podařilo už během války procpat víc než dost.
Když Smetana odmítl včas nastoupit do vězení, byl si pochopitelně dobře vědom následků, stejně tak jako Palach když škrtl zápalkou. Druhý se rozhodl obětovat život celý, první jen tři roky svého života; patrně usoudil, že současný marasm je pořád ještě dvacetkrát lepší než normalizace. Takové mučednictví sice nepovažuji za smysluplný postup, protože symbolický význam oběti je naprosto devalvován tím, že spousta jiných lidí obětuje svůj život buď ve prospěch cílů scestných či dokonce z příčin zcela malicherných, ale přesto nevidím důvod proč dehonestovat ty, kteří dali přednost gandhiovské cestě před pasivitou nebo střílením do jiných, ať už plastem či dokonce ostrými. (O "kvalitě" sdělovacích prostředků není sporu, otázkou může být snad jen nakolik je dána naprostým diletantismem, nakolik snahou o sledovanost za každou cenu (od nepravdivých informací až po aktivní podporu katastof (ve stylu onehdy zmíněného románu Fotograf)) a nakolik snahou o manipulaci veřejným míněním.)
Ničení oponentových plakátů je pochopitelně čin neobhajitelný (stejně tak jako řev a pískot bránící řečníkovi v projevu, i když jím je osoba nesympatická), ale v tomto případě nedošlo ani ke stržení, ani k přelepení, ani k jinému odstranění sdělované informace; co se pak týče účinku emocionálního, usuzuji že u nerozhodnutého voliče (na něhož je reklama pochopitelně zaměřena) taková "úprava" plakátů vzbudí spíš sympatie s napadeným než reakci typu "dokud jsem si nevšiml, že má tykadla, tak mi připadal tak hezký, že jsem ho chtěl volit, ale nějakou zrůdu s tykadlama rozhodně volit nebudu".
Ovšem i když je faktická škoda nulová, z principu je takový zásah sám o sobě stále odsouzeníhodný; na jeho nízkou závažnost poukazuji pouze pro účely posouzení přiměřenosti reakce na to, že byla překročena hranice, za kterou se jedinec cítí napaden. O tom, jak positivní a osobní vztah ke svěřenému vozidlu řidiči mají, se zmiňuje třeba i Dick Francis v románu Mezi koly. (BTW, čtete francisovky? Onehdy byl v rozhlase zajímavý rozhovor s Felixem.)
Další causa s odmítnutím veřejných prací a opožděnými nástupy do vězení je už víceméně nezávislá záležitost, kdy se člověku naskytne mimořádná možnost medializovat své názory a cítí morální povinnost ji využít k hlasitému protestu proti stavu, který hodnotí jako škodlivý.
Pro Draka:
Jistěže je "Tykadlo" provokatér, furiant, ale třeba na rozdíl od našeho bývalého hosta Vlastence/Henleinovce nesl na trh svoji vlastní kůži a protože až tak hloupý není, musel počítat s trestem. Ale rozhodně bych mu nebral právo protestovat takovým způsobem. Sáhl sice na cizí majetek, ale jinak nikomu neublížil. To se o "našem" Vlastenci říct nedá. Slabším povahám myslím i ublížil, pro ty okoralejší byl nepříjemností, něco jako ranní moucha v létě. Objevuje-li se taková ranní moucha po delší dobu, člověk velmi uvítá hospodského s repelentem, když už se ta plácačka pro "neviditelnost mouchy" nedá použít. [;>)
K programům rádií, které nevysílají jen hudební vatu: V nynější době je úložný prostor velmi levný i kdy je třeba zajištěný zrcadlením*. Nebyl by přece problém, aby veškeré pořady dohodly s autory a interprety tak, že budou třeba půl roku někde uloženy k dispozici. Často se vysílá něco, co by mě opravdu zajímalo, ale nemůžu v určený čas (třeba jsem u stroje, ale zpracovávám nějaké audio nebo video a k tomu něco poslouchat fakt nejde!) a tak bych si jenom poznamenal do diáře, co chci slyšet a odkud a bylo by vymalováno. Ostatně o těch právech: Když si to internetové rádio budu nahrávat doma, žádná práva neporuším a výsledek bude stejný, jako když to pro desítky nebo možná tisíce (?) posluchačů zařídí rádio samo.
*/ Po velké nepříjemnosti, která mě postihla na začátku léta (totálně zhavarovaný HD s daty) jsem si pořídil zrcadlených 4 TB v malé krabičce vedle PC. A mám klid. Jinak - měl jsem štěstí neštěstí - přišel jsem sice o systém a programy ( = nová instalace z Ghosta) ale hlavně - nenahraditelná data jsem měl naštěstí v kopiích rozstrkaná tu a tam a nakonec jsem je dal všechny dohromady. Ale obratem jsem si koupil úložiště.)
P.S:: Zdravím Pedra. Teď jsou tu zlaté časy (jako ve Spessartu.) Trollové se drží (jsou brutální výpočetní silu drženi) způsobně před prahem a dá se tudíž diskutovat o všem a se všemi. Ne, že bychom se nehádali, ale změnu musí cítit každý. Doufám, že se vrátí i dávní hosté. Třeba Barbucha, Schumacher atd. A taky Pedro.
Honza Palach... taková zbytečná smrt. Abolutně nevyvážená ničím následným. Správní čeští chlapi v hospodě tehdy: Kúúrva, co ho chytlo... mohl tu byt a dělat a myslet si svoje, né? Šak jak my všeci, že. A sme tu. On tu néní a... co sa stane? Akorát se to rozrýpá, eště do teho zasáhnú Rusi!! Z teho je enom neštěstí, z tých inteligentů... Mňéli by zkusit neco postavit, udělat - přešly by ich ty capiny - A mit rodinu a robit neco pro ňu, jasné? Študovaní. Kúúrňa. Jožko, eště jedno všem.
Jan Palach.
Pro nás staříky symbol, o kterém se nepochybuje. Obrovská věc. Ale zeptejte se dnešních mladých, kdo to byl. A proti čemu svým autodafé bojoval?
Nebo se raději neptejte. Byl by to pro vás šok, jak nedůležité bylo pro dnešní mládež obsazení Československa v roce 1968.
===
Komunisté? To jsou přece lidé, kteří chtějí dobro pro všechny, i pro ty, kteří neuspěli v tvrdém boji o místo na slunci. Proč je nevolit? Peníze na sociální programy budou - zdroje jsou!. Obereme ty úspěšnější a bude vymalováno! Proč jim nakonec nedat příležitost, že?!
===
Barrack Obama - populista, socialista - a patrně velký lhář. O sobě, o svém původu.... Všechny relevantní zdroje, ověřitelné křížovým způsobem jsou zablokovány.
Nebo je to naopak hon na Obamu? Kdo ví? Kdo to bude doopravdy s jistotou vědět?
Raději se dám zase do práce. Mám nějak hořko v hubě. Vezmu si žvýkačku.
Tykadlový Smetana, je už hodně otravný, zhnusil se mi podobně, jako kdysi Paroubek, ze kterého jsem také jeden čas míval pocit, že na mě snad vykoukne ráno z pod záchodového prkénka, až si půjdu ráno ulevit, nebo že na mě vybafne z kočičí potravy, až půjdu krmit kočky, takže velmi stručně:
* Nenadchl mi tím co udělal, dovedl bych to pochopit u náctiletého trouby, ten je přeplavený hormony a má svých dospívacích problémů až nad hlavu, u dospělého chlapa je to cosi naprosto nemístného, úplně mimo.
* Jako obviněný má z hlediska práva a možností volby účinné strategie obrany tak asi 2/3 převahu nad státním zástupcem, mohl požadovat jiného soudce, odmítnout Langerovou pro podjatost, a ta námitka by nebyla bez šance na úspěch, když mu ona tím neodmítnutím případu nahrála na smeč. Mohl se odvolat k soudu vyššího stupně a následně i podat dovolání. Mohl zkusit požádat o presidentskou milost.
* Místo toho nám tu byl rozehrán debilisující hlučný mediální humbuk s jeho objevováním se na demonstracích a haldou dalších, hlučných únavných otravných a nevkusných kravin, ani na to nechci vzpomínat, jsem rád, že je to pryč.
* Ze způsobu, jakým se dotyčný projevoval, jsem nabyl nesmazatelného dojmu, že je to neodbytný otrapa se extrovertními až exhibicionistickými sklony, který si náramně užívá ten brajgl, co tropí a když se člověk podívá na to, jak idiotsky se chová z hlediska práva, tak by možná nebylo od věci prošetřit, zda je s jeho příčetností vše v pořádku. Mě připadne, že moc ne. Stejné pochybnosti mám i o příčetnosti těch žurnalistů, co kolem něj ten humbuk tropili.
* O žádnou oběť se ho nikdo neprosil, aspoň já určitě ne.
* Srovnání s Palachem či Gándhím mi hodně nesedí, není prostě na místě, už z úcty a piety k Palachovi či Gándhímu.
* Je-li dnes někdo s něčím nepokojen a má pocit, že by chtěl či měl zkusit vlastním přičiněním něco změnit, tak má haldy možností jak to učinit, třeba tím, že vleze do strany, které věří, nebo se zapojí do nějaké nevládní organisace. Není jediný rozumný důvod k tomu, provádět to tímhle exhibicionistickým a nevkusným způsobem. Naše společnost není zcela v pořádku, ale s dobou po invazi v roce 1968 to nesnese žádného srovnání, dnes jsme na tom přes všechny problémy o hodně lépe.
Nikomu můj názor na věc nevnucuji, ale bez nějakého hodně závažného argumentu, a takový myslím nezazněl, na něm nic měnit už asi nebudu. A jen velmi nerad bych se zrovna k tomuhle otravnému jedinci vracel. Je hnusný jak jídlo ze socialistické školní jídelny.
Teď mi došlo, jak to (ač ovšem neprávník a ne-psycholog) shrnout: on volí, ač už zapojen do procesu justice, mimoprávní cestu. Někdo to činí intuitivně, někdo to vědomě zkouší. (Ani to v o l í není nejlepší slovo.)
A souhlas, že to není volba prostředku inteligentního dospělého muže v Evropě.
Ovšemže Palach ani Gándhí tu nejsou namístě.
Jako obviněný má atd. - no ale každý tyhle možnosti přece nezná. To ví právník.
Když Palach nebo Ghándí nezaplatí v pražském metru 32 Kč, pak nezaplatí pokutu, pak ignoruje předvolání a výzvy, tak mu nakonec přijde do bytu exekutor a zabaví věci za 20.000. Existují tisíce takových Ghándiů, kteří "volí mimoprávní cestu".
Nejsou to Ghándiové, nejsou to Palachové. Jsou to buď zapomnětlivci nebo bordeláři. Všichni v tom jsou nevinně. Ale začalo to tím, že nezaplatili přepravné a pak ignorovali soudy.
Ale ovšem, pořádek musí bejt. Jenom - už v Římě platilo: trest musí odpovídat provinění.
Jakubovi S.:
A co je na tom trestu nepřiměřeného? Škodu nahradil, protože nahradit škodu je povinnost, plynoucí z toho, čemu se říká "dobré mravy", a kupodivu i ze zákona, to není trest, aby bylo jasno. A nahradil jen a pouze hodnotu materiálu a prací s vylepením spjatých, nic víc. Těch 100 hodin veřejně prospěšných prací, to už je trest. Za ničení cizích věcí čmáráním nesmyslů mi to jako přiměřené přijde, to mohl mít do měsíce z krku. Trest fyzické práce za ničení cizích věcí mi naopak připadne jako velice vhodný. To, že dotyčný není tak úplně příčetný a nechápe to, je docela smutné. Na druhou stranu, kdyby to chápal správně, tak by ani nečmáral. A aby bylo jasno, já Langera opravdu nemusím, je to jeden z největších padouchů, co kdy v politice byl, ale ve snu by mi nenapadlo, čmárat mu, nebo komukoliv jinému, třeba Kalouskovi, na plakáty. Nenapadlo by mi to už jen proto, že bych se tím snižoval na úroveň toho póvlu, co něco takového dělá a být póvlem opravdu nechci. Připouštím pochybnost, zda těch hodin muselo být opravdu celých 100, k tomu se ještě vrátím.
Ty škody, které to napáchalo potom, zamořením mediálního prostoru balastem pokleslé úrovně a které jsou značné, tak ty už dotyčný a ti žurnalističtí tupouni a ignoranti, co ten humbuk rozpoutali, nenahradí nikdy, to ani není dost dobře možné. Vzpomeňme jen na vlnu oněch politických populistických tupounů, co počmárala svoje vlastní plakáty ve snaze přiživit se zrovna na téhle vlně mediální hovadnosti a debility. No, k něčemu to aspoň dobré bylo, aspoň víme, kdo z oněch politiků je populista a tupoun zároveň, a že jich bylo.
Kdyby Smetanovi kterékoliv z médií opravdu chtělo pomoci, tak by my pomohli ve dvou rovinách. Především v rovině psychologické, protože jeho reakce nebyly a nejsou adekvátní situaci. Po tom, co vím, bych se bál sednout se Smetanou do autobusu jím řízeným, bál bych se totiž, že se třeba začne přetlačovat s tirákem, protože mu třeba nedal přednost, nebo se na něj blbě podíval. Možná, že by ho psycholog dokázal pochopit a hlavně pak následně ukecat k tomu, aby věci chápal správně. No a hned po rovině psychologické by byla na místě rovina právní. Já si myslím a věřím tomu, že kdyby se případ nakonec dostal před prokazatelně nepodjatého soudce, a za předpokladu, že by pan Smetana místo naprosto nemístné vzpurnosti prokázal, že pochopil, o čem je vlastně řeč a omluvil se, a to způsobem, který by ten soudce pochopil, tak by s přihlédnutím k náhradě škody, ale hlavně předvedeného pochopení, v čem spočívala nepřípustnost jeho jednání a faktu, že je mu to opravdu líto a že se omluvil, vyvázl s trestem symbolickým, třeba jedním odpolednem oněch veřejně prospěšných prací.
Takhle, s tím co se stalo, tady máme jeden nalomený lidský osud směřující špatným směrem, který ale následně může dost ošklivě skončit. Pochybuji, že tohoto jsou si ti mediální tupouni, co ten humbuk rozpoutali, vůbec vědomi. Ale tím to nekončí, oni tím povzbudili další, kteří podobně jako pan Smetana nechápou určité souvislosti správně k tomu, že ta "mimoprávní cesta", tedy následování pana Smetany, je vlastně bezva nápad. Jinými slovy, ponoukají kohokoliv, komu se cokoliv nelíbí k anarchii. To už je ale zcestné, debilní a velice nebezpečné zároveň. Já si myslím, že zrovna takovéto konání by v případě četnějšího výskytu mohlo a mělo být podnětem k zahájení řízení o odnětí licencí, aspoň v těch nejkřiklavějších případech určitě.
No a teď posnídat a do práce. Dosť bolo trouby Smetany a hovadných médií. Za Smetanu a za média nedostanu ani zlámanou grešli.
Ta poznámka o nepřiměřenosti se zjevně netýkala tykadel, ale Śamanem zmíněné dvacetitisícové loupeže (která nejde dlužníkovi, ale exekutorovi) za zapomenutou tramvajenku při jízdě metrem a pozdní zaplacení pokuty. (Nemluvě o případech, kdy exekutor oloupí osobu, která nic nedluží.)
Revoluce nastávají tehdy, když masy nemají co ztratit kromě svých okovů. Dokud lidem necháte alespoň minimum k přežití, tak radši žádný převrat riskovat nebudou. Ale pokud režim nechá řádit zločince (nebo je dokonce ještě aktivně podporuje) tak že oběť nejen přijde o úplně všechno, ale i do budoucna je jí zabavován veškerý příjem, tak si pod sebou podřezává větev. A kdo si myslí, že nic nedluží a tak se ho to netýká, tak se jednou může velice divit, až mu přije přípis že prohrál spor, ke kterému vůbec nebyl přizván, nebo mu dveře vypáčí exekutor pro dluhy nějakého příbuzného nebo jenom osoby se shodným jménem.
O.K. Zdeňku, přesně tak!
Zjevně se mi nepodařilo srozumitelně vysvětlit svůj pohled na Smetanovu motivaci, ale na tom nakonec stejně zase tak moc nesejde, protože do hlavy mu nikdo nevidí a stejné činy mohou vyvěrat ze zcela různých východisek (a nakonec ani jednající jedinec sám může být na pochybách o svých skutečných pohnutkách, viz třeba Čapkův Obyčejný život.) To podstatné, co jsem chtěl říci, je že když někdo není následováníhodným hrdinou, nemusí ještě nutně být hovadem, ale mezi těmito krajnostmi vidím rozlehlou pláň nějrůznějších mezipoloh, ať už jsou to třeba neškodní blázni nebo i jenom jedinci, kteří zareagovali ne zcela přiměřeně, zvláště když nepanuje kvalifikovaná shoda o tom, jaká reakce by byla přiměřená. Takovým činům lze poruzumět (přičemž porozumět nemusí nutně vždy znamenat také omlouvat nebo schvalovat) tím lépe, čím je jednak jejich závažnost nižší a na druhé straně čím je závažnější podnět, který tuto reakci spustil. Například zapalování stohů sice nepovažuji za smysluplný způsob boje proti režimu, ale pokud se tak stane v době politických poprav, pak nebudu hledat motivaci v pachatelově patologické pyromanii. Klíč k mnoha takovým otázkám od srandiček s tykadly (může se zdát nemístné je srovnávat se závažnějšími otázkami, ale na těch jsou tyto jevy mnohem kontrastnější a lépe patrné) až po smrtelně vážné záležitosti ohledně sporů o Mašíny nebo o Breivika vidím v důkladném promyšlení dvou základních morálních konceptů: 1) přiměřené obrany a 2) krajní nouze. Člověk, který chybně a přehnaně aplikuje tyto principy, může být případně i velice nebezpečný (tak jako některé choroby nejsou způsobeny nečinností imunitního systému, ale naopak jeho přehnanou hyperaktivitiou) a je třeba ho zastavit (např. teze o boji proti islamofilním režimům pomocí sabotáží na jaderných elektrárnách), ale pro prevenci považuji za důležité pokusit se pochopit motivaci činů, i když jejich praktické následky mohou být totožné. To jsem se sice dostal daleko od původního tématu, ale svět je složitý, multidimensionální a spojitý a nějaká jednoduchá čenobílá schémata ho nepopisují příliš věrně.
Ale ano, jistě, Zdeňku.
Já tyhle týpky znám. Potřebují publicitu a když se jim po nějakém jejich "zvláštním kousku" publicity dostane a mají svou "čtvrthodinku slávy" tak konečně mohou svou myšlenku "říct skrzevá média národu". To je vlastně stejný případ, jako byl "atentát" airsoftovou pistolí na presidenta Klause. Ten člověk jménem Vondrouš, primitivní neokomunista byl opět zatčen.
Stejný účel hry - upoutat pozornost. I malé děti to přece dělají úplně stejně. Když něco chtějí, začnou intenzívně "zlobit" - a dospělí je konečně vezmou na vědomí. Ostatně - co jiného je stávka? Nějaká skupina (profesní, sociální atd.) chce něco prosadit, tak "zlobí". A je pak obvykle pozvána na jednání o něčem, o čem se s nimi předtím nikdo nechtěl bavit.
Inu, neposloucháme se navzájem, respektive slyšíme už jenom sami sebe. Nadutost čili arogance. Té je kolem nás plno.
Myslel jsem oboje.
A co píše ZŽ i StK, shrnu - dřív se to učili na klasických gymnáziích, škoda té zahazované antiky: říká se tomu hérostratovský komplex. Respektive sláva. A nemusí to být chrám Artemidin, stačí - u nás a nyní - pár, bože, potištěných kusů papíru, nalepených ke koukání... tristesse, tristesse. Už ani ty komplexy nemají tu grandezzu!
Co se týče oněch zmiňovaných loupeží v rámci zákona a za bílého dne, vykonávaných zpravidla exekutory, tak ono je to samozřejmě složitější a není to černobílé, přesně jak říká ZŽ.
Zpočátku jsme tu měli léta devadesátá, se zákony, které ať už z blbosti, nebo záměrně nepočítaly s cynickými a neuvěřitelně drzými zmetky, kterých mimochodem mezi námi pobíhá poměrně hodně, až jsem z toho býval dost překvapený, než jsem si na to zvykl. Tito pak samozřejmě kradli na jedné straně jako straky a na druhé využívali do mrtě veškeré nedokonalosti zákonů, takže mařili řízení tím, že nepřebírali korespondenci, nedostavovali se na jednání k soudům, majetek měla jen manželka, oni ne, takže jim reálně nešlo nic zabavit, atd, atp, všichni si jistě vzpomeneme na spousty případů a příkladů, ať už z médií, nebo i z našeho okolí.
Následně pak samozřejmě, následkem tlaku a spravedlivého rozhořčení okradených, věřitelů, podvedených a dalších, došlo k výkyvu kyvadla na druhou stranu, a byly zavedeny instrumenty, jako fikce doručení, kontumační rozhodnutí, kdy ten, kdo se bezdůvodně nedostaví k soudu, tak může spor prohrát, exekuce a exekutoři, s relativně volnou rukou. Zkrátka a dobře, my se málokdy umíme pohybovat rozumnou zlatou střední cestou, pankejtismus, aneb extrémní polohy jsou nám vlastnější, takže tyto instrumenty začaly být záhy jinou skupinou justičních a exekutorských mafií a grázlů zneužívaný k obírání různých osob, které zrovna měly tu smůlu, že se k něčemu blbě nachomýtly.
Další spravedlivý hněv a rozhořčení zbytečně, protiprávně a nespravedlivě obraných, tedy přivedlo k další novelisaci, občanského a možná i dalších zákoníků, takže exekutoři sice mohou ledacos, pořád ještě, ale už jsou tam pro dlužníka obranné mechanismy. Například, dluží-li někdo jízdné ve výši 32,- Kč a pokutu, musí mu dopravní podnik zaslat dopis do vlastních rukou, teď si nejsem jist, zda ten pokus musí být jen jeden, nebo více a teprve pak má věřitel právo požadovat po dlužníkovi náklady na soud a exekuci. Pakliže pokus o kontakt před podáním k soudu a exekuci neprokáže, hradí soudní náklady a náklady exekuce sám. Do pořádku je dáno znění v tom smyslu, že manželé už nemohou jen tak, zadlužovat jeden druhého bez vědomí toho druhého, atd, atp. Budilo to zdání, že se tam toho dalo do pořádku poměrně dost, platit to má od 1.1.2013, tak doufejme, že se to aspoň o něco zlepší.
Zákon samozřejmě je ale jen nástroj a důležité je, kdo a jak ho bude používat. Spousta našich zákonů se skoro ničím neliší od těch německých nebo rakouských, ale podíváme-li se na běžnou praxi a život u sousedů a zde, tak rozdíl tu patrný je a to na první pohled, takže důležité je, aby tlaky směrem k zákonodárcům, justici, včetně exekutorů, neustávaly.
ZŽ:
Pakliže se mi pokusíte vysvětlit motivaci pana Smetany, pokusím se jí pochopit. Zejména, liší-li se Váš názor od toho, co si o tom myslím já a co třeba Jakub S. nazval hérostratovským komplexem.
Když jsem si to přečetl, dýchlo na mě při tom mládí, protože jsem si po tom Jakubově pojmenování vzpomněl, jak nám o Hérostratovi vyprávěla učitelka dějepisu na základní škole a nám celé třídě nelezlo do kebulí, jak to, že někdo může zapálit krásný chrám jen proto, aby se dostal do dějin a užil si svých blbých pár minut slávy, navíc pochybné, protože se to stalo kvůli ohavnému činu. No kebule mi takové věci nebere dodnes, ale díku Jakube, zahřálo to :-)
No, ale kdyby ti mediální tupouni měli víc rozumu a cti v těle, a na tyhle medialisace žádostivé týpky nereagovali, jako slepice na potravu, tak buď by ti zakomplexovaní týpkové museli těch taškařic zanechat, věřím, že část těch relativně rozumnějších by to odradilo, protože by to nikam nevedlo, no a nebo by se ti zakomplexovaní týpkové museli pokoušet vymyslet výraznější a třeskutější taškařice, a to je tak trochu o strach, ale ono když je někdo mešuge, tak ono se to nakonec stejně někde nějak dříve či později projeví. No ale rozum a čest v médiích je něco z říše sci-fi.
Ano Draku, ten poslední odstavec je nejdůležitější. Pracoval jsem před lety několikrát v Rakousích a chodil tam jíst do reálných hospod. A mluvil s lidmi - pokud mi moje školní němčina dovolovala. A dozvěděl se, že když je člověk třeba číšník a chce se stát majitelem hotelu, stačí k tomu bohatě jeden lidský život, naplněný každodenní tvrdou prací. Pak, když už máš pětašedesát, můžeš klidně mít v prostorné garáži u svého hotelu kromě tří aut taky přívěs s motorovým člunem za půl milionu šilinků a vyjet si ním jednou ročně na týden na jezero. Déle ne, musí se přece řídit ten hotel. (Když jsem potřeboval snídani dřív, než v 08:00, jak bylo stanoveno, pan hoteliér mi ji udělal osobně, protože by jinak musel personálu zaplatit za dřívější příchod.)
U nás se kdejaký číšník snaží stát majitelem několika hotelů z dva roky. V tom je ten hlavní rozdíl.
===
K exekucím: Dnes jsem při večeři poslouchal TV zprávy. Každý sedmý člověk v Kotlince si neumí ohlídat výdaje a příjmy a dostává se do dluhů. Každý dvanáctý s tím pak má velké potíže.
Nevím Draku, ale mi z toho vychází, že mezi námi žije poměrně dost blbů. I když třeba mají středoškolské vzdělání.
Po vojně jsem čtyři měsíce žil "z ruky do huby" a byl zadlužený u kolegů - doma jsem se o tom nezmiňoval a příspěvek na stravu a byl platil dle dohody, maminka by mi dluhy nebyla ochotna tolerovat a ani jsem to radši nezkoušel.
Snížil se mi totiž znatelně příjem, hodnostní, funkční, a odměny na vojně byly o půl řádu vyšší, než plat začínajícího zvukaře v divadle. (Stejně jsem jim to nepodepsal!) Už třetí měsíc jsem pochopil, že si nebudu moci kupovat drahá vína a americké cigarety - a za další dva měsíce jsem se sám za cenu poněkud asketického života "oddlužil". Pak už jsem měl jen jednou tzv. "novomaželskou půjčku", při jejímž sjednávání se ke mně pracovnice Státní spořitelny chovala tak, že jsem se zatvrdil a žádnou půjčku si už nikdy nevzal.
===
A jak Vy, štamgasti? Půjčujete si?
Draku, proboha, můžeme sice žádat po kocourovi, aby nelovil ptáčky a po novinářích, aby neuveřejňovali "senzace". Ale: poslechnou?
Jednou jedinkrát. V srpnu 68, když jsem se chtěl s ženou rychle eště podívat s unikátním ajznboňáckým zájezdem po celé Itálii a Rakousku, než padne klec. 25OO K. Ona sice za týden padla, ale eště v srpnu jsme vyjeli. A způsobně se vrátili. Dobře nám tak. Aby bylo jasno: měl jsem tehdy, a to už po zvýšení (jež jsem si vymohl přes odbor kultury na městě), 1350 káčées. Hrubého. V tomto světle nahlížejte tu částku. Do půl roku jsem to pak ČSSB vrátil, tehdy jsem myslel, trouba, že půjčky a dluhy se vracejí, že to jinak nejde.
StK:
Ta touha po rychlém zbohatnutí a netrpělivost, já si nemyslím, že by to bylo výrazněji zastoupené jen u nás a v Rakousku ne. Já podobný přístup viděl i u lidí ze západu, zejména těch, co sem přijížděli podnikat v devadesátých letech. Co se do pár let nejpozději nevrátilo, případně co neneslo tak 30 - 40 % zisku, bylo nevýkonné, a k ničemu. Investice s návratností přes 10 let, no to bylo cosi naprosto odpudivého, natož pak čekat celý život, na svůj hotýlek, jako ten číšník.
Částečně v tom může hrát roli takové to nereálné zblbnutí po změně režimu a částečně to bude ovlivněno i těmi blbými zlatokopy, kteří se sem v těch devadesátých hrnuli a částečně to bude i generační rozdíl, mladí už většinou nedokážou trpělivě dřít, škudlit a čekat, než se to konečně vyplatí. Svět je celý takový nějaký nenažraný, netrpělivý a rychlejší.
No, půjčky jsme měli za život jen 3. První klasicky socialistickou novomanželskou, pak to bylo druhých 50% ceny auta na leasing, nechtělo se mi čekat, až se to sejde celé. No a pak ještě částečně na byt. Vše splaceno a už další nechci, když to jen trochu půjde, půjčovat si nechci a nebudu. Bez půjček je člověku na světě mnohem lépe, má o podstatný důvod víc netrpět stresy.
Když tak pročítám příspěvky uvědomělého pravičáka o nezodpovědných novinářích, kteří se (v době ještě relativně svobodného internetu!) odváží napsat, že spravedlivý trest za tykadla Langerovi udělila Langerová, říkám si, jestli to nakonec nebyl on, kdo napsal Blažkovi jeho úžasný projev na kongresu Strany v Brně.
Především posuzuji obě fáze - tykadla a nenastoupení trestu - samostatně. Přičemž za povšimnutí stojí i to, že zatímco v první fázi skutečně přešlápl hranici zákona a dobrých mravů a způsobil symbolickou škodu, v druhé fázi už nepoškozuje nikoho kromě sebe, takže to přidávám na kladnou misku vah při odhadování jeho charakteru. (A také mu nelze klást za vinu, jakým způsobem o něm referují média. Jestliže se bojíme otevřít olejovky, padá to na vrub novinářům.)
Tykadla vidím jako reakci na to, že nepovažoval za slučitelné se svou ctí jezdit po světě s autobusem polepeným politickou reklamou. (Pokud se vám to nezdá jako dostatečně pádný důvod, představte si na jeho místě třeba katolíka, který by měl jezdit s autobusem polepeným pornografií.) Tykadla asi považoval za způsob, jak se od toho distancovat, aniž při tom způsobil faktickou škodu. Co měl dělat jiného? Podat výpověď? Prosazovat v odborech stávku? Přitom nelze ani jednoznačně říci, že by snad dopravní podnik tu reklamu neměl přijmout; jednak je správné pro veřejnou dopravu hledat i jiné zdroje než zdražování jízdného nebo dotace z veřejných rozpočtů, a jednak politická agitace jako taková by nebyla nic zavrženíhodného, ba právě naopak, kdyby ovšem stav naší politické scény napříč politickým spektrem nebyl spíše parodií na politiku takovou, která by přinášela společnosti nějaký prospěch.
Ve chvíli, kdy se ocitl ve hledáčku medií, stál před stejným dilematem, jaké musí řešit ostatní celebrity. Jak naložit s věhlasem získaným na jiném poli, ať už v kultuře, sportu či jinak? Je nesprávné ho zneužít na politickou propagandu? Nebo je naopak morální povinností se zapojit do společenské diskuze ve chvíli, kdy vzhledem k okolnostem bude můj hlas široce slyšitelný?
A co se praktické stránky týče, nechat se zavřít sice může vypadat nesmyslně, ale spočtěte si kolik vysílacího času a inzertní plochy by si mohl pořítit za plat, který by si jinak za ty tři měsíce vydělal, a srovnejte s prostorem jakého se mu dostává takto. (Kolik se mu ho dostává a jakým stylem, to už je otázka kvality naší žurnalistiky, on jen využívá existujícího prostředí jako jakýkoli jiný životaschopný organismus.)
V kontextu doby nepovažuji Smetanu ani za nadprůměrně nemorálního, ani za nadprůměrně pitomého; vidím běžného člověka vyjadřujícího svůj protest prostředky, které nejsou pro společnost nebezpečné. (Tykadla na plakátech by nijak neškodila ani v případě, že by na nich byli slušní politici; i když takoví by asi měli jinačí volební program než jen svůj luzný zjev.) Netřeba ho heroizovat, ale ani démonizovat. Skutečným nebezpečím jsou zcela jiné typy. Při projektování jeho psychologického profilu do oné hypotetické situace s tirákem bych nanejvýš očekával, že na něj vyplázne jazyk, to by mi tak asi korelovalo s těmi tykadly.
(Zbytek se sem už nevejde, takže pokračování příště.)
(Najednou se to sem nevešlo, takže toto je pokračování.)
Tezi o tom, že volební plakáty jsou určené ke komunikaci voličů s politiky a kreslit na ně se tudíž může, považuji za nesmysl. (Nevím, zda je to jeho vlastní obhajoba či dodatek novinářů, tak podrobně to zase nesleduji.) Nevylučuji, že i nepodujatý soudce by mu třeba ty práce mohl napařil taky - závažnost čmáranic na plakátech, které budou za měsíc stejně strženy, je sice zcela zanedbatelná proti trvalému zohyzdění fasády sprejery, ale i drobný nepořádek se obvykle stává kondenzačním jádrem, které vykrystalizuje do hromady zapáchajících odpadků, takže určitá tvrdost i u bagatelních přestupků se dá také pochopit. (Tak mě napadá, že i soudce nespojený s otykadlenými politiky, který by inspirován známou literární předlohou vynesl verdikt půl hodiny prací, by vlastně mohl být také považován za také podujatého - tentokrát proti nim ve prospěch obžalovaného; jak má případ politický podtext, tak je to holt těžká věc.) Netvrdím tedy, že jde o jeho nevinu, a souhlasím s tím, že využil situace ke svému zviditelnění; ale lišíme se v tom, že podle mne tak neučinil z nízkých a sobeckých pohnutek, které by ho zařadily do kategorie "hérostrates"; ani při tom nezpůsobil závažnou škodu, což by ho řadilo do kategorie "účel světí prostředky", ale vzhledem k bagatelní povaze původního činu a k tomu, že následující nenastoupení trestu už dopadá pouze na něj sama, ho zařazuji do zcela jiné kategorie, i když si nejsem jist jak ji výstižně nazvat. Nevím, ale rozhodně ne "hovado" (i když význam tohoto termínu může být poněkud mlhavý; připadá mi trochu archaický, dnes čítám častěji zcela jiné termíny pro negativní hodnocení).
I ve zcela ideální společnosti by se našlo pár kverulantů s něčím nespokojených i několik hérostratů s neukojitelnou touhou se zviditelnit za každou cenu. Ale to neznamená, že bychom měli tuto nálepku automaticky přiřadit každému, kdo se snaží zapojit do společenského dění.
Ve společnosti převažuje názor, že takhle to dál nejde a je nutné s tím něco dělat. Málokdo však tuší co a ani ti, co mají aspoň nějakou představu, se vzálemně neshodnou. Čím dál tím více lidem přestává postačovat brblání v hospodě a na internetových fórech, ale nenalézají místo, kde smysluplně přiložit ruku k dílu. Pokud by našli aspoň jednu slušnou stranu, byť by byla v naprosté menšině, měli by aspoň naději: jednou budem dál, we shall overcome, jednoho krásného dne sa ony stratia. Nenalézají ji, a tak tápají, a dokud do rukou berou jen fix a ne kalašnikova, tak mě jejich počínání nenadzvedává ze židle, a raději bych žil ve společnosti tvořené takovýmito lidmi než těmi, kteří tvoří partajní sekretariáty.
Přátelé,
myslím, že se pomalu začínáme argumentačně pohybovat v kruhu. Přitom je situace jednoduchá. Řidič Smetana nechtěl být jakkoliv spojován s politiky, kteří byli nalepení na jeho autobuse (na autobuse, se kterým jezdil) a domaloval jim tykadla - význam toho samoznaku si račte vyžádat u autora. Já osobně v tom vidím tykadla Marťanů, kteří nejsou schopni a ochotni chápat běžného člověka. Byl přichycen a odsouzen za hmotnou škodu, kterou následně uhradil a ještě snad za "snížení společenské vážnosti otykadlovaných" (neznám zdůvodnění rozsudku a myslím, že není až tak důležité - nemám iluze ani o soudech. Pokutu zaplatil, sto hodin (nevím proč, ale vnucuje se mi jiná performerská skupina, 100hoven, piš raději "Z toho ven!") nucených, pardon obecně prospěšných prací odmítl, protože se vnitřně domníval a stále domnívá, že na politický protest měl právo. Aby případ nevyšuměl, nenastoupil včas do vězení (a oznámil to) a pak se nechal zatknout, veřejně, na demonstraci, za účasti kamer TV.
Pak mu byl trest přerušen, stížnost, kterou podal JUDr. Pospíšil nebyla úspěšná, následně měl nastoupit zbytek trestu, (a opět ohlásil, že nenastoupí), v převleku za zvukaře se setkal s premiérem Nečasem, který jej odbyl bez nějakého zájmu o věc a nakonec do vězení nastoupil.
Takže má tři provinění: Za odmítnutí 100 hodin VP prací, za pozdní nástup do vězení a totéž ještě jednou. Pan Smetana prostě protestoval a to způsobem, který se sice spořádaným lidem nelíbí, ale je asi dost účinný, protože kausa "Tykadlový Smetana" se už řeší poněkolikáté a vše je mediálně provařené. Takže vlastně dosáhl svého díky tomu, že soudy, policie a bůh ví kdo ještě striktně dodržují zákony. Tím způsobem vlastně celou kauzu udrželi v hledáčku médií.
Pan Smetana vlastně nikomu neuškodil kromě sebe sama, sám si ponese veškeré důsledky své rebelie. Kdyby některý z jeho protivníků, DP Olomouc počínaje pře PČR po soudy měl trošku, trošičku zdravého rozumu, jeho protest by měl za následek jen a jen výrobu nových plakátů bez tykadel (kterou by řidič Smetana bez reptání zaplatil) a tím by věc zhasla.
===
Když dítě zlobí a trucuje, obvykle na veřejnosti, je jedinou funkční "sebeobranou" rodičů chladná nevšímavost. Mám to odzkoušeno na svém dítěti i dětech své sestry. Je to vlastně stejné, jako s trollem: bez zájmu okolí chřadne a umírá. Tohle je třeba mít na paměti, když celou věc po několikáté rozebíráme.
Tímto "moudrem" já končím, už nemám co dodat.
[;>)
Hlasité a neodbytné vyjadřování nespokojenosti s něčím, aniž by člověk měl po ruce nějakou adekvátní nadějnou variantu nápravy stavu k lepšímu, je ne že k ničemu, ale vyloženě kontraproduktivní.
Něco takového ale, a ten Smetana není jediným případem, je nám ale soustavně cpáno pod nos všelijakými imbecily a tupouny v médiích. Výsledkem je pak šíření blbé nálady a to, že začíná zdomácňovat názor, že nahradíme-li stát anarchií, že bude lépe. Nebude, je to strašně krátkozraký, blbý a destruktivní nápad. Ještě blbějším nápadem je, pokoušet nápravu věcí pokusem o návrat poměrů před listopad 1989. O to se zase pokoušejí šiřitelé plamenných výzev, jako třeba Memorandum k 17. listopadu, šířených řetězovými maily. Proč se také obtěžovat dodržováním síťové etikety že? Píše se tam kupříkladu: "Družstevní byt se dal splatit za 5 let, aniž by se rodina živila kořínky." Ten pán kecá jako zadnice v noci, neboť jenom vstup do družstva by stál tenkrát 56 kKčs, což bylo 29 mých tehdejších platů, tedy plat za 2 roky a 5 měsíců a to celých, hrubých, bez odečtených odvodů a daní. Po jejich odečtení by to bylo citelně delší. Nehledě k tomu, že zápis do družstva ještě vůbec nic neznamenal. Minimálně ještě jednou tolik bych ještě zaplatit musel, za předpokladu, že bych musel odpracovat poměrně hodně hodin na stavbě, a kdybych z nějakého důvodu nemohl, musel bych platit ještě víc. Zkrátka a dobře, celé to Memorandum je tak akorát prolhaný chorobný blábol, který ale poměrně obratně zneužívá faktu, že spousta mladých lidí houby ví o tom, jak se tenkrát před listopadem žilo.
StK:
Souhlasím, ale tuhle možnost bohužel naši novináři nevyužili. My se v tom pak už pasivně vezeme, protože to tropilo takový řev, že se v tom nedalo být, neb jeden měl pocit, že by z toho ohluchl.
Tohle je bohužel takový průvodní jev současné doby, že čím větší ignorant je s něčím nespokojen, tím větší humbuk kolem toho nadělá a tím vehementněji se dobývá do médií.
Dnes, protože v ranních hodinách došlo k nějakým smrtelným autohaváriím na ledovce, zkoušeli ve zprávách na TV Nova vysvětlovat, co má řidič dělat, když auto dostane smyk. No, nápověda to byla vcelku správná, techniku zvládání smyku pro auta jak se zadním, tak předním náhonem zmínili správně, ale to nejpodstatnější a nejdůležitější, to řečeno nebylo. Spousta blbounů si totiž myslí, že zimní gumy jim umožní jezdit na ledě stejně rychle, jako se dá jezdit na letních po suchém asfaltě. Neumožní a nedá se. Jen mají lepší šance nerozbít si hubu za předpokladu, že zapojí nějaké znalosti, dovednosti a mozek a větší šance nezůstat trčet s protáčejícími se koly na místě na tom samém ledě a sněhu. Tím nejpodstatnějším a nejdůležitějším totiž je, že zatáčky je zapotřebí projíždět přiměřenou rychlostí, tedy že je dobrý nápad si před průjezdem zatáčky přibrzdit, srazit rychlost. Při ledovce to platí několikanásobně, neb přiměřená rychlost při ledovce je do některých zatáček i plazení mezi 30-40 km/h, to ale bylo vynecháno. Sebesprávnější technika zvládání smyku bude při zjevně nepřiměřené rychlosti průjezdu zledovatělou zatáčkou platná asi jako mrtvému zimník a skončí to v lepším případě odpisem auta, v tom horším trvalými následky na zdraví, nebo i smrťákem. Posunem k lepšímu už aspoň je, že už za to aspoň nemůže úředník na ministerstvu dopravy, který zapomněl objednat lepší počasí.
Ovšem každý mussolini, uljanov, trockij, goebbels, mao, castro ví, že neustálé vyjadřování nespokojenosti celé podstavy sociol. pyramidy pokud možno se vším okolo a hlavně t ě m a n a h o ř e bez představy, co může a musí přijít potom, je danost, s níž lze bezpečně počítat. A počítá se. A nezklamou se.
Okomentovat