Autor: Jan Neruda
Za pád domu může neopatrný dům, za srážku vlaků ve sněhu sníh, za propadnuté schodiště schodiště (a za havárii závodního auta silný boční vítr- pozn. Š.)…
Plno kuriosit, pánové, plno! Kdo je přítelem srostlých dvojčat, dvouhlavých telat a podobných krás, nechť se jde podívat na zbořený dům u třetího mostu. Jinde to člověk ani nevidí! Zevnějšek zůstal v celé své neporušené kráse jako hříšné tělo lidské ještě zůstává zevně vábivé, i když uvnitř už vše ďáblu propadlo, ale uvnitř domu sesulo se vše, a co ještě zůstalo nalípnuto, je pravá rarita.
Tam prý zcela nahoře, ve čtvrtém patře, kde ty polocihlové zídky jako plátýnka ve vzduchu se tetelí, měly prý být byty pro skutečné lidi, kus ke kusu na cent těžké – jinde to člověk ani nevidí! V Paříži vystavěli za 18 let 25.000 domů a z těch se zbořil jeden jediný – hanba! U nás se vystaví za rok dva, a z těch za půl roku čtyry spadnou!
A když se ten neopatrný dům v Paříži zbořil, vzato jest stavební společnosti právo její ihned a zcela – nerozum! Mohla přijíti komise, mohla dát stavitelům vysvědčení, že žádný z nich do domu schválně nekopnul, a stavitelé mohli stavět dál. Neboť z bořících se domů jsou výhody pro dělníka, který má až do své smrti, jež arci může být hned zde, pořád práci, v lidu se pěstuje srdnatost a zvyšuje cit lásky rodinné, městu se dodá malebnosti a nájemníci nemají v bytě štěnice a ošetřování v nemocnici a pohřeb v obecní šachtu mají zcela zdarma.
Plno kuriosit, pánové, plno! Francouzové smějí se Němcům, že tito neznají Alžíru, Němci smějí se Francouzům, že neznají nás. Tak se to vše vyrovná. Dřív psala „Bohemia“:
„S jakou lehkomyslností jezdí se v Americe na železnicích, je vidět z toho, že každých čtrnáct dní přihodí se nějaké značné neštěstí“ – teď píší v Americe:
„S jakou lehkomyslností se jezdí v zemi nazvané Bohemia, je vidět dle toho, že každých čtrnáct – a t. d.“
Tak se to vše vyrovná a už to je kuriosita. Pak také je kuriosita, že komise, která neštěstí „ohledává“, nachází obyčejně tak kom-is-ionelní příčiny. U Běchovic bylo neštěstím vinno kolo, když se někde zboří most, je tím vinen most, když se ve sněhu srazí vlaky, je tím vinen sníh – těžko s kolem, mostem a podobnou němou tváří promluvit rozumné slovíčko!
„Ajznbaňáci“ sice nyní povídají, že kládové prahy shnijí už za tři leta a ne za osm, že v shnilém dřevě hřebík nedrží – ale to by už zase byla kuriosita, kdyby totiž hřebík v shnilém dřevě držel. A to je už nejrozhodnější kuriosita, že správa železnic tolik peněz vydělá a tolik málo tento! Ale o jednu kuriositu jsme chudší.
Tyto dny vypravovaly časopisy, že rakouský chudý nebo nemocný poddaný po celé cizině obdrží jízdu z milosrdí a zdarma, jakmile ale přijdou na rakouské hranice, že společnost státní dráhy nezná podobně daremného milosrdí. To bylo křiku – a teď je vše až pohnutlivě vysvětleno:
Chudoba a nemoc jsou již o sobě neštěstím, nač dávat nebohé všanc na železnicích „našich“? – no tak!
Jan Neruda
(Psáno v Praze 6. února 1869, poprvé vyšlo v Našich listech č.38 ze 7.II. 1869, podruhé na Neviditelném psu 11. února 2009, nyní mírně kráceno. Na blog vrženo znovu dne 12. listopadu 2012.
***************************************************************************
Šamanovy poznámky:
Zaujalo mě, že i po 143 letech může za havárii závodního automobilu silný vítr, a za zabití lidí ti samí lidé, protože si postavili barák se zahradou v nebezpečném pásmu… Ach, s jakou lehkomyslností se jezdí v zemi nazvané Bohemia závodní rallye!
Od doby druhého zveřejnění Nerudova podčárníku se také asi čtyřikrát propadl tunel Blanka, což jsou výhody pro dělníka, ale ještě více pro stavitele, který si své lemplovství nechá dobře zaplatit.
A dnes spadlo v jednom pražském rekonstruovaném domu schodiště. Pokud schodiště nebylo samo vinno, pak jistě těch devět dělníků, co na něm nezodpovědně stálo. Pan stavitel je z obliga. A pokud snad náhodou dělníci nebyli zdravotně pojištěni, jejich chyba, že pracovali v České republice!
************************************************************************
(Vybráno, opsáno, kráceno, titulkem obdařeno a komentováno Šamanem, jenž ničehož jiného docíliti nechce, než tyto drobné drahokamy klasikovy opět uvésti v oběh.)
Zdroj:
Dílo Jana Nerudy, spis XIX, Léta persekuce III., kniha feuilletonů z r. 1869
Uspořádal Dr. Miloslav Novotný
Upravil V.H. Brunner
Vyšlo péčí nakladatelů Kvasnička a Hampl v Praze, 1925
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Dřívější Šamanovi Nerudové:
1.1.1869/2009: Zjednodušeni českeho pravopisu (Feuilleton takový, jaký už víc nepřijde)
28.3.1868/2008: Pasivní odpor - řádný, zákonní a co nejpasivnější!
25.5.1867/2007: Nechte mne mluvit!
25.4.1867/2007: Chudá Evropa
30.3.1867/2007: Naše škody
21.2.1867/2007: Mrtvá schůze
16.1.1867/2007: Špatná příroda
1.1.1867/2007: Dooráno!
10 komentářů:
Ach Honzo, dík za našeho současníka Honzu N.! Soubory jeho feuilletonů, sloupků, statí jsem hltal ve 12-14, divná četba v tomto věku, co. A mě to bralo, stejně jako Arbes, Havlíček, Herrmann - přenášelo mě to do té doby, pak jsem 67 v matičce chodil v jejich šlépějích (tak se to říká, že).
Lopeník - dyť to je tu za humnama. Tu to není abstraktní událost kdovíodkáď. Byla to otázka času. Takové hrůzy se najednou při tak šílených podujatích jako rallye musí stát. Prostě statistická pravděpodobnost. Tož to bylo teď.
Aha. On, pan doktor a záávodník, nevěděl!, že ho to ve stopadesáti na vrcholu vlny ("horizontu") vynese. On vlastně ani nevěděl, že tam ta vlna, svině zákeřná, je. No a vůbec nemohl tušit, co s vozem může odělat boční poryv, jasně.
Tak si zasportoval, odplavil adrenalin. No a čtyry mladé životy. No co. Život de dál. Jeho.
Rallye je Jakube zábava pro high - society, tedy u nás v Kotlince většinou pro zbohatlíky. Taky naši ČŽ(tm) (čačtí žurnalisté) už si všimli, koho to závodník, pan JUDr., zastupoval, co to bylo za "zloděje, korupčníky atd." A tohle zjišťování "souvislostí" je, přiznejme si, značná lumpárna. Co tím naznačujeme prostšímu publiku?
1. Podhozená úvaha: Advokáti hájí zločince - nejsou tedy o nic lepší, než oni.
2. Druhá podhozená myšlenka: zaslouží si vůbec takoví lumpové nějakou obhajobu? Neměl by být korupčník raději za jásotu davu pověšen na nejbližší kandelábr bez zbytečného soudu?
Takové věci nejen že bourají právo a spravedlnost, ale i kulturu, tu naši židovsko-křewsťanskou, ke které se hlásím i jako bezvěrec. Advokát je tady přece od toho, aby hájil svého klienta. A soudy jsou tu od toho, aby podle práva soudily a nenechaly spravedlnost na "soudci Lynchi."
Každé počínání člověka, zvířete nebo přírodních sil s sebou nese kromě očekávaných výsledků i jevy neočekávané. Nehody, katastrofy. Je to, jak správně píšeš, o počtu pravděpodobnosti. A zákazy? Nikdy nepostihnou vše, co se může přihodit. Náhoda je prevít a je vždycky napřed. Nesrazí-li člověka závodní auto, spadne třeba pod nákladní. Nebo ho zabije blesk. Nebo zdivočelý býk, případně psychotický vrah.
Tak mě napadá" ten pán, co loni přežil řádění kulového blesku ve svém domě pouze s dočasným ochrnutím těla - všechno bylo tak, jak má být. Byl před bouřkou už doma, na domě byl hromosvod - no a kulový blesk vešel do domu přes elektroinstalaci, rozmlátil mu jeden pokoj a způsobil mu ochrnutí celého těla. Druhým pokojem prošel bez sebemenších škod a okenní tabulkou (tvrdí ten pán) odešel potichoučku ven, kde vybuchl.
CO JE TEDY MOŽNÉ PŘEDEM ZAKÁZAT? JAK JE MOŽNO SE NA TAKOVOU VĚC PŘIPRAVIT?
Prostě osud, fátum nebo jak chcete. Kdo má být oběšen, ten se neutopí jak praví jedno anglické přísloví.
Ještě ani není zjištěno, kde stály ty holky, jestli v místě, označeném za nebezpečné nebo naopak a už se vynášejí novinářské soudy. A pozůstalí, místo aby byli ochromeni tou tragedií, tak už pilně připravují žaloby o odškodné. Mám tomu snad rozumět tak, že když vysoudí na někom miliónek nebo lépe čtyři, že ty holky NEUMŘELY ZBYTEČNĚ?! Že jim ty prachy vynahradí dcery a neteře?
V každé době byly nějaké věci šejdrem, proti přirozenosti, proto "božímu řádu". Poslední dobou je jich jaksi víc.
Cože to říká Bible o Zlatém teleti?
A ještě pár pár polemických slov k Janu Nerudovi:
Za lavinu obvykle může lavina. Když si někdo v lavinovém údolí postaví dům, je to blb a dobře mu tak. Pokud to přežil, nechť poděkuje Bohu, ve kterého věří a maže si nový barák postavit tam, kam laviny obvykle nepadají.
U nás jsou to spíše "čeští furianti", kteří si rekonstruují baráky v záplavovém pásmu třeba jen třicetileté vody s vědomím, že jim ho žádná pojišťovna nepojistí.
Šamane, obávám se, že ten "závodník" za to může ze všech nejmíň. Organizátor naplánoval trať, přijal od něj startovné (aniž by znal jeho skotečné schopnosti jako závodího jezdce), ale zajistit třeba traťové komisaře, kteří budou hlídat nebezpečná místa, to už nezajistil. Ti komisaři by klidně mohli být dobrovolníci, stačilo by jen rozvézt je po trati, vysvětlit, kde se nesmí stát a proč. Přeba by ty holky varoval.
Něco jiného je, že auto letělo až do plotu, tedy na soukromý pozemek - tam už je to jasná chyba organizátora. Buď měl mít s majitelem smlouvu nebo měl zajistit zábrany - buď by to ty rodiče varovalo nebo by auto k plotu nedoletělo.
A tak se oklikou vracím k panu Nerudovi - tak jako už v jeho dobách, tak i dnes nikdo za nic nemůže. Nějak se mi nabízí srovnání s Británií a padajicími hlavami v BBC...
Ano, neuvěřitelně aktuální. A to v jeho dobách ještě nebyla fa. B a K - PADACÍ MOSTY! Spadnutí zaručeno, reference z tu- i cizozemska!
A ty tuny chybějícího železa - zhola neuvěřitelné. Leč, jak pravil Kléma v únoru 48: Teď u nás nebude nic nemožné, souzi! - A nikdo nepochopil pravou podstatu. A mmch za komančů to byla myška proti dnešku, pchá.
Budou pojišťovny uzavírat pojištění pro Ostraváky, když budou chtít podniknout tu nepředloženost, že by vyjeli ven po dálnici? A když jsou v náspu staré pneumatiky - to je přece inovace jak bič.
Neruda psal úžasně, nečetl jsem od něj vše, ale to, co ano, bylo nádherné a inspirující.
Takový čurbes, jaký je ve stavebnictví, to se opravdu jen tak nevidí, zejména pak v tom stavebnictví, které je činné pro veřejný sektor.
Co se onoho neštěstí při závodě týče, tak ono je opravdu zatím těžko soudit, co a proč se stalo. Mohlo to být počínaje nevhodným návrhem tratě, přes špatně nebo zajištěnou pořadatelskou službu až po chybu pořadatele, nebo i neuposlechnutí jeho pokynů, až po vyloženě nevhodný styl jízdy závodníka skoro cokoliv z jmenovaného, mohlo se tam projevit i něco, na co se teprve ještě časem přijde a mohla to být jakási kombinace všeho zmíněného. Nechme ty, jejichž prací to je, ať to rozpletou a přijdou se závěry. Poměrně rozumné názory zazněly z úst předsedy Autoklubu a Ondřeje Neffa.
Tak tohle jsem dostal mailem od kolegy, jevištního mistra před penzí. píše o tom:
V naší rádoby objektivní a státní TV byla pouze krátká zmínka, ale že našemu muzikantovi ležela Anglie u nohou, to asi málokdo tušil.
Bohužel na takového člověka davy na letišti s vlajkami nečekají a minimálně 80 procent lidí u nás asi vůbec netuší , že nějaký Bělohlávek existuje, natož že dostal Řád britského impéria.
Podívejte se na to až do konce. Je to něco neskutečného... Můžeme být zase jednou na někoho hrdí !
Honza B.
===
Je to sice vlastenectví britské, v písničce se zpívá o stále širších hranicích Británie - ale to je jedno. Písnička je to stará, v době, kdy británie opravdu vládla všem mořím.
Ale:Kdy jste přátelé něco podobného viděli naposledy v České Kotlince?
Já vím, fangličkářství v té nejzřetelnější podobě. Ale považte - tu filharmonii řídí Čech a na krku mu přitom visí Řád Britského impéria. Na pódiu je směs britských a českých vlajek. I v hledišti se mává českými vlajkami.
Pořád máte pocit, že se musíme zabývat jen našimi zlodějíčky v bilých límečcích i bez nich? Chytráky, kteří si nedokážou uhlídat útratu a padají do neřešitenbých dluhů? Dokážeme se jako obyvatelé této malilinkaté zemičky pro ni (aspoň někdy) nadchnout?
No nic, moc si mě nevšímejte, jsem bohužel poloviční Polák a skutečnou českou povahu už asi nikdy nepochopím.
Podpisuju a podtrhávám.
Já jako po všech liniích Moravák, od Vysočiny přes Kosíř a Hády po Buchláky, taky ne...
Ale dnes mám za sebou nádhernou náročnou konferenci, už x-tou, o Židech na Moravě, a nic mi nemůže zkazit pocit kráásně (tj. mezi samýma chytrýma lidma a v krásném městě v renesančním domě) a užitečně prožitého dne.
Svět klasické hudby není světem, kde bych se pohyboval denně a byl v něm jako doma. Vůbec ne. Nicméně to nemění nic na tom, že je to svět nádherný a rozlehlý, který stojí aspoň čas od času za návštěvu. Když člověk narazí na dobrého průvodce, zažije něco hezkého.
Přesto, že ve světě klasické hudby nejsem zdomácnělý, tak vím, že nějaký Bělohlávek existuje, znám i jeho křestní jméno a jsem rád, že existuje a že to, co dělá, dělá tak moc dobře, jak to dělá a jsem na něj hrdý.
Fakt, že nějaká tykadla a následný humbuk kolem nich, nám cpou pod nos tak moc a tak intensivně, zatímco o tom, že nějaký Bělohlávek byl za své celoživotní dílo oceněn Řádem britského impéria, fakticky pomlčí, bych řekl, že velice názorně ilustruje přinejmenším zhovadilost a neprofesionalitu našich veřejnoprávních i komerčních médií. Dělají-li to záměrně, tím hůř. Že jsou ti žurnalisté póvl, to mi bylo známo dávno, jak odporný póvl to je, vynikne ale velice dobře právě při porovnání faktického významu takovýchto dvou událostí a jejich odrazu v našich médiích.
Na konání pan Bělohlávka jsem hrdý a na jeho úspěchy rovněž. To, že o tom naše média skoro mlčí, je cosi mezi hanebností a zločinem. Nenacházím dostatek slov, kterými by se daly slušně vyjádřit pocity, které vůči našim médiím chovám.
Přesné Gegenüberstellung, protivopoloženije (rozhodl jsem se, že napadne-li mne něco v nějakém jiném jazyce, prostě to tak napíšu. Mé podvědomí k tomu za ta léta dlouhých bojů má asi důvod.)
Okomentovat