úterý 26. února 2013

Vítězný Únor očima pamětníků II

Na rušné události Února 1948 vzpomíná s. Ing. REJNA, ředitel jinonické Waltrovky:

"Je den stávky (24.2.), jako potvrzení jednoty pracujících zastavujeme práci. Předseda závodní rady hovoří o významu stávky a naše jednotka LM nastupuje do velké akce. Dostala rozkaz obsadit mosty, aby zcela kontrolovala spojení západní a východní části Prahy a zamezila akcím pučistů. Krátká porada na štábu, rozdělení úkolů, vyhlášení poplachu, nasedání do aut. Několik minut po vyhlášení akce jsou mosty obsazovány.

Na každém mostě hlídkuje jedna četa. Jako velitelé jsou určeni soudruzi Hejný, Meškan a Oupic. Za další mosty zodpovídají soudruzi Sapák, Mikula, Šebek a řada dalších. Na některých místech soudruzi rozprášili bojůvky zfanatizovaných národně socialistických studentů.

Ten večer a noc byl mráz 13 stupňů, od řeky foukal ledový vítr, nikdo však nežádal o vystřídání nebo uvolnění. Kázeň je bojová, nálada výborná. Ráno po páté hodině se vracíme zpět do práce na pravidelnou směnu. A odpoledne znovu. Po práci od 14.00 hodin seznamování se zbraněmi. Ačkoliv naše jednotka pokračuje pravidelně ve výcviku, problémem je nedostatek zbraní. Až teprve ve středu 25. 2. se dovídám, že k nám jedou auta s puškami. A hned přichází úkol – po vyzbrojení nástup na demonstrativní projíždění Prahou.

Po návratu z porady svolávám všechny příslušníky do jídelny. Míla Šedivý seznamuje soudruhy s naším úkolem a celým postupem vyzbrojení. Znovu chvíle napětí, auta se zbraněmi nikde. Bouříme se, zlobíme – co se děje? Soudruzi z ÚV nás uklidňují – čekejte – zbraně jsou na cestě! No, trvá to déle, však je také vezou až z Brna. Mezitím přichází nový rozkaz – zasáhnout proti zfanatizovaným mladým lidem někde v okolí Hradu. Netrpělivost a nervozita vzrůstá. Konečně továrními vraty projíždí první auto se zbraněmi. Bohužel pušky zvlášť, řemeny zvlášť, vše zabaleno a nakonzervováno. Organizujeme evidenci zbraní, seznamy soudruhů a každý na podpis přebírá svou pušku.

Hned nato Míla Šedivý odjíždí s nákladními auty na Malostranské náměstí. Já zůstávám a zajišťuji spojení jak prvního, tak druhého sledu. Po ukončení organizace druhého sledu se vydávám za Mílou Šedivým.

Nerudovkou projíždíme hladce, ale Malostranské náměstí je zaplněno studenty a davy zvědavců. Jakmile však autobusy 1. sledu zastavily a vyskákali soudruzi s puškami, jako když do vrabců střelíš, náměstí je v mžiku prázdné. Po vyčištění Malostranského náměstí vytlačujeme další bojůvky z ulic kolem Hradu.

Jedeme dále Úvozem na Pohořelec. Zde stojí kordón SNB, hledám majora Dudu, ale není zde a soudruzi o žádných provokacích nevědí. Vyjíždím na Loretánské náměstí k ministerstvu vnitra, vyskakuji z auta. Na náměstí je asi sto zfanatizovaných chlapců a dívek. Na strážnici je jediný příslušník SNB, který je mým vpádem zaskočen a překvapen, dovolí mi však telefonovat. Volám ÚV KSČ a líčím situaci tak, jak ji vidím z okna strážnice. Zástup jde rychle a v patách má rozvinuté družstvo samopalníků SNB. Děvčata pobíhají a sotva stačí udýchaně skandovat Ma-sa-ryk. Na více se nezmohou. Za jednotkou SNB rázně pochodují družstva našich chlapců, ve sražených dvojstupech, v pravé ruce pušky v ponosu. V několika minutách je klid."

Vzpomínky soudruha ředitele doplňují další soudruzi z jinonické Waltrovky: "Přibližně v době, kdy Beneš jmenoval nové ministry, pokoušeli se reakční studenti proniknout k Pražskému hradu. Z příslušníků SNB, kteří jim bránili v cestě, si mnoho nedělali. Nějak se dozvěděli, že mají zákaz použít zbraně. Bylo zapotřebí zapůsobit na ně psychologicky. Sedmá oblast LM - jinonická waltrovka - dostala příkaz k akci.

Po páté hodině odpolední dorazily dvě skupiny po 250 ozbrojených dělnících. Tato skutečnost zcela změnila situaci. Jakmile fanatičtí studenti zahlédli Lidové milice, rozlehl se mezi nimi ustrašený pokřik... "bolševici postupují se zbraněmi...", jejich řady se zmateně rozprchly a za krátkou dobu byli rozptýleni a zcela izolováni v malých hloučcích. Na dláždění se povalovaly pouze postrácené klobouky..."

(Celkem bylo zatčeno 118 studentů, většina z nich pak byla vyloučena ze studií a uvězněna. Š)

Ze svědectví dalšího Waltrováka, soudruha Míly Šedivého: "... Zajímavou zkušeností oněch dní byla družba waltrováků s pohraničníky. Na signál POPLACH ALFA přišli do závodu příslušníci tehdejšího karlovarského útvaru SNB, střežícího státní hranice, aby se postavili do jedné řady s pracujícími. Jejich příchod jsme zpočátku sledovali s nedůvěrou. Ledy se však prolomily, jakmile nás chlapci ve stejnokrojích začali učit zacházet se zbraněmi. Ve volných chvílích se začalo diskutovat a rázem bylo jasné, že tihle chlapci nemají dočista nic společného s předmnichovskou policií."

Vzpomínku doplňuje tehdejší velitel pohraničníků: "…příchod do Waltrovky způsobil zpočátku menší pobouření, protože v závodě se formovala jednotka LM a soudruzi se domnívali, že ji jdeme odzbrojit. To se však rychle vysvětlilo a v brzku jsme již zaučovali členy LM v zacházení se zbraní. Pěkný vztah waltrováků se projevil v následujících dnech, kdy jsme byli nasazeni do akcí v Praze. Soudruzi sháněli informace, kde by nás mohli zastihnout, vozili nám teplou stravu. To byl počátek naší družby."

Zpráva tiskové kanceláře

President republiky Dr. Beneš přijal ve středu 25. 2. o 16,30 hodině v přítomnosti kancléře J. Smutného a přednosty presidentovy kanceláře Dr. J. Jíny předsedu vlády Klementa Gottwalda a oznámil mu, že přijímá demisi (ministrů)… Současně pan president oznámil předsedovi vlády, že přijímá jeho návrh na rekonstrukci a doplnění vlády a že nové členy vlády jmenoval. Předseda vlády děkoval presidentovi, že učinil dílo dobré a vyslovil ujištění, že president již nebude mít dalších potíží (zdůrazněno Š).…

(Z nedostatečně spáleného výtisku Zvláštní přílohy Zpravodaje OV KSČ Praha-5 a Informací ONV Praha-5 "Únor 1948 v Praze 5 ve vzpomínkách přímých účastníků" opsal k 65. výročí zahájení "doby nesvobody" Šaman. Tento pamflet vydali komunisté ke slavnému 40. výročí Vítězného února v roce 1988, za časů zcela rozvinuté perestrojky. V době, o níž soudruzi Grebeníček, Ransdorf a Filip tvrdí, že stačilo už jen trošičku, a už by tady byl ten správný samosprávný socialismus a reformy a všechno.)

Viz i starší (1999, 2008) Šamanovo doupě Vítězný Únor očima pamětníků.
*********************

Ještě připomenu některé události posledních dní před 25. 2. 1948: Zbraně pocházely ze skladů vojsk Ministerstva vnitra (kam patřili i pohraničníci). Ministrem byl Václav Nosek (KSČ), který vyhlásil své vnitrácké armádě už 19. února v 18:30 pohotovost. Od tohoto okamžiku střeží příslušníci SNB všechny důležité objekty a závody v hlavním městě. "Paralyzují činnost reakce." Také do Kolína, Českého Brodu, Brandýsa a Benešova přijíždějí vybrané pohotovostní oddíly SNB. Praha je obklíčena. Divadýlko na demokratický hlas lidu může začít.

V sobotu 21. 2. mají komunisté plně pod kontrolou Československý rozhlas i městský rozhlas v Praze.

V neděli 22.2. je památný sjezd závodních rad. Rezoluci, která "požaduje další znárodňování, znárodnění zahraničního obchodu a zejména tiskáren, žádá uzákonění národního pojištění a zabezpečení důchodů, přijetí ústavy,... a vyslovuje důvěru SNB" nepodpoří jen 10 delegátů z 8.000. Soudruh Zápotocký vyhlašuje na 24.2. jednohodinovou manifestační stávku. Akční výbory v tiskárnách znemožňují tisk a distribuci nekomunistických novin.

V pondělí 23.2. "pokračují energická opatření SNB a LM k udržení pořádku, klidu a kázně". V armádním rozkazu generála Svobody jsou zdůrazněny oslavy 30. výročí vzniku Rudé armády. (Ministr obrany je úkolován komunisty, ale tváří se "nadstranicky" a "nezúčastněně", zatímco probíhá ozbrojený puč.) SNB začíná obsazovat redakce a kanceláře demokratických stran a zatýkat jejich nekolaborující představitele.

V úterý 24. února 1948 probíhá jednohodinová generální stávka. "Nestávkuje pouze 98 zaměstnanců... Je prováděna očista závodů od kolaborantských (!!!) živlů." Večer je na Václaváku 70.000 pracujících. "Ústřední akční výbor NF" vydává další rozkaz: "Netrpte shlukování reakčních živlů, kteří chtějí vyvolat neklid a rozvrat, a tyto štváče odevzdávejte k potrestání! Zamezujte šíření protistátních tiskovin a letáků, směřujících proti Gottwaldově vládě a lidu! Z funkcí je třeba odvolat všechny osoby veřejného života, úředníky a funkcionáře, kteří projeví nebo projevili nesouhlas s Gottwaldovou vládou!"

Ve středu 25. února dvě hodiny po půlnoci má Gottwald připraven návrh na doplnění vlády. "...bude trvat na tom, aby prezident Beneš demisi přijal. Návrh je třeba podpořit mohutnou manifestací, která bude svolána na Václavské náměstí." Rozkaz z ÚV KSČ zní: "V případě, že Beneš odmítne demisi přijmout, bude manifestace přenesena na Hrad. Oddíly LM budou 25.2. ozbrojeny." Dopoledne jsou rozdány poukázky na odběr pušek. "Celkem v Praze obdrželo 6.650 příslušníků LM 5.960 pušek a ke každé 10. nábojů..." (Příslušnící SNB ostré náboje nemají!!!)

Mimochodem – revoluční tradice karlovarského kraje, který r. 1948 vyslal své pohraničníky do Prahy, aby pomohli panu presidentovi v jeho nelehkém rozhodování, dnes úspěšně obhajuje komunistický radní pro školství plukovník JUDr. Václav Sloup, normalizační politruk karlovarských soudruhů pohraničníků.