Pád Vůdceho a jeho mírového díla, spořádané poměry Protektorátu, těžká krise Říše a vítězství politiků
Pondělí 30. dubna 1945
Rudá armáda společně s československými tankisty dobyla Ostravu. Američané jsou už od včerejška v Chebu.
"Vše jde podle plánu a s jediným cílem – do nové české šťastné budoucnosti!“ (Emanuel Moravec, hrdina od Zborova (1917), levicový novinář, štábní důstojník prvorepublikové armády, pravicový spisovatel, od r. 1934 varující před Hitlerem a doporučující "autoritativní demokracii", obdivovatel Mussoliniho a podporovatel Masaryka, za Mnichova zapřisáhlý odpůrce kapitulace, od r. 1939 obdivovatel nacismu, spolupracovník německých tajných služeb, kamarád K. H. Franka a R. Heydricha, od r. 1941 předseda Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, od r. 1942 ministr školství a lidové osvěty s takovou podporou okupantů, že se ho bál i prezident Hácha. Článek měl název "Doznávám a znovu tvrdím!" a jeho sdělením bylo, že že válka je prohraná.)
Kolem půl čtvrté odpoledne se ve svém berlínském krytu zasebevraždil Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler. Střelil se do hlavy, když byl předtím požil kapsli kyanidu. Další kapsli poskytnul i své staré kamarádce a čerstvé novomanželce Evě Braunové. Jejich těla byla pak nedokonale spálena na zahradě kancléřství.
Druhým kancléřem Třetí říše se stal Dr. Paul Joseph Goebbels, říšský ministr pro lidovou osvětu a propagandu, říšský velitel domobrany a zmocněnec pro vedení totální války.
"Kterou vymyslel a uvedl v život, když už se to náckům začalo podělávat. (Moby Dick)
"A pak se Němčouři divili, když byla vedena totální válka – proti nim." (Mrtvá Kočka)
Dosud presumptivní kancléř a Vůdceho osobní tajemník Martin Bormann byl dle Ádova testamentu pověřen, aby vedl ministerstvo pro záležitosti NSDAP.
"Ministerstvo pro útěk nácků via Švýcarsko do Jižní Ameriky. (Moby Dick)
"Úspěšný ministr! (Žena Moby Dicka)
"Díky Švýcarsku, nakradenému zlatu, a později i díky demokratickému Německu." (Moby Dick)
"A nakradenému zlatu." (Mrtvá Kočka)
Admirál Karl Dönitz se stal říšským prezidentem (obnovená funkce) a vrchním velitelem ozbrojených sil.
"Aby si to, dle Ády neschopná, armáda vyžrala." (Mrtvá Kočka)
Úterý 1. května 1945
Vrchní velení wehrmachtu (OKW) teprve dnes oznámilo Hitlerovu smrt, již označilo za "hrdinnou".
"Vůdce Adolf Hitler včera odpoledne ve svém bojovém stanovišti v říšské kanceláři, bojuje až do posledního dechu proti bolševismu, padl za Německo." (Český rozhlas) Vlajky buďtež sneseny na půl žerdi!
Nejstarší dceři Goebbelsových Helze je právě 13 let. V rodině se vždy všechny svátky slavily – jak svědčí mnohé kýčovité propagační filmíky ze soukromí páně nacistického ministra. Velký svátek to byl i pro jejích pět sourozenců: Hildu, Helmuta, Holdeho, Heddu i pětiletou Heide. Maminka Magda jim všem přichystala překvapení: Oblékla je do bílých šatiček, a pak s dopomocí Vůdceho lékaře (bylo to v Ádově bunkru) je všechny otrávila. Načež ji pan manžel zastřelil, poté i sebe.
Goebbels tak byl ve své kancléřské funkci jediný den.
"Moc si to neužil." (Mrtvá Kočka)
Protože už nebyl jmenován další kancléř, stal se Dönitz jakožto prezident hlavou dodělávající Třetí říše.
"Dodělávající kobyla nejvíce kope." (Moby Dick)
"Neurážej kobyly." (Žena Moby Dicka)
Začalo Květnové povstání českého lidu. V Přerově jsou odzbrojována německá a maďarská vojska. V Olomouci povstalci zastavili transport, kterým se Němci ještě snažili ukradnout průmyslové zařízení z Ostravska. Na přímý rozkaz K.H. Franka (za republiky karlovarský knihkupec, antisemita a nepřítel Čechů, čelný představitel parlamentí a nejsilnější strany Sudetendeutsche Partei, za okupace velitel policie a státní tajemník Úřadu říšského protektora, v kterýchžto funkcích se "zasloužil" o vyhlazení Lidic a Ležáků, od r. 1943 německý státní ministr pro Čechy a Moravu, SS-Obergruppenführer) byla tato vzpoura krvavě potlačena.
V Praze se konala performance aneb happening: Občané kolovali v podvečerní procházce po Václaváku. Krámy přestávaly brát německé marky.
K. H. Frank vede s kolaborantskou protektorátní vládou v čele s Richardem Bienertem rozhovory o "nenásilném předání moci".
"Poněkud po sezóně." (Mrtvá Kočka)
Emil Hácha (od 30.11. 1938, kdy byl Národním shromážděním jakožto čerstvý vdovec po abdikaci prezidenta Dr. Edvarda Beneše zvolen prezidentem "zbytkového Česka", a to na nátlak svého okolí, v kteréžto smutné pozici zůstal i za protektorátu) pojal myšlenku na vytvoření "Českomoravské republiky".
Britové obsazují Mecklenbursko a Holštýnsko.
Středa 2. května 1945
"Adolf Hitler dokončil svou životní dráhu v nejurputnějším boji proti svému největšímu odpůrci, proti bolševismu." (Lidové noviny)
"S oblibou vždy říkal o sobě, že je voják; a jako voják také skončil na bojišti." (Venkov)
"Umíraje v boji, dal svým stoupencům příklad vrcholné obětavosti a statečnosti: německý nacionální socialista se nevzdává, nýbrž bojuje do posledního dechu. Jako jeden z bezpočtu německých vojáků první světové války povstal, aby svůj národ vyvedl z politického ponížení a z bídy nezaměstnanosti a aby mu dal nový řád uvnitř i nové místo ve světě. A jako jeden z bezpočtu německých vojáků druhé světové války padá smrtí bojovníka, podlehnuvšího mocné přesile." (Národní práce)
"Adolf Hitler byl poctivým bojovníkem za svůj národ a bojoval proň do posledního okamžiku. Jako pravý voják svého národa obětoval mu svůj život. Jeho smrt je tragickým vyvrcholením úžasné práce, kterou konal poctivě a nezištně a které věnoval téměř polovinu svého života. Adolf Hitler byl velikým mužem německého národa." (Národní politika)
"Mírové dílo Adolfa Hitlera" (název knihy nacistického propagandisty dr. Rolfa Kappa) tak nemohlo být dokončeno.
"Autor knihy se ptá, zda mohl mít Adolf Hitler vůbec zájem na tom, toto v rekordně krátkém čase vykonané „mírové dílo“ kvůli válečným podmínkám nejen ohrozit ve svém pokračování, ale především jej vystavovat riziku úplného zničení válkou. Dr. Kapp s pomocí obrazového materiálu ilustruje objem této prospěšné práce, určené užitku co nejširších vrstev německého obyvatelstva, a zároveň polemizuje s nepřátelskou propagandou, líčící Hitlerovo Německo ve světle agresivního militarismu." (Z anotace knihy, vydané pro českomoravské obecenstvo r. 2013 v nakladatelství guidemedia.
Na mnoha místech jsou odzbrojováni Němci. Revoluční národní výbory jsou vyhlašovány na Olomoucku. Partyzáni osvobodili moravský Velehrad. Povstaly Nymburk, Poděbrady, Chlumec nad Cidlinou, Úpice.
Rudá armáda komplet ovládla Berlín. Nad budovou Reichstagu zavlála rudá vlajka už 30. dubna. Dnes ale inscenuje známou fotografii (všechny, i nepublikované verze, na nichž má ruský důstojník, držící hrdinného vojína, aby nespadl z věžičky, na ruce navlečené několikery hodinky) fotograf Rudé armády Jevgenij Chaldej, Žid z Ukrajiny.
"To se musel Hitler obracet v brázdě!" (Mrtvá Kočka)
Čtvrtek 3. května 1945
"Vůdce padl. Věren své velké myšlence ochránit národy Evropy před bolševismem, nasadil svůj život a nalezl smrt. S ním odešel jeden z největších německých hrdinů. Co německý lid vykonal svým bojem v zápolení této války a co vytrpěl v domovině, je historicky jedinečné." (Prezident Karlík z Dönitzů)
"Vůdce za záchranu národa a Evropy před zkázou způsobenou bolševismem obětoval svůj život. Tento vzor 'věrně až do smrti' je pro všechny vojáky závazný." (Prohlášení OKW)
Padl Hamburk a celé severní Německo. Na pacifické frontě dobyli spojenci hlavní město Barmy Rangún.
Povstalo Rakovnicko, Semily, Železný Brod, Turnov, Jilemnice, Stará a Nová Paka, Příbram, Beroun, Vizovice…
Pátek 4. května 1945
"Přeji Vám, abyste šťastně vyvedl Říši z nynější těžké krise." (Státní prezident Hácha v kondolenci k Hitlerovu úmrtí, zaslané říšskému "prezidentovi" Dönitzovi)
Americká vojska, postupující z Itálie a Francie, se spojila na Brenneru (Jižní Tyrolsko, od r. 1919 severní Itálie).
Předseda protektorátní vlády Richard Bienert vyhlásil "svobodnou samostatnou Republiku Českomoravskou".
"Se stejnou vládou v čele se stejným panem předsedou vlády." (Žena Moby Dicka)
"To, myslím, neprojde." (Mrtvá Kočka)
Protektorátní vláda rovněž vydala oznámení o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce.
"Trochu po sezoně, soudruzi!" (Mrtvá Kočka)
Obchodníci a řemeslníci začali přemalovávat německé nápisy na firmách. Nadšený lid strhává německé tabulky. Tramvajáci sundávají německá označení ze stanic i tramvají.
"Taková tramvaj za hodinu přejela celou Prahu a každej hned věděl, kolik uhodilo, líp než z vládní vyhlášky." (Moby Dick)
Večer padly v Praze první výstřely, byli první mrtví.
Povstalo Kladensko a Mělnicko. Povstal Vsetín. Tomu pomohla partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova. Vsetín měl ještě další štěstí: Po 16. hodině byl osvobozen jednotkami 1. československého armádního sboru.
Na jiných místech vyhlašují Němci místní stanná práva. A uplatňují je. Jednotky SS např. obsadili povstaleckou Lomnici nad Popelkou. Pro výstrahu a na zastrašení byli na vyklizené náměstí v deset hodin dovlečeni dva z internovaných Lomničáků, jako třetí z lotrů k nim byl přibrán zraněný český partyzán/terorista. Esesáci je zastřelili jako psy - bez soudu a bez obhajoby. Bylo přece stanné právo! Podobně byly zavražděny stovky našich lidí.
Pozn. 2015: "2.června 1945 bylo na náměstí v Novém Boru bezprávně zavražděno vojáky samozvaného 47. pěšího pluku československé armády 8 osob německé národnosti." (Z neschváleného textu na památníku obětem českého teroru na sudetoněmeckém obyvatelstvu.) V oblasti bylo od 10. května sice vyhlášeno stanné právo - ale sovětské a československé stanné právo...
Sobota 5. května 1945
"Situace v Protektorátu je klidná. Máme za to, obyvatelstvo v Čechách a na Moravě je prodchnuto přáním dále pokračovat ve své práci ve spořádaných poměrech." (Polední list)
"Je sechs hodin."(Hlasatel Zdeněk Mančal v ranním proudu Českého rozhlasu pak už mluví dále výhradně česky)
31. března 1948 byl Mančal vyhozen z rozhlasu, pro "negativní postoj k demokratickému zřízení". V roce 1949 byl odsouzen na 15 let, protože prý chtěl vyhlásit další povstání! Zdraví mu zničilo sedm let otrocké a vražedné práce na uranu. Po propuštění směl vykonávat jen těžkou manuální práci. Zemřel zapomenut r. 1975 ve svých 62 letech.
V 11:25 vyzval pouliční rozhlas Pražany k povstání. Hlavní jiskrou se stalo zoufalé volání pražského rozhlasu o pomoc v 12:33.
Ve 14:00 se sešla Česká národní rada. Dlouho trvalo, než se její členové dohodli na prvních prohlášeních. ČNR se prohlásila se zástupcem československé vlády v čele s Edvardem Benešem. Kolem 20:00 vyprodukovala výzvu ke generální stávce.
"Vojenské velitelství Bartoš však naštěstí fungovalo skvěle." (Mrtvá Kočka)
Vojenské velení Prahy oznámilo, že všechny československé jednotky v Praze se stávají součástí spojeneckých armád. Oficiálně se tak do jejich řad zařadili již bojující čeští policisté, četníci, vládní vojsko, předváleční vojáci ve svých památečních uniformách i civilisté s páskou Revolučních gard.
Tři tisíce vězňů z Pankrácké věznice prchá parkem Jezerka, pronásledovány palbou z kulometů proudových letounů Me 262. Stejná "turbína" bombarduje i rozhlas ve Vinohradské. Vysílací studio se stěhuje do podzemního bunkru
Kolona aut, ve které jede i vůz odporného ministra Moravce, se na Malostranském náměstí dostává do palby povstalců. Autu dojde na Klárově benzin, a pan ministr se, jako správný voják a věrný legionář zastřelí.
"Nevěrný legionář." (Žena Moby Dicka)
"Budiž mu neodpuštěno." (Mrtvá Kočka)
Ve 23:03 se ozvala výzva ke stavění barikád. Uposlechlo ji 100.000 Pražanů. Bránilo je pak 30.000 slabě ozbrojených barikádníků. Německá branná moc má k dispozici 40.000 vojáků, v Praze je i na 35 tisíc německých civilistů, někteří z nich jsou rovněž ozbrojení.
"Noc první, růžová, vám polštář čechrala z kamení dlažeb. Kosi zpívali a kaštan nesl svícny obřadně, když se už stmívalo." (Z reportáže Jaroslava Seiferta)
Tolik Praha. Zhruba na tisíci dalších místech byly zaznamenány protiokupační demonstrace. Povstaly i Louny, Jindřichův Hradec, Rokycany, Klatovy, Domažlice. Povstalo 37 měst a 240 obcí. Kolem Prahy se vytvořil povstalecký val, který ztěžuje třem tankovým divizím SS postup na Prahu. Např. SS skupina Wallenstein byla zpomalena ve svém tažení od jihu záseky u Psár.
Američané zahajují postup do Čech. Obsazují Kynšperk, Planou a Klatovy. V Plzni propuká povstání.
US armáda osvobodila Mauthausen a okolní koncentráky. Osvoboditelé se pak chvíli nedívali, jak si to heftlinci vyřizují s dozorci.
"Já bych to dělat nemohla." (Žena Moby Dicka)
"Jsem ráda, že se našel někdo, kdo to udělal." (Mrtvá Kočka)
V roce 2002 vyhlásilo středisko Simona Wiesenthala v Jeruzalémě "Operaci poslední šance". Díky vyplaceným honorářům pro informátory ve 22 zemích světa se podařilo získat více než 600 jmen údajných nacistických zločinců. U stovky lidí byly natolik přesvědčivé důkazy, že byli předání úřadům. Vyšetřováno však bylo pouze 8 případů.
V Německu a na území, která ovládalo, existovalo asi 20.000 "zařízení", ve kterých se likvidovali "nepřátelé Říše".
"Mírové dílo Adolfa Hitlera, Kamasi." (Moby Dick)
"Luxusní život v protektorátu, Krystlíku." (Žena Moby Dicka)
V samotném Německu dodnes žije odhadem asi 120 esesáckých starců, dozorců koncentráků.
"Včas neušlapaných vrahů." (Mrtvá Kočka)
Neděle 6. května 1945
Německá vojska ve Vratislavi kapitulovala.
Do Suchomast u Berouna dorazily v brzkých ranních hodinách jednotky vlasovců (ROA), kteří svou účast na povstání domlouvali s českým odbojem už od 30. dubna.
Prahu začala bombardovat jednotlivá německá letadla. Větší letecké nasazení bylo znemožněno tím, že Rudá armáda o den urychlila Pražskou operaci. (Původní pán byl dosáhnout Prahy až 12. května.) Ráno bylo dobyto drážďanské letiště, takže včerejší rozkaz velitele SS v Čechách Pürklera ("hodně zápalných bomb, celé hnízdo musí hořet") již nebylo možno splnit.
Američané osvobodili Plzeň. Na dalších místech jihozápadních Čech pokračují boje. Generál Patton dostává rozkaz nepokračovat v postupu na Prahu.
"Rozkaz z Moskvy." (Mrtvá Kočka)
Londýn také zaslechl volání o pomoc, už včera. Praze pomůže čs. peruť, která se z anglického letiště Manston přemístí do Plzně, odkud bude operovat nad Prahou. Jenže…
"Ráno v 6.00 jsme byli v pohotovosti, celý československý stíhací wing. Kolem osmé hodiny se přijel z Londýna s námi rozloučit zástupce ministra zahraničních věcí Ripka a pronesl pěknou řeč na rozloučenou. Žádal nás, abychom vyřídili pozdravy doma, a my jsme trpělivě čekali dál na rozkaz.
Bylo už deset hodin, ale rozkaz k provedení startu nepřicházel. V jednu hodinu po poledni vysílala BBC rozloučení Ripky s námi, a zatím co on říkal, že jsme už v Plzni a zapojujeme se do bojů za osvobození Prahy, my jsme zatím seděli v Manstonu se zaťatými pěstmi, protože jsme nedostali povolení k letu na naše vlastní území." (Group captain RAF Karel Mrázek v knize Petra Radosty "V uniformě RAF", kterou vydalo Naše vojsko r. 1991.)
Němci vedou od západu silný útok směr Praha na obrannou linii Stodůlky – Vidoule. Češi se ubránili. Pomohli jim od Berouna dorazivší vlasovci, kteří hned poté umístili pod stodůleckým hřbitovem děla, kterými zahájili ostřelování ruzyňského letiště a německých pozic na Strahově.
Armáda 18.000 "ruských spojenců" znamená záchranu Pražského povstání, jehož bojovníci trpí zoufalým nedostatkem těžkých zbraní. Povstalecké "dělostřelectvo" totiž tvoří jen pancéřové pěsti.
"Noc druhá, zelená, kdy padal teplý déšť na vaše helmice, ta byla plná hvězd, jak bývávají noci májové." (Z reportáže Jaroslava Seiferta)
Pondělí 7. května 1945
Generálplukovník Alfred Jodl, jakožto vyslanec Karla Dönitze, podpisuje v Remeši "bezpodmínečnou kapitulaci" nacistického Německa. Kapitulace má nabýt účinnosti 8. května ve 23.01 SEČ.
Polní maršál Ferdinand Schörner tuto kapitulaci neuznává. Má k dispozici téměř milion mužů ve zbrani a tři tankové pluky SS. Hodlá bránit české území do té doby, než se nacistické načálstvo přemístí do "Alpské pevnosti".
Nastává kritický okamžik Pražského povstání. Docházejí náboje. Venkov brání Prahu.
Zdiby a Dolní Chabry jsou přemoženy od severu útočícím tankovým plukem SS Der Führer z Milovic. Ráno projíždějí německé tanky Kobylisy a útočí na Trojský most (od té doby Most barikádníků). Tady jsou zastaveny - až do odpoledne, kdy se mostu zmocní. Zastavují se na předmostí v Holešovicích. Jiné tanky z Milovic se dostávají po Mladoboleslavské a Poděbradské přes zoufalý odpor obránců Hloubětína a Vysočan do Karlína.
Na levém břehu Vltavy postupují od jihu na Smíchov SS jednotky ze skupiny Wallenstein generála von Kleina. Vraždí na Zbraslavi, Lahovičkách, Lahovicích i v Chuchli. Zlíchov je zdrží. Praha je bombardována, ostřelována. Granáty padají na Bulovku i na sanatorium německých důstojníků na Smíchově, označené červeným křížem. Těžká děla od Jinonic střílí mezi 16.-17. hodinou na budovu rozhlasu ve Vinohradské.
Na pravém břehu postupuje skupina Wallenstein až na Pankrác. Nacisté útočí na Jezerku, Spořilov, Modřany i Hodkovičky. Ostřelují hasiče, střílejí po sestrách Červeného kříže. Před svými tanky ženou civilisty k rozebrání obrannných barikád. Před dalším postupem je zastavují hrdinové na dnešním Náměstí hrdinů. Tak se aspoň ukájejí na bezbranných občanech. Vraždí na Zelené lišce, na Pankráci a v Krči mučí zajaté barikádníky i ženy a děti.
V samotné vnitřní Praze útočí esesáci ze svých hnízd na právnické a filozofické fakultě. Mají stále v moci i techniku v Dejvicích.
"Noc třetí sršela však jiskrami." (Z reportáže Jaroslava Seiferta)
Česká národní rada odmítá další pomoc od vlasovců. Přičinil se o to zejména komunistický místopředseda ČNR Josef Smrkovský, kterého později za to, že vůbec ROA nechal nějakou dobu v Praze působit, byl zabásnut svými soudruhy na čtyři roky...
Úterý 8. května 1945
Štáb polního maršála Ferdinanda Schörnera zahájil ústup z Velichovek. Kupodivu nemíří ku Praze, ale bere se k Mělníku.
"Takže »nemuseli« přes Prahu." (Žena Moby Dicka)
"Nikam nemuseli odnikud." (Moby Dick
"Kdyby zůstali sedět doma na…" (Mrtvá Kočka)
"…na prdeli." (Slušná žena Moby Dicka)
Jedna část Schörnerova konvoje byla hned po 20 km u Hořic přepadena povstalci a částečně rozprášena. Druhá dopadla hůře.
V noci překročily sovětské tanky krušnohorské průsmyky. V půl čtvrté projely Mostem. Za ranního svítání došlo na státní silnici z Chomutova do Prahy u Žatce ke střetu s podstatnou částí štábu německé armádní skupiny Mitte (Střed). Štáb byl "zničen". Polní maršál Ferdinand Schörner zmizel na jinými cestami
V ranních hodinách odchází ROA z Prahy. Za sebou nechává svých 300 padlých.
Tanky pluku SS Der Führer se dostávají na Masarykovo nádraží a Náměstí republiky. Odpoledne proniknou čtyři stroje, podporované další obrněnou pěchotou a pěchotou až na Staroměstské náměsti, kde palbou zapalují Staroměstskou radnici. Tři z tanků jsou při zoufalé obraně partyzánů z Brd zničeny.
V 16.00 hodin byl mezi německým velením a Českou národní radou podepsán protokol, který umožňoval Němcům průchod Prahou s tím, že dojde k zastavení bojů. ČNR neměla informace o postupu RA!
Kolem páté odpoledne se plně ozbrojení SA-mani elitní standarty Feldherrenhalle začali stahovat ze své pevnosti, kterou si vytvořili ze školy na Pražačce.
"O půl šesté večer 8. května byla se stožáru stržena nacistická vlajka. Brzy potom nalezli povstalci hromadný hrob třiceti bestiálně umučených zajatců. Nacisté však beztrestně mizeli dolů ke Karlínu. Vrahy chránila nesmyslná dohoda, kterou s nacistickým velením uzavřela Česká národní rada a velitelství Bartoš." (Kapitán Hradil v knize Oty Holuba "Smrt na prahu vítězství, Magnet 1975)
V 19:00 jsou tanky RA v Lounech, ve 23:45 projíždí Slaným.
Ani Rusové neuznávají remešskou kapitulaci. Konečný a závazný kapitulační akt je podepsán za přítomnosti zástupců Sovětského svazu i západních velmocí v Berlíně. Celoněmecká kapitulace vstupuje v platnost ve 23:00 středoevropského času. "Je zastaveno nepřátelství".
Válka v Evropě skončila. Paříž tančí, Londýn jásá, New York se raduje, Němci v Čechách střílí.
"Čtvrtá noc měla příchuť popela a páchla po kouři jak rozbořený krb." (Z reportáže Jaroslava Seiferta)
Středa 9. května 1945
Ve čtyři ráno zastavují tanky Rudé armády před vokovickou vozovnou u první barikády. Na Kulaťáku odbočují dva tanky k technice, kde je zlomen německý odpor po šesté hodině.
Hlavní síla RA se probíjí přes Kulaťák a Prašný most ke kadetce (dnešní budova MNO). Jednu tankovou četu vede por. v z. ing. Ibl přes Ořechovku na Hrad.
Před osmou hodinou hlásí příchod Rudé armády do Prahy rozhlas.
Před desátou hodinou sjíždějí tři tanky na Malostranské náměstí. Velitel barikády por. v z. ing. Kotrba tanky na Karlův most nepouští - je podminován!
Chotkovou ulicí sestupují další tři tanky zajistit Mánesův most. Na Klárově v dělostřeleckém souboji je zničen historický Gončarenkův tank č. 24. Zbylé dva přejedou podminovaný most a zajistí předmostí před Rudolfinem. Přes vyčištěný Mánesův most se sem přesunují i tanky z Malé Strany. Cestou likvidují hnízda odporu. Dále pokračují po nábřeží ke Karlovu mostu z druhé strany. Ten je mezitím odminován.
Po desáté hodině pronikají tanky z Gončarenkovy roty na Staroměstské náměstí. Kulometem sestřelí ostřelovače z věže Týnského chrámu. Velitel čety Burakov dojíždí se svým tankem č. 23 až na Václavské náměstí. Pražané ho vášnivě vítají.
Do Prahy pospíchá od Jihlavy osm tanků z 1. československé samostatné tankové brigády pod velením kapitána Buršíka. (Jednotka byla ve stavu Rybalkovy 3. gardové tankové armády.) Probíjejí se od Proseka přes Libeň. Také dosáhnou Václaváku a také jsou přivítáni. Zůstávají na Můstku, protože pro jásající davy se nemohou dostat ani pod vocas, ani nikam jinam.
Na Zlíchově se stále tvrdě bojuje. Klein postupuje z Radotína, kde se v noci soustředilo asi 500 esesáků s 20 tanky. Od 12:30 útočí Němci od Žvahova, chtějí se probít přes Smíchov ke kamerádům do Dejvic. Neúspěšně zasahují povstalecké tanky (pouze s kulomety ve věži). Situaci zvrátí až ve tři hodiny odpoledne pancéřový vlak "Blaník". V 17:15 esesáci ustupují. Před sedmou hodinou večerní přijíždí konečně rota sovětské pěchoty a Němci vyklizují pole úplně.
"Noc pátá poté byla bílým dnem." (Z reportáže Jaroslava Seiferta)
O čem se dlouho nepsalo: V 11:15 bombardují sovětská letadla Nymburk, Mladou Boleslav a Kralupy, napadají Mělník. Jsou bombardovány ústupové německé kolony – vojenské i civilní. Ale i čeští civilisté. V Mladé Boleslavi bylo zabito až 500 lidí, kteří čekali na náměstí s vlaječkami na příchod ruských osvoboditelů. Sovětské nálety na česká města 8. a 9. května 1945 si vyžádaly nejméně 1.300 obětí.
"Z nemocnice na Karláku vytáhli rudoarmějci raněné vlasovce a venku je postříleli. Kdo nechtěl, nebo nemohl jít, byl zastřelen v posteli." (Moby Dick)
"Začali mizet první z tisícovek ruských emigrantů, které NKVD odvlékala do gulagů." (Žena Moby Dicka)
"Pro někoho začal černý den." (Mrtvá Kočka)
Čtvrtek 10. května 1945
Nacisté opouštějí k ránu Zbraslav. V Praze skončila válka.
Američané dobírají přidělené území. Ve válečných operacích na českém území jich padlo 116, dalších 406 bylo raněných.
V Pražské operaci padlo 800 a bylo raněno 28.000 sovětských vojáků. V Praze pouhých 30, ale při válečných operacích k osvobození Československa celkem 140.000.
V Praze bylo zabito asi 3.700 lidí, mimo ni asi 8.000. Barikádníků, partyzánů, rukojmí, lidí hnaných před německými tanky, inťoušů a uprchlíků z totálního nasazení, spojařů a tramvajáků, vojáků předválečné armády i vládního vojska, policajtů a četníků, fotrů od ponku i mamin od plotny, dětí, které na pískovišti zabila kulka esesáckého ostřelovače…
"Zvítězili jsme!" (Moby Dick)
"A pak jsme přijali floskuli (nejen bolševické) propagandy, že šlo o »Osvobození Rudou armádou«. Dodnes zůstalo vtisknuto do paměti národa, že šlo o »Osvobození«". (Žena Moby Dicka)
"Takže zvítězila – propaganda…" (Mrtvá Kočka.)
Pátek 11. května 1945
Objevilo se statisíce odbojářů. Na kbelském letišti přistála košická vláda.
"...Dověděl jsem se, že vláda po návratu do Prahy svou funkci nesložila, jak bylo slibováno, že však složila svou funkci Česká národní rada a že v Praze začíná čilý život čtyř politických stran. Pochopil jsem tehdy, že domácí odboj je tím zcela vyřazen z přímého vlivu na běh státních záležitostí... Na politiku měli čas ti, kdož z Londýna a Moskvy posílali bojovat ty druhé." (Profesor Josef Grňa (Vlk) z vojenské odbojové organizace Rada tří, zavřený komunisty po převratu 1948)
"Takže zvítězili – politici…" (Moby Dick)
"Ale di ty. Zvítězili ti, kteří zůstali naživu!" (Mrtvá Kočka.)
************
Moby Dick se omlouvá, že nepopisoval současnou politickou scénu. Zdá se mu docela fádní.
Podněty, připomínky, upřesnění, protesty a jiné výkřiky čtenářů Deníčku Moby Dicka lze posílat na schránku moby.dick@seznam.cz .
Pokud projevíte potřebu deníček komentovat, a jste registrovaní na Lidovky.cz, můžete tak učinit zde na Neviditelném psu.
Předem dík!
>>:)) Moby Dick
