Buďto přímo oni, nebo další tisíce utečenců, na které nejsou naše záchytné tábory připraveny. Ministerstvo vnitra už uvažuje o řešení, že se těm lidem nebudou vydávat papírky, aby mohli cestovat dál, ale že se prostě nechají sedět ve vlacích, a s přimhouřenýma očima nad mezinárodními dohodami a pravidly Schengenského prostoru, se nechají jet dál do cílových míst, kde se na ně už často těší jejich příbuzní či dobročinné organizace.
Ono je to tak, že když přijde tsunami, tak ji nezastaví žádné hráze. Právě touto dobou před 26 lety utíkali přes ČSSR Němci do Němec. Oni tedy utíkali nejdříve přes lidové Maďarsko, které právě přestávalo být socialistické, do lidových Rakous. Na žádost NDR pak zavřeli českoslovenští pohraničníci hranice s Maďarskem. Načež se migrující (ne)demokratičtí Němci, kteří se dost dobře nemohli vrátit beztrestně do svého domova, začali hromadit na velvyslanectví Spolkové republiky jak Cimrmanovi horníci v dole.
Spolkoví Němci jim postavili na konci srpna 1989 na zahradě za Lobkovickým palácem stany, kde bylo nejdříve několik set e/imigrantů. Když 11. září ČSSR zarýglovala ty hranice s MLR, vzrostl jejich počet na 4.000 lidí. Po složitých, ale rychlých meziněmeckých jednáních nakonec tito uprchlíci odjeli na holešovické nádraží, kde se k nim do "Vlaku svobody" natláskalo dalších 1.200 uprchlíků před reálným komunismem. V Drážďanech se k nim nepodařilo dostat dalším nadšeným tisícům.
Takže dederóni ve značném počtu navštívili Prahu, kde oblehli spolkové velvyslanectví, kamž se tedy už nevešli. Ani na zahradu, ani na střechu. Pročež se v počtu asi 16.000 rozlili do přilehlých ulic Malé strany. Byl už říjen, v noci klesala teplota jen na 6 stupňů. Místní obyvatelé vypomáhali čajem, čokoládou a dekami. Němcům se z ulic nechtělo do nabízených bytů pohostinných Malostraňáků - čekali, kdy bude sjednán další odjezd, báli se, aby nezmeškali. To úterní odpoledne se dočkali oznámení o dohodě. Museli si protrpět ještě jednu noc na chodníku. Vlaky do Prahy se totiž opozdily, neboť na koleje v NDR si lehly tisícovky lidí, kteří chtěli jet taky!
Po této vlně uprchlíků už východní Němci zarýglovali své vlastní hranice do všech stran. Tedy krom zelené hranice v Ašském výběžku, ze kterých z Německa do Německa bylo přes Československo pěšky jen asi deset kilásků. To však k snížení tlaku páry v papiňáku zvaném NDR nestačilo. Nakonec praskla Berlínská zeď, chcípla NDR a celý blok socialistické totality.
Dnešní situace je arciť jiná. Těch celkem asi tři a půl milionu východoněmeckých uprchlíků, kteří během dvaceti let uteklo z východu na západ šlo nakonec ke svým. Kdežto Syřané jdou k cizím. No, ale vlastně často taky ke svým – ke svým příbuzným a známým, kteří už v Německu získali politický azyl. A Českem tedy jen protékají. Zatím. Stejně jako se přeplnila nejdříve budova německé ambasády v Praze, posléze její zahrada a pak Malá Strana, může se přeplnit i celé Německo. Jen v Sýrii je na 4 miliony lidí na útěku, přesněji tedy mimo své domovy.
Toje samozřejmě tučné sousto pro převaděčské gangy. V pátek 28. srpna objevila rakouská policie na odstavné ploše u dálnice kamion smrti, jenž z Maďarska přivezl jednasedmdesát mrtvých těl. Muži, ženy, čtyři děti, z toho jedno batole, se v utěsněném prostoru mrazicího vozu udusili. Tento náklaďák zafungoval stejně spolehlivě jako za druhé světové automobily, ve které se výfukovými plyny vraždili lidé, mezi nimi i téměř devadesát lidických dětí.
Svět strnul, i lidé u nás. Protože něco podobného se jen náhodou nestalo u nás! Ovšem našel se tvor, který se na svém fejsu pochlubil, že pro ty mrtvé ani slzu neuroní : "Bože 71 mrtvejch na dálnici v Rakousku… A máme brečet?", napsal Daniel Kalenda, liberecký zastupitel za KDU-ČSL na svém fejsu. "Já netruchlim, není mi jich líto. Vůbec!" Kalenda je bojovník a "tuhle zemi ani Evropu zčernat nenechá". Ostatně: "Je to lůza, špína a živel, co sem nepatří. A kdo jim pomáhá, tak ať si je vezme zadarmo domů a živí si je sám, když je anděl štědrosti a samaritán!"
Toto vešlo ve známost v pondělí, když už nebohý Kalenda, jenž své výroky omluvil ožralostí, citovaný text ze své stránky stáhl. Rezignoval na své funkce a může se nadíti, že bude vyloučen ze své partaje.
K uprchlickému problému se před měsícem v Hovorech z Lán vyjádřil i prezident Miloš Zeman, jehož věta byla hojně citována, komentována a zdůrazňována: "Nikdo vás sem nezval." Ovšem byla to jen první věta celého výroku. Druhá věta zněla: "Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země." A věta třetí: Když se vám to nelíbí, běžte pryč.“
Pod druhou a třetí větu se mohu podepsat i já. (S podotkem k větě druhé: Totiž abychom i my dodržovali svá vlastní pravidla, tedy i mezinárodní dohody a zákony.) První věta je nesmyslná, protože uprchlíci vždy přicházejí bez pozvání. Sama o sobě (bez dalších dvou vět) by dělala ze Zemana rasistu. Víte, ale už tehdy se šídlo probojovávalo, až toto pondělí se na mimořádné prezidentské tiskovce probojovalo z pytle ven. Zeman prohlásil, že nedávná výzva akademiků k toleranci, jde "mimo terč". Češi nejsou xenofobní. Žije u nás půl milionu cizinců, a přesto zde nemáme žádnou extremistickou stranu, jako je Jobbik v Maďarsku či francouzská Národní fronta. Signatářům této petice pak doporučil, aby si sami vzali "alespoň jednoho uprchlíka do domácnosti".
Jako by citoval Kalendu. Ale nejspíš necitoval. Použil jen osvědčený zálud všech demagogů. Představa cizího, snad nebezpečného člověka v domácnosti, a pak taky představa, že by ho měl člověk živit ze svýho, vyděsí každého spořádaného občana. I já jsem spořádaný občan. Avšak já, stejně jako spoluspořádaní občané, bych k sobě domů dobrovolně nenakvartýroval – ani jiné Čechy! Ani bezdomovce, ani feťáka, ani propuštěného trestance, ani dýlera s šuntem. Ani souseda, ani rozkošné dítě, ani žádného jiného spořádaného občana. Dlouhodobě ani lidi vyplavené vodou či postižené požárem – a to ani Čechy, ani Američany, Francouze či Němce.
Ani Miloše Zemana. To je mi představa! Nikoho "cizího".. Tedy – stejně jako u všech ostatních případů – ani uprchlíky!
Když se to však řekne demagogicky, jak byli učinili pánové Kalenda a Zeman, pak to vyvolá děs a nechuť paušálně ke všem imigrantům. Ano, takové řeči se vedou v hospodě, ale takové řeči by neměli vésti politici!
Pro uprchlíky bychom měli zřídit dostatečné kapacity v uprchlických táborech, jako to za bolševika dělali naši sousedé v Rakousku a Německu – pro nás! Ano, ani tam si je většinou nebrali lidi k sobě domů, a v těch táborech byl život mizernej, ale asi lepší než v našich detenčních věznicích pro nezvané příchozí...
Prezident Zeman patrně nebude vyloučen z KDU-ČSL, naopak, přibylo mu pár bodíků do další případné prezidentské volební kampaně. Na té tiskovce zmínil i svoji nadcházející cestu do lidové Číny. Shlédne tam mamutí vojenskou přehlídku agresívní armády a pohovoří s generálním tajemníkem KSČ Si Ťin-pchingem (jenž je díky této nejvyšší funkci v zemi rovněž obdařen dalšími funkcemi, například i prezidentskou). A znovu se setká s prezidentem Ruské federace Vladimirem Vladimirovičem Putinem, už se dlouho neviděli.
Mohl by si s oběma pohlaváry pokecat o tom, jak v Radě bezpečnosti OSN blokovaly jejich země všechny návrhy, jak zachránit Sýrii – pokud byl na to ještě čas...
Psáno v Praze na Lužinách dne 1. září 2015
Žádné komentáře:
Okomentovat