Podepsal jsem e-petici Chvilka pro rezignaci, kterou zveřejnilo sdružení Milion chvilek pro demokracii : "My, níže podepsaní, pokládáme za nepřijatelné, aby 70 let po komunistickém puči a 29 let po sametové revoluci byl premiérem naší země trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB. Nebudeme dělat, že je to normální. Chceme, aby se Andrej Babiš vzdal funkce!" A nasdílel ji na fejs. Komentoval to jeden z přátel takto:
"Znamená to, že neuznáváš výsledek demokratických voleb? Jsi proti demokracii? (Abych předešel výpadům - Babiše jsem nevolil, ale pokud dostal největší podporu, demokraticky to přijímám.)"
Tak mívali jsme tu čtyřicet let socialistickou demokracii, od které se "prostá" demokracie lišila tím, že člověk mohl mít svobodu názoru i po prohraných volbách. A rozdíl mezi socialistickou demokracií a demokracií byl přesně takový jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou. Hrozím se toho, že nejen voliči ANOfertu, ale i jeho nevoliči s úklonou nejen přijímají, ale i přejímají výsledek demokratické soutěže.
Taky jsme tu ještě delší dobu měli demokratický centralismus. Znamenalo to, že se sešlo několik členů politbyra ÚV KSČ, kde záleželo na tom, která z frakcí má zrovna navrch (tedy podporu z Moskvy), vydalo se rozhodnutí, které dle stranické disciplíny byli povinni schválit členové ÚV KSČ a systémem padajícího hovna pak nižší a nižší stupně organizace, až po poslední/ho stranici/straníka. A protože straníci za to, že jsou loajální ku Straně (politbyru), byli nominováni k výhodným státním korytům, řídili dle tohoto "demokratického" způsobu i státní firmy, což v době minulého temna byly všechny. V NSDAP tomu říkali "vůdcovský princip". Po takovémto způsobu řízení partaje touží fakticky všichni vůdcové partají. Ale v demokracii se jim může stát, že je partaj nejen odvolá, ale i vyloučí ze svého středu.
Připomínám, že ANO bylo v roce 2017 voleno 29,64 % volících voličů. Ne, že bych chtěl srovnávat ideologie, ale poslední svobodné volby v Německu v roce 1933 vyhrál Hitler se 43,9 %. Poslední svobodné volby v ČSR vyhrál Gottwald v roce 1946 v zemi České s 43,25 %, v zemi Moravskoslezské s 34,46 %, kdežto na Slovensku místní samostatná komunistická strana prohrála s jedinou další slovenskou, a to Demokratickou stranou, když získala jen 30,48 %. Celkem volby komunisté vyhráli, z tří set mandátů jednokomorového Národního shromáždění měli "jen" 114 hlasů. Proto vznikla vláda Národní fronty, proto přišel komunistický puč v únoru 1948, proto zrádce Zdeněk Fierlinger (vyloučený z předsednictva ČSSD) "sloučil" (nechal pozřít) sociální demokraty s komunisty. Socani měli 37 mandátů, když ty se sečetly s komunistickými poslanci, měli komunisté najednou v parlamentu stopadesát jedničku, a už mohli rozhodovat demokraticky.
Do té doby byla svoboda projevu, od té doby už nebyla svoboda po projevu.
Takže můj projev je: "Premiérem naší země by neměl být člověk, který je v mamutím střetu zájmů, vedený jako agent StB. Není to normální."
Bohužel už je "normální", že trestně stíhaný premiér vede vládu - v Itálii třeba. Dokonce až před soudem stál pan premiér Berlusconi asi padesátkrát, než ho dohonila jeho soulož z nezletilou prostitutkou. Dostal za ni směšný trest v podobě obecně prospěšných prací, jež vykonával jednou týdně a počítal se mu za to celý týden. Ale součástí trestu byl i zákaz politické činnosti, to teprve zatnulo Silviovi tipec. A proč by podobný rozsudek nemohl padnout v Česku?
Další můj svobodný projev je: "Jestliže je takový politik nejoblíbenější naším bodrým lidem, pak je něco špatného s naším bodrým lidem."
Poznámka: Socialisti si měli vzpomenout svého revolučního "sloučení", než vlezli do vlády s Babišem.
A ještě jedna poznámka: Po ovládnutí vydavatelského domu MAFRA se z Lidovek a Mladé fronty Dnes stal "hybridní stranický tisk" a kritika politika Babiše se v něm drasticky snížila pouze na ty případy, kdy už to nejde zatlouci. To vůbec nepovažuji za demokratické, protože to odporuje svobodě slova. Právě z toho důvodu bylo po sametovce zakázáno politickýcm stranám a hnutím (přičemž rozdíl mezi "stranou" a "hnutím" je asi tak stejný jako mezi "dálnicí" a "silnicí pro motorová vozidla") vlastnictví tisku!
A k tomuto tématu poznámka na konec: Podnikatelské stranohnutí (podle vzoru husokachna) ANO ve vlastnictví Andreje Babiše nedospělo zatím až k totalitnímu výpotku, protože část jeho poslanců se vzbouřila před vidinou kolaborace s jiným silným mužem, Tokiem Omamurou. Však ono ANO sesilní, až odpadlíci odpadnou.
*
Průšvih je, že nám docela tvrdě vládne třicetiprocentní vláda bez důvěry v demisi, která letos rozhazuje peníze, jež třeba už napřesrok nebudou! Rozdíl mezi naší a německou situací je ten, že tam v demisi vládla až do složení nové koalice stará vláda, která měla alespoň nějaký kredit z předchozích voleb. Tohle není žádná parlamentní demokracie! Mrtvá Kočka by řekla: "Něco mezi Polskem a Maďarskem."
*
Se zděšením také sleduji historické paralely z doby před druhou světovou válkou:
1) V blízkých zemích Polsku a Maďarsku zvítězily demokraticky partaje s nadpoloviční většinou. V Polsku má "sociálně konzervativní" Právo a spravedlnost (děsivá charakteristika a děsivý název!) absolutní většinu v obou komorách parlamentu, v Maďarsku má vládní koalice Fidesz (antikomunismus, národní konzervatismus, pravicový populismus) a Křesťanskodemokratická lidová strana (křesťanská demokracie a sociální konzervatismus) dokonce ústavní většinu. Kam to vede, vidíme. Oprávněné obavy z nekontrolovaného přílivu běženců jsou neoprávněně používány jako nástroje k totalitnímu uchopení moci s vidinou klerofašismu v Polsku a velkomaďarského šovinismu o něco jižněji.
2) Neschopnost současného OSN, která nedokáže řešit krizi v Sýrii a vlastně nikde, už předstihuje neschopnost bývalé Společnosti národů, která nedokázala zabránit agresi fašistické vlády v Itálii (Habeš), nacistické v Německu (Španělská občanská válka, anšlus Rakouska, odtržení českého pohraničí a následná okupace ČSR), ani militaristické v Japonsku (válka v Číně). Je to ještě horší: Zatímco SN byla neschopná, OSN je všehoschopná, a to proto, že většinu jejích členů tvoří už jen úpadkové, vydírající a darebácké státy, které se shodnou na dvou věcech: Oškubat "dárcovské státy" na pofiderních projektech, do kterých nemají dárci co mluvit, a pak, samozřejmě v neskrývaném antisemitismu.
3) K Sýrii: Asadovy jednotky podnikly chemický útok i proti vlastnímu obyvatelstvu celkem asi padesátkrát. Slabošský prezident Obama nakreslil před syrského tyrana třikrát rudou čáru, kterou nesměl přestoupit, a to bylo právě použití chemických zbraní. Třikrát pak trapně mlčel, když k jejich použití přesto došlo. Současný americký prezident Trump jen vykonal to, čím Obama slovně hrozil – bombardoval. OSN, Rusko a jeho vlivoví agenti křičí, že bombardováním Asadových chemických továren bez mandátu Rady bezpečnosti bylo porušeno mezinárodní právo. Přičemž zejména Rusko (s dopomocí Číny) právě v RB blokovalo všechny rezoluce, které se snažily syrský požár zarazit už v zárodku!
Poslal jsem o tom do Psa článek Červené linie (Jak je důležité praštit bestii včas po čumáku) už před pěti lety, a dnes je největší změnou přímá ruská účast a dalších půl milionu mrtvých. V tom článku jsem taky použil pojem "Kliková hřídel zla", jak ji v neděli 13. května spoludefinovaly Žena Moby Dicka a Mrtvá Kočka a dopiloval Moby Dick 5. března 2014. Jde o podivnou koalici Severní Koreje, Íránu, Ruska, Sýrie a libanonského naciarabského teroristického Hizballáhu (právě vyhrál v kdysi křesťanském a evropském Libanonu demokratické volby, díky dělohám muslimských žen):
»Rusko, které nenápadně podporuje ajatoláhy v Íránu, kterým postavilo jadernou elektrárnu.
Írán, který vyvíjí jaderné zbraně a vypustil vlastní družici.
Írán, který přes Sýrii dodává zbraně libanonskému Hizballáhu.
Rusko, které chrání Bašárův režim v Sýrii, kterému dodává zbraně.
Sýrie, která s polečně s Íránem a severní Koreou vyvíjí raketové nosiče.
Sýrie, která nyní likviduje chemické zbraně.
Sýrie, která přes Írán vyzbrojuje Hamáz v Gaze.
Severní Korea, která pro své raketové nosiče možná použije íránskou jadernou bombu, když ty její jsou spíše propagandistické pšouky.
Libanonský Hizballáh, řízený a vyzbrojovaný Sýrií – tedy Ruskem.
Gazský Hamás, který je vyzbrojován Sýrií – tedy Ruskem.
Do toho ještě připočtěte bolívarskou Venezuelu, která za ruské půjčky kupuje ruské zbraně, a kterou dychtivě navštěvují sovětské vojenské lodě.«
Muška na Zdi čuje, že likvidace severokorejských jaderných zbraní pojede po této klice až do Sýrie. Tedy že Sýrie + Hizballáh mohou získat některé z "likvidovaných" jaderných hlavic KLDR. (Ale on to tak Izrael nenechá!)
4) Sovětský svaz ještě před vypuknutím Velké vlastenecké války zabral území všech sousedních států, někdy celé, jindy jen částečně. Dnešní novoimperiální Rusko obsadilo část území Gruzie (čímž zabránilo uskutečnit projekt produktovodů přímo z Kazachstánu do Evropy mimo ruské území), 14. ruská armáda udržuje faktickou nadvládu v Podněstří (což je východní část mezinárodně uznaného území Moldávie), očividně podporuje doněcké separatisty a okupovalo Krym.
A tenhle stát se odvažuje mluvit o "dodržování mezinárodního práva"!
Jo, ano, to mi taky říkají, že "Krym byl vždycky ruský" (proč ne tatarský?) a nedávné připojení k ruské říši bylo provedeno na základě referenda. Jak si myslíte, že by dopadlo referendum v českém pohraničí v roce 1938? Vždyť vlastně proběhlo svým způsobem při komunálních volbách v květnu 1938 (SdP získala 85-93 % hlasů německých voličů), a již brzo se naši sudeťáci "vrátili" Heim ins Reich...
5) Je zde doktrína další Osy mezi Ruskem a komunistickou Čínou, která praví: Ruskou sférou je Evropa, s předmostím Venezuely ve Střední Americe, Čína se může rozpínat na jihovýchod. Středozemní moře je ruským mořem a Tichý oceán je čínským oceánem. Budeme stát k sobě zády v boji za oprávněné zájmy našich národů, slyšela jistě muška na zdi při jednom z několika desítek setkání mezi prezidentem Putinem a generálním tajemníkem (a držitelem dalších v komunistickém režimu nepodstatných funkcí, jako je i prezident) Si Ťin-pchingem. Oba státy silně zbrojí, i když na to Rusko nemá.
Nechci srovnávat, jen poukazuji, že nacistické Německo bylo kvůli svému zbrojení před hospodářským krachem, než obsadilo Rakousko a české země a později i většinu Evropy. Němci si koupili na dluh pistoli, a pak s ní vykradli banku, která jim na ni půjčila. (A my máme Rusům platit za plyn, protože odjinud než z Ruska k nám plynovody nepodvedou.)
6) Před válkou utíkali do Československa němečtí komunisté, antifašisté, opozičníci, židé, ale i odbojáři. Když byli moc hluční nebo aktivní, přijelo do ČSR komando gestapa a zavraždilo je. Než na místo dorazila česká policie nebo četnictvo, byli již vrazi zpátky v Německu. Říkalo se tomu "fémové vraždy" a probíhaly zejména v Německu, ale i do blízkého zahraničí se nacističtí agenti vydávali s úkolem zabít odpadlíky.
Rusko se tehdy chovalo a dnes chová nemlich stejně! Stalinův agent zabil v Mexiku Lva Trockého, dostal za to od Chruščova po propuštění z vězení zlatou hvězdu Hrdiny Sovětského svazu. Putinův agent zabil ve Velké Británii Alexandra Litviněnka, dostal za to od Putina medaili "Za služby vlasti" a stal se poslancem Státní dumy…
7) Německý ministr progagandy Joseph Goebbels dokázal přesvědčit nejen Němce, ale i mezinárodní společenství o správnosti nacismu. K Mnichovu by nikdy nedošlo, nebýt bílé i německé černé propagandy. V Berlíně naplánovali protičeskou provokaci a předem si k tomu připravili tiskové prohlášení, které poslali soukmenovcům do Prahy. Henleinovci provokaci provedli a okamžitě předali zahraničním korespondentům v Praze "své" tiskové prohlášení o zvrhlosti českých husitských zrůd. Pozdější závěry českého vyšetřování už nikoho nezajímaly. Dnešní proruské dezinformační servery pracují stejně efektivně.
Zatímco pro zahraničí se nacistické propagandistické materiály tvářily velice korektně, v německých novinách zuřila protičeská nenávist bez omezení. Něco jiného pro zahraničí a něco jiného pro doma – tak dnes pracuje i státně řízený informační konglomerát "Rusko dnes", kam patří i web Sputnik. Tam je tak strašná a lživá propaganda, asi jako v tom nacistickém Německu těsně před válkou. A co je nejhorší – zdá se, že ruským propagandistům ani nejde o to, aby jim uvěřili v zahraničí, jim stačí, že přesvědčí tradičního ruského mužika.
8) Před válkou byla v Československu velice silná pátá kolona, která měla oporu v českých Němcích. Dnes tu máme podobnou pátou kolonu, a tou je Komunistická strana Čech a Moravy. Srovnejte si současné velkoruské a naše malokomunistické postoje a projevy. A tahle partaj teď bude demokraticky rozhodovat, kdo bude a nebude ministrem! Musí se jim líbit. Jim – a ruskému impériu.
*
Nakonece jsem si nechal zhodnocení informace, která mě přiměla přerušit tvůrčí dovolenou, a která se stala inspirací pro nadpis tohoto soupisu: Pan prezident Zeman vytroubil do světa, že v České republice se skutečně vyráběl novičok (všichni víte, o čem je řeč). Ruská média to hned rozmázla, přibarvila a pokroutila. Věrný vovčáček pravil něco v tom smyslu, že pan prezident není odpovědný za to, jak informaci, kterou veřejně sdělí, někdo použije.
Jenže ono to vypadá takto: Ne, že by ruská státní média použila Zemanovu "informaci" ke svým desinformacím, ale že náš pan prezident řekl ta slova přesně tak, aby je mohli ruští propagandisté zneužít. Že mu je totiž takto z Ruska nadiktovali. A to by už náš pan prezident nebyl pouze vlivovým agentem Moskvy (jako byl třeba bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder), ale velezrádcem.
By-neby. Zeman takto jedná dlouhodobě, ale teď už to přepískl. Konstatuji, že takové jednání prezidenta, spolu s překrucováním Ústavy ČR při podílu na sestavování vlády, směřuje proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu a Senát PČR by měl na Miloše Zemana podat ústavní žalobu, aby byl zbaven funkce.
Než zase něco posere.
Psáno v Praze na Lužinách v úterý 8. května, tedy během svátku našeho teoreticky svobodného, demokratického a nezávislého státu.
Žádné komentáře:
Okomentovat