Vůdce českých komunistů Vojtěch Filip je nemile překvapen programovým prohlášením rýsující se vládní dvoukoalice ANO-ČSSD, konkrétně tedy bodem o posílení zahraničních misí české armády. Pokud tam tento závazek zůstane, KSČ(M) důvěru novému kabinetu nedá, hřmí Filip. A skutečně, na Ústředním výboru se kvůli tomu prý "strhla bouře".
O tom, že bývalý agent StB Falber je nyní (přinejmenším vlivovým) agentem staroimperiálního Ruska, netřeba pochybovat. Rovněž je neoddiskutovatelné, že komunisté si chodí pro rady na ruské velvyslanectví, stejně jako si dříve chodili pro pokyny na sovětské velvyslanectví. ("Chodit" se dá dnes i elektronicky.) Chodí tam pro moudra a sami předávají »citlivé informace z politické oblasti«.
"V loňském roce vzrostla v Česku role a intenzita aktivit ruských tajných služeb. Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby mají v zemi dlouhodobě kvalitní síť kontaktů, které dále rozvíjejí. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím ruské mise." (Podle zprávy BIS za rok 2016))
To, že do ruské »kvalitní sítě kontaktů« patří rovněž přední členové KSČM, netřeba pochybovat. Jednou agenti, vždycky agenti. Ale rovněž tak platí, že jednou lháři, vždycky lháři. V listopadu 2002, tedy v době, kdy se ČR připravovala ke vstupu do Evropské unie, prohlásil tehdejší předseda ÚV KSČ(M) Miroslav Grebeníček před účastníky mezinárodní pražské konference "Nové Kominterny" toto:
"K trvalému spravedlivému míru, rovné bezpečnosti pro všechny národy a státy, nelze dojít pod velmocenskou kuratelou Spojených států... Říkám NE Evropě a světu pod protektorátem Washingtonu! NE světu, proměněnému ve vojenské tábory a základny. A říkám ANO suveréní Evropě a suverénímu mezinárodnímu společenství… Snad se jednou i Evropě podaří vytvořit společnou zahraniční politiku a vlastní obranyschopnost. Pokud k tomu dojde, bude Severoatlantická aliance konečně následovat Varšavskou smlouvu a Evropa se stane rovnoceným partnerem Spojených států amerických."
A přitom už v březnu dalšího roku se místopředseda KSČM Jiří Dolejš vyjádřil velice lstivě: "KSČM nemůže občanům doporučit, aby v referendu hlasovali pro vstup České republiky do Evopské unie v roce 2004, tedy je k této evropské integraci vstřícná, ale je to jakési dočasné a taktické ne." Nakonec KSČM "nedoporučila svým voličům kladné stanovisko k vstupu do EU". Avšak – "nezřekla se ale své evropské orientace" (k ruskému protektorovi).
Mimochodem: Na zmíněné konferenci si stejný Dolejš liboval: "Nové země v NATO nejsou na stejné úrovni a nemají stejné vztahy se Západem. Bude NATO po pražském summitu, poté, co se masivně rozšíří, bude to stejné NATO jako doposavad? Transformace NATO do nové podoby je svým způsobem také cestou zániku NATO, jak ho známe ve staré podobě." Další místopředseda KSČ(M) a hlavní ideolog strany Miloslav Ransdorf vyzýval soudruhy, aby využili vnitřní rozpory NATO. A to k tomu, aby "levice prosazovala svůj minimální program: oslabení vojenské a posílení politické složky Aliance tak, aby se přiblížila možnostem přeměny v systém kolektivní bezpečnosti. Musíme přemýšlet zcela objektivně o tom, jaké možnosti dává současné rozšiřování paktu. Což nenapsal Mistr Sun v knize O umění válečném, že největší umění vojevůdce – a dodal bych i politika – je porazit protivníka jeho vlastníma rukama? Jinak řečeno, obratným posunováním jeho vlastních kroků. K tomu bych nám všem přál odvahu i fantazii."
Mimochodem: Podle zprávy BISky za rok 2014 se ruská špionáž vrací k ideálu sovětské Kominterny a nenápadně buduje mezinárodní síť informátorů ("spolupracovníků").
No, kdyby četli Neviditelného psa, mohli to vědět už v roce 2002.
Zpátky k prolhanosti komunistů: Dříve slovně odsuzovali NATO a zároveň skrytě podporovali jeho rozšíření, aby se do organizace dostalo víc komunistických krtků. Totéž v modrém se dělo před naším vstupem do EU. (Těch rozvášněných dopisů "našich čtenářů" v Haló novinách!) A tak i dnes komunisté křičí proti posilování naší vojenské přítomnosti na zahraničních misích NATO, ovšem jen proto, aby ukojili své voliče. Až dojde ke hlasování o důvěře vládě, pak spíše než by byli proti, opustí sál. Někteří budou hlasovat proti, aby byli vidět. Stačí 8 hlasů z 15 komunistických poslanců (nejhorší polistopadový výsledek), aby demisní premiér Babiš mohl přinést Zemanovi "stojedničku". Určitě si to komunisté spočítají tak, aby vláda, kterou budou mít v hrsti, důvěru získala.
No a s podporou toho největšího ruského Krtečka na Hradě budou házet písek do soukolí a tahat za kormidlo směrem ke Kremlu.
***
Krteček na Hradě uspokojuje autora těchto řádků jen svým neskrývaně sionistickým postojem. Ovšem v pondělí 14. května se neotevírala v Jeruzalémě ambasáda česká, avšak americká. Při této příležitosti se v našich médiích urodila neuvěřitelná hora hloupostí. (A nemohla za to jenom média, ale i sami naši politici.):
1) "Izrael oslavuje 14. května vyhlášení své nezávislosti."
Fakt: Izrael oslavuje vyhlášení své nezávislosti 5. ijaru, který v roce 1948 připadl na 14. květen. Letošní 5. ijar byl už v dubnu, dvacátého. Protože však toto výročí padlo na pátek, kdy večer začíná šabat, tak Izrael oslavil Den nezávislosti o den dříve, tedy 4. ijaru 5778, aneb 19. dubna 2018. Letos 14. 5. slavil otevření US ambasády a faktické uznání izraelského zákona, podle kterého je Jeruzalém nedělitelným hlavním ěstem Izraele.
2) "V řádu několika měsíců hodláme otevírat honorární konzulát v Jeruzalémě", prohlásil 20. dubna předseda vlády v demisi Andrej Babiš.
Fakt: "V Jeruzalémě jsme měli od roku 1993 třiadvacet let honorární konzulát, a kdyby naše honorární konzulka Taťána Hofmanová před dvěma lety náhle nezemřela, byl by tam dodnes. Znovuotevření honorárního konzulátu nemá s přesunem ambasády reálně vůbec nic společného," kontroval bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar.
Otevření Českého centra v Jeruzalémě je pouze fiktivním rozšířením. Nejspíš půjde o pobočku tel-avivského centra. A pokud nedostane toto středisko navýšený rozpočet, tak se bude jednat opravdu jen o "symbolický krok správným směrem".
Jak prohlásil pan demisní premiér: "Česká republika tímto krokem nenaruší společný postoj Evropské unie ani rezoluce OSN, které se vztahují k Jeruzalému."
Poznámka: USA už mají v Jeruzalémě svůj konzulát (nejen "honorární") dlouho.
3) Donald Trump prý rozhodl o přesunu americké ambasády do Jeruzaléma.
Fakt: O přesunu americké ambasády do Jeruzaléma rozhodl Kongres už v říjnu 1995. V Senátu pro to bylo 93 hlasů proti pěti, ve Sněmovně reprezentantů bylo skóre 374:37. To bylo vyjádření demokratické vůle lidu prostřednictvím jeho kongresmanů. Protože však v Senátu panovala obava, že by to mohlo narušit mírové jednání na Blízkém východě, byla do zákona vsunuta obezlička, která dávala prezidentovi USA pravomoc pozdržet přesun o šest měsíců, pokud je potřeba upřednostnit "ochranu zájmů národní bezpečnosti USA".
Od té doby podepisovali každý půlrok všichni prezidenti výnos, který uplatnění zákona posouval o těch šest měsíců. Jenže teď nejsou žádná mírová jednání ani v dohledu, a současný US prezident jenom nepodepsal zmiňovaný odkládací výnos.
Mimochodem: Podobně Trump nepodepsal prodloužení Obamova prezidentského výnosu, kterým tento hloupý prezident schválil přístup k proradné dohodě o íránském atomovém programu. Obama svůj prezidentský dekret vydal, aniž ho prohnal Kongresem, protože věděl, že by mu ho Kongres neschválil.
Takže Trump jenom plní přání suveréního amerického lidu a své předvolební sliby!
Donaldovi je vyčítáno, že takto se náramně zvýšilo nebezpečí na Blízkém východě. On oponuje, že se tak "odhalilo existující nebezpečí".
4) Proti otevření americké ambasády v Jeruzalémě protestují Palestinci
a) v Gaze.
Fakt: V Gaze se snaží místní vládní teroristická organizace Hamás prolomit mezinárodně uznané hranice Izraele, vniknout na jeho území a páchat tam pak teroristické činy. (Nejdříve tak bylo útočeno výhradně v pátek, kdy nevinné Palestince svým kázáním v mešitách patřičně nasr… rozohnili muslimští duchovní, tentokrát se boj za "právo na návrat do země předků" prodloužil až k výročí vzniku izraelského státu.) Hamás při tom využívá lidské štíty, které jsou jednak zblblé tisíce let starým a dnes forsírovaným antisemitismem, a částečně jsou "přiváženy autobusy", kdy lze předpokládat, že ti lidé v nich tam nemusí přijíždět zcela dobrovolně. Mezi "nevinnými palestinskými obětmi" jsou prokazatelně ozbrojení členové Hamásu.
Při obraně svého výsostného území použil Izrael "v souladu s mezinárodním právem" (na něž se jindy OSN tak důsledně odvolává) proti stotisícovému davu zbraně, aby zabránil agresi. Přičemž bylo zabito asi šedesát útočníků a lidských štítů. Byl zabit nezmiňovaný počet teroristů a jedno nemluvně (pokud tam už palestinská statistka nepřinesla děťátko jako mrtvolku, což byla oblíbená rekvizita paleoarabské propagandy třeba při konfliktu v Libanonu).
b) v Jeruzalémě.
Fakt: Konkrétně v pondělí 14. května se konal v Jeruzalémě jediný protest. A to před novou US ambasádou, kde před zahraničními zpravodaji notně hlučely a transparenty mávaly celé desítky izraelských superlevičáckých Židů.
Mimochodem: Palestinští Arabové z tzv. "Východního Jeruzaléma" se poprvé rozhodli postavit své kandidáty v komunálních volbách do (celo)jeruzalémské radnice!
Mimochodem: Na úterý naplánovala palestinská samospráva na tzv. "Západním břehu" generální stávku. (Do klávesnice se neodbytně vklapává nekorektní glosa "Jak se to pozná?".)
Faktem je, že dnešek je pohřebním dnem pondělních obětí.
5) Palestinci si vždy 15. května připomínají nakbu, katastrofu, za kterou označují vznik Izraele. Tehdy bylo ze svých domovů násilně vyhnáno 700 - 900 tisíc (?) Palestinců.
Fakta: Z domovů byli vyhnáni palestinští Arabové. "Palestinci" ještě neexistovali. A vyhnali je ve valném počtu zejména jiní Arabové, kteří potřebovali mít volný terén, aby mohli zahnat všechny Židy do moře.
Mluvil jsem s izraelským Arabem, který tvrdí, že izraelská vláda nabídla po válce za nezávislost arabským utečencům, kteří se přihlásí, možnost návratu. Mělo se tak stát do určitého data, které vypršelo někdy kolem roku 1950. Nikdo se dobrovolně nevrátil. Nebo mu to nebylo jinými Araby, kteří potřebují mít zoufalé uprclíky, umožněno. (Tenhle Arab byl ovšem křesťan a sionista…)
6) "Je to tragická sudba palestinského národa, který nikdy nemohl mít svůj stát," lkal v televizi nějaký "antiizraelec".
Fakt: Ale mohl mít vlastní stát. Kdyby si ho někdy chtěl založit, nebo mu ho okupační mocnosti (na Západním břehu Transjordánsko, které si ho přisvojilo roku 1950, a v Gaze Egypt) dovolili založit, nebo kdyby si ho někdy chtěl založit na území, jež mu bylo dáno původní deklarací OSN z roku 1947. "Deklarace palestinské nezávislosti" pro území Gazy a Západního břehu byla vydána až v listopadu 1988. A Gazu Izrael předal palestinské samosprávě v roce 2005 – a jak to dopadlo, to teď vidíme.
***
A na závěr něco veselého:
Do Prahy přijela na přátelskou a pracovní návštěvu světová celebrita, saúdskoarabská občanka Sophia. Je to humanoidní robot (když nebudeme koukat na masivní pojízdný podstavec s bateriemi), který je strašně chytrý (přesněji "vybavený umělou inteligencí") a odpoví vám anglicky na každou otázku. Tedy na každou otázku, kterou mu pošlete tři týdny předem. A kterou schválí lidé z týmu podpory.
Pak vám tedy odpoví a ladně hýbe ústy a snaží se ohromit mimikou (což někdy dost legračně nevyjde). Jo, a odpoví vám – předehranou nahrávkou!!!
No ale takhle se prý chovají všechny celebrity.
Kdybych měl tu možnost soukromě se té drahé mluvicí panenky zeptat, koho bude "doma" volit, tak by mi mohla rozkošně odpovědět, že – Saúdská Arábie je přece absolutní monarchie. Je faktem, že demokracie se tam rozrůstá mílovými kroky – od roku 2005 probíhají první volby na komunální úrovni. Ovšem volební právo mají pouze muži starší 21 let.
Ale zase je výhodou, že tam Sophii (nejspíš asi) nikdo neznásilní, takže ji za to neubičují k smrti. No a když ji stejně znásilní, tak těch 200 ran bičem taky vydrží.
(Psáno za neustálého vrtění hlavou v Praze na Lužinách v úterý 15. května 2018.)
