Taková byla doba

"Heil Hitler!" pronesla nastávající slečna učitelka při vstupu do zkušební místnosti z očí do očí německému všemocnému školnímu ouředníkovi a kmitla vztyčenou pravicí ku árijskému pozdravu. Bez tohoto oslovení by za Protektorátu nemohla být připuštěna ke zkoušce ani do výchovného procesu. Takto pak mohla potajmu učit české děti národním dějinám - žádné ji neprásklo. Riskovala koncentrák, možná i smrt.

Rychlík na trase B

Jakožto klasický senior luštím křížovky i sudoku. Hlavně tedy cestou metrem. Protože bydlím na Lužinách, tak jsem tento pocit získal konkrétně na trase B, jímž se přibližuji do centra. Jenže poslední dobou mám s tím luštěním potíže. Vagony metrovlaku sebou totiž protivně házejí. A písmenka neb čísílka pak do patřičných čtverečků zapisuju nečitelně. Byla to sedmička nebo čtyřka? Napsal jsem Ú nebo Vé?

Nácek Beneš

Ausgerechnet v době, kdy se v Brně koná sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu, se rozhodla čtveřice "nezávislé skupiny moravských aktivistů" namalovat na rudo ruce sochy prezidenta Edvarda Beneše, stojící před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Sochu ještě ozdobili kartonem s hanobícím nápisem "Český nácek škůdce Moravy". Minimálně jeden z těchto "aktivistů" je rovněž členem Moravského zemského hnutí. Tomuto hnutí "není jedno, že se Morava vylidňuje, zatímco Praha a blízké okolí roste". A: "Nepotřebujeme, aby nám z dalekého státního hlavního města určovali, na co půjdou peníze z našich kapes. My sami přece víme, jaké jsou potřeby nás, naší obce, našeho regionu i naší země. Protože tady žijeme. O svých záležitostech si umíme a chceme rozhodovat sami."

Významné životní jubileum

To mne dostihlo. Ani jsem netušil, že by mohlo být "významné", dokud mi nenapsala moje banka. Dostal jsem od ní blahopřejný mail. Čekal jsem, že tedy od ní obdržím nějaký  dárek. A co? A nic. Ani hrneček! 

"Vážený pane, Vaše významné životní jubileum je pro mne milou příležitostí upřímně Vám blahopřát. Starosta Městské části Praha 13." A nečitelný podpis. Poslali mi z odboru občansko - správního naší radnice dokonce papírové blahopřání. A?

Hrdinové z lágrů

Tři řady plotu z ostnatého drátu. Venku strážní se psy. Uvnitř 6 metrů široký pruh "zakázané zóny". Zde se střílelo bez varování. Z kulometů na strážných věžích.

Spaní na třípatrových kavalcích. Nástup na apelplace ve čtyři ráno. Pak fasuňk polévky. Pak kácet stromy. Večer rozdělení chleba podle splnění normy. Nad normu 900 gramů chleba, norma za 700 g, kdo neplnil 500 g. Nemocní 300 g. Kdo nepracuje, ať nejí. Kdo nejí, umírá. Denně až 200 lidí z 2000 v pracovním lágru. To byl také důvod, proč ho pravidelně doplňovat.

Česká televize jako Al-Káida?

P. Štěpánek na PL

Ten titulek článku Petra Štěpánka, bývalého místopředsedy RRTV, aktuálního místopředsedy Trikolory zní malinko jinak: "Televize jako Al-Káida opozice". Článek jsem četl na názorové stránce Mladé fronty DNES už 30. dubna, Petr Štěpánek se jím pochlubil i na svém profilu na Parlamentních listech, kde se jím můžete osvěžit i dnes.

Oproti webovému článku vyzdobili kolegové z MfD Štěpánkův článek i tučným podtitulkem: "Spojení sil opozičních politiků, aktivistů, manažerů a redaktorů ČT a ČRo v souvislosti se změnou financování veřejných médií odhaluje, čemu a komu doopravdy tato média slouží". A doprostřed textu vypíchli v boxu jednu z ústředních myšlenek:

Smíšené pocity ve Svatém Tomáši

Chebské maminy 1938

Poprvé jsme se vědomě setkal s echtovními sudeťáky v létě roku 1997. S ohledem na blížící se brněnský sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu dnes tuto vzpomínku sdílím znovu. A přidám i pár odkazů a aktuálních [poznámek].

Toto NE není NE

Ve čtvrtek 29. května 2003 promluvil na besedě, konané sdružením POLIS a Klubem mladých Evropanů na půdě pražské Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pan Bernd Posselt. Při té příležitosti si postěžoval, že zatímco česká média ochotně informují o jeho projevech, které pronáší německy, jeho vlastní vysvětlení, proč v dubnu t.r. hlasoval proti vstupu ČR do EU a které poskytl v českém znění, nikdo neuveřejnil. Zde tedy je: