úterý 12. října 2021

Kdo vyhrál volby

Krátce po šesté: Okamžik zlomu
Sněmovní volby vyhrál Andrej Babiš. Ale je mu to k ničemu.

Skutečně, sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Ačkoliv všechna média tvrdí, že prohrál, nezískal prvenství, pohořel, v cílové pásce ho předběhl professore Petr Fiala, který je vítězem voleb. Dokonce i sám premiér Babiš v přímém přenosu přiznal, že ho koalice SPOLU porazila. Opakují to i světová média: Prohra Babiše. A přitom to není pravda.



V amerických prezidentských volbách vyhrál v roce 2000 George W. Bush, ačkoli měl o půl miliónu méně hlasů než jeho demokratický protivník Al Gore. Jenže Bush získal Floridu s 20 voliteli – i když jen o 550 hlasů! V roce 2016 měla v prezidentských volbám Hillary Clintonová voličů dokonce o tři milióny víc než její protivník! Jenže Donald Trump opět získal více volitelů. To jsou špecifiká amerických voleb. Nemusíme chodit až do USA, něco podobného se přihodilo i v našich moderních dějinách.

V československých parlamentních volbách roku 1935 získala nejvíce hlasů Sudetoněmecká strana (v koalici s Karpatoněmeckou stranou) s volebním lídrem Konradem Henleinem. Měla 1.249.534 voličů proti 1.176.628, které obdrželi agrárníci Rudolfa Berana (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Na procenta sudeťáci vyhráli 15,2:14,3. Ale na křesla prohráli 44:45 – ve 150členné Sněmovně. Dosavadní vládní strany získaly jen 149 poslanců a ztratily většinu. Pan Konrad Henlein tehdy pana prezidenta Masaryka jednoznačně ubezpečoval svojí neochvějnou loajalitou vůči ČSR. Premiér Malypetr dostal od Konrada dopis, ve kterém vůdce sudeťáků prohlásil, že výsledky voleb ospravedlňují zahrnout SdP do nové vládní koalice. Tehdy nastala hvězdná hodina prezidenta Masaryka, díky němuž byla nakonec uplichtěna třetí vláda Jana Malypetra. V ní bylo zastoupeno sedm stran (včetně německých sociálních demokratů a německých agrárníků) a dva nestraničtí ministři. šlo to i bez SdP. (Mimochodem – Malypetr v politice začínal jako starosta Klobuk.)

A „vítěz voleb“ ostrouhal.

Nežebych k sobě přirovnával tak rozdílné politiky jako Fialu a Henleina, třeba. Ale matematicky vskutku ve volbách zvítězil Babiš. Však vidíte, jak to zveřejňují statistici. První ANO a jeho Babiš. Ale ten, stejně jako Gore nebo Henlein vládu sestavovat nebude, protože tu proti němu stojí Pětikoalice s pohodlnou stoosmičkou. Mohl by být Babiš předsedou poslanecké sněmovny? Když se ho na to reportéři zeptali, smál se, považoval to za vtip, anebo dokonce za provokaci! To neznamená, že by jiní činovníci hnutí ANO po této sesli netoužili, však by v ní mohl usednout i dosavadní První poslanec Radek Vondráček. Kdyby prý dle pana (dnes už exšéfa klubu ANO) Jaroslava Faltýnka byli koaličníci slušní, tenhle flek by jim přenechali. Dokonce i někteří komentátoři, politologové a politrukové to doporučují. Protože – „výsledky voleb to ospravedlňují“

Ale houby, houbičky. Vždyť přece právě končící menšinová vláda ANO (+ ČSSD) protlačila i díky KSČ(M) tento post právě pro ANO. ANO vedlo vládu, ANO vedlo Sněmovnu – a Senát nevedlo jen proto, že se do něj volí jinak a jindy. A vedení ANO to nevadilo. Teď vadí, že SPOLU hodlá mít i vedení Sněmovny? Přece už není doba na opoziční smlouvu, jakou měla Zemanova ČSSD s Klausovou ODS! Ano, nebylo by z čistě estetického hlediska vhodné, aby ODS vedla jak vládu, tak Sněmovnu a ještě k tomu i Senát. Ale vládu za koalici SPOLU a PirSTAN povede předseda koalice SPOLU, pravda z klubu ODS, která dostala nejvíce opozičních hlasů. A tak by Sněmovnu měl vést někdo z čela jiného klubu, jistěže ne z ANO. Však také Ódéeska bude – dle staronového šéfa sněmovního klubu Zbyňka Stanjury – žádat post předsedy Sněmovny pro <koalici SPOLU. Tedy NE pro ODS, a samozřejmě NE pro ANO, pro ně by měl zůstat flek místopředsedy PS.

Jisté rozladění panuje mezi Piráty, protože jejich příznivci zjevně házeli do uren nekroužkované volební lístky.  Někdo říká, že to bylo kvůli nevybíravé osobní antikampani z mluvidel pana Andreje Babiše, který zneužil existujících sociálně síťových prohlášení některých Pirátů z členské základny. Ale tato antikampaň nepřivábila ANO nové voliče, jen je přesměrovala z PirSTANU na koalici SPOLU. (Mimochodem – štěpný název Pirátostan, který používala i tato dvoukoalice, příliš připomíná názvy zemí jako jsou Afghánistán, Turkemistán, či Kyrgyzstán, a to není příliš vhodný název pro volitelnost v evropské zemi.) Jiní zase tvrdí, že příznivci Pirátů byli tak poctiví, že volební lístky nekroužkovali. No ale proč by kroužkovali, když právě v Praze, která do konce průběhu volební štvanice zasáhla nejvíc, když právě zde měli Piráti svoje kandidáty právě na volitelných místech? Jak jsem psal před týdnem:

„Volební číslo 17 nepatří koalici Pirátů a Starostů, ale tvoří ji, Piráti, Piráti a STAN. Na předních místech kandidátky jsou dva Piráti a jeden Starosta, pak tři Piráti a zase starostenský solitér. Aha, takhle vypadá kandidátka v Praze, kde mají Piráti jasnou podporu mladých a nadějných intelektuálů, kteří jezdí do práce na elektrických koloběžkách… No, tohle písání jim nejspíš neublíží.“ Mé písání jim neublížilo, spíš to jasně propirátské sestavení pražské kandidátky. Však i jeden z největších duchů dnešní doby, sám šéfredaktor tohoto listu Aston, si toho v pátek všiml:

„Piráti jsou namixovaní se starosty v poměru 2:1, to nás potěš pánbu. Tady mám jen jednu radu – pořád tu je kandidátka Spolu…“

Tak nejen Praha, ale i Středočeský kraj byl takto koncipován. Tu radu vyslyšela spousta lidí, ale spousta voličů tak učinila z vlastního podnětu – právě kvůli těm propirátským lístkům.  „Tož króžkuj, ženo“, zvolal Aston, rozhořčen tou arogancí, „a žena króžkovala a s ní i desetitisíce dalších voličů.“ Načež se do PS dostala jen čtveřice pirátských poslanců, tak tak na utvoření pidiklubu. Protože jejich voliči  nebyli až tak poctiví, jako nezkušení a nevěděli, že se kroužkuje i na čelných místech! Aby na nich jejich oblíbenci totiž zůstali…


Aston v dnešním (úterním) úvodníku křičel Nestřílejte na Bartoše, ale když on se šéfpirát střelil do nohy několikrát sám – když v roce 2015 podepsal antisemitský „otevřený dopis“   za zakázání kulturních Dnů Jeruzaléma v evropském kulturním městě Plzni. Ve stejném roce si na svatbu pozval „názorově zpřízněné lidi“, mezi nimi i jistého Jana Májíčka, sympatizanta Hizballáhu. A do třetice letos v květnu,  21. května 2021, v době, kdy docházelo k útokům teroristické organizace Hamás na civilní izraelské obyvatelstvo, se předseda Pirátů společně s poslancem Janem Lipavským a europoslankyní Markétou Gregorovou sešel nejdříve s izraelským velvyslancem, ale pak hned s palestinským velvyslancem Khaledem Alattrashem!!! Jako snad jediný předseda české politické strany v tomto století. A to za ostentativního nezájmu českých médií – kromě bohužel Parlamentních listů a Neviditelného psa, ovšemže. Že jasně propalestinský, protiizraelský a vpodstatě antisemitský Bartošův postoj není u Pirátů ojedinělý ukazuje i výlev pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, podle níž česká bezvýhradná podpora Izraele „škodí civilistům v obou zemích“. Ve kterých dvou „zemích“, prosím? V Izraeli a palestinském Teroristánu, nejspíš.

A tak jsem rád, že Pirátů budou ve Sněmovně jen 4 kusy. To je vhodné k rozvíření usedlých vod, ale nicotné pro tvorbu české zahraniční politiky. Přednosta Starostů Vít Rakušan stále statečně uznává lví podíl Pirátů a osobně Bartoše na vítězství dvoukoalice a slibuje jim dva ministry, ovšem doufám, že v tom ministr zahraničí nebude. Uvidíme, co přinese dění v samotné Pirátské straně, co si ta tisícovka, či šestistovka aktivních členů vymudruje na svém příštím e-srazu. Počty byly dnes (úterý) v poledne jasné i Faltýnkovi:

„Umíme počítat do sto osmi, umíme počítat do sto čtyř. Počítáme s tím, že budeme v opozici.“

Raduju se, jako většina normálních lidí, že starokomunisté konečně odešli na hnojiště dějin. Soucítím s ČSSD, která si kromě toho nese ještě dluhy z minula. Protizákonné (ale nikoli protiprávní) získání Lidového domu, které vedlo k ekonomickému profitu strany, se vinou neřešeného sporu s vlastním advokátem může zvrhnout v pravý opak.

Obavy působí hlavně stav pana prezidenta. Už rok vím z lékařských kuloárů, že Miloš Zeman nepřestal holdovat alkoholu. Ale to ví každý, kdo zná Zemanův styl, jak moudře prohlásil pan prezident Klaus. Takže Miloš má nejspíše játra v háji. A stav svého organizmu tomu přiměřený. Ale tvrdohlavý mozek zůstává. Avšak ještě nejsme ve Venezuele, kde pan prezident, když mu nevoněl nově zvolený parlament, tak si navolil svůj vlastní.

Nevím, jak mám věřit čerstvému prohlášení Andreje Babiše, který si po dvou dnech vzpomněl. Prý v neděli Zeman pravil, „že když nastane chvíle, osloví ho s pověřením o sestavení vlády“. Škodaže to dříve neřekl Faltýnkovi, který počítá, že ANO bude v opozici! Buďto Babiš neumí počítat, anebo se ve spojení se zlomyslným panem prezidentem (anebo s jeho poradci/ vlivovými agenty Ruska a Číny) pokusí házet vidle do demokratického soukolí. Však už pravil, že podobně jeho vláda vládla po minulých volbách až do června! (Jenže bez důvěry a menšinová.) Do té doby se setkáme ještě s dalšími naschvály pana Babiše, ale zdá se, že v ANO přestává být neomylným a nezpochybnitelným vůdcem. Když on své lži tak často a rychle mění, že jeho nohsledové nestíhají!

On mu to možná neřekl pan prezident v neděli, ale „Hrad“ dneska. Protože se dovídáme, že se k tomu ve středu (tedy dnes, kdy toto čtete) vyjádří „Hrad“. Nikoli prezident. Jenž na Hradu nyní nebytuje. Bytují tam jiné bytosti, většinou bez bezpečnostních prověrek. Třeba se ani tak nevyjádří „Hrad“, jako Kreml…

Demokratický stroj se rozbíhá, pomalu, rozvážně, ale jistě brzo nabere obrátky, tedy dříve než v červnu 2022. Teď je jen třeba si přát, aby v Pětikoalici zůstala slušnost, a hlavně tedy v trojkoalici SPOLU, která se rozešla do vlastních poslaneckých klubů. Však ono to půjde i v té pětce. Pokud tedy reálně vítězné – a vládní – strany splní naděje, které jsme do nich jako voliči vkládali. ANO tady zůstává stále nejsilnější, i když poraženou stranou, a příště může zvítězit. Po případných předčasných volbách možná i s Babišem v čele…

ANO volby neprohrálo, ale výhra to nakonec není. Je to, jak by řekl Václav Klaus, nevýhra. 

Psáno, opatrně radováno a varováno v úterý 12. října 15:43

Piráti na návětěvě u Palestinců