Churavý prezident

Začaly prázdniny. A taky dovolené. Televizní společnosti zařadily do svého programového schematu opakování svých starších pořadů. A tak i Šaman, sedící lenivě na lodžii svého bydliska na sídlisku, hodlá vypouštět do elektronického éteru své starší, ale dobré kusy. Za pětadvacet let na Neviditelném psu se nějaké i najdou. Starším čtenářům připomene staré časy, snad zaujme i mladší, třebaže v té době ještě nebyli na světě. Zde předložený text pochází z dubna roku 2002. Proto prezident, o kterém je zmínka, se jmenuje Václav Havel. A ten byl dost často chorý. Za dvanáct let svého prezidentování byl marod celkem asi 300 dní. (Ale značnou část této doby ouřadoval z lůžka.) Jednalo se především o následky neléčeného zápalu plic během jeho "fešáckého kriminálu", ale i nemírného kouření a způsobu života, který vedla naše "nepracující inteligence" v 60. a pozdějších letech. Před napsáním tohoto článku byl naposledy vážně nemocen na konci září 2001, kdy byl kvůli srdeční arytmii krátce před odletem nucen zrušit návštěvu Itálie. Lékaři mu tehdy provedli "elektrickou kardioverzi". Itálii si ale neodpustil, jak vidno z Šamanova dobového článku:

===========================

Český prezident Václav Havel se v několika minulých dnech značně namáhal - státní návštěva Itálie, rozhovor s papežem, státní návštěva Malty, to by jistě uondalo i nejednoho turistu. A tak když mu maltský prezident nabídl svou rezidenci, aby se ještě chvíli zdržel, s díky přijal.

"Je zde teplo a příjemná vlhkost vzduchu," pochvaluje si osobní Havlův lékař Ilja Kotík. Podobně mluvil i mluvčí Špaček: "Vzhledem k tomu, že Malta má příhodné podmínky z hlediska podnebí i ročního období, prezident se rozhodl přijmout pozvání maltského prezidenta a tady absolvovat svůj jarní ozdravný pobyt."

Pouze novinářské hyeny se podivují nad tím, že o této "preventivní záležitosti" neinformovala prezidentská kancelář předem. Proč se ti hloupí novináři nezeptali? Jistě by dostali odpověď. Tak například když se dnes [10.4.2022] zeptáte, co bude Václav Havel dělat 15. června, tak vám odpoví, že zrovna ten den se nebude moci kvůli zdravotním problémům věnovat žádné namáhavější činnosti.

Každý rok první sobotu po 10. červnu, kdy je výročí lidické tragédie, se konají v té malé obci poblíž Kladna (20 kilometrů od Hradu) pietní slavnosti. Vzpomínají pamětníci, perlí politici, modlí se evangelíci i katolíci. Hrají hudby a kladou se věnce na památku dávných událostí, jejichž ozvěny se v této předvolební době náhle a nečekaně znásobily.

Protože letos uplyne šedesát let od zničení Lidic, mají být tyto slavnosti zvlášť slavnostní. Přítomni budou velvyslanci, biskupové a další hodnostáři. Účast předběžně slíbil i sám prezident Spolkové republiky Německo pan Johannes Rau. V současné době, kdy tolik hřmí požadavky a nároky bývalých českých Němců, kteří kladou překážky vstupu naší země do Evropské unie (hlavně tím, že nám ji znechucují) by hostování tohoto čelného představitele demokratického Německa právě v Lidicích znamenalo pro Čechy zcela určitě uklidnění. Projev německého prezidenta z tohoto místa a v tomto čase by byl nesmírně cenný a předpokládám, že by uklidnil české obavy ze "sudeťácké" rozpínavosti. "Sudetský" problém je totiž hlavně vnitroněmecký problém a proto stále čekám na odsouzení nenasytných revanšistů právě z německých úst - a předpokládám, že něco takového by mohlo zaznít právě při této příležitosti.

Pan německý prezident by přijel, ale to by ho musel pozvat - a být v Lidicích přítomen - i pan český prezident. Ale pan český prezident zrovna tento den "ze zdravotních důvodů" toho nebude schopen. A tak - z diplomatických důvodů - toho nebude schopen ani pan Johannes Rau.

Ta jasnozřivost hradních šamanů! Jak už teď, měsíce dopředu, vědí, kdy přesně bude pan prezident Václav Havel churavý!

Pak se ale ptám, kdo vlastně bude pověřovat zástupce nejsilnější politické strany sestavením příští vlády?

Dějinnou a kalendářní zlomyslností je totiž zrovna sobota 15. června 2002 druhým dnem voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Psáno v Praze dne 10. dubna 2002, na Psu vyšlo den poté.

Šamanovy poznámky 2022: Nesmírně si vážím Václava Havla za jeho postoje v letech obrody i nesvobody, za jeho trpělivé a neústupné lpění na zásadách občanské společnosti, lidských práv a demokracie. Bez něj by nedošlo ani k sametovému přechodu moci, který měl své jasné chyby, zjevné i tajné kompromisy s komunisty (a dalšími členy Národní fronty), ale bez nich jsme tady klidně mohli mít Rumunsko: tanky v ulicích, stanná opráva, tisíce mrtvých a mrtvoly na lucernách. Bohužel jako prezident projevoval (zejména zpočátku, než si nabil hubu o politickou realitu) více pozornosti Němcům než Slovákům, více bývalým českým Němcům než českým Čechům, kteří byli v roce 1938 vyhnáni z pohraničí. 

Ale stejně projevila prezidentská kancelář ten rok v dubnu nečekanou jasnozřivost. Další choroba zklátila prezidenta Havla 17. až 23. července 2002 při návštěvě Francie. Šlo o zánět průdušek, kvůli němuž předčasně ukončil návštěvu země, načež byl hospitalizován. 

Německý prezident se do Lidic dostal až při dalším výročí o deset let později. Joachima Gaucka tam doprovázel prezident Václav Klaus. Při té příležitosti prohlásila lidická žena Marie Šupíková:"´

"Tady na ten okamžik, kdy se nám někdo omluvil za to, co se tady v roce 1942 stalo, jsme čekali 70 let. Přišlo to bohužel pozdě, protože většina z těch, kterých se to týkalo, už dneska nejsou mezi námi". No, mohlo to být o deset let dříve, ale to už se předem vědělo, že bude prezident Václav Havel churavý...

Letos to v Lidicích při osmdesátém výročí vypadalo úplně jinak. Bez politických projevů!