Člověk by řekl, že když má Evropa problémy se svým Zeleným údělem, ke kterému může velmi brzy dojít - až Rusáci zavřou všechny kouhoutky -, když řeší energetickou, uprchlickou a nastávající potravinovou a epidemiologickou krizi, tak že toho má na hrbu docela dost. Née, to je málo, musíme si ještě svázat ruce a žaludky ohledně ovoce. Stejně jako se před sto osmi lety v tehdejším agrárním kalendáři vyzývalo "Kde žiješ, té země plodu užívej!", tak teď jest na nás apelováno, abychom užívali toliko evropského ovoce pod heslem "It's easy, it' tasty, it's European!" Zjevně proto, že přece žijeme v zemi zvané "Evropa".
Šel jsem si do našeho obchodního centra koupit mlíko do čaje. S mlíkem jsem odcházel domů, když mne nesměle oslovilo fešné děvče, jestli bych něco nechtěl zadarmo. Volný vzorek. Rozdávalo á čtyřkové papírové pytliky, které se slibně bachratily svým obsahem. Že prej tam je ovoce. Čerstvé. Lahodné. Evropské. Get a fruit! Tak jsem si jeden ten pytlik vzal. A pak jsem si ho doma, zatímco jsem chroupal chrupky, četl. Ano, třešně v počtu pěti. Kamenná broskev mi snad časem dojde. To byl obsah pytliku. Enjoy! It's from Europe. Z Řecka! Taky mohly být z Rumunska. Kampaň je financována s dopomocí Evropské unie.
Žena Ivana a později i neregistrovaná partnerka Jana mi říkaly, abych nebyl sprostej. No ale *****, když mi uprostřed sezony, kdy české třešně padají na zem, někdo nabízí třešně řecké - a zároveň nabádá, že by se mělo šetřit předraženými, a zlý kysličník uhličitý produkujícími pohonnými hmotami, tak jak se mám udržet? Tady EU propaguje neekologický a zbytečný přesun ovoce napříč kontinentem, což mu na čerstvosti moc nepřidá. No, tuhle akci spískala nejspíš jiná komise než ta, co zakazuje spalovací motory...
Z Řecka si kupuju olivy a olivový olej, české olivové sady se zatím nezakládají. Třešně si kupuju české. Ale rajčata si kupuju marocká, protože se kojím nadějí, že nevyrostla ve skleníku; jejich venkovní žeň nastává už někdy na podzim. Banány moc nejím, ale myslím, že nejbližší evropské se nalézají v karibském Nizozemsku. No a k zapití jídla si kupuju moravské Veltlínské zelené, zatímco v červených vínech jsem si oblíbil kalifornský Cabernet sauvignon. Jenže jsem v Makru po deseti letech už vypil celý náklad lodi, a teď hledám další dobrý nepříliš drahý mok; zatím jsem zakotvil u chutného australského. Ano, ano, víno je přece také ovoce! Nebo alespoň z ovoce. I to vysmívané australské (Jacob's creek) mi chutná. No ale dobře, příště se proberu rumunskými červenými, ať šetřím planetu.
Říkal jsem si původně: nejdříve nám nabídnou něco zdarma, a skončí to zákazy dovozu. Čeká nás Rudý úděl! Ale ne, to jen kdosi v Bruseli přišel na myšlenku, že by se mělo dopomoci chudým zemím EU, konkrétně Řecku a Rumunsku. Hm, v krámě Češi moc nekoukají na zemi původu, spíše na cenu. A nabízet uprostřed sezony v ócéčku tisíc nebo dva tisíce kilometrů dovážené čerstvé ovoce, když je venku tržiště, to mi přijde jako vyhazování peněz.
Aspoň mám pěknej pytlik ze silného papíru, nejspíš recyklovaného.
Ale kdyby se k nám nevozilo z Rumunska ovoce, tak jsem se minulý pátek nemusel na Jižní spojce střetnout v osmdesátce s rumunským kamionem. Aspoň se člověk má důvod radovat ze zdraví a života...
Psáno v Praze na Lužinách ve čtvrtek 7. července 2022
PS: Já vím, že se správně píše "pytlík". Ale když on je to takovej evropskej pytlik!
