úterý 30. prosince 2025

Animovaná Pyšná princezna. Proč?

V rámci vánočních svátků se různé české televize předháněly v rozsévání pohádek. Hlavně těch tradičních českých. I Česká televize přispěchala se svou přehršlí a v sobotu 27. prosince v hlavním večerním vysílacín čase hodila na obrazovky a monitory Pyšnou princeznu. Tedy animovaný klon superklasické české pohádky režiséra Bořivoje Zemana, ještě černobílé z 50. let. Ale dokázal tento film krom mnohdy doslovného kopírování nejen děje, ale i charakterů a podob původních hrdinů přispět něčím vlastním? Tato pohádka něco přibrala a něco ubrala. 
A ubrala všechno, co mohlo zavánět socialismem. Neboť originál z roku 1952 jím zaváněl velmi. Takže ubyla otevírací pracovní píseň "Každá práce je nám platná, pracuješ-li poctivě", zato přibyla postavička malého chlapce, která na začátku místo kuchařek a kovářů reprezentuje prostý lid. Bohužel také ubrala scénu, kde král Miroslav vybírá svou podobiznu. Zde se totiž deklaruje autentický charakter krále Miroslava, což pak pro následný děj tak trochu chybí.

Zachovány byly všechny zásadní scénky, včetně už zlidovělých hlášek. Švec si těsně za hranicí zpívá přesně jako v původní pohádce. Princezna Krasomila spadne stejně do bazénku a zahradník Miroslav ji teprve potom, když se z vody souká ven, zaváže střevíček. Přihlouplý král otec opakuje své hlášky "našli naši zbrojnoši princeznu? Našli? Nenašli?". Ale zrovna u této scénky se kopírování úplně nepovedlo. Prostě ta kreslená postavička nedokázala tak věrně zobrazit hranou senilitu Stanislava Neumanna. Že přitom chyběl ne/věrný panoš Vítek, to už tak nevadilo.

Co naopak vadilo velmi byl novodobý princ Zlatoslav, kterého lstivá a proradná trojice králových rádců vybrala za ženicha princezny Pyšné a tedy na post budoucího krále. Potřebovali ho přece ovládat, ne? A v původním filmu tak jako nástupce nesamostatného krále vybrali prince ze Země zacházejícího slunce, kterého velmi přesvědčivě hrál ten chudák nešťastný Miloš Nesvadba. Zde nastupuje místo nesamostatného chudáčka nádherný, bohatý, sebevědomý, prostě pyšný(!) princ Zlatoslav. Rádcové přece potřebovali naopak manipulovatelného krále! Tohoto by rádcové ovládat nemohli, ten by je hned, jak by se stal králem, kopl do zad. Anebo ještě níže. Ale on to byl film dělaný na efekt, takže jeho autoři do něj šoupli tuhle figurku z pohádky Byl jednou jeden král, kde mohl hrát Krásného, Chrabrého i Chytrého prince najednou.



Co jsem zkousnul, bylo přidání dvou zvířecích postaviček. Malého hloupoučkého bílého bišonka "Bižů", který patřil k Pyšné princezně a byl závislý na zlatém míčku, což tvůrci filmu využili k mnoha veselým scénkám, jaké animace umožňuje. A pak tu byla černá lasička, lstivá přítula podlého kancléře. I jejich nesmiřitelné potyčky přispěly k veselí v sále. K veselí zejména předškolních dětí, které by původní děj asi nudil. Právě tahle zvířátka přispěla k pochopení, že sleduju film dělaný ve stylu disneyovek a určený možná pro americký trh. A tady mi spadly klapky a já se na ten film začal dívat jinak a mé podezření se pak začalo stále důsledněji naplňovat.

Ona i ta zpívající květina byla dosti disneyovská. A aby to nebylo dlouhé, nezpívala se ani druhá sloka oné květinové písně. Zato se zde zpívaly jiné písně. Ano, v Půlnočním království se ozýval zpěv samotného kancléře! Protože autoři amerikanizovali tuto pohádku i po způsobu amerického hudebního filmu, takže se v něm prostě muselo zpívat. Jakože v království, kde bylo zpívat zakázáno? A tu se i ukázalo, jak byly geniální původní zpěvy, které měly zapamatovatelnou melodii a texty se smyslem. Protože ty nové písničky měly sice melodie líbivé, ale plytké, stejně jako byly jejich texty. A doprovodná hudba působila jako kompilace populárních melodií.
 
Odkaz na Ameriku měla i scénka, kdy prchající dvojice sedne na kládu a uniká pronásledovatelům na dřevařském skluzu. V původním filmu byla pro jízdu použita maketa, na které se jedoucí kláda animovala. Zde plná animace dovolila přidat další kládu s pronásledovateli. Jejich kláda dohoní kládu uprchlíků a na té se pak odehrávají souboje. Dřevařský skluz se místy mění až na amerikánské horské dráhy a v jednom místě má dokonce looping!


Jak jsem už psal, bylo vykynoženo vše, co mohlo působit socialistickým dojmem. Bohužel přitom vzaly zasvé i přirozené sociální vztahy. Uhlíř je pouze jeden, bez rodiny, bez maminy, bez dětí. (Jednodušší animace, já vím.) Samotný je i mlynář. A jeho mlýn --- Ouvej! Když jsem v devadesátkách mrhal čas na počítači jako na leteckém trenažéru, létával jsem na mise po celém světě. Nejjednodušší byla Libye, složitější byl Vietnam a nejvíce práce dalo vrátit se nazpět na americkou základnu v Německu z východní Evropy. A víte, jak se v americké hře poznalo, že létáte nad Evropou? Že se tam všude v krajině točily lopatky větrných mlýnů! A tak i v tomto filmu je mlynář větrným mlynářem, což umožňuje efektní souboje na točících se lopatkách. A Pyšná princezna dovede králi Miroslavovi pomoci v soubojích - protože dokáže házet míčkem (i obrněným), jako by nadhazovala v baseballu!


Nepozornost k původnímu originálu, který je leckdy doslovně opisován (ale často nechápán), se projevuje v téměř závěrečné scéně, kdy se Miroslav u ševce převléká zpět do svého královského kroje. Vychází před ševcovnu a s hranou pýchou přikazuje princezně: Zavaž mi střevíček!

A přitom má boty bez tkaniček...


A z neznámých důvodů, když stará chůva odchází ze zámku přes zahradu, tak se hned za jejími vraty rozplyne ve vzduchu. Ale to bylo opsáno zase z pohádky Byl jednou jeden král, že.

Film působil místy až dětinsky, však je asi určen současným malým dětem. Je hezky barevný. Scenérie jsou realistické a scény akční. Po disneyovském způsobu je dokonale animovaný. Profesionálně dělaný. A dokonale stejný, jako když Disney seká cvičky, é, filmy. Nakonec lepší udělat moderní remake téměř tři čtvrtě století ověřené klasiky, než vyrobit nějakou současnou čalamádu!

Tak proto...  

Psáno v Praze na Lužinách (s využitím postřehů mé milé Karly) v úterý 30. prosince ještě 2025

Fotky sejmuty z obrazovky a z traileru 
Pyšná princezna (Proud Princess), 84/80 min, původně 94 min 
Do kin šlo v listopadu 2024
Scénář: Radek Beran, původní scénář: Bořivoj Zeman, Henryk Bloch, Oldřich Kautský
Hudba: Ondřej Gregor Brzobohatý, Ondřej Brousek (inspirované melodiemi Bedřicha Smetany - kompilace!), původní hudba: Dalibor C. Vačkář
Režie: Radek Beran, David Lisý, původní režie: Bořivoj Zeman
Producenti: Luminar Film a PFX, koproducenti: Česká televize, polské studio Human a CinemArt (v České republice zastupuje dvě ze šesti nejsilnějších hollywoodských studií Universal a Paramount Pictures). 
Napsal jsem i původní tvůrce, protože opsaná byla místy (těmi lepšími) i režie.
Ale když jim to dědicové via Dilia prodali...