Březnová zima

Kolem desátého března přicházívá do střední Evropy ochlazení. Vpadává k nám studený vzduch ze severu nebo i z kontinentu, doprovázený občas i sněžením. Pro tento jev se vžilo označení „březnová zima“.
Sníh padlý na pole v březnu býval vítaný. „Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.“ Zatímco je „mokrý březen od rolníků nenáviděn“, pak suchým polím prospívá konzervativní vláha, která se bude jen pomalu rozpouštět. Jenže – musí se „zaorati“. Tudíž – musí se orati! Však „Na svatého Řehoře (12.3.)líný sedlák, který neoře“. To značí , že se nejdříve musí na orbu připravit. A to už od svatého Matěje (24.2.) kdy skřivan pije z koleje, lidské srdce okřeje, neb k létu je už naděje. „Svatý Matěj ledy láme.“ Ovšem: „Nemá-li je, nadělá je.“
Poslední pranostika je dost vyfikundaná, protože se zdá, že by měla platit vždy – buďto začne mrznout, anebo přestane. Ne tak letos. K jakémusi oteplení sice došlo, ale nikoli tak velkému, aby se až ledy lámaly. Eudokie (1.3.) měla být „příznivá, ale blátivá“, avšak rozhodla se spíše pro svou druhou variantu: „Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.“
A tak, zatímco se vlekaři radují, zemědělci spíše hořekují, bojíce se jiné březnové pranostiky: „Adventní sníh dočká-li se marcového, nebudeš jídati, sedláčku, chleba režného.“ „Sníh v březnu škodí osení i vinné révě,“ leží-li dlouho, snad pro možnost vzniku plísně sněžné, či pro ucpání kapilár v půdě a následnému odumírání kořenového systému. „V březnu prach co zlato, ale sníh bývá pro osení jed.“
A lépe asi nebude. Možná ještě hůře. „Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků (10.3.),
přijde ještě 40 ranních mrazíků.“ Tak tedy nevím, jestli je jedenáct pod nulou přesně to, co si člověk představuje pod pojmem „ranní mrazík“. 40 mrazivých dnů přesně být nemusí, tato biblická číslovka znamená většinou neurčité „ještě dlouho“. Jistě si vzpomenete na pranostiku „Duben – ještě tam budem“...
A strýček Pavel Kovanic našel svého času silný statistický vztah mezi březnem a dubnem, který lze vyjádřit – „jak v březnu, tak i v dubnu“.
Nastává nová doba ledová? Tady bych chtěl pokárat ochlazovací alarmisty (to jsou ti oteplovací, kteří teď přesedlali na to, že globální oteplování způsobí zalednění Evropy): Současné počasí není nic, co by tu už nebylo. Na jaře 1976 se po předchozím oteplení přivalila březnová zima na první jarní den. 21. března bylo na ruzyňském letišti zaznamenáno 12 pod nulou (u země -16). 20. března 1958 napadlo v okolí Prahy 30 cm sněhu. Ještě v dubnu mohou nastat sněhové kalamity – i bez škodlivého vlivu lidské činnosti na změnu klimatu...

Jeden vpád březnové zimy je zaznamenán i na filmovém materiálu: Jde o známé záběry z týdeníku, zachycujícím příjezd německých okupačních vojsk do Prahy dne 15. března 1939. Bylo zoufale pošmourno, zima, sněžilo. A ten sníh, který se usazoval na helmách německých vojáků už tak trochu předurčoval jejich budoucí osud.

To když v Rusku proti nim nastoupil generál Zima...

Psáno v Praze den 11. března 2010

Literatura: Jan Munzar, Medardova kápě, Horizont Praha 1986